|
| |
|
|
Proměna britské Labour Party v letech 1994-1997
Onesork, Jaroslav ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Polinec, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl nalézt příčiny úspěchu britské Labouristické strany ve všeobecných volbách v roce 1997, kterými se labouristé dostali k moci po osmnácti letech strávených v opozici. K dosažení tohoto cíle sleduje text dvě hlavní linie. První je hledání kořenů a počátků ideové proměny "staré" Labouristické strany v moderní "novou" New Labour pod vedením Tonyho Blaira v letech 1994-1997. Druhá linie se zaměřuje na zkoumání podmínek a předpokladů tohoto úspěchu. Práce využívá metod kvalitativní případové studie. Závěr textu představuje klíčové momenty této transformace a otevírá otázku, zda a do jaké míry je možné tento úspěch zobecnit a aplikovat i na jiné sociálně demokratické strany.
|
|
|
Politické strany ve Velké Británii se zaměřením na Liberálně demokratickou stranu
Kadlecová, Zuzana ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou britského stranicko-politického systému a jeho specifik, se zaměřením na hlavní politické strany ve Velké Británii, jejich původ, vývoj a současné postavení v britském systému stran. Práce využívá metod analýzy odborných zdrojů v anglickém jazyce, rozboru zejména britských elektronických zdrojů jako jsou časopisy a noviny a využívá také statistických údajů. Cílem první časti je poskytnout teoretickou základnu pro další části práce. Druhá část se zaměřuje na hlavní politické strany Velké Británie, jejich vývoj, programy a současné postavení. Těžiště práce je v poslední části, která se zabývá Liberálně demokratickou stranou, jejím vznikem, vývojem a zejména posledními dvěma volbami. Závěr práce obsahuje pokus o vlastní stanovisko týkající se důvodů úspěchu a neúspěchu strany ve volbách v závislosti na programatice, složení elektorátu a dalších okolnostech.
|
|
|
Festival of Britain a jeho reflexe v britské společnosti (1951)
Novohradská, Ivona ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem vnitřních i vnějších britských politických vztahů po druhé světové válce, které vyústily v uspořádání akce s názvem Festival of Britain z roku 1951. Festival měl sloužit jako povzbuzení pro britskou veřejnost a měl ukázat historii a kulturní dědictví Spojeného království a britského impéria. Tato práce je rozdělena do tří kapitol. První z nich se zabývá světovým poválečným vývojem ve světě, jeho reorganizaci během studené války a také procesem dekolonizace britského impéria. Druhá kapitola se věnuje britskému politickému vývoji v období od konce druhé světové války do roku 1951, ve kterém se konal Festival of Britain. Popisuje především snahu labouristické vlády o vytvoření sociálního státu ve Velké Británii pomocí sociálních reforem. Třetí kapitola je již zaměřena na popis a analýzu samotného Festivalu of Britain. Klíčová slova: Velká Británie, sociální stát, Festival of Britain, 1951, South Bank, Clement Attlee, Londýn, Labouristická strana
|
|
|
Ideologický posun britské Labouristické strany mezi lety 2010 a 2015
Kubeš, Filip ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit, jak se ideologicky posunula britská Labouristická strana mezi lety 2010 a 2015. Toho je docíleno pomocí analýzy obsahu volebních programů pro volby do Dolní sněmovny Spojeného království z let 2010 a 2015. Výsledku je docíleno použitím metody MARPOR RILE. Výsledek výzkumu slouží k ověření teorie dánských akademiků Martina Bækgaarda a Carstena Jensena, kteří tvrdí, že velké politické strany v politických systémech, ve kterých dominují dvě politické strany, na volební porážku reagují ideologickým posunem od středového voliče směrem ke své stranické základně. Díky tomuto výzkumu bylo zjištěno, že se strana mezi lety 2010 a 2015 posunula na pravo-levé ose politického spektra směrem doleva, tedy směrem ke své stranické základně. Ověřovaná teorie tak byla posílena. Vedle exaktního výsledku práce nabízí i přehled jednotlivých politik strany v obou časových bodech. Tyto postoje jsou rozděleny dle jednotlivých tematických kategorií.
|
|
|
Analýza britské parlamentní debaty v kontextu izraelsko-palestinského konfliktu v letech 2010-2015: Komparace přístupů politických stran k problematice izraelsko-palestinského konfliktu
Sýkora, Marek ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce Analýza britské parlamentní debaty v kontextu izraelsko-palestinského konfliktu v letech 2010 až 2015: Komparace přístupů politických stran k problematice izraelsko-palestinského konfliktu se věnuje přístupu hlavních britských politických stran, Konzervativní a Labouristické strany, menší měrou i Liberálních demokratů, k izraelsko- palestinskému konfliktu. Na základě analýzy parlamentních debat v letech 2010-2015 tato práce nejprve podrobně rozebírá přístupy inkriminovaných politických stran ke třem důležitým aspektům problematiky izraelsko-palestinského konfliktu - problematice oficiálního uznání palestinského státu na bilaterální úrovni, problematice posíleného palestinského statusu v OSN a problematice určité formy hospodářských sankcí proti státu Izrael nebo izraelským osadám na Západním břehu Jordánu. V následné komparaci jsou identifikovány hlavní rozdíly a podobnosti v přístupech mezi těmito politickými stranami. V závěru práce odpovídá na otázku, zda přístupy politických stran k izraelsko-palestinskému konfliktu lze zařadit pod tradiční konsenzus v zahraniční politice mezi oběma hlavními poltickými stranami, Konzervativní a Labouristickou stranou.
|
|
|
Politická debata o otázce volného pohybu osob ve Spojeném království mezi lety 2010 a 2016
Janáková, Šárka ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem postojů čtyř hlavních britských politických stran, jmenovitě Konzervativní, Labouristickou a Liberálně demokratickou stranou a Stranou nezávislosti Spojeného království, vůči otázce volného pohybu osob mezi lety 2010 a 2016. Práce si klade za cíl analyzovat na základě zvolených dokumentů, většinou se jedná o volební programy či projevy čelních představitelů stran, jak a proč se v daném období změnil postoj jednotlivých politických stran vůči volnému pohybu osob v rámci Evropské unie, a jak se lišily postoje napříč stranami. Analyzovány jsou většinou dva dokumenty pro každý předem určený milník časového období mezi lety 2010 až 2016. Těmito milníky jsou všeobecné volby v letech 2010 a 2015, konec přechodného období pro Bulharsko a Rumunsko na přelomu let 2013 a 2014 a volby do Evropského parlamentu v roce 2014. Pro zjištění případného posunu v postoji jednotlivých politických stran vůči otázce volného pohybu osob jsou daná vyjádření charakterizována na šestistupňové škále negativní až pozitivní, přičemž šestým stupněm je nezmiňuje se. Dále je v jednotlivých časových milnících určena prominentnost daného tématu, určující jak důležitou roli otázka volného pohybu osob v daném vyjádření hrála. Práce dále srovnává přístupy k problematice volného pohybu osob napříč...
|
|
|
Komparace referend o devoluci ve Walesu
Špelinová, Kristýna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Miklošová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce "Komparace referend o devoluci ve Walesu" se zabývá procesem politické devoluce ve Velké Británii, resp. ve Walesu s důrazem na dvě referenda, která se o této otázce uskutečnila v letech 1979 a 1997. Hlavním tématem práce je nastavování vztahů mezi centrální britskou a regionální velšskou vládou, jež vyvrcholilo vznikem Velšského národního shromáždění v roce 1998. Jelikož v prvním referendu Velšané vyjádřili odmítavý postoj k devoluci a ve druhém referendu svůj názor změnili a devoluci podpořili, hlavním cílem práce je vysvětlení skutečností, jež zapříčinily rozdílnost výsledků obou referend. Tato komparativní práce stanovuje kritéria, jejichž rozborem získává charakteristiky obou referend, v nichž lidé hlasovali o vzniku Velšského národního shromáždění. Ve své hlavní části se práce věnuje porovnání obou referend na základě získaných popisů. Důraz je kladen také na vývoj politické situace ve Walesu, která předcházela vyhlášení prvního referenda a popisovány jsou též politické poměry v období mezi oběma referendy. V závěru práce je analyzován vliv politických okolností, resp. labouristických a konzervativních vlád na změnu v postojích Velšanů k politické devoluci.
|
|
|
Vývoj pozice Labouristické strany k Brexitu
Březina, Ondřej ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kłusek, Johana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postojem britské opoziční Labouristické strany k Brexitu. Práce zkoumá vývoj tohoto postoje od referenda o členství Spojeného království v Evropské unii v roce 2016 do prosincových voleb v roce 2019 a zaměřuje se na důvody ambivalentního postoje Labouristické strany k této problematice. Hlavním předmětem zkoumání je to, jaký vliv má na tento postoj nejednotnost elektorátu Labouristické strany a britský jednokolový většinový volební systém. První část práce se zabývá volebními systémy a jejich vlivem na stranické systémy a politické strany jako takové. Druhá část zkoumá historický vývoj pohledu Labouristické strany vůči evropské integraci. Cílem této části je poukázat na fakt, že Labouristická strana měla historicky ambivalentní a proměnlivý postoj k evropské integraci a její rozpolcenost vůči tomuto tématu tedy není novým jevem. Třetí část přibližuje samotný vývoj pozice Labouristické strany po referendu z roku 2016 a ukazuje, jak se pohled strany vůči Brexitu měnil, jak se strana s touto situací pokoušela vyrovnat a do jakých konfliktů se členové strany dostali. Závěrečná kapitola se zabývá důvody počínání členů Labouristické strany, kteří v parlamentních hlasováních týkajících se Brexitu hlasovali v rozporu s oficiální stranickou linií. V první části této kapitoly...
|
|
|
Harold Wilson a proměna vztahu k EHS mezi lety 1964-1967
Pažitný, Tomáš ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Bakalářská práce "Harold Wilson a proměna vztahu k EHS mezi lety 1964-1967" zkoumá úlohu britského premiéra a jeho motivace v zásadní proměně zahraniční politiky Velké Británie. Oproti původnímu postoji k EHS, který Harold Wilson zastával při nástupu do funkce v roce 1964, došlo během jeho premiérského období k bezprecedentnímu obratu směrem k Evropskému hospodářskému společenství. Práce s pomocí interpretativního výzkumného přístupu zkoumá důležitost jednotlivých faktorů ve Wilsonově rozhodovacím procesu. Ve hlavní části postupuje práce chronologicky po jednotlivých vnitropolitických a ekonomických okolnostech, které se udály mezi lety 1964-1967. Jde zejména o neklidnou situaci uvnitř Labouristické strany a Kabinetu a v ekonomických záležitostech je kladen důraz na ohrožené postavení libry a zápornou platební bilanci zahraničního obchodu. Tyto vnitropolitické faktory doplňují vnější okolnosti, jakými bylo zhoršení vztahů se státy v rámci Commonwealthu, proměna objemu zahraničního obchodu vůči jednotlivým partnerům a otázka britských závazků ve světě. V závěru práce využívá poznatky interpretativního výzkumu a analyzuje kroky, které byly Haroldem Wilsonem učiněny v sledovaném období a hodnotí jejich dopad na proměnu politiky vůči Evropskému hospodářskému společenství.
|
host ::
RSS.