|
|
Národní demokracie a problematika nového antisemitismu
Michal, Aleš ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou problematiky nového antisemitismu v materiálech české neparlamentní strany Národní demokracie a projevech či článcích jejích představitelů, zejména pak předsedy strany Adama B. Bartoše, který se tématu židovství a sionismu dlouhodobě věnuje. Po krátkém představení pojmu antisemitismu a popisu jeho historie následuje teoretická část práce, která analyzuje pohledy autorů, kteří se problematikou analýzy soudobého antisemitismu zabývají. Autoři jsou rozděleni do kategorií příznivců a odpůrců samostatného konceptu tzv. nového antisemitismu. Další část práce pak popisuje pomocí tematických kapitol vztah představitelů Národní demokracie k problému židovství. Na konkrétních příkladech je zde uveden nejen vývoj, ale zejména současná reflexe tohoto tématu. Poslední část práce pak pomocí komparativní analýzy ukazuje, jaké charakteristické znaky u vybraných autorů strana splňuje, pokud je řeč o novém antisemitismu, případně v jakých intencích se v případech odporu vůči Židům pohybuje.
|
|
|
Básník, který věřil ideálům. Vztah Viktora Dyka k fašismu
Vopatová, Nicola ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem Viktora Dyka (básníka, prozaika a politika) k fašismu. Záměrem této práce je poskytnout vhled do vývoje jeho myšlení, vymezit důležité dějinné okamžiky, které jej ovlivnily, a na základě toho rekonstruovat jeho politický názor. Těmito důležitými okamžiky jsou především prosincové události roku 1897 a první světová válka, pád habsburské monarchie a vznik Československé republiky (1914-1918). Z hlediska formování jeho vztahu k fašismu je důležitý ještě rok 1922, kdy v Československu vznikala první fašistická uskupení. Cílem práce je zhodnotit, zda Viktor Dyk inklinoval k fašismu. Aby bylo možné zkoumat Dykův vztah k fašismu, je první část práce věnována definování fašismu. Následně jsou stanoveny základní principy, na kterých fašismus stojí. Krátká kapitola se věnuje vyobrazení Dykova života, což je důležité vzhledem k tomu, aby byl pochopen jeho světonázor. Cílem druhé části práce je analyzovat Dykův postoj k principům fašismu, které jsou vymezeny v první části. K analýze byly využity Dykovy básně, politické projevy, novinové články či jeho prozaická díla. V rámci tří pro fašismus zásadních principů (vůdce, stát, nacionalismus) jsou analyzovány i motivy, na základě kterých se Dykův názor na uvedené principy formuje. Po této analýze následují Dykova vyjádření k...
|
|
|
Národní demokracie a problematika nového antisemitismu
Michal, Aleš ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou problematiky nového antisemitismu v materiálech české neparlamentní strany Národní demokracie a projevech či článcích jejích představitelů, zejména pak předsedy strany Adama B. Bartoše, který se tématu židovství a sionismu dlouhodobě věnuje. Po krátkém představení pojmu antisemitismu a popisu jeho historie následuje teoretická část práce, která analyzuje pohledy autorů, kteří se problematikou analýzy soudobého antisemitismu zabývají. Autoři jsou rozděleni do kategorií příznivců a odpůrců samostatného konceptu tzv. nového antisemitismu. Další část práce pak popisuje pomocí tematických kapitol vztah představitelů Národní demokracie k problému židovství. Na konkrétních příkladech je zde uveden nejen vývoj, ale zejména současná reflexe tohoto tématu. Poslední část práce pak pomocí komparativní analýzy ukazuje, jaké charakteristické znaky u vybraných autorů strana splňuje, pokud je řeč o novém antisemitismu, případně v jakých intencích se v případech odporu vůči Židům pohybuje.
|
|
|
Diskurzivní analýza politických postojů prezidenta České republiky Miloše Zemana a krajně pravicových politických stran
Vocel, Jan ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Klíčová výzkumná otázka mé diplomové práce se zabývá problémem, zda prezident České republiky Miloš Zeman vytváří stejný diskurz jako krajně pravicové politické strany v České republice. Výzkum se týká společenského diskurzu kolem aktuální migrační krize, které čelí Evropa. V souvislosti s tím je provedena diskurzivní analýza u témat migrace, islám, terorismus či vnějších a vnitřních aktérů. Tento výzkum je prováděn na základě teorie binárních opozic Teuna Van Dijka, kterou lze uplatnit na populistickém politickém stylu, jímž se vyznačují prezident Zeman a krajně pravicové politické strany, mezi kterými jsou analyzovány Dělnická strana sociální spravedlnosti, Národní demokracie, Úsvit - Národní Koalice, Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura a Strana práv občanů. Data pro výzkum jsou sbírána z oficiálních komunikačních kanálů prezidenta Zemana a politických stran, mezi něž patří oficiální webové stránky a sociální sítě. Na základě diskurzivní analýzy jejich politických vyjádření je možno porovnat prezidenta Zemana a krajně pravicové strany u každého tématu a vyvodit závěr, zda o těchto tématech mluví shodně, nebo rozdílně.
|
|
|
Současný vývoj krajní pravice a protiimigračních hnutí v České republice.
Štěch, Daniel ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou současné krajní pravice a protiimigračních hnutí. Je rozdělena do dvou částí. V první části popisuji jednotlivé teoretické termíny věnující se základním pilířům krajní pravice a antiislamistické politiky, která provází monotematická protiimigrační hnutí. Druhá část je věnována konkrétním subjektům současné krajně pravicové a protiimigrační scény v České republice. Jmenovitě Národní demokracii, Dělnické straně sociální spravedlnosti, Czech Defence League, Islámu v ČR nechceme i se všemi nástupci a Úsvitu národní koalice. Na základě komparace jednotlivých případových studií a vymezených teoretických termínů, dospěji k výsledku, zda protiimigrační hnutí svými programy a činností již patří mezi krajní pravici. Doplňující informaci představuje i rozbor vzájemných stahů a případné důvody vzájemné nespolupráce. Klíčová slova Antiimigrační hnutí, krajní pravice, Martin Konvička, Tomio Okamura, Národní demokracie, Islám v ČR nechceme, Dělnická strana sociální spravedlnosti, Úsvit národní koalice
|
|
|
Vliv českého fašismu na Národní demokracii a její podoby
Vozňaková, Veronika ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je zmapování vztahů českých fašistů a Československé národní demokracie a jejích podob. Práce je blíže zaměřená na analýzu těchto vztahů a jejich projevů. V řešení byla použita analytická metoda a metoda komparativní. Autor diplomové práce využíval jak dostupné odborné literatury týkající se tématu, tak také pramenných zdrojů. Práce je strukturována do čtyř hlavních kapitol. První kapitola rozebírá teorii fašismu, jeho hlavní charakteristické znaky a ve vlastní podkapitole také specifickou českou podobu pro správné pochopení kontextu fašistického prostředí v Československé první republice. Druhá kapitola pojednává o působení českého fašismu v první republice. Pro významné změny, které se odehrály v roce 1938, byl také v krátkosti zmíněn politický systém druhé republiky, jelikož vykazoval krajně pravicové znaky. Třetí kapitola se věnuje Československé straně národně demokratické a analyzuje její činnost do roku 1935. Pro uvedení souvislostí byl také naznačen československý politický systém a jeho stranický systém. Čtvrtá kapitola je pro diplomovou práci klíčová a pojednává o stycích a spolupráci českých fašistů a Národní demokracie, od roku 1935 také o spolupráci v rámci strany Národní sjednocení. Pro úplnost jsou také zmíněny vztahy českých fašistů s etablovanými stranami...
|
|
|
Revue Národní myšlenka 1923-1939
Hercik, Richard ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce přibližuje ideové zaměření, názorová stanoviska a profil revue Národní myšlenka, která byla vydávána v Československé republice v období let 1923-1939. Popisuje historický kontext, ve kterém revue Národní myšlenka vznikla, představuje dvě nejvýznamnější osobnosti redakce Národní myšlenky - JUDr. Vlastimila Klímu a JUDr. Ladislava Rašína, a přibližuje obsah vybraných ročníků Národní myšlenky, jejichž volba byla provedena s ohledem na významné politické události Československa. Revue Národní myšlenka byla ideově založena na konceptu integrálního nacionalismu, byla výrazně pravicově, protiněmecky a protisocialisticky zaměřená a byla úzce spjata s Československou národní demokracií a její Mladou generací, přestože se vždy definovala jako nezávislý měsíčník. Součástí diplomové práce je rovněž část popisující osobitý publicistický útvar, v práci zvaný komentované citáty, který byl redakcí Národní myšlenky používán pro stručné a výstižné vyjádření zásadních myšlenek nebo postojů Národní myšlenky či významných osobností domácí i zahraniční politiky. Klíčová slova revue, Národní myšlenka, integrální nacionalismus, měsíčník, Vlastimil Klíma, Ladislav Rašín, národní demokracie
|
|
|
Karel Kramář, Roman Dmowski a Rusko
Eidrnová, Markéta ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent)
Práce představuje komparaci politických přístupů Karla Kramáře a Romana Dmowského k Rusku, respektive ruskému faktoru. Počátkem 20. století se tito dva politici z národně-demokratických kruhů nezávisle na sobě rozhodli hledat pomoc k dosažení svébytnosti svých národů v Rusku. K tomu je vedly jak objektivní důvody, jelikož Rusko se jim pro spolupráci jevilo jako nejpřijatelnější a nejvhodnější varianta, tak subjektivní pocity, jako například jejich nevraživost vůči Němcům a Německu nebo v případě Karla Kramáře náklonnost ke všemu ruskému. Ruský faktor se z jejich konceptů nezmizel ani po vzniku samostatného Československa a Polska a i nadále byl jejich trvalou součástí. Kramář byl až do své smrti věrný své představě o budoucím demokratickém Rusku a o slovanské federaci, v jejímž čele by toto nové Rusko stálo, a nic na tom nezměnila ani bolševická revoluce. Kramář se domníval, že pouze prostřednictvím spojení s demokratickým Ruskem může být Československo trvale v bezpečí. Ačkoliv na ruský faktor kladl Kramář větší důraz než Dmowski, ani pro Dmowského neztratilo Rusko nikdy význam, i když ten po vzniku samostatného Polska postupně klesal. Nejprve v jeho představách plnilo Rusko už jen roli protiváhy Německa a posléze, kdy už podle Dmowského Německé nebezpečí opadlo, už jen funkci hráze proti...
|
host ::
RSS.