|
|
Případ Rudolfa Baráka v médiích pražského jara
Němec, Adam ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Bakalářská práce "Případ Rudolfa Baráka v médiích pražského jara" se zabývá liberalizací médií v roce 1968 v Československu a demonstruje ji na mediální aféře bývalého ministra vnitra Rudolfa Baráka. Popisuje reformní tendence a jejich dopady v politické i mediální sféře v průběhu šedesátých let, politické i společenské změny, významné úpravy mediální legislativy a změny ve fungování mediální organizace, rehabilitační procesy s politickými vězni. Shrnuje zásadní události, které formovaly kariéru Rudolfa Baráka, jeho působení v komunistické straně a na ministerstvu vnitra, boj o moc, zatčení, vyšetřování a věznění, a konečně také propuštění na svobodu a snahu o rehabilitaci. Analýzou mediálních obsahů ve třech reprezentativních tištěných periodicích z této doby zjištuje tato práce mediální pokrytí procesu s Rudolfem Barákem z roku 1962 a jeho propuštění z vězení v roce 1968; porovnává mediální obraz Rudolfa Baráka ve vybraných periodicích navzájem.
|
|
|
Summity Nixon-Brežněv v letech 1973 a 1974 v československém tisku
Kvapilík, Ondřej ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem "Summity Nixon-Brežněv v letech 1973 a 1974 v československém tisku" se zabývá způsobem prezentace summitů mezi Leonidem Brežněvem a Richardem Nixonem v soudobých československých denících. Analyzovány jsou texty uveřejňované v médiích v souvislosti se schůzkami v letech 1973 a 1974 ve Washingtonu a v Moskvě ve stanoveném období více než jednoho měsíce kolem těchto schůzek. Práce zkoumá jak míru ovlivnění mediálních obsahů způsobenou ideologickou inklinací k Sovětskému svazu, tak i způsob, jakým se média v Československu vypořádala s prezentací obou znepřátelených velmocí v pozici partnerů. Teoretická část uvádí čtenáře do problematiky a poskytuje základní historické souvislosti zkoumaných událostí. Dále charakterizuje jednotlivé schůzky i analyzované deníky. V praktické části se práce věnuje podrobné kvalitativní analýze obsahů vybraných zástupců soudobého československého tisku, které představovalo Rudé právo, Svobodné slovo, Mladá fronta a Lidová demokracie. Následně práce vzájemně porovnává prezentaci obou zkoumaných schůzek a snaží se nalézt příčiny rozdílů a trendy v zobrazení summitů. Jako doplněk je uvedeno i srovnání s obdobnými summity mezi Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem, které se odehrály o desetiletí později. Závěr práce pak přináší shrnutí a...
|
|
|
Mediální obraz Alexandra Dubčeka od začátku srpna 1968 do konce května 1969 v Rudém právu, Pochodni a Lidové demokracii
Kottová, Anna ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
(Abstrakt) Bakalářská práce "Mediální obraz Alexandra Dubčeka od začátku srpna 1968 do konce května 1969 v Rudém právu, Pochodni a Lidové demokracii" charakterizuje období a shrnuje nejdůležitější události roku 1968 se zaměřením na osobu prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka a na dění kolem jeho osoby. Nejprve je práce zaměřena na historický kontext doby a oficiální životopis Alexandra Dubčeka za použití odborných historických publikací a následně se pokouší vytvořit Dubčekův mediální obraz v období od začátku srpna 1968 až do konce května 1969 v dobových periodikách - Rudém právu, Pochodni a Lidové demokracii. Cílem práce je zaměřit se na konkrétní období a konkrétní osobu v historických publikacích a z jednotlivých článků se pokusit složit mediální obraz v jednotlivých dobových periodikách. Alexander Dubček je důležitou postavou v československých dějinách, a proto považuji za důležité zkompletovat práci spojující historicko-politický kontext doby a mediální obraz významného politika.
|
|
|
Obraz Afroamerického hnutí za lidská práva v českých tištěných médiích v letech 1956 a 1963
Krobová, Tereza ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží popsat, jakým způsobem československá tištěná média referovala o černošském hnutí ve Spojených státech amerických. Soustřeďuje na dva nejvýznamnější mezníky moderního černošského hnutí: na autobusový bojkot v Montgomery v roce 1956, který znamenal počátek masového hnutí, a vrchol hnutí - pochod na Washington v roce 1963 s následným projevem Martina Luthera Kinga, hlavního představitele hnutí s názvem "I Have a dream". V této souvislosti si práce klade za cíl popsat způsob, jakým zobrazovala právě Kinga. Tato práce si všímá vazeb černošského hnutí a komunismu a analyzuje je, zároveň zkoumá, zda tato skutečnost ovlivnila československé deníky. K tomuto účelu byly vybrány tři deníky, na jejichž příkladě se pokouší vztah médií k hnutí obecně popsat, konkrétně v Rudém právu, Mladé frontě a Lidové demokracii. Jejím úkolem je demonstrovat právě na příkladu černošského hnutí vztah českých médií ke Spojeným státům americkým, najít znaky tendenčního referování i tehdejší propagandistické zatíženosti. Analyzován je vždy rok, ve kterém událost probíhala.
|
|
| |
|
|
Mediální obraz postupimské konference v dobovém československém tisku
Červenková, Kateřina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz postupimské konference v dobovém československém tisku" se zabývá způsobem, jakým vybrané deníky, konkrétně Rudé právo (ústřední orgán Komunistické strany Československa), Mladá fronta (list Československého svazu mládeže), Lidová demokracie (orgán Československé strany lidové), Svobodné noviny (list Sdružení kulturních organizací) a Právo lidu (ústřední orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické), informovala v období od června do září 1945 postupimské konferenci, která výrazně ovlivnila poválečné uspořádání světa. Práce se zaměřuje především na to, jakým způsobem se tisk vyrovnal se značně omezeným přístupem k informacím o průběhu konference a projednávaných tématech. Zajímá se rovněž o kontext postupimské konference a její dopad na svět a Československo.
|
|
|
Federalizace Československa v roce 1968 a její reflexe v českém a slovenském denním tisku
Jozífek, Radek ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Bakalářská práce "Federalizace Československa v roce 1968 a její reflexe v českém a slovenském denním tisku" pojednává o tom, jakým způsobem psaly vybrané české a slovenské noviny o přípravě a schválení ústavního zákona o československé federaci. Práce se skládá ze čtyř částí. První z nich popisuje historii a vývoj česko-slovenských vztahů: vznik společného státu, vznik samostatného slovenského státu, následné obnovení republiky po druhé světové válce a další vývoj. Na těchto i dalších událostech vysvětluje, proč byla federalizace pro Slováky v roce 1968 tak důležitým tématem. Druhá část se věnuje situaci médií v Československu v roce 1968, kdy byla zakázána cenzura. Reformní proces pražského jara ale přerušila intervence vojsk Varšavské smlouvy do země. Třetí část se věnuje samotnému zákonu o československé federaci, zařazuje tuto významnou novelu "socialistické" ústavy z roku 1960 do kontextu československého ústavního vývoje. Čtvrtá část zkoumá, jakým způsobem psaly české (Rudé právo, Svobodné slovo, Lidová demokracie) a slovenské deníky (Pravda, Hlas ľudu, Smer) o federalizaci ve vybraných časových obdobích z let 1968 a 1969.
|
|
|
Mediální obraz pražského metra v dobovém tisku v období 1974-1990
Trojanová, Monika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz pražského metra v dobovém tisku v období 1974-1990" analyzuje denní tisk, jak prezentoval pražské metro v dobách normalizace a krátce po sametové revoluci v roce 1989. Jako výchozí prameny si autorka vybrala Lidovou demokracii, Mladou frontu, Rudé právo a Večerní Prahu. V této práci se konkrétně zabývá lety 1974, 1978 a 1985, během niž byly v Praze postupně zprovozněny linky C, A a B, a pro srovnání dále i rokem 1990, kdy byla prodloužena linka A. Tato práce popisuje také historii metra v Československu a objasňuje dobový a politický kontext.
|
|
|
Mediální obraz Světového kongresu žen v Praze 1981 na stránkách dobového tisku
Kosová, Petra ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Téma diplomové práce je obraz Světového kongresu žen, který se konal v roce 1981 v Praze, v československém dobovém tisku. V termínu od 8. do 13. října 1981 se do Paláce kultury sjely na akci, kterou pořádala Mezinárodní demokratická federace žen, zástupkyně 133 zemí, aby diskutovaly o rovnoprávnosti a míru. Světový kongres žen byl zeměmi východního bloku vnímán jako jedna z nejdůležitějších politických akcí roku 1981. Uchopení tématu umožní zpracovat událost, o které chybí odborná literatura po roce 1989, která by se jí zabývala, charakterizovat tehdejší mediální scénu, analyzovat přístup tisku k pokrytí události a v neposlední řadě také charakterizovat postavení a roli ženy v roce 1981, jak ji prezentovala média. Diplomová práce si klade za cíl přiblížit tuto historickou událost z pohledu vybraných dobových deníků a časopisu a přinést hloubkovou studii mapující toto historické téma.
|
|
|
Jak média přispívala k vytváření životního stylu obyvatel Československa
Dlabáčková, Barbora ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Penkalová, Lenka (oponent)
Diplomová práce Jak média přispívala k vytváření životního stylu obyvatel Československa se zabývá životem v socialistickém Československu z pohledu dvou vybraných novin. Práce zkoumá, jak v celostátní Lidové demokracii a regionální (východočeské) Pochodni psali o životním stylu, o čem se občan - čtenář mohl dozvědět a jaké informace si odnesl. Téma životního stylu je velmi široké, proto jsme si vybrali pouze oblast bytové výstavby, bytové kultury nejen v souvislosti s vlastní bytovou dispozicí, také v souvislosti s nábytkem, textiliemi a dekoracemi. Dále práce zkoumá oblast volného času, zaměřenou převáženě na rekreaci, kterou zastupují hlavně fenomény hromadné odborové rekreace, pionýrského tábora, chataření a chalupaření a táboření a dovolené trávení v karavanech a kempech. Posledním tématem je samozřejmě móda jako nedílná součást životního stylu, a to hlavně móda pro ženy, protože o mužské módě jsme v době socialismu příliš mnoho informací nenašli. Nalezené texty jsme dále rozdělili na kategorie zpravodajské, publicistické a reklamní texty, přičemž do publicistiky jsme ještě přidali téma rady a tipů do domácnosti, recepty a podobné rubriky. V reklamě jsme samozřejmě využili i spotřebního zboží, které lze použít v domácnosti či na dovolené (např. kuchyňské přístroje, televizory, stany atd.). Nejenže nás...
|
host ::
RSS.