|
|
Horská služba v Beskydech ve vzpomínkách pamětníků
Novák, Tomáš ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá historií Horské služby v Beskydech. Rámcově začleňuje její činnost do širší perspektivy historie záchrany v horském prostředí na našem území. Práce přináší vhled do osobního a pracovního života členů Horské služby a popisuje vzájemnou provázanost těchto rovin. Zkoumá subjektivní motivací pro aktivní činnost v organizaci. Na základě vzpomínek pamětníků přibližuje nejvýznamnější změny v činnosti Horské služby, ke kterým během jejich působení došlo. Metodologicky vychází z metody orální historie. Narátoři byli vybráni tak, aby jejich výpovědi poskytly co nejkomplexnější pohled na zkoumanou problematiku. Jsou mezi nimi zastoupeni dobrovolní i profesionální členové z šesti okrsků oblasti Beskydy. Jejich vzpomínky pokrývají období od roku 1966 po současnost.
|
|
|
Řešení mimořádných antropogeních a neantropogeních událostí Horskou službou ČR
Jandečková, Julie ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Řešení mimořádných antropogenních a neantropogenních událostí Horskou službou ČR Cíle: Hlavním cílem této práce je definovat problematiku řešení mimořádných antropogenní a neantropogenní události Horskou službou ČR. Metody: V této bakalářské práci byla použita metoda obsahové analýzy, pro kterou byly podkladem zdroje literatury. Pracovní postup by se dal shrnout pod metodu analýzy jednotlivých mimořádných událostí. Výsledky: V této práci jsem identifikovala postupy a způsoby práce Horské služby ČR a to u mimořádných antropogenních a neantropogenních událostí, Dále jsem vymezila jednotlivé události a sumarizovala možná rizika a nebezpečí, které mohou návštěvníky hor potkat. Klíčová slova: antropogenní, neantropogenní, Horská služba ČR, mimořádná událost
|
|
|
IT podpora aktivit stanice Horské služby
Burianová, Hedvika ; Gála, Libor (vedoucí práce) ; Pour, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá prostředím IT podpory horské služby v České republice. Cílem práce je identifikovat současný stav podpory klíčových aktivit pracovníků Horské služby ČR, o.p.s. ve Stanici Pec pod Sněžkou portfoliem aplikací informačních technologií. Nejprve je na základě literatury vymezena a charakterizována horská služba včetně vazeb na okolí. Dále je charakterizováno portfolio aplikací informačních technologií. V práci je uveden postup, kterým je identifikován stav podpory aktivit pracovníků portfoliem aplikací informačních technologií v prostředí Stanice. Závěrečná část prezentuje získané výsledky dle postupu, který je uveden v předchozí kapitole práce.
|
|
|
Záchranné nezdravotnické služby
Němcová, Eva ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Dana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem nezdravotnických záchranných složek. Hlavním záměrem je prozkoumat zdravotnické zásahy poskytované nezdravotnickými záchrannými složkami - především horskou a báňskou záchrannou službou. Teoretická část práce seznamuje čtenáře s působností těchto dvou složek na území České republiky z hlediska organizace, historie, poskytovaných činností, financování, právní úpravy, odborné způsobilosti členů/pracovníků a disponovaným zdravotnickým materiálem. Praktická část je tvořena na podkladě kvalitativního výzkumného šetření, při kterém byla použita metoda obsahové analýzy dokumentů ze statisticky zpracovaných dat. Výsledky šetření informují o reálném rozsahu poskytovaných služeb horskou a báňskou záchrannou službou, vykreslující četnost a charakter zdravotnických zásahů. Dále je tato část doplněna informacemi o skutečném vzdělání pracovníků/členů vybraných stanic a krátkým rozhovorem s vedoucími pracovníky. KLÍČOVÁ SLOVA Horská služba, báňská záchranná služba, kompetence, vzdělávání, organizace, zdravotnické zásahy, legislativa.
|
|
|
Řešení mimořádných antropogenních a neantropogenních událostí horskou službou ČR
Jandečková, Julie ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Řešení mimořádných antropogenních a neantropogenních událostí Horskou službou ČR Cíle: Hlavním cílem této práce je definovat problematiku řešení mimořádných antropogenních a neantropogenních události Horskou službou ČR. Metody: V této bakalářské práci byla použita metoda obsahové analýzy, pro kterou byly podkladem zdroje literatury. Pracovní postup by se dal shrnout pod metodu analýzy jednotlivých mimořádných událostí. Výsledky: V této práci jsem identifikovala postupy a způsoby práce Horské služby ČR a to u mimořádných antropogenních a neantropogenních událostí, dále jsem vymezila jednotlivé události a sumarizovala možná rizika a nebezpečí, které mohou návštěvníky hor potkat. Klíčová slova: antropogenní, neantropogenní, Horská služba ČR, mimořádná událost
|
|
|
Řešení mimořádných antropogeních a neantropogeních událostí Horskou službou ČR
Jandečková, Julie ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Řešení mimořádných antropogenních a neantropogenních událostí Horskou službou ČR Cíle: Hlavním cílem této práce je definovat problematiku řešení mimořádných antropogenní a neantropogenní události Horskou službou ČR. Metody: V této bakalářské práci byla použita metoda obsahové analýzy, pro kterou byly podkladem zdroje literatury. Pracovní postup by se dal shrnout pod metodu analýzy jednotlivých mimořádných událostí. Výsledky: V této práci jsem identifikovala postupy a způsoby práce Horské služby ČR a to u mimořádných antropogenních a neantropogenních událostí, Dále jsem vymezila jednotlivé události a sumarizovala možná rizika a nebezpečí, které mohou návštěvníky hor potkat. Klíčová slova: antropogenní, neantropogenní, Horská služba ČR, mimořádná událost
|
|
|
Příprava zdravotnického záchranáře na provádění záchranných činností v těžko přístupném terénu
VOTRUBOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou přípravy zdravotnického záchranáře na provádění záchranných činností v těžko přístupném terénu. V práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat odbornou přípravu záchranáře k provádění záchranných činností v těžko přístupném terénu. Druhým cílem bylo zmapovat vybavenost výjezdových skupin k provádění záchranných činností v těžko přístupném terénu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, kde obě části se zabývají odbornou přípravou záchranářů a jejich vybaveností. Teoretická část nejdříve popisuje osobnost záchranáře. Jaké by měl mít předpoklady, aby mohl co nejlépe vykonávat činnost záchranáře. Dále jsou v této teoretické části tři větší okruhy. Do těchto okruhů jsem vybrala ty skupiny, které z mého pohledu, právě zasahují v nepřístupném terénu. Výškové záchranné družstvo v rámci Letecké záchranné služby, Horská služba České republiky a Vodní záchranná služba ČČK. U každé skupiny je popsána odborná příprava, kterou každý záchranář musí projít, aby mohl vykonávat činnost záchranáře v praxi. Dále jsou popisovány pomůcky, které jsou potřebné k transportu nebo samotné záchraně. Za důležité jsem také považovala se zmínit o fyzické přípravě záchranářů, psychologii a komunikaci. Také nebyla opomenuta problematika geografie. V praktické části jsou popsány výsledky výzkumu. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metoda pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly uskutečněny se záchranáři na jednotlivých základnách. V Dolní Vltavici, kde působí Vodní záchranná služba ČČK, Lipně nad Vltavou - Kramolín u Horské služby České republiky a Hosíně u Českých Budějovic, kde má svoji základnu Letecká záchranná služba. Rozhovorů se zúčastnilo 12 záchranářů. Jedna osoba byla ženského pohlaví. Věková hranice dotazovaných je od 27 let do 57 let. Byly záměrně vybrány zejména osoby, které mají za sebou již několikaletou praxi. Zároveň nebylo zapomenuto na záchranáře, kteří mají za sebou méně let praxe, ale byl u nich předpoklad, že se v dané problematice již orientují. Rozhovory byly přepsány a shrnuty do tabulek, pro lepší přehlednost. Vyhodnocení výzkumných otázek. U první výzkumné otázky, jsou rozdíly u záchranářů v odborné přípravě k provádění záchranných činností v těžko přístupném terénu. Z tabulky 5 vyplývá, že odborná příprava se liší zejména u Horské služby ČR. Tito záchranáři musí také absolvovat fyzické testy a jsou přezkušováni z geografie. Druhá výzkumná otázka, jsou rozdíly u jednotlivých výjezdových skupin ve vybavenosti pro záchranné činnosti v těžko přístupném terénu. Z tabulky 6 je patrné, že vybavenost se liší v motorových prostředcích v závislosti na terénu, ve kterém daní záchranáři nejvíce zasahují.
|
|
|
Ekonomické aspekty fungování horské služby v ČR a v Evropě
Krytinářová, Jana ; Smrčka, Luboš (vedoucí práce) ; Strouhal, Jiří (oponent)
Předmětem této práce je analýza ekonomických aspektů horských služeb, nejen v České republice, na základě získaných informací ze specializovaných zdrojů. V teoretické části jsem definovala neziskovou organizaci, jakožto nejčastější právnickou osobu v zastoupení záchranných organizací. Uvedená jsou také rozdílná členění těchto společností. Dále jsem se zabývala posláním záchranných horských služeb, legislativou a právními formami zastoupení v jednotlivých státech. Z důvodu omezeného rozsahu jsem se v práci detailněji zabývala Horskou službou v České republice. V praktické části je na základě informací, získaných z výročních zpráv a interních zdrojů společnosti, podrobně popsáno hospodaření Horské služby České republiky od roku 2005 až do současnosti. Následuje část věnována vybraným evropským horským službám a jejich podílům zdrojů ve financování podložené komparativní analýzou.
|
|
|
Ekonomická analýza neziskové organizace
Valterová, Hana ; Vávrová, Hana (vedoucí práce) ; Boukal, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce je vypracování ekonomické analýzy neziskové organizace. V teoretické části je popsáno postavení neziskových organizací v systému národního hospodářství se zaměřením na obecně prospěšnou společnost. Dále jsou popsány jednotlivé fáze finanční analýzy jako základního nástroje ekonomické analýzy a vysvětleny některé základní pojmy. V úvodu praktické části je představena činnost a zdroje financování Horské služby ČR, o.p.s. V praktické části je provedena ekonomická analýza obecně prospěšné společnosti - Horské služby ČR za období 2005 -- 2009. Výsledky jsou porovnány s ekonomickými výsledky Horské záchranné služby, která působí ve stejném oboru ve Slovenské republice. V závěru uvádím zhodnocení analýzy a některých aspektů financování horské služby.
|
|
|
KLÍČOVÉ ZDROJE PROSOCIÁLNÍHO CHOVÁNÍ - SROVNÁNÍ SKUPINY POLICISTŮ A ZÁCHRANÁŘŮ HORSKÉ SLUŽBY
FENDRICHOVÁ, Bohdana
Motivační charakteristiky prosociálního chování představují pozitivní složku složité spleti motivace, kterou sociální psychologie řešila v minulosti spíše vzhledem k jejím negativním součástem (agrese, hostilita, násilí, sociální deviace). Problematice prosociálního chování, altruismu, empatie, osobnostních dispozic a vztahů mezi těmito aspekty není v domácí odborné literatuře věnována dostatečná pozornost. Cíl této práce spočívá ve zjištění hladiny empatie a některých faktorů osobnosti, které by mohly mít vliv na prosociální chování u vybraných skupin záchranářů Horské služby a policie. Jedná se o faktor neuroticismu, extraverze, otevřenosti vůči zkušenosti, přívětivosti a svědomitosti. Většina odborníků se shoduje v názoru, že prosociální chování je základním předpokladem k výkonu pomáhajících povolání. Domnívám se, že k nim lze právem řadit i práci policistů a členů Horské služby. Sběr dat probíhal pomocí dvou psychodiagnostických dotazníků. První dotazník IRI měří hladinu empatie, druhý dotazník NEO-FFI byl využit pro diagnostiku pěti osobnostních dimenzí. Do zkoumaného souboru byli zahrnuti příslušníci Služby kriminální policie a vyšetřování v Karlových Varech a členové Horské služby z Krušných hor a Jeseníků. Hypotézou práce je, že záchranáři Horské služby se vyznačují vyšší úrovní empatie, přívětivosti a extraverze, tj. vlastností, které ve větší míře korelují s prosociálním chováním ve srovnání s příslušníky policie. Z výsledků lze vyvodit, že se hladina empatie a osobnostní profil vycházející z pětifaktorového modelu (Big Five) mezi sledovanými soubory příliš neliší, neboť se v naměřených hodnotách nevyskytují výrazné rozdíly. Vzhledem k obecné populaci vykazují oba podsoubory vyšší úroveň svědomitosti a nižší úroveň neuroticismu a otevřenosti ke zkušenosti.Výsledky nelze z důvodu malého výzkumného souboru zevšeobecňovat, přesto však mohou být dílčím krokem ke zvýšení informovanosti v této oblasti. Dle mého názoru byl cíl práce splněn.
|
host ::
RSS.