|
|
Kolektivizace zemědělství na Třeboňsku
DUNDOVÁ, Iva
Bakalářská práce se zabývá tématem kolektivizace zemědělství na Třeboňsku v období 1948-1960. Důraz je kladen na přiblížení regionálních aspektů v tomto regionu. Práce je rozdělena do dvou částí. Nejdříve je čtenář obeznámen s procesem kolektivizace zemědělství v Československu. Tato část charakterizuje zemědělskou politiku KSČ, Jednotná zemědělská družstva a představuje hlavní etapy procesu. V druhé části jsou vylíčeny regionální specifika kolektivizace v okrese Třeboň. Součástí práce je případová studie v obci Břilice. Závěrečná kapitola se věnuje důsledkům kolektivizace demonstrovaných na případové studii.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu
Smejkal, Martin ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce s názvem Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu se zabývá tématem kolektivizace v obcích jihovýchodní části rakovnického okresu, která se nazývá Balkán. V práci je sledováno hlavně období mezi lety 1949 až 1960. První část je věnována stručnému popisu průběhu kolektivizace v Československu, poválečnému uspořádání státu a vývoji zemědělské politiky. Práce také sleduje vývoj zemědělské otázky v Komunistické straně Československa, která byla hlavní politickou silou v zemi. Druhá část práce stručně přibližuje region Rakovnického Balkánu, v němž se nacházejí vybrané obce pro sledování konkrétního průběhu kolektivizace. Dále se druhá kapitola věnuje vzniku Jednotných zemědělských družstev v jednotlivých obcích, jejich vývoji od začátku až po jejich slučování v 60. letech minulého století. V práci je zaznamenána agitační činnost národních výborů a dalších skupin v přesvědčování ke vstupu do JZD. Rovněž je v práci zaznamenáno zacházení s tzv. kulaky, nucené vystěhování, trestní stíhání, represe vůči odpůrcům kolektivizace a reakce obyvatelstva od dobrovolného vstupu do JZD, až po odmítnutí vstupu do družstva. V přílohách k bakalářské práci jsou přiloženy tabulky a dobové fotografie. Práce byla vypracována na základě studia literatury věnující se otázce kolektivizace v...
|
|
|
Způsob a průběh kolektivizace zemědělství v Kutnohorském okrese v 50. letech 20. století
Stříbrná, Anežka ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Diplomová práce přibližuje průběh a způsob kolektivizace zemědělství v kutnohorském okrese v letech 1948-1960. Vychází z analýzy pěti obcí kutnohorského okresu - Bahno, Opatovice I, Petrovice I, Mitrov a Vranice (pro srovnání je zařazeno i městečko Kácov). Práce sleduje, jak se celostátně řízená zemědělská politika KSČ, její jednotné a závazné principy promítly do socializace konkrétních vesnic, jakým způsobem ovlivňovala jejich každodenní život a zasáhla do osudů jejich obyvatel. Dále se soustřeďuje na to, jak na ni reagovali jednotliví lidé, především místní funkcionáři, jaké volili prostředky a strategie jednání vůči vládnoucí moci. V centru pozornosti stojí otázka, zda a nakolik svými postoji mohli ovlivňovat a spoluvytvářet život v obci a jaký vliv měli na místní podobu socializace. Cílem práce je ukázat plastičtější obraz kolektivizace zemědělství a zároveň nabídnout jistou typologii postojů jejích aktérů. Kromě porovnání způsobu kolektivizace v konkrétních obcích umožňuje na jejich příkladu také ukázat rozdíly mezi první a druhou (závěrečnou) fází kolektivizace zemědělství. Práce čerpá především ze studia archivních materiálů a vzpomínek pamětníků.
|
|
|
Kolektivizace v obci Chmelná a její dopady na společnost a krajinu
Follerová, Kateřina ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Práce Kolektivizace v obci Chmelná a její dopady na krajinu a společnost se zabývá tématem kolektivizace a tím spojenou proměnou venkova. Jedná se o mikrosondu, která ukazuje aplikování obecných principů kolektivizace na příkladu obce Chmelné (okr. Benešov). Zároveň také ukazuje specifičnost obce, především na její úzkou a fungující komunitou, díky které déle setrvávala mimo struktury JZD. Práce čerpá především z archivních pramenů, je postavena na komparaci výpovědi pamětníků s archiváliemi úředního typu. Úvodní kapitola popisuje kolektivizaci v Československu obecně, zde je čerpáno především z odborné literatury k tématu. Na ně navazují konkrétní příklady násilných kolektivizačních procesů z regionální historie Podblanicka. Práce se zabývá primárně obdobím mezi lety 1949 a 1960, zvláště pak závěrečnými roky kolektivizace. Celá kapitola se věnuje Chmelné, na které je prezentován jak odpor venkova vůči kolektivizaci, tak státní tlak na zapojení obce do kolektivizace. Práce se částečně věnuje i době po založení JZD v obci Chmelná a snaží se zachytit změny ve fungování venkovské společnosti.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu
Smejkal, Martin ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce s názvem Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu se zabývá tématem kolektivizace v obcích jihovýchodní části rakovnického okresu, která se nazývá Balkán. V práci je sledováno hlavně období mezi lety 1949 až 1960. První část je věnována stručnému popisu průběhu kolektivizace v Československu, poválečnému uspořádání státu a vývoji zemědělské politiky. Práce také sleduje vývoj zemědělské otázky v Komunistické straně Československa, která byla hlavní politickou silou v zemi. Druhá část práce stručně přibližuje region Rakovnického Balkánu, v němž se nacházejí vybrané obce pro sledování konkrétního průběhu kolektivizace. Dále se druhá kapitola věnuje vzniku Jednotných zemědělských družstev v jednotlivých obcích, jejich vývoji od začátku až po jejich slučování v 60. letech minulého století. V práci je zaznamenána agitační činnost národních výborů a dalších skupin v přesvědčování ke vstupu do JZD. Rovněž je v práci zaznamenáno zacházení s tzv. kulaky, nucené vystěhování, trestní stíhání, represe vůči odpůrcům kolektivizace a reakce obyvatelstva od dobrovolného vstupu do JZD, až po odmítnutí vstupu do družstva. V přílohách k bakalářské práci jsou přiloženy tabulky a dobové fotografie. Práce byla vypracována na základě studia literatury věnující se otázce kolektivizace v...
|
|
|
Kolektivizace ve Středočeském kraji
Macourková, Anna ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje kolektivizaci československého venkova v letech 1949-1960 a dosavadní teze o zemědělské politice Komunistické strany Československa rozšiřuje o regionální poznatky z bývalého Pražského kraje, dnes Středočeského. V první části práce je rozebrán pojem kolektivizace v mezinárodním kontextu, přičemž pozornost je věnována zejména jejímu průběhu v Sovětském svazu. Kolektivizace v českém prostředí je pak sledována ve dvou liniích - v linii zakládání jednotných zemědělských družstev, která tvořila hlavní pilíř tzv. socializace venkova, a v linii perzekuce těch, kteří oné socializaci měli bránit, tzn. soukromých hospodářů, označovaných jako kulaci. Část diplomové práce se věnuje i agitaci, provázející zakládání a hospodaření družstev, a reflexi boje proti tzv. kulakům v dobovém zemědělském tisku - regionálním i celostátním.
|
|
|
Způsob a průběh kolektivizace zemědělství v Kutnohorském okrese v 50. letech 20. století
Stříbrná, Anežka ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Diplomová práce přibližuje průběh a způsob kolektivizace zemědělství v kutnohorském okrese v letech 1948-1960. Vychází z analýzy pěti obcí kutnohorského okresu - Bahno, Opatovice I, Petrovice I, Mitrov a Vranice (pro srovnání je zařazeno i městečko Kácov). Práce sleduje, jak se celostátně řízená zemědělská politika KSČ, její jednotné a závazné principy promítly do socializace konkrétních vesnic, jakým způsobem ovlivňovala jejich každodenní život a zasáhla do osudů jejich obyvatel. Dále se soustřeďuje na to, jak na ni reagovali jednotliví lidé, především místní funkcionáři, jaké volili prostředky a strategie jednání vůči vládnoucí moci. V centru pozornosti stojí otázka, zda a nakolik svými postoji mohli ovlivňovat a spoluvytvářet život v obci a jaký vliv měli na místní podobu socializace. Cílem práce je ukázat plastičtější obraz kolektivizace zemědělství a zároveň nabídnout jistou typologii postojů jejích aktérů. Kromě porovnání způsobu kolektivizace v konkrétních obcích umožňuje na jejich příkladu také ukázat rozdíly mezi první a druhou (závěrečnou) fází kolektivizace zemědělství. Práce čerpá především ze studia archivních materiálů a vzpomínek pamětníků.
|
|
|
Právní problémy združstevňování české vesnice v 50. letech
Hanzálková, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o procesu kolektivizace ("združstevňování") české vesnice v 50. letech 20. století se zaměřením na jeho právní problémy. Práce je rozdělena do pěti kapitol, které se nejprve zabývají samotným pojmem "kolektivizace zemědělství" (jeho významem, původem, tím, co tomuto procesu předcházelo, jakož i jeho zobecněním v kontextu satelitních zemí SSSR). Následuje kapitola uvozující problematiku kolektivizačního procesu v Československu zahrnující jeho časové rozmezí a popis klíčových pojmů (JZD, státní statek). Těžiště celé práce spočívá v kapitole číslo tři poměrně detailně popisující první fázi kolektivizace zemědělství v Československu (její přípravný proces, přijetí zákona o JZD, přechod k sovětskému pojetí kolektivizace a především pak rozbor metod používaných v procesu likvidace velkých statkářů a zabavování jejich majetku). Značná část této kapitoly se věnuje Akci "K" (příprava, průběh, problémy v realizaci). Stranou mého zájmu nezůstal ani zevrubný rozbor pojmu "kulak". Následující, čtvrtá kapitola, poměrně stručně přibližuje druhou fázi kolektivizace české vesnice. Práci uzavírá kapitola pátá popisem a detailní analýzou případu konkrétního českého sedláka, který se stal obětí "kulackého procesu" a promítnutí teoretických částí práce právě do tohoto případu. Cílem této...
|
|
|
Kolektivizace na Vlašimsku: Aplikace zemědělské politiky v letech 1945-1959
Novák, Josef ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Šlajs, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza dopadů zemědělské politiky, uplatňované v Československu, na strukturu využívání zemědělského půdního a hospodářského fondu od roku 1945 až do roku 1959, s důrazem zejména na vybrané území Vlašimska. Pozornost je věnována především důsledkům celostátní zemědělské politiky na zemědělství. Práce také poukazuje na vliv KSČ, okolnosti vedoucí k jejímu nástupu k moci, vysvětluje konkrétní kroky a jejich dopady. Do tohoto politického rámce je zasazeno Vlašimsko tehdejší doby, zemědělská i hospodářská situace v daném regionu. Místní poměry jsou zřetelně ilustrovány i několika zpracovanými případovými studiemi, z nichž zejména první velmi jasně ukazuje kompletní průběh a proměny dopadů zemědělské politiky na Vlašimsku již od roku 1945.
|
|
|
Rozvrat tradiční vesnice v období stalinismu
Fišer, František ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Martínek, Miloslav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na popis situace rolníků v období zakladatelské etapy komunistického režimu a také skutečností, které vedly ke kolektivizaci zemědělství. Hlavní cíle jsou definování pojmu "kulak" a jeho vývoj na konci čtyřicátých a na začátku padesátých let minulého století a najít odpověď na otázku zda hlavním důvodem pro persekuce zemědělců byla likvidace soukromého sektoru.
|
host ::
RSS.