|
| |
|
|
Problémy sexuality a genderové identity v produkci společnosti Marvel
HORVÁTH, Roman
Diplomová práce se zabývá analýzou podob sexuality a genderové identity v produkci společnosti Marvel se zaměřením na komiksy. Zkoumá reprezentaci sexuality a genderové identity v komiksech. Také je analyzována stereotypizace zobrazování ženských hrdinek a soustřeďuje se na reprezentaci maskulinity, feminity a queer znaků. Zároveň usiluje o analýzu genderových stereotypů při konstrukci ženských hrdinek za pomoci psychoanalytického pojmu male gaze. Vývoj těchto témat je rovněž prokládán socio-kulturním kontextem. Cílem je také nastínit a analyzovat možný vliv emancipačních hnutí a historických událostí na komiksovou tvorbu. Práci lze pomyslně rozdělit na dvě části, přičemž první teoretická část obsahuje kapitoly zaměřující se na teorii komiksu čerpanou od komiksového teoretika Scotta McClouda. Dále se zaměřuje na formální prvky komiksu doplněné teorií Martina Foreta. Následují pasáže věnované metodologii komiksu, jež vycházejí z teorie Michala Uhla. V dalších kapitolách se vyskytují témata jako tělesnost hrdinů a jejich reprezentace, historie Marvelu a problematika genderu, identity a sexuality. Další část je již věnována samotné analýze komiksů, která je svou povahou spíše kompilací dílčích textů. Analytické texty jsou zaměřené na Kapitána Ameriku, Black Widow, X-Meny a mutanty v celkovém kontextu a skupinu mladých hrdinů Young Avengers, ve kterých jsou zkoumána témata jako provázanost propagandy a tělesnosti, feminismus a emancipace ženských hrdinek, queer tématika jako metafora pro mutantství a stereotypní zobrazování homosexuálních hrdinů.
|
|
|
Prvky americké válečné propagandy ve filmových adaptacích komiksu Captain America
Vosyková, Lenka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Kapitán Amerika je jednoznačně nejpatriotičtější superhrdina v komiksovém světě. Již datum jeho uvedení na trh, březen 1941, naznačuje, že jedním z jeho záměrů bylo podpořit válečné snažení americké armády během druhé světové války. Propagoval americké národní hodnoty a vlastenectví, čímž mohl podněcovat muže ke vstupu do Armády Spojených států amerických a veřejnost zase ke koupi válečných dluhopisů. Na začátku nového tisíciletí došlo k restartování celého komiksového vesmíru společnosti Marvel. V roce 2011 mělo premiéru první filmové zpracování postavy Kapitána Ameriky a poté následovaly ještě další dva díly. Celá tato trilogie se těší poměrně velké oblibě mezi diváky. V teoretické části diplomové práci popisuji různé druhy propagand a jejich příklady použití. Stručně také vysvětlím, jak působila na americké občany během první a druhé světové války. Kvůli zasazení do širších souvislostí nastíním rovněž, v čem spočívá význam populární kultury a jak se vyvíjela celá společnost Marvel. Poté bude nahlíženo na postavu Kapitána Ameriky jako na součást tradice hrdinů, kteří vykazují stereotypní znaky. Praktická část zjišťuje především to, jakými způsoby se ve filmech o této postavě projevuje americká propaganda a jak ji vnímají příjemci. Zajímá mě také, jak se liší toto vnímání v závislosti na...
|
|
|
Záporné postavy a jejich motivace ve filmech Marvel Cinematic Universe
Navrátil, David ; Hrdina, Matouš (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce pojednává o zobrazení záporných postav ve filmech Marvel Cinematic Universe. Zkoumáním prvních 20 filmů této série se snaží přijít na to, jak jsou záporné postavy ve filmech MCU zobrazovány a jaké jsou jejich motivace. To je provedeno skrze kombinaci studia relevantní literatury, kvalitativní obsahové analýzy daných filmů a narativní analýzou, založenou na struktuře monomýtu Josepha Campbella, respektive její interpretace pro filmovou a televizní tvorbu popsanou Christopherem Voglerem. V práci je tak nejdříve krátce popsána historie superhrdinského filmu jako celku a jsou vymezena specifika sdíleného univerza Marvel Cinematic Universe. V teoretické části jsou popsány Campbellova a Voglerova narativní struktura. Následně jsou popsána metodologická východiska. Ta jsou použita při popsání získaných poznatků a jejich interpretací. Zde jsou zkoumány motivace záporných postav, které jsou rozděleny do několika kategorií, aby následně jejich dějové oblouky byly zasazeny ho schématu Hrdinovy cesty. Je zde ukázáno, že záporné postavy ve filmech MCU jsou vyobrazovány primárně manichejským způsobem. V diskuzi jsou popsány možné problémy výzkumu a navrženy další směry potenciálního zkoumání, aby pak v závěru byly získané poznatky jak z teoretické, tak z analytické části shrnuty.
|
|
| |
|
|
Aplikace teorie hrdinského monomýtu na vybraná díla fantastické literatury a filmu 20. století
ČMEJRKOVÁ, Tereza
Primárním cílem této diplomové práce je představení teorie zvané "Hrdinovo dobrodružství" Josepha Campbella a "Dobrodružství hrdinky" Maureen Murdock a následný pokus aplikovat získané teoretické poznatky těchto hrdinských teorií na sérii Harry Potter autorky J.K. Rowling a trilogii Hunger Games autorky Suzanne Collins. Sekundárním cílem práce je analýza výskytu archetypů ve výše zmíněných literárních dílech. Druhá část práce se zabývá aplikací hrdinských teorií na dvě vybraná filmová zpracování komiksů ze studia Marvel a na pohádkový příběh Disney.
|
|
| |
host ::
RSS.