Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Recepce díla Ladislava Klímy ve 20. století
LASSNER, Jan
Práce se zaměří na výzkum recepce filosofického i beletristického díla Ladislava Klímy v průběhu první poloviny 20. století a genezi jeho pozice v rámci kulturního prostředí. Východiskem budou především články dobových periodik, prology a epilogy vydaných knih, odborné texty i korespondence. Co teoretickou bázi využije práce recepční estetiku kostnické školy.
Metafyzické základy filozofie Ladislava Klímy
Kratochvíl, Jan ; Hogenová, Anna (oponent) ; Rybák, David (oponent)
Práce je věnována rozboru metafyzických základů filozofie českého spisovatele a myslitele Ladislava Klímy. Zachycuje jeho polemiku se starší filozofickou tradicí a vlastními inspiračními zdroji a odhaluje zásadní kontradikce výsledného celku - egosolismu. Těžiště práce leží v analýze přechodu jistého metafyzického vidění světa ve specifický etický apel a s tím související kritikou křesťanské víry tak, jak ji Klíma vnímal. Ta je mnohem více emocionální, než racionální, tato emotivita je ilustrována ukázkami z Klímovy beletristické tvorby. Z nich je rovněž dovozováno ulpívání na hlediscích tradiční metafyziky. V závěru práce jsou shrnuta východiska Klímova filozofování, z nichž popsané kontradikce nutně vyplývají. Je ovšem navržen takový způsob čtení Klímova díla, který je vůči myšlenkové nesoudržnosti výsledného intelektuálního konstruktu indiferentní.
Metafyzické základy filozofie Ladislava Klímy
Kratochvíl, Jan ; Hogenová, Anna (oponent) ; Rybák, David (oponent)
Práce je věnována rozboru metafyzických základů filozofie českého spisovatele a myslitele Ladislava Klímy. Zachycuje jeho polemiku se starší filozofickou tradicí a vlastními inspiračními zdroji a odhaluje zásadní kontradikce výsledného celku - egosolismu. Těžiště práce leží v analýze přechodu jistého metafyzického vidění světa ve specifický etický apel a s tím související kritikou křesťanské víry tak, jak ji Klíma vnímal. Ta je mnohem více emocionální, než racionální, tato emotivita je ilustrována ukázkami z Klímovy beletristické tvorby. Z nich je rovněž dovozováno ulpívání na hlediscích tradiční metafyziky. V závěru práce jsou shrnuta východiska Klímova filozofování, z nichž popsané kontradikce nutně vyplývají. Je ovšem navržen takový způsob čtení Klímova díla, který je vůči myšlenkové nesoudržnosti výsledného intelektuálního konstruktu indiferentní.
Osudové ženy v beletrii Ladislava Klímy : genderové archetypy v dílech Utrpení knížete Sternenhocha a Slavná Nemesis
Veselá, Blanka ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Kalivodová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce je literární analýzou, která pojednává o genderových archetypech ve dvou obsáhlejších beletristických dílech Ladislava Klímy, které jím byly upraveny do definitivní podoby: Utrpení knížete Sternenhocha a Slavná Nemesis. Metodologická a teoretická část práce problematizuje otázku literárního kánonu, obhajuje feministickou kritiku jako legitimní přístup k textu, ohlíží se za poměrně krátkou historií užití genderu jako analytické kategorie a představuje metodu vzdorného čtení. Reflektuje rovněž inspirační zdroj Klímovy tvorby, kterým je filosofie Friedricha Nietzsche, s důrazem na genderové aspekty. Za pomoci dnes již klasických feministických textů, prací o literární teorii a také děl, která jsou stěžejní pro (nejen feministický) rozbor (nejen literárních) archetypů, identifikuje (především) ženské literární postavy s některými z tradičních (i méně obvyklých) archetypů - matkou, čarodějnicí, bohyní spravedlnosti a osudu, kolaborantkou, a dalšími. Kromě archetypů se práce okrajově zabývá také jinými genderovými (literárními) aspekty, například problematikou stereotypně zobrazovaného ženství a mužství, pojímáním žen jako kapitálu, jejich spojením s přírodou nebo ženskou sexualitou, která je stále mnohdy analyzována na základě psychoanalytické teorie Sigmunda Freuda. Klíčová slova:...
Inscenační historie Klímovy dramatiky v českých divadlech
Kozubíková, Tereza ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Cílem práce je na základě dobových recenzí, článků, korespondence a deníkových zápisů chronologicky popsat inscenační historii Ladislava Klímy v českých divadlech. Práce se zabývá jak původními dramatickými texty, tak některými později zdramatizovanými beletristickými díly s důrazem na sedm inscenací od dvacátých let 20. století až po současnost: Matěj Poctivý, resp. Matějovo vidění (Stavovské a Národní divadlo, Studio Ypsilon, Divadlo v Dlouhé), Lidská tragikomedie (HaDivadlo, Stavovské divadlo) a Utrpení knížete Sternenhocha (Divadlo Komedie). Práce popisuje tvůrčí proces vzniku inscenací, jejich přijetí vedením divadla i herci, zkoumá proměny původního textu v souvislosti s poetikou daného divadla, sleduje různé režijní interpretace. Na základě studia pramenů se snaží zachytit také jejich kritickou reflexi i divácké ohlasy. Práce obsahuje jako přílohu rozhovor s režisérem dvou Klímových inscenací Arnoštem Goldflamem a také soupis dohledaných inscenací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Typologie a sémiotika ženských postav v díle Ladislava Klímy
ADAMCOVÁ, Eva
Bakalářská práce se soustředí na dílo Ladislava Klímy, a to především na jeho ženské postavy. Teoretická část práce se věnuje sémiotice a sémiotickým teoriím několika odborníků. Praktická část je věnována nejdříve tématu postavení ženy ve společnosti v historii a v době vzniku díla Ladislava Klímy. Dále se v praktické části objevuje kapitola o ženách v Klímově životě. Následují kapitoly, které se zabývají konkrétními ženskými postavami Klímových knih a jejich srovnáním s podobnými postavami, které se vyskytovaly v dobové literatuře a filmu.
Praktická filosofie Ladislava Klímy
KUBŮ, Michaela
Práce se zabývá praktickou filosofií jednoho z nejoriginálnějších českých filosofů Ladislava Klímy (1878 ? 1928). Snaží se nalézt hlubší souvislosti mezi jeho filosofickou praxí a názory hlásanými kynickou a stoickou školou. Neopomíjí ani teoretický úvod do Klímovy praxe egodeismu. Zvláštní části práce jsou věnovány tematice duchovních cvičení, smrti a sebevraždy. Poukáži zde i na prvky stoické a kynické filosofie, které Klíma sdílí, nebo naopak se od nich odlišuje.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.