|
|
Právo na ochranu osobních údajů dle článku 8 Listiny základních práv Evropské unie
Mádr, Petr ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Zemánek, Jiří (oponent)
Předmětem diplomové práce je základní právo na ochranu osobních údajů v článku 8 Listiny základních práv Evropské unie. Výklad a aplikace článku 8 Listiny Soudním dvorem Evropské unie (SDEU) daly vzniknout překvapivému paradoxu. Článek 8 byl jádrem argumentace v několika zásadních rozsudcích SDEU, ve kterých byla jeho aplikace spojena s prosazováním vysoké úrovně ochrany osobních údajů (Digital Rights Ireland, Google Spain či Schrems). Argumentace SDEU ovšem neposkytla jednoznačnou odpověď na otázku normativního obsahu tohoto ustanovení. Nadále tedy převládají podstatné nejasnosti ohledně účelu, obsahu a povahy autonomního základního práva na ochranu osobních údajů a ohledně jeho vztahu k právu na respektování soukromého a rodinného života v článku 7 Listiny. Cílem diplomové práce je odpovědět na otázku, jaký je účel a obsah základního práva na ochranu osobních údajů podle judikatury Soudního dvora a jaké jsou doktrinální alternativy k některým aspektům výkladu článku 8 Listiny. Diplomová práce je rozdělena do čtyř celků. Kapitola 1 podává popis vybraných otázek týkajících se evropské úpravy ochrany osobních údajů a objasňuje omezenou roli "Vysvětlení k Listině" při výkladu článku 8. Kapitola 2 analyzuje přístup Soudního dvora k výkladu tohoto ustanovení. Kapitola 3 se věnuje konceptualizaci základního...
|
|
|
Úprava azylového práva po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost
Čauševič, Azra ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Resumé Cílem této práce je rozbor azylového práva Evropské unie s důrazem na změny, které přinesla Lisabonská smlouva. Práce popisuje vývoj azylového práva EU, budování Společného evropského azylového systému (CAES) a změny, které zavedla Lisabonská smlouva v porovnání s dřívější úpravou. Text se také zabývá právem na azyl, které je jako fundamentální právo zakotveno v Listině základních práv EU. Diplomová práce je rozdělena do 7 kapitol. V první části práce sleduji historický vývoj azylového práva Evropské unie a počátky jeho harmonizace až do přijetí Amsterdamské smlouvy. Druhá kapitola je věnována procesu výstavby CAES, který se již před více než 10 lety stal hlavní prioritou azylové politiky EU, a který má za cíl sjednotit azylová práva členských států a zajistit tak jednotné uplatňování nejen mezinárodních, ale i evropských právních předpisů z této oblasti. Nedávné rozsáhlé změny ve struktuře a fungování Evropské unie, které přinesl vstup Lisabonské smlouvy v platnost, jsou obecně nastíněny v kapitole třetí této práce. Podrobnějšímu popisu změn zejména ve fungování orgánů Unie se práce věnuje v následující kapitole, která je rozdělena do sekcí podle orgánů. Zde je ve stručnosti popsána každý orgán z obecného hlediska a v navazující podkapitole je blíže rozebrán vztah daného orgánu k azylovému právu a...
|
|
|
Právo na vzdělání v Evropské úmluvě o lidských právech a základních svobodách a Česká republika
Zelnerová, Eliška ; Bayerová, Monika (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Právo na vzdělání v Evropské úmluvě o lidských právech a základních svobodách a Česká republika. Abstrakt: Tato práce řeší problematiku ochrany práva na vzdělání. Zaměřuje se na pojetí práva na vzdělání obsaženého v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Dále také porovnává znění tohoto práva s jeho vyjádřením v jiných dokumentech poskytujících mu ochranu na mezinárodní úrovni. Těmito dokumenty jsou Listina o základních právech EU a Úmluva o právech dítěte. Podstatná část práce je věnována také koncepci práva na vzdělání v českém právním řádu a jejím porovnáním s úpravou v Úmluvě. Velká pozornost je pak věnována rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva D.H. a ostatní proti České republice, protože se jedná o jediný odsuzující rozsudek týkající se České republiky v oblasti práva na vzdělání. Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv mělo toto rozhodnutí na Českou republiku a další členské státy rady Evropy, a zda se je podařilo úspěšně implementovat do českého právního řádu. Toto rozhodnutí je důležité nejen pro Českou republiku. Vrhlo světlo na problém, se kterým se potýká řada evropských států. Stalo se pilotním rozsudkem, který následovala další podobná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva týkající ne například Řecka či Maďarska. Z těchto rozhodnutí je patrné, že Česká...
|
|
|
The impact of CJEU case law on the interpretation of the fundamental rights to privacy and data protection
Filipová, Paula ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce se zabývá právem na ochranu osobních údajů zakotveným v článku 8 Listiny základních práv EU (dále jen "Listina") a jeho vztahem k článku 7 Listiny, právu na respektování soukromého a rodinného života. Vzhledem k tomu, že obě práva mají bezprostřední význam pro ochranu osobních údajů v EU, vyžaduje si toto soužití objasnění jejich vztahu, interakce a významu zahrnutí nezávislého práva na ochranu osobních údajů do Listiny. Takové vysvětlení se však hledá jen obtížně. Mezinárodní nástroje v oblasti lidských práv tradičně zajišťují ochranu osobních údajů prostřednictvím práva na soukromí. Ústavní tradice členských států se s ohledem na ochranu osobních údajů od sebe výrazně liší a platná legislativa EU ji rovněž vnímá jako nástroj práva na soukromí. Tato práce se proto pokouší zjistit, zda je možné právo na ochranu osobních údajů považovat za autonomní základní právo, které je schopné fungovat nezávisle na ochraně soukromí. Předmětem výzkumu je dále otázka, zda Soudní dvůr Evropské unie připouští autonomní postavení práva na ochranu osobních údajů v praxi. K objasnění prvního výzkumného úkolu se práce zabývá doktrinálními zdroji pojednávajícími o konceptech soukromí a osobních údajů, a pokouší se identifikovat význam zařazení článku 8 do Listiny. Analýza sekundární...
|
|
|
Právo na ochranu osobních údajů dle článku 8 Listiny základních práv Evropské unie
Mádr, Petr ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Zemánek, Jiří (oponent)
Předmětem diplomové práce je základní právo na ochranu osobních údajů v článku 8 Listiny základních práv Evropské unie. Výklad a aplikace článku 8 Listiny Soudním dvorem Evropské unie (SDEU) daly vzniknout překvapivému paradoxu. Článek 8 byl jádrem argumentace v několika zásadních rozsudcích SDEU, ve kterých byla jeho aplikace spojena s prosazováním vysoké úrovně ochrany osobních údajů (Digital Rights Ireland, Google Spain či Schrems). Argumentace SDEU ovšem neposkytla jednoznačnou odpověď na otázku normativního obsahu tohoto ustanovení. Nadále tedy převládají podstatné nejasnosti ohledně účelu, obsahu a povahy autonomního základního práva na ochranu osobních údajů a ohledně jeho vztahu k právu na respektování soukromého a rodinného života v článku 7 Listiny. Cílem diplomové práce je odpovědět na otázku, jaký je účel a obsah základního práva na ochranu osobních údajů podle judikatury Soudního dvora a jaké jsou doktrinální alternativy k některým aspektům výkladu článku 8 Listiny. Diplomová práce je rozdělena do čtyř celků. Kapitola 1 podává popis vybraných otázek týkajících se evropské úpravy ochrany osobních údajů a objasňuje omezenou roli "Vysvětlení k Listině" při výkladu článku 8. Kapitola 2 analyzuje přístup Soudního dvora k výkladu tohoto ustanovení. Kapitola 3 se věnuje konceptualizaci základního...
|
|
|
Úprava azylového práva po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost
Čauševič, Azra ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Resumé Cílem této práce je rozbor azylového práva Evropské unie s důrazem na změny, které přinesla Lisabonská smlouva. Práce popisuje vývoj azylového práva EU, budování Společného evropského azylového systému (CAES) a změny, které zavedla Lisabonská smlouva v porovnání s dřívější úpravou. Text se také zabývá právem na azyl, které je jako fundamentální právo zakotveno v Listině základních práv EU. Diplomová práce je rozdělena do 7 kapitol. V první části práce sleduji historický vývoj azylového práva Evropské unie a počátky jeho harmonizace až do přijetí Amsterdamské smlouvy. Druhá kapitola je věnována procesu výstavby CAES, který se již před více než 10 lety stal hlavní prioritou azylové politiky EU, a který má za cíl sjednotit azylová práva členských států a zajistit tak jednotné uplatňování nejen mezinárodních, ale i evropských právních předpisů z této oblasti. Nedávné rozsáhlé změny ve struktuře a fungování Evropské unie, které přinesl vstup Lisabonské smlouvy v platnost, jsou obecně nastíněny v kapitole třetí této práce. Podrobnějšímu popisu změn zejména ve fungování orgánů Unie se práce věnuje v následující kapitole, která je rozdělena do sekcí podle orgánů. Zde je ve stručnosti popsána každý orgán z obecného hlediska a v navazující podkapitole je blíže rozebrán vztah daného orgánu k azylovému právu a...
|
|
|
Právní význam výjimky z aplikace Listiny základních práv EU na ČR, Polsko a Spojené království
Vyletová, Veronika ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zabývá důvody jednotlivých států k sjednání výjimky z Listiny základních práv Evropské unie. Cílem této práce je objasnění právního významu výjimky z aplikace Listiny základních práv EU na ČR, Polsko a Spojené království. V počátku je vymezen vývoj právního ukotvení ochrany lidských práv v EU. Dále práce řeší důsledky výjimky na práva jednotlivců a v neposlední řadě uvádí okolnosti vzniku výjimky a názory ostatních členských státu EU k ní. Problematika byla řešena pomocí odborných článků, rozborem Smluv, komparací a analýzou autora. Práce dokladuje neopodstatněnost české výjimky vedle důvodů Spojeného království a Polska.
|
|
|
Listina základních práv Evropské unie v judikatuře Soudního dvora EU
Hudíková, Jana ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Michálková, Jitka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dokumentem Listiny základních práv Evropské unie a jeho rolí v judikatuře Soudního dvora EU. V první části práce je vymezen pojem lidských práv, jejich dělení a vývoj právní ochrany v rámci EU. V této části je rozebrán taktéž samotný dokument Listiny základních práv EU, jeho vznik, vývoj, obsah a struktura. Druhá část práce se zabývá konkrétními vybranými případy, ve kterých na Listinu odkazovali buď generální advokáti nebo Soudy EU. U zmíněných případů byla provedena analýza rozsahu těchto odkazů. Vybrané případy jsou rozděleny na základě období právní nezávaznosti a následné závaznosti Listiny. Případy z období právní závaznosti dokumentu se vztahují k článku 24 Listiny základních EU.
|
|
|
Listina základních práv Evropské unie a česká „výjimka“ z Listiny: Studie č. 3.081
Chmel, Marek ; Syllová, Jindřiška
Bruselský summit Evropské rady přijal dne 30. 10. 2009 protokol k závěrům předsednictví. Protokol o uplatňování Listiny základních práv v České republice spočívá v tom, že se Česká republika začleňuje do protokolu č. 30 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království. Protokol č. 30 je už začleněn do Lisabonské smlouvy v jejím sjednaném znění. Znění protokolu pro Českou republiku bude (po jeho začlenění do smluvního základu v rámci přístupové smlouvy) shodné jako pro ostatní dva státy. Protokol č. 30 má dva články, dá se však rozdělit do 3 částí. Článek 1 odst. 1 se týká Listiny základních práv EU jako celku, článek 1 odst. 2 se v podstatě týká sociálních práv, článek 2 se týká interpretace určitých pojmů použitých v rámci Listiny základních práv EU. Protokol č. 30 Lisabonské smlouvy a tedy i „český“ protokol, až bude začleněn do smluvního základu EU, vytvoří pro Soudní dvůr více explicitních překážek, pokud by snad chtěl rozšířit pravomoci EU i mimo dosud dané hranice a aplikovat Listinu základních práv EU jako obecně a přímo účinné právo EU. Po prozkoumání protokolu je nutno konstatovat, že obyvatelé České republiky přijetím „českého“ protokolu o žádná práva (ve srovnání s ostatními členskými státy EU) nepřichází. Vnitrostátní soudy i Soudní dvůr nebo další orgány budou moci použít všechna ustanovení Listiny základních práv EU pro interpretaci výkonu všech smluvních pravomocí Unie jak v České republice, tak ve shodném rozsahu v ostatních členských státech.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.