|
|
Certifikovaná metodika pro posouzení odpovědnosti za škodu způsobenou provozem autonomních vozidel
Matejka, Ján ; Fialová, Eva ; Příbaň Žolnerčíková, Veronika ; Solarczyk Krausová, Alžběta ; Kyncl, Libor
Certifikovaná metodika obsahuje souhrnná doporučení a návrhu postupů, jak analyzovat současnou českou právní úpravu odpovědnosti subjektů, které se budou podílet na autonomní mobilitě v silniční dopravě. Certifikovaná metodika navrhuje procesní návod určený jak pro orgány aplikující právo, tak i pro odbornou právní a technickou veřejnost, s cílem odpovědět na otázku, jak procesně či hmotněprávně posuzovat odpovědnost subjektů podílejících se na provozu autonomních vozidel.
|
|
|
Nároky z porušení smluvní povinnosti (v soukromoprávních vztazích)
Kašová, Lenka ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Nároky z porušení smluvní povinnosti (v soukromoprávních vztazích) Tématem této diplomové práce jsou nároky vyplývající z porušení smluvní povinnosti v soukromoprávních vztazích. Cílem práce je zejména poskytnout přehled o nárocích, které mohou vzniknout jedné smluvní straně v případě, kdy druhá strana poruší svoji smluvní povinnost. Práce se snaží charakterizovat jednotlivé nároky, následně je vzájemně porovnat a poukázat na jejich hlavní odlišnosti. Důležitou součástí každé kapitoly je pasáž zabývající se úpravou daného institutu v novém občanském zákoníku, jenž vstoupí v účinnost 1. 1. 2014. Práce se skládá ze čtyř kapitol, z nichž každá pojednává o jednom z právních institutů, jež lze považovat za následek porušení smlouvy. Zabývají se odpovědností za prodlení, odpovědností za škodu, smluvní pokutou a odpovědností za vady. První kapitola analyzuje situaci, kdy dlužník poruší svoji povinnost plnit řádně a včas. Cílem druhé kapitoly je popsat základní předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu, informovat o rozsahu a způsobech náhrady škody včetně (ne)možnosti smluvní limitace náhrady škody v českém právu. Druhá kapitola také obsahuje podkapitolu porovnávající nároky vyplývající z různých právních titulů - z odpovědnosti za prodlení a z odpovědnosti za škodu. Další, třetí kapitola pojednává o...
|
|
|
Právní následky porušení smlouvy v občanském právu
Novák, David ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
R e s u m é Cílem této práce je rozebrat právní následky porušení smlouvy v občanském právu a pokusit se za pomoci výkladu a judikatury dospět k řešení sporných momentů platné právní úpravy, stejně jako shrnutou výklad jednotlivých institutů v jednom souboru. Práce je rozdělena do 10 kapitol, přičemž první dvě úvodní kapitoly definují pojem smlouvy a uvádí přehled základních zásad smluvního závazkového práva s ohledem na jejich projevy v rámci zkoumané problematiky. Třetí kapitola představuje v obecné rovině všechny platným právem upravené právní následky porušení smlouvy v občanském právu. Následující kapitoly jsou zaměřeny na kompletní rozbor právní úpravy jednotlivých právních následků porušení smlouvy, jmenovitě prodlení dlužníka, prodlení věřitele, odpovědnosti za škodu a vady, smluvní pokuty a odstoupení od smlouvy. Sporné body jsou řešeny přímo v rámci pojednání v jednotlivých kapitolách, a to spolu s odkazy na případná soudní rozhodnutí, přičemž každá kapitola obsahuje i rozbor souvisejících otázek, jakými jsou otázky promlčení či prekluze práv, možnosti vzdání se práva apod. V případě zásadních rozdílů mezi právní úpravou následku porušení smlouvy v občanském a obchodním právu je velmi stručně provedeno i srovnání příslušných ustanovení, a to i vzhledem k tomu, že podrobnější komparace by...
|
|
|
Občanskoprávní odpovědnost za újmu na zdraví při poskytování zdravotní péče v českém a německém právu (srovnání)
Resl, Matěj ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Diplomová práce srovnává českou úpravu občanskoprávní odpovědnosti za újmu na zdraví při poskytování zdravotní péče s úpravou německou, která díky svému stabilnímu vývoji může představovat zdroj inspirace. Odlišnosti obou právních úprav lze hodnotit podle toho, zda jsou výhodnější pro škůdce nebo pro poškozeného. Co se týče odlišností německé úpravy výhodnějších pro pacienta, jedná se například o vznik odpovědnosti všech osob zúčastněných na poskytování zdravotní péče za újmu na zdraví, kterou způsobí svým zaviněným protiprávním úkonem, včetně přímé odpovědnosti osoby tzv. použité při činnosti. Díky širšímu pojetí škody v německém občanském zákoníku má dále pacient právo i na náhradu obecně definované nemajetkové újmy, jejíž výše je ponechána na úvaze soudu po zohlednění skutkového stavu konkrétního případu. Zejména pro mladší poškozené pacienty je dále výhodnější a spravedlivější německá úprava určení výše náhrady za ztrátu na výdělku, která nevychází pouze z průměrného výdělku poškozeného před poškozením, ale reflektuje i výši výdělku, který by poškozený dosahoval, pokud by k újmě na zdraví nedošlo. Některé rozdíly německé právní úpravy jsou ale naopak výhodnější z pohledu poskytovatele zdravotní péče. Jedná se například o absenci obdoby § 421a ObčZ v německém občanském zákoníku. Podstatným...
|
|
|
Občanskoprávní aspekty ochrany zdraví
Vopěnková, Zdenka ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Předmětem této diplomové práce jsou občanskoprávní aspekty ochrany zdraví. Jejím cílem je analýza stávající občanskoprávní úpravy práva na ochranu zdraví a její srovnání s právní úpravou v novém občanském zákoníku. Vzhledem k obsáhlosti tématu se práce nezabývá všemi aspekty dané problematiky, ale zaměřuje se zejména na některé v praxi nejvíce diskutované otázky. Přihlíží při tom nejen ke znění zákona a příslušné literatuře, ale zvláštní důraz je kladen zejména na související judikaturu. V některých pasážích je zohledňováno též vrcholné dílo evropské deliktní doktríny - Principles of European Tort Law (PETL). Obsah diplomové práce je rozdělen do pěti kapitol, které se zabývají jednotlivými aspekty tématu. První kapitola se zabývá mezinárodními a vnitrostátními prameny práva na ochranu zdraví. V druhé kapitole je popsán koncept práva na ochranu zdraví jako součást práva na ochranu osobnosti a charakterizován je také jeho předmět, obsah a subjekty. Kapitola tři je věnována neoprávněnému zásahu do práva na ochranu zdraví a jeho následkům. Kapitola čtyři se zaměřuje na občanskoprávní odpovědnost, předpoklady vzniku odpovědnosti za újmu na zdraví a rovněž také na subjekty této odpovědnosti. Závěrečná kapitola se zabývá prostředky, které mohou být při neoprávněném zásahu do práva na ochranu zdraví...
|
|
|
Náhrada škody způsobené výkonem veřejné moci a veřejné správy
Varmuža, Martin ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Odpovědnost za škody způsobené při výkonu veřejné moci a veřejné správy a jejich náhrada je překvapivě mnohovrstevnatým tématem. Problém je potřeba začít studovat v největší obecnosti, s důrazem na jeho zejména teleologické ukotvení v celém systému práva. Jen tímto způsobem je možné vyjádřit se k v současném diskursu nezodpovězeným otázkám, které přesahují do rovin právně filosofických - jde zejména o úvahy nad odpovědností zákonodárce za obsah přijatých zákonů. Tuto oblast, stejně jako krátký přehled historického vývoje problematiky, ovšem zařazuji do práce jaksi pro úplnost. Těžiště textu spočívá ve výkladu zákonem vymezeného institutu odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem veřejné moci a veřejné správy, která je upravena v zákoně č. 82/1998 Sb. O tomto institutu pojednávám komplexně, rozebírám podmínky odpovědnosti, její charakter, subjekty odpovědnostního vztahu a další související témata. Zmiňuji se také o problematických pasáží zákona včetně návrhů na zlepšení, převážně legislativně technického charakteru.
|
|
|
Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli
Volková, Petra ; Štangová, Věra (oponent) ; Brádlerová, Libuše (oponent)
Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli Abstrakt Téma mé rigorózní práce je "Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli". Toto téma jsem si zvolila především proto, že se týká každého člověka v produktivním věku, přesněji řečeno každého zaměstnance. Právní úprava odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli bezesporu patří mezi velmi důležité oblasti pracovního práva. Jedná se o stále velice aktuální téma. Aktuálnost tématu odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli dokládá mimo jiné i bohatá judikatura soudů všech stupňů. Je patrné, že nejen v rámci judikatury obecných soudů, ale také v rámci soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky postupně přibývají nová rozhodnutí týkající se problematiky odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. V mé rigorózní práci se zaměřuji především na rozbor právní úpravy odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Uvádím konkrétní příklady a zabývám se problémy, ke kterým v souvislosti s odpovědností zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci dochází v praxi. Čerpám přitom zejména ze soudní judikatury. Zvolené téma se snažím rozebrat v co možná nejširších souvislostech. Pozornost věnuji také příslušným dokumentům mezinárodního práva a práva EU. Zaznamenávám i...
|
|
|
Odpovědnost za škodu v soudní judikatuře
Gergeľová, Zuzana ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
Resumé Cílem této práce je přiblížit institut odpovědnosti za škodu v pracovním právu s důrazem na judikaturu. V práci jsou postupně rozebrány jednotlivé druhy odpovědnosti za škodu, které jsou následně doplněny významnými soudními rozhodnutími, která dotvářejí zákonná ustanovení. Práce obsahuje pět kapitol, přičemž první kapitola začíná obecným pojetím odpovědnosti. Následuje charakteristika odpovědnosti za škodu, specifikace podmínek vzniku odpovědnosti za škodu v pracovním právu a upozornění na základní rozdělení odpovědnosti za škodu na odpovědnost zaměstnance a zaměstnavatele. Význam judikatury v "neprecedentním" právním systému kontinentální Evropy a postavení rozhodnutí soudů v právní praxi České republiky uzavírá první kapitolu. Druhá kapitola se zabývá odpovědností zaměstnance za škodu. Jako první je popsána obecná odpovědnost zaměstnance, u které jsou detailněji rozebrány základní podmínky odpovědnosti za škodu, jež se promítají do celé práce. Základní znaky a zvláštnosti u osobitých druhů odpovědnosti, konkrétně u odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat a odpovědnost za ztrátu svěřených věci, jsou uvedené dále. Druhá kapitola je zakončena pojednáním o možnosti moderace náhrady škody příslušným soudem a o procesu projednání výše náhrady škody mezi...
|
|
|
Moderní technologie v medicíně a právo
Konečná, Klaudie ; Zvára, Michael (oponent)
Moderní technologie v medicíně a právo Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou aplikace moderních technologií v medicíně z pohledu práva. Primárním cílem této práce je analyzovat jednotlivá ustanovení občanského zákoníku, ale taktéž zákona o zdravotních službách a zákona o zdravotnických prostředcích, a to za účelem zjištění, zda současná úprava představuje vhodný právní rámec reagující na zavedení moderních technologií do oblasti zdravotnictví. V návaznosti na tuto analýzu jsou předkládány možnosti legislativních změn, které by reagovaly na tyto moderní technologie. Mimo jiné se práce zabývá otázkou, zda lze využití některých z těchto technologií během poskytování zdravotních služeb považovat za postup v souladu se zásadou lege artis. V první kapitole je čtenář uveden do problematiky, kterou se práce zabývá. Tato kapitola vymezuje základní pojmy a předkládá přehled právní úpravy vztahující se k dané problematice. Druhá kapitola představuje stěžejní část této práce, autor se v této kapitole věnuje tématu umělé inteligence. V této části je čtenář seznámen s pojmem umělé inteligence a vymezením jejího právního statusu. Následně je zhodnoceno, zda současná právní úprava představuje vhodný právní rámce správně reagující na využívání umělé inteligence v medicíně nebo zda je nutné přijmout...
|
|
|
Moderní technologie v medicíně a právo
Konečná, Klaudie ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Moderní technologie v medicíně a právo Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou aplikace moderních technologií v medicíně z pohledu práva. Primárním cílem této práce je analyzovat jednotlivá ustanovení občanského zákoníku, ale taktéž zákona o zdravotních službách a zákona o zdravotnických prostředcích, a to za účelem zjištění, zda současná úprava představuje vhodný právní rámec reagující na zavedení moderních technologií do oblasti zdravotnictví. V návaznosti na tuto analýzu jsou předkládány možnosti legislativních změn, které by reagovaly na tyto moderní technologie. Mimo jiné se práce zabývá otázkou, zda lze využití některých z těchto technologií během poskytování zdravotních služeb považovat za postup v souladu se zásadou lege artis. V první kapitole je čtenář uveden do problematiky, kterou se práce zabývá. Tato kapitola vymezuje základní pojmy a předkládá přehled právní úpravy vztahující se k dané problematice. Druhá kapitola představuje stěžejní část této práce, autor se v této kapitole věnuje tématu umělé inteligence. V této části je čtenář seznámen s pojmem umělé inteligence a vymezením jejího právního statusu. Následně je zhodnoceno, zda současná právní úprava představuje vhodný právní rámce správně reagující na využívání umělé inteligence v medicíně nebo zda je nutné přijmout...
|
host ::
RSS.