|
|
Ohrožení potravinové bezpečnosti vybraných zemí Afriky a Blízkého východu vlivem válečného konfliktu na Ukrajině
Holzerová, Valentýna
Cílem diplomové práce bylo zjistit dopady válečného konfliktu na Ukrajině na vývoz pšenice a kukuřice z Ukrajiny do vybraných zemí Blízkého východu a severní Afriky. Pro zpracování vlivu uvedeného konfliktu byly vybrány Libanon a Libyi z důvodu silné závislosti na importu ukrajinské pšenice a kukuřice. Literární přehled je zaměřen na stabilitu přístupu k potravinám, konkrétně na ovlivnění potravinové bezpečnosti válečnými konflikty včetně historického kontextu. Výsledky práce zahrnují pozici Ukrajiny v rámci světových zemědělských trhů. Zjišťována byla celková zemědělská produkce a export pšenice a kukuřice z Ukrajiny do vybraných zemí za období 2010–2020. Sledován byl také vývoj exportu pšenice a kukuřice od začátku války na Ukrajině. U vybraných zemí bylo poté zjišťováno, z jakých důvodu není dostatečná jejich vlastní zemědělská produkce a proč jsou tak závislé na dovozu obilovin. Na základě nasbíraných dat a indikátorů potravinové bezpečnosti byly zjišťovány dopady válečného konfliktu na Ukrajině. U vybraných zemí byla zjišťována spotřeba pšenice a kukuřice jak pro lidskou spotřebu, tak pro krmivářské účely. Vzhledem k tomu, že od začátku války došlo k uzavření černomořských přístavů a výraznému omezení vyváženého obilí z Ukrajiny, Libanon i Libye se potýkaly s prudkým růstem cen a sníženým importem obilí a olejnin z Ukrajiny. Pro Libanon i Libyi je pšenice základní zemědělská plodina, která poskytuje pravidelný zdroj potravy. Kukuřice je také hojně dováženou komoditou, která je používána spíše jako krmivo pro hospodářská zvířata než k lidské spotřebě. Vůči sníženému importu pšenice je více náchylný Libanon, naopak Libye je zranitelná vůči sníženému importu kukuřice. Obě země jsou vysoce závislé na dovozu obilovin, navíc se země potýkají s řadou výzev, které již tak ohrožují jejich potravinovou bezpečnost. Diplomová práce také porovnává, na kterou z vybraných zemí má válečný konflikt dopad větší a proč.
|
|
|
Zahraniční politika Itálie k Libyi v kontextu externalizace migračních kontrol
Přeček, Marek ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Přibližně od 90. let minulého století rozvíjejí země jižní Evropy v reakci na rostoucí vlny imigrace politiku tzv. externalizace neboli přenášení odpovědnosti za imigrační a azylové procedury a závazky na jiné země. Itálie a Libye od počátku století navazují různé formy této spolupráce, jež se dynamicky proměňuje vnitropolitickou situací v obou zemích. Tato práce zkoumá koncipování dané politiky na straně Itálie po zřejmě největším kvalitativním posunu ve vzájemných vztazích, tedy po událostech Arabského jara a změně libyjského režimu. Cílem je tedy analyzovat povahu a vývoj koncipování italské zahraniční politiky k Libyi v oblasti migrace, a to z pozice exekutivních lídrů této politiky, tedy premiérů a ministrů vnitra a zahraničí vlád Mattea Renziho, Paola Gentiloniho a Giuseppe Conteho (2014-2019). Výzkumná otázka se tudíž zabývá tím, zdali vybrané italské vlády vykazovaly ve svém koncipování migrační politiky kontinuitu s předešlými kabinety započatou linií sekuritizace a externalizace, a můžeme tedy mluvit o určité institucionalizaci těchto přístupů v italském prostředí. Práce je ukotvena v rámci bezpečnostních studií, resp. teorie sekuritizace, a současně pro svá zjištění využívá metodu kritické diskurzivní analýzy. Ta dotazovanou kontinuitu skutečně potvrdila a nalezla silnou přítomnost jak...
|
|
|
The role of oil in the development of Libya
Elghawi, Elshames
Hlavním cílem diplomové práce je determinovat role ropy v rozvoji státu Libye. Pro dosažení cíle byly použity jak popisné, tak kvantitativní statistické postupy. Těžba ropy v Libyi nepřinesla pouze výhody, ale také výzvy v rámci socioekonomického rozvoje země. Libyjská ekonomika, která je založena především na aktivitě ropného sektoru, je ohrožována globálními ropnými šoky. Ropa je v Libyi hlavním zdrojem vládních příjmů, tvoří hlavní příjmovou část rozpočtu a generuje četná pracovní místa v celé zemi. Studie prezentuje, jak se rozvoj těžby ropy v Libyi dramaticky změnil od dob, kdy Libye ropu objevila, jaké výzvy přinesla produkce ropy do tradiční ekonomiky, kultury a jak ovlivnila vládní výdaje a každodenní životní podmínky obyvatel. Přestože produkce ropy posílila ropný průmysl, místní obyvatelstvo trpělo díky negativním vlivům těžby a politickou nestabilitou, která znamenala nepříznivé dopady na socioekonomický rozvoje země. Politická stabilita je předpokladem socioekonomického rozvoje. Je naléhavě nutné, aby vláda podpořila soukromý sektor a diverzifikovala svou ekonomiku i mimo odvětví ropného průmyslu. Aby životní podmínky obyvatel a hospodářství směřovaly k udržitelnému rozvoji, měla by vláda posílit všechny sektory a poskytnout lepší podmínky a služby v celé zemi. Vláda by měla zapojit do tohoto procesu rozvoje místní komunity a podporovat rozvoj společnosti poskytnutím základní infrastruktury jako jsou silnice, elektrická energie, nemocnice, školy a posílením bezpečnosti ropných polí a rafinérií.
|
|
|
Deployment and proliferation of Turkish UAVs and their impact on regional balance of power
Kocáková, Lenka ; Solovyeva, Anzhelika (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na diskusi o nasazení tureckých bezpilotních letounů (UAV) v konfliktech v Libyi a Sýrii v roce 2019 a 2020, a jejich důsledcích na regionální rovnováhu sil. Teoretický rámec je založen na teorii mocenské rovnováhy, konkrétněji na konceptu regionální rovnováhy moci zabývající se specifickou dynamikou, která se vyskytuje na regionální úrovni. Tento koncept je poté aplikován na region Středního východu a severní Afriky (MENA), kde je Turecko hlavní případovou studií této práce a, z důvodu jeho zapojení do konfliktů v Libyi a Sýrii, činí z obou zemí vedlejší případovou studií. Diskutován je také vývoj UAV, jejich kategorizace, některé technické aspekty a jejich stručná historie, která ukazuje, jak se Turecko stalo významným výrobcem. Závěry této studie ukazují na význam účasti Turecka v obou konfliktech nasazením vlastních UAV v Libyi a Sýrii, které vedlo k tomu, že Turecko dosáhlo svých cílů a částečně ovlivnilo výsledky obou konfliktů. Tudíž se dá předpokládat, že Turecko skutečně hraje klíčovou roli při definování dynamiky vztahů v regionu MENA.
|
|
|
Prezentace smrti Muammara Kaddáfího ve vybraných českých a zahraničních denících
Moravcová, Ivana ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
Bakalářská práce Prezentace smrti Muammara Kaddáfího v českých a zahraničních denících na fotografii se zabývá problematikou etiky zobrazení smrti v novinách. Cílem práce je porovnat, jak se lišil obrazový materiál spojený se smrtí libyjského diktátora v českých a zahraničních denících. Teoretická část nejprve vysvětluje specifika fotografie ve zpravodajství společně s existencí obecně přijímaných zpravodajských hodnot, jakožto faktorů definujících mediální zprávu. Dále se teoretická část zabývá zobrazováním utrpení na fotografii, jeho historií, vlivem na jedince a společnost, stejně jako motivací média k publikaci kontroverzních fotek nebo pravidly pro publikaci podobných fotografií v rámci etických kodexů jednotlivých médií. V praktické části je formou případové studie popisován obrazový materiál pěti českých a pěti zahraničních médií spojený se zpravodajstvím o smrti Kaddáfího. Konkrétně byly vybrány Mladá fronta DNES, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Právo, Pražský deník, USA Today, Financial Times, Le Monde, Frankurter Allgemeine Zeitung, Süddeutche Zeitung. Materiál každého deníku je detailně popsán a v závěru jsou shrnuty nejdůležitější specifika pokrytí vybrané události.
|
|
|
The Role of the Civil Society in the Transformation of the North African States
Jiránková, Adéla ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce se zaměřuje na roli občanské společnosti v procesech tranzice k demokracii v rámci možné demokratizační vlny na Blízkém východě také známé jako Arabské jaro. Pro účely této práce autorka zkoumá tři případové studie zemí, kde proběhly úspěšné revoluce - Egypt, Libyi a Tunisko a dvě případové studie, zemí, kde revoluce úspěšné nebyly - Maroko a Alžírsko. S využitím metody process-tracing se zaměřením na path-dependency práce sleduje změny v dynamice občanské společnosti v předrevolučním období, konkrétně v průběhu vlád prezidenta Mubáraka v Egyptě, plukovníka Qaddáfího v Libyi, prezidenta Ben cAlího v Tunisku, krále Mohameda VI. v Maroku a prezidenta Búteflíqy přes revoluce až k post-revolučnímu období. Hlavním předpokladem práce pak je fakt, že původní nedemokratické režimy významně ovlivňují transformační procesy ve všech třech zkoumaných zemích, což platí i pro občanskou společnost jako takovou. Samotná občanská společnost je v této práci definována pomocí dvou paradigmat. První z nich je založeno na liberálně modernizačním rámci a druhé je spojeno se stagnací a socioekonomickou deprivací. Tato unikátní kombinace přispěla k transformaci Egypta, Libye, Tuniska, Maroka a Alžírska. Dynamika občanské společnosti je pak determinována několika faktory, které jsou: organizace občanské společnosti,...
|
|
|
Democracy or Stability in the Maghreb? : Security Policy of the EU towards the Region between 2005 and 2010
Holík, Jiří ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Evropské unie vůči zemím Maghrebu mezi lety 2005 a 2010. Činí tak se záměrem ověřit, nakolik praktická politika odpovídá úrovni politických deklarací. Pomocí analýzy Evropské politiky sousedství a v jejím rámci realizované podpory demokratizace v regionu Severní Afriky chce zároveň přispět k probíhající diskusi, zda je možné Evropskou unii chápat jako tzv. normativní mocnost (Normative Power). První kapitola stručně představuje koncept normativní mocnosti. Následující oddíl se zabývá Evropskou bezpečnostní strategií, přičemž dochází k závěru, že cíl podpory demokracie zaujímá v rámci tohoto dokumentu centrální místo. Třetí část poskytuje historický přehled evropské politiky vůči Středozemí, v jejímž rámci se vztahy EU a zemí Maghrebu rozvíjely, přičemž největší pozornost je věnována analýze Evropské politiky sousedství. Následující kapitola zkoumá úroveň praktické evropské politiky. Skládá se ze tří samostatných případových studií evropské politiky vůči Tunisku, Maroku a Libyi mezi roky 2005 a 2010. Pátá a závěrečná část kvalitativně analyzuje způsob, jakým čtyři faktory (obchod, energetická spolupráce, migrace a terorismus) přispěly ke strukturování vztahů mezi Tuniskem, Marokem a Libyí na jedné straně a Španělskem, Francií a Itálií na...
|
|
|
The Concept of Responsibility to Protect in the conflicts in Libya and Syria
Kotrčová, Barbora ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda je koncept Odpovědnosti chránit schopen vysvětlit, proč v případě civilního konfliktu v Sýrii mezinárodní společenství neintervenovalo podobným způsobem, jako tomu bylo v Libyi. Primárně je definován teoretický rámec právě dle zmíněného konceptu Odpovědnosti chránit. Za účelem zodpovězení výzkumné otázky byla všechna kritéria, použita v analýze, operacionalizována v souladu se Zprávou Mezinárodní komise pro intervence a státní suverenitu a Závěrečným dokumentem Valného shromáždění OSN z roku 2005. Zároveň jsou popsány koncepty státní suverenity a humanitární intervence. I když konflikty v Libyi i Sýrii začaly v roce 2011 za vlády autoritářských režimů, vnitrostátní situace obou zemí nebyly totožné. Na základě analýzy obou případových studií jsem dospěla k závěru, že koncept Odpovědnosti chránit je schopen dostatečně vysvětlit rozdílnou reakci mezinárodního společenství, což potvrdilo mou hypotézu. Konkrétně se jedná o princip oprávněné autority, který nebyl v Sýrii naplněn, zatímco je třeba vzít na vědomí, že kritérium rozumných vyhlídek na úspěch se stává s postupným vývojem konfliktu více a více problematické. Oproti tomu intervence v Libyi byla právně i legitimně v pořádku. Přestože jednání mezinárodního společenství bylo dle konceptu Odpovědnosti chránit...
|
|
|
Ruský pohled na vojenské intervence na základě principu "Responsibility to Protect"
Prokopová, Barbora ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Ruská federace jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN hraje podstatnou roli v diskusi o humanitárních intervencích. Ty jsou definovány principem Responsibility to Protect, který umožňuje mezinárodní vojenský zásah do vnitropolitických krizí jiných zemí, je-li ohrožena bezpečnost civilního obyvatelstva v dané oblasti. Rusko se odvolávalo na tuto zásadu, když vyslalo svou armádu do Gruzie v roce 2008 a na Krym roku 2014. Zároveň však byla jeho nevole ke schválení intervence jedním z určujících elementů diplomatických jednání během libyjské občanské války v roce 2011. Aktuálnost problému rozdílného chápání principu Responsibility to Protect ze stran různých světových mocností je viditelná také na probíhajícím konfliktu v Sýrii. Tato práce zkoumá přístup Ruské federace k vojenským intervencím na základě principu Responsibility to Protect. Určuje obecné faktory, které ovlivňují otázku humanitárních intervencí v rámci ruské zahraniční politiky, a zasazuje ruský přístup do celkového kontextu diskuse o tomto principu. Práce potvrzuje domněnku, že se R2P stalo instrumentem ruské zahraniční politiky, jenž zneužívá ve své sféře zájmu a za jehož pomoci naopak brání intervencím Západu. Předkládá však zároveň tvrzení, že užití tohoto konceptu v ruské zahraniční politice nemusí být nutně vnímáno jako nelegitimní....
|
|
|
Mírové operace v kontextu systému kolektivní bezpečnosti
Popel, Martin ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
k rigorózní práci: Mírové operace v kontextu systému kolektivní bezpečnosti Rigorózní práce je vypracována na základě empiricko-analytického přístupu, použita je také metoda obsahové analýzy dokumentů a metoda komparativní. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. V první se postupně zabývám pojmem kolektivní bezpečnost, vývojem univerzálních mezinárodních organizací a dále se věnuji mírovým operacím v rámci OSN. Zabývám se zde zejména vývojem těchto misí od počátku až po současnost. V úvodní části se také věnuji regionálním organizacím a jejich příspěvkům v rámci kolektivní bezpečnosti i s ohledem na vůdčí úlohu OSN. Záměrem této části je čtenáři přiblížit vývoj konceptu kolektivní bezpečnosti a upozornit na aktuální problémy související s bezpečnostní politikou. Důraz je kladen zejména na poslední vývoj v evropském prostoru, zejména na vývoj Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. V druhé části mé práce zpracovávám případovou studii, jejímž předmětem je konflikt v Libyi, který vypukl v únoru 2011 a který vytvořil v systému mezinárodní bezpečnosti zajímavý precedens. A konečně třetí část popisuje úlohu České republiky v systému kolektivní bezpečnosti, právní a neprávní důvody nasazení českých vojáků za hranicemi vlasti. Zde bylo žádoucí krátce odbočit z pole mezinárodního práva a vysvětlit i...
|
host ::
RSS.