|
|
Understanding NATO's Intervention in Non-Member States: The Case of Operation Kosovo Force
Bártová, Adéla ; Tesař, Jakub (vedoucí práce) ; Sedlecká, Adéla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou intervencí Severoatlantické aliance (NATO) mimo její oblast působnosti, s konkrétním zaměřením se na případ intervence NATO v Kosovu v roce 1999. Rozhodnutí aliance zasáhnout proti vážnému porušování lidských práv v Kosovu i přes absenci legálního mandátu bylo značně kritizováno mezinárodní komunitou. Tato práce si klade za cíl zkoumat narativy, které NATO použilo k ospravedlnění svého zapojení se v konfliktu v Kosovu. Vybraným teoretickým konceptem práce je sociální konstruktivismus. S využitím konstruktivistických konceptů kolektivní identity a mezinárodních norem se diplomová práce zaměřuje na výzkum rozhodnutí NATO k intervenci přistoupit. Za tímto účelem práce využívá diskurzivně-historický přístup ke kritické analyze diskurzu tak, jak jej definovali Reisigl a Wodak (2009). Tento přístup zdůrazňuje význam sociálního, politického a historického kontextu pro studium diskurzu. Práce využívá tento přístup s cílem odkrýt diskurzivní strategie aliance využité k ospravedlnění a legitimizaci intervence v Kosovu. Analytická část práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá korelací mezi změnami v oficiálním diskurzu NATO a změnami v mezinárodní normě lidských práv. Druhá část analýzy se zabývá rolí kolektivní identity NATO v diskurzu jednotlivých...
|
|
|
Noncompliance with International Norms - The Geneva Conventions of 1949 and the Vietnam War
Kunovská, Kristýna ; Pulgret, Miroslav (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou nedodržování mezinárodních norem, konkrétně Ženevských úmluv z roku 1949, v kontextu války ve Vietnamu. Zjišťuje, proč strany konfliktu tyto mezinárodní normy nedodržovaly. Nedodržování norem je zde rozebíráno ze tří hledisek: státní, komunální a strukturální úrovně. Tvrdím, že na každé z těchto úrovní bylo vytvořeno prostředí pro nedodržování Ženevských úmluv z roku 1949, ať už se jednalo například o nejednoznačnost jazyka smlouvy, neochotu respektovat pravidla, neadekvátní reakci mezinárodního společenství či nedostatečné prostředky k prosazování norem.
|
|
|
Testování vybraných teoretických přístupů v otázce výstavby americké radarové základny v České republice
Holý, Petr ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Tato práce si klade za cíl otestovat schopnost tří vybraných teorií mezinárodních vztahů vysvětlit jednání České republiky v konkrétní zahraničněpolitické otázce. Těmito základními teoretickými přístupy jsou neorealismus, utilitární liberalismus a konstruktivismus, zkoumanou kauzu pak představuje problematika umístění americké radarové stanice protiraketové obrany na českém území. Zahrnutí většího počtu teorií umožňuje podívat se na problém v širší perspektivě, neboť každý z uvedených přístupů akcentuje jiný soubor nezávislých proměnných, skrze který se pokouší český postup v dané kauze vysvětlit (autonomie a vliv v případě neorealismu, zájmy domácích aktérů u liberalismu, mezinárodní a domácí normy pro konstruktivismus). Díky tomu bylo možné v práci kriticky zhodnotit, které hlavní faktory se nejvíce podílely na českém rozhodování o přijetí či nepřijetí americké nabídky, a poukázat tak i na určité obecnejší zákonitosti formulování české zahraničně- bezpečnostní politiky jako takové. První kapitola práce má za úkol krátce uvést čtenáře do historicko-politického kontextu, v následujících třech kapitolách jsou pak testovány jednotlivé teorie empirickým srovnáním jejich deduktivně stanovené hypotézy s hodnotou závislé proměnné, kterou v naší práci představuje odpověď České republiky na americkou...
|
|
|
Desecuritisation and Strategic Narratives: China's 16/17+1 Initiative in the Central and Eastern European Countries
Zhai, Dongyu ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent) ; Snetkov, Aglaya (oponent)
Magisterská práce používá kritickou analýzu diskurzu k analýze čínského strategického použití desekuritizační rétoriky ve své 16/17+1 zahraniční politice, která cílí na země střední a východní Evropy. Z hlediska sekuritizační teorie a strategických narativů, analýza naznačuje, že čínská zahraniční politika strategicky cílí na země střední a východní Evropy, za účelem uskutečnění ambicí nastolení nové mezinárodní normy. Desekuritizační strategie se používají na zmírnění vnímání Číny jako "čínské hrozby" a zvýšení atraktivity Číny jako perspektivního regionu jako centra pro světovou ekonomiku a geopolitiku. Mezi politickými elitami V4 se vnímání čínského vlivu liší. Pro-čínský postoj na vládní úrovni je motivován zvláště ekonomickými pobídkami a politickou agendou. Paralelně, anti-čínská a re-sekurizační politika vůči Číně je silně propojena s dominancí trans-atlantických vztahů s USA a také hájením evropských hodnot. Klíčová slova Zahraniční politika Číny, země střední a východní Evropy, desekuritizace, strategické narativy, mezinárodní normy, iniciativa 16/17+1
|
|
|
Contested Meanings of the Norm Against Chemical Weapons: CWC and the Issue of "Non-Lethal" Agents
Martínková, Hana ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tématem této práce je debata o neletálních chemických zbraní v rámci režimu Úmluvy o chemických zbraních. Její náplní je jednak rekonstrukce časové osy této debaty mezi lety 2002 a 2017, za druhé ji pak analyzuje za pomocí upravené teorie cyklu normativních změn. Kromě identifikace hlavních aktérů a jejich kroků práce popisuje normativní strukturu, normativní pnutí a argumenty, které jsou základem problematiky látek pro kontrolu davů (riot control agents) a paralyzujících chemických látek (incapacitating chemical agents), které byly později přejmenovány na chemické látky působící na centrální nervovou soustavu (central nervous systém acting chemicals). Dále výzkum poukázal na důležitost rámování (framing), jako úspěšné strategie byly identifikovány zejména odloučení témat (issue decoupling) a změna rámování (re-framing).
|
|
|
Testování vybraných teoretických přístupů v otázce výstavby americké radarové základny v České republice
Holý, Petr ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Tato práce si klade za cíl otestovat schopnost tří vybraných teorií mezinárodních vztahů vysvětlit jednání České republiky v konkrétní zahraničněpolitické otázce. Těmito základními teoretickými přístupy jsou neorealismus, utilitární liberalismus a konstruktivismus, zkoumanou kauzu pak představuje problematika umístění americké radarové stanice protiraketové obrany na českém území. Zahrnutí většího počtu teorií umožňuje podívat se na problém v širší perspektivě, neboť každý z uvedených přístupů akcentuje jiný soubor nezávislých proměnných, skrze který se pokouší český postup v dané kauze vysvětlit (autonomie a vliv v případě neorealismu, zájmy domácích aktérů u liberalismu, mezinárodní a domácí normy pro konstruktivismus). Díky tomu bylo možné v práci kriticky zhodnotit, které hlavní faktory se nejvíce podílely na českém rozhodování o přijetí či nepřijetí americké nabídky, a poukázat tak i na určité obecnejší zákonitosti formulování české zahraničně- bezpečnostní politiky jako takové. První kapitola práce má za úkol krátce uvést čtenáře do historicko-politického kontextu, v následujících třech kapitolách jsou pak testovány jednotlivé teorie empirickým srovnáním jejich deduktivně stanovené hypotézy s hodnotou závislé proměnné, kterou v naší práci představuje odpověď České republiky na americkou...
|
|
|
Corporate Social Responsibility and its Impact on Consumers' Behaviour
Grigoryan, Lusine ; Král, Petr (vedoucí práce) ; Olšanová, Květa (oponent)
Povědomí a obavy ohledně otázek sociálního a životního prostředí stoupá v rámci různých odvětví byznysu a s tím související vlivy už nelze přehlédnout. Sociální odpovědnost je komplexní strategie, která se prolíná do všech procesů podniku. Cílem této diplomové práce je uskutečnit vyčerpávající analýzu současných praktik v oblasti společenské odpovědnosti firem a jaký vliv to má na chování zákazníka. Použitá literatura popisuje předešlé nálezy v této oblasti, hlavně výzkumy mezi českými zákazníky. V praktické části jsou provedeny rozhovory s představiteli společností, s cílem prozkoumat praktické zkušenosti praktik společenské odpovědnosti firem v největší pivovarnické společnosti- Anheuseh-Busch InBev.
|
|
|
Socializace v mezinárodních režimech ochrany lidských práv: Příklad transformace ústavy v Keni
Šklebená, Karolína ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Od zisku samostatnosti v roce 1963 byla Keňa považována za demokratickou a bezproblémovou zemi, přestože až do roku 2002 se v jejím čele vystřídali pouze dva prezidenti. Proces transformace k demokracii a s ním zlepšování stavu lidských práv v zemi započal v roce 1991 a téměř dvacet let trvalo, než se země dokázala zbavit koloniálních pozůstatků ve své legislativě. Porušování lidských práv, jež vrcholilo za vlády druhého prezidenta, upoutalo během devadesátých let pozornost zahraničních sítí aktivistů i mezinárodní donorů a situace se začala díky vnějším i vnitřním tlakům zlepšovat. Za největší úspěch obhájců lidských práv pak lze považovat referendem schválenou Ústavu ze srpna 2010.
|
host ::
RSS.