|
|
Porovnání specializovaných aktigrafů s komerčně dostupnými zařízeními při kvantitativní analýze spánku
Čech, Vladimír ; Zvončák, Vojtěch (oponent) ; Mikulec, Marek (vedoucí práce)
Aktigrafie a chytrá nositelná zařízení poskytují podobnou funkcionalitu při kvantitativní analýze spánku. Cílem této práce je ověřit jakým způsobem obstojí běžná nositelná zařízení v porovnání se specializovaným aktigrafem využívaným v klinické praxi. Aktigraf použitý v této práci byl Geneactiv Original a sloužil k porovnání výsledků spánkové analýzy celkem u jedenácti komerčně dostupných zařízení. Měření pro devět z měřených zařízení probíhalo po dobu jednoho týdne, pro dvě zařízení po dobu šesti dní. Během spánku bylo zařízení nošeno na stejné ruce jako aktigraf a zároveň byl veden spánkový deník, do kterého se zapisovaly údaje o času ulehnutí, času probuzení a počtu probuzení za noc. Po týdnu měření byla data získána z aktigrafu vyhodnocena softwarem a následně bylo provedeno srovnání s daty, které poskytlo druhé zařízení. V této práci jsou porovnány údaje o celkové době spánku, době usínání, počtu probuzení během noci a spánkové efektivitě. Deset z jedenácti zařízení naměřily oproti aktigrafu vyšší celkovou dobu spánku a vyšší efektivitu spánku. Tato zařízení naměřila celkovou dobu spánku vyšší o 1,21 % – 12,06 % a spánkovou efektivitu naměřila vyšší o 2,86 % – 13,86 %. Jedno zařízení, konkrétně Fossil Sport naměřilo celkový čas spánku nižší o 9,02 % a efektivitu spánku nižší o 9,13 %. Doba usínání byla nejvíce odlišný parametr. Běžná zařízení měřily dobu usínání vyšší o 86,72 % – 1225,95 %. Počet probuzení během noci pak ani jeden typ zařízení nedokázal spolehlivě určit, pokud se nejednalo o výraznou pohybovou aktivitu během noci. Z výsledků práce nelze obecně říct, že by všechna komerčně dostupná zařízení byla spolehlivou náhradou za aktigrafii.
|
|
|
Automatizovaná diagnóza poruch spánku využívající nositelná zařízení
Sigmund, Jan ; Mekyska, Jiří (oponent) ; Mikulec, Marek (vedoucí práce)
Spánkové poruchy způsobují mnoho negativních následků a stále více se zkoumá jejich spojitost s kognitivním zdravím člověka. Tato práce se zabývá detekcí nízké spánkové kvality pomocí aktigrafického měření. Zvolila se existující metoda pro určení spánkových oken a její výkonnost se ověřila na datech polysomnografie, čítajících 27 pacientů. Algoritmus prostřednictvím změn úhlu, vypočtených z časových řad akcelerometru, určil binární stavy spánek/bdění. Dosáhlo se odlišného výsledku oproti původní studii, průměrně 81 % citlivosti, 62 % specificity a 78 % správnosti. Provedl se rozbor spánkových parametrů, a ozkoušely se dva způsoby jak s jejich pomocí rozhodnout o nízké kvalitě spánku – na základě porovnání s doporučeními organizace National Sleep Foundation a na základě porovnání s daty kontrolní skupiny bez poruch spánku (poč. 7). Cílem bylo označit zbylých 19 pacientů s diagnózou. Doporučení mezí parametrů SOL, WASO, NA>5 a SE vycházelo s větší citlivostí (75 %), menší specificitou (71 %) a identickou správností (74 %). Na závěr se metoda použila na 7denním měření aktigrafie, o 27 pacientech s podezřením na prodromální fázi demence s Lewyho tělísky. Stejným postupem se zhodnotil pokus o zachycení tohoto podezření a prohloubení možné souvislosti neurodegenerace s nekvalitním spánkem. Způsob řešení se prokázal citlivostí 86 %, specificitou 38 % a správností 63 %. Vzhledem k dosažení solidní citlivosti ve všech případech a dobré správnosti by se dalo uvažovat o indikátoru spánkové kvality.
|
|
| |
|
|
Vhled do evropského vzdělávacího systému fyzioterapie: Jak výběr alma mater ovlivňuje kvalitu života a kvalitu vzdělání studentů fyzioterapie
Schramlová, Michaela ; Řasová, Kamila (vedoucí práce) ; Špaňhelová, Šárka (oponent)
Cíl: Cílem práce je deskriptivní popis a porovnání současných vzdělávacích systému a vybraných modalit (psychické zdraví, kvalita spánku a nutriční návyky, pohybová aktivity) u studentů fyzioterapie v Evropě. Metodika: Jedná se o průřezovou, deskriptivní studii zpracovávající dva dotazníky. Respondenty prvního dotazníku byli zástupci univerzit, druhého pak studenti bakalářského programu fyzioterapie. Výsledky: Přestože 75 % studentů hodnotí svou kvalitu života pozitivně a 47 % je spokojeno se svým mentálním zdravím, 65 % ukazuje vyšší míru stresové zátěže, společně s 70,5 % popisujících zhoršenou kvalitu spánku. Minimální pohybovou aktivitu 150 min/týden popisuje 78,9 % studentů, a posilování 2x týdně se věnuje 67 %. Studenti dosahujících horších výsledků stresové zátěže/ psychického zdraví vykazovali i horší kvalitu spánku a nižší množství pohybové aktivity, signifikantně hůře na tom byly ženy. Nejlépe jsou na tom, z pohledu psychického zdraví, pohybové aktivity a kvality spánku studenti z Finska a Kosova, nejhůře naopak studenti z Itálie, Řecka a Portugalska. Studenti z Itálie zároveň udávají největší nespokojenost s organizací studijního programu a komunikace mezi vyučujícími a zároveň i nejméně vyučovaných technik (15/33). Oproti tomu studenti z Kosova vykazovali nejvyšší výsledky v rámci...
|
|
|
Chytrá domácnost: učení rutin
Junák, Petr ; Bažout, David (oponent) ; Materna, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na návrh, vývoj a implementaci inovativního chytrého systému, který využívá data o spánkovém režimu uživatele a strojové učení pro inteligentní ovládání světel v domácnosti. Hlavním cílem je zlepšení kvality spánku uživatele prostřednictvím optimalizace expozice světla, zejména snížením expozice studenému dennímu světlu před spánkem. Práce se vyznačuje důrazem na využití snadno dostupných dat, cenově dostupných hardwarových zařízení a open-source technologií. Jako primární zdroj dat byly využity chytré hodinky FitBit Charge 5, které poskytují podrobné informace o spánkových vzorcích uživatele. Vytvořený model strojového učení, konkrétně lineární regrese, je hostován na platformě Raspberry Pi, která také slouží jako centrální jednotka pro ovládání světel a řízení celkového systému. Kromě ovládání světla systém také podporuje zasílání upozornění uživateli o blížící se doporučené době začátku spánku, což přispívá k celkovému zlepšení spánkové hygieny a kvality spánku.
|
|
| |
|
|
Vliv modrého světla na spánek
Siebeltová, Kateřina ; Kinkorová, Ivana (vedoucí práce) ; Bunc, Václav (oponent)
Název: Vliv modrého světla na spánek Cíl práce: Cílem diplomové práce bylo zjistit vliv modrého světla na kvalitu spánku. Metody: Jedná se o experiment. Experimentu se zúčastnilo 10 probandů, jejichž věk se pohyboval v rozmezí 18 - 24 let. Účastníci byli zastoupeni v počtu 2 mužů a 8 žen. Výzkum probíhal ve 3 fázích. V 1. fázi byl probandům monitorován měsíční spánek hodinkami (značka Garmin). Ve 2. fázi si probandi nasazovali 1,5 hodiny před spánkem červené brýle pro blokaci modrého světla (značka Tron). Po 3 měsících užívání brýlí nastala 3. fáze, ve které bylo hodinkami (značka Garmin) znovu monitorován měsíční spánek. Respondenti zároveň v 1. a 5. měsíci vyplňovali Pittsburský index kvality spánku (PSQI). Dotazníkem lze zjistit skóre v sedmi dílčích škálách, k nimž patří latence usnutí, trvání spánku, obvyklá efektivita spánku, poruchy spánku, kvalita spánku, užívání léků na spaní a denní dysfunkce, způsobené ospalostí. Výsledky: Cílem práce bylo zjistit vliv modrého světla na kvalitu spánku. Z výsledků je patrné, že cíl byl potvrzen. Stanovili jsme si výzkumnou otázku, která se týkala toho, zda-li se liší kvalita spánku bez a s použitím červených brýlí blokující modré světlo. Vzhledem k tomu, že došlo ke změně hodnocení skóre spánku, tak se zároveň potvrdila i hypotéza práce, protože se u...
|
|
|
Vliv brýlí blokujících modré světlo na parametry kvality spánku
Honzíková, Anna ; Levínská, Kateřina (vedoucí práce) ; Kolář, Jáchym (oponent)
V této práci jsme se zabývali vlivem modrého světla na parametry kvality spánku. Sestavili jsme čtyřtýdenní experiment, při kterém měli probandi k dispozici brýle blokující modré světlo. Dále jsme pracovali s hodinkami značky Garmin, spánkovým deníkem sestaveným pro tento experiment a standardizovaným dotazníkem Pittsburgh Sleep Quality index (vyplněný před a po experimentu). Zkoumány byly parametry z hodinek (tepová frekvence, délka spánku, délka fází spánku, počet probuzení za noc, čas usnutí a hodnoty stresu), ze spánkového deníku (teplota ráno a večer, subjektivní kvalita spánku a únava během dne) a také z dotazníku. Experiment byl rozdělen na dvě fáze. Na první fázi bez brýlí, v níž probandi absolvovali svůj běžný spánková režim, a na druhou s brýlemi, při které si proband vždy alespoň 90 minut před spánkem brýle nasadil a nosil je až do úplného zhasnutí. Obě fáze trvaly dva týdny. Každý den probandi vyplňovali připravený spánkový deník a také do něj vkládali informace z hodinek. Po dokončení byly výsledky obou fází porovnány. Statisticky významné parametry (p ≤ 0.05) byly průměrná tepová frekvence, tělesná teplota měřena ráno, počet probuzení za noc, subjektivní kvalita spánku, výsledky standardizovaného dotazníku, latence spánku a hodnoty stresu.
|
|
|
Ergonomie spánku u vertebrogenních onemocnění
KRBEČEK, Adam
Bakalářská práce pojednává o problematice kvality spánku u lidí trpících bolestí zad a zkoumá jaké faktory mohou ovlivnit kvalitu spánku včetně toho, jaký může mít vliv úprava postury, kvality pohybových stereotypů, ergonomie prostředí a spánkové polohy právě na kvalitu spánku. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je dále rozdělena do třech oblastí. První oblastí je spánek, která pojednává o tom, co je to spánek, proč spíme a jaké faktory mohou náš spánek ovlivnit. Další oblastí je samotná bolest zad pojednávající o základní anatomii osového orgánu, etiopatogenezi bolestí zad a nakonec roli postury a kvality pohybových stereotypů ve spojení s touto problematikou. Třetí a poslední oblastí je ergonomie spánku, jejíž součástí je definice a rozdělení samotné ergonomie, ergonomie spacího místa a spánkové polohy. Praktická část proběhla formou kvalitativního výzkumu. Zkoumaný vzorek byl tvořen ze tří probandů, trpících na bolesti zad a problémy s nedostatečnou kvalitou spánku. Výzkum zahrnoval vstupní a výstupní kineziologický rozbor, rozhovor, ergonomickou analýzu. Každý proband podstoupil osmitýdenní terapii zaměřenou především na korekci držení těla. Během terapie byla sbírána data o kvalitě spánku z chytrých hodinek a spánkového deníku. Nasbírané výsledky potvrzují zlepšení v některých naměřených parametrech kvality spánku.
|
|
|
Kvalita spánku hráčů SK Dynamo České Budějovice
KALOUSEK, Marek
V této bakalářské práci byla hlavním tématem kvalita spánku u hráčů SK Dynamo České Budějovice. Cílem této práce bylo zmapování kvality spánku u hráčů a také jejich subjektivní názor na jejich spánek. Sekundárním cílem bylo zjistit jaké cirkadiální preference převládají. Byly použity tyto metody, a to Pittsburský index kvality spánku (Buysse, 1989) a Dotazník ranních a večerních typů (Horne & Östberg, 1976). Teoretická část práce je zaměřena na popis spánku, fáze spánku, usínání, probouzení, kvalitu spánku, spánkovou hygienu, poruchy spánku a také na samotný klub SK Dynamo České Budějovice a na cirkadiální rytmy a chronotypy ve sportu. Respondenti byli profesionální fotbalisty SK Dynamo České Budějovice. Pittsburský index kvality spánku a dotazník ranních a večerních typů byly rozdány a vyplněny osobně v budovách SK Dynamo České Budějovice v Českých Budějovicích. Z výsledků vyplývá, že hráči mají dobrou kvalitu spánku a žádný z nich nemá vetší problémy se spánkem a nemusí brát žádné léky na spánek. V druhém dotazníku vyšlo, že hráči inklinují k nevyhraněnému typu, tzn. že v týmu SK Dynamo České Budějovice nepřevládá ranní ani večerní typ.
|
host ::
RSS.