|
|
Strategie Evropské unie v oblasti informační politiky se zaměřením na knihovnictví
Eisnerová, Alexandra ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Vorlíčková, Blanka (oponent)
Cílem práce je popsat a zhodnotit strategie, programy a projekty Evropské unie v oblasti informační politiky se zaměřením na knihovnictví s reflexí českých projektů v této oblasti. V úvodu práce je zmíněna tzv. Bangemannova zpráva, která je považována za milník ve vývoji informační společnosti. Tato zpráva položila základy pro další strategické dokumenty, kterými byly eEurope včetně navazujících akčních plánů. V následujících kapitolách jsou uvedeny další dva významné dokumenty i2010 - Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost a EVROPA 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Jádro práce tvoří popis programů financujících evropské projekty v oblasti knihovnictví a popis projektů, které na základě těchto programů vznikly. Vzhledem k tomu, že trendem 21. století je digitalizace, jsou v diplomové práci popsány projekty především z této oblasti. Jedná se např. o Evropskou digitální knihovnu, Europeanu a řadu dalších dílčích projektů. Předposlední kapitola je věnována projektům z oblasti digitalizace v České republice. Popsány jsou projekty Kramerius, Manuscriptorium, Národní digitální knihovna, Národní digitální archiv a další. Závěr práce tvoří zamyšlení nad budoucností dalšího vývoje v oblasti informační společnosti a jednotlivých aktivit Evropské unie.
|
|
|
Metodika implementace IIIF v českých digitálních knihovnách: se zvláštním zřetelem na systém digitální knihovny Kramerius
Žabička, Petr ; Zavřelová, Alžběta ; Hruška, Zdeněk ; Nová Kamrádková, Petra
Překládaná metodika si klade za cíl nabídnout knihovnám i dalším paměťovým institucím v České republice doporučený postup při implementaci mezinárodního standardu IIIF do digitální knihovny či repozitáře. V současné době je zdigitalizována významná část dokumentů v knihovních fondech a výsledky digitalizace jsou prezentovány v různých systémech digitálních knihoven. V rámci zachování interoperability je nutné dodržovat jak standardy digitalizace (což je díky projektu Národní digitální knihovny v knihovním prostředí na vysoké úrovní), tak i standardy pro zpřístupňování digitálních dokumentů. IIIF je široce uplatňovaný v mezinárodní komunitách digitálních knihoven a repozitářů, přináší řadu přínosů pro uživatele a nabízí i další výhody pro samotný repozitář, který může snadno pomocí IIIF prezentovat svoje dokumenty a sbírky nezávisle na použitých technologiích a nabízet k nim i další pokročilé funkce.
Plný text:  PDF
|
|
|
Informační architektura webového rozhraní vybraných digitálních knihoven
Kvašová, Zuzana ; Souček, Martin (vedoucí práce) ; Pokorný, Jan (oponent)
(česky): Práce se věnuje analýze a hodnocení aplikované informační architektury webového rozhraní ve vybraných digitálních knihovnách Manuscriptorium a Kramerius Národní digitální knihovny. Informační architektura je jednou z disciplín tvorby webu. S ostatními disciplínami je v úzkém propojení. Při jejím vytváření ji lze definovat jako soubor prvků a principů, pro analýzu a hodnocení již existující informační architektury je třeba brát v úvahu její začlenění do celkového kontextu webových stránek. Práce obsahuje teoretickou část, ve které je informační architektura definována a jsou charakterizovány její jednotlivé prvky a principy tvorby. Jsou popsány možnosti hodnocení již existující informační architektury, kterou je třeba brát jako kombinaci kvalitativních a kvantitativních prvků webových stránek. Informační architektura digitálních knihoven bývá často pojímána jako architektura řešení celého systému. Uvedena je definice digitální knihovny a je vysvětleno její chápání pro účely této práce, kde jsou digitální knihovny pojaty jako zpřístupňující aplikace. Praktická část práce obsahuje konkrétní metodiku hodnocení informační architektury vybraných digitálních knihoven. Pro hodnocení informační architektury bylo zvoleno testování použitelnosti webového rozhraní jako nejvhodnější metoda, která...
|
|
|
Osvícenství a jeho vliv na duchovní a národní formování lidí v českých zemích 18. a 19. století
Karasová, Ivana ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o duchovním vývoji směřujícímu k národnímu sebevědomí v době osvícenství v českých zemích od počátku vlády Marie Terezie až do revolučního roku 1848. Osvícenství- evropský fenomén, který je charakteristický změnou myšlení, sebeuvědomováním se, ideou tolerance a emancipace člověka přispěl v důsledku reforem k zásadním společenským, politickým i církevním změnám. Tyto změny vycházejí nejen z filozofických vlivů, ale také z panovnických reforem za doby vlády Marie Terezie a především Josefa II. Tereziánský osvícenský katolicizmus a josefínský reformizmus plně nastartovaly cestu od osvícenství k liberalizmu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Krameriovy noviny v letech 1790 - 1793 a jejich role při utváření české národní identity
Boušová, Irena ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou veřejného prostoru prezentovaného Krameriovými novinami v Čechách na prahu modernity. První část práce shrnuje výsledky dosavadního stavu bádání, dále se zabývá otázkou vztahu modernity a postmoderny, na základě čehož jsou stanovena teoretická a metodologická východiska práce. Druhá část se zabývá vlivy, jež utváří konečnou podobu obsahu Krameriových novin. Na noviny je nahlíženo jako na součást širší diskursivní sítě. Ke slovu se dostává také čtenář jako spolutvůrce obsahu. Mimo jiné se tato kapitola zabývá otázkou vytváření komunity čtenářů a veřejného prostoru v Čechách na konci 18. století jako předpokladu vzniku identit etnických či dokonce národních. Poslední část práce se zaměřuje na konkrétní témata v Krameriových novinách a techniky zpracování zpráv, jež mají za cíl formovat čtenáře a jeho pohled sledované události. Práce končí konstatování, že Krameriovy noviny svým obsahem a formou utvářely širší čtenářskou komunitu, jež mezi sebou udržovala určité sociální vazby a sdílela tak určitou formu veřejného prostoru. Nicméně analýza témat a techniky zpracování dat odhalila hranice této komunity. Tu nelze chápat v Habermasově pojetí svobodné kritické veřejnosti, ale jako výsledek působení různých mocenských sil. KLÍČOVÁ SLOVA: čtenář, Kramerius, média,...
|
|
|
Digitalní knihovna Kramerius a její využívání studenty historických oborů
Fišer, Marek ; Bratková, Eva (vedoucí práce) ; Večeřová, Petra (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na digitální knihovnu Kramerius, jenž elektronicky zpřístupňuje převážně bohemikální dokumenty z 19. a 20. století. Jejím cílem však není do úplnosti popsat tento systém a jeho zázemí - práce se soustředí spíše na uživatelský pohled. Jádrem práce je proto uživatelský průzkum, provedený mezi studenty a doktorandy historických oborů na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Konkrétně se jedná o studenty zapsané ve studijním programu Historické vědy. V první části práce je charakterizována digitální knihovna Kramerius s důrazem na aspekty, jenž úzce souvisí s její využitelností (uživatelské rozhraní, přístupnost dokumentů, převod textu originálních dokumentů do strojově čitelné podoby). Ve druhé části je pak popsán a zhodnocen uživatelský průzkum, jenž je rozdělen na dvě části.
|
|
|
Strategie Evropské unie v oblasti informační politiky se zaměřením na knihovnictví
Eisnerová, Alexandra ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Vorlíčková, Blanka (oponent)
Cílem práce je popsat a zhodnotit strategie, programy a projekty Evropské unie v oblasti informační politiky se zaměřením na knihovnictví s reflexí českých projektů v této oblasti. V úvodu práce je zmíněna tzv. Bangemannova zpráva, která je považována za milník ve vývoji informační společnosti. Tato zpráva položila základy pro další strategické dokumenty, kterými byly eEurope včetně navazujících akčních plánů. V následujících kapitolách jsou uvedeny další dva významné dokumenty i2010 - Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost a EVROPA 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Jádro práce tvoří popis programů financujících evropské projekty v oblasti knihovnictví a popis projektů, které na základě těchto programů vznikly. Vzhledem k tomu, že trendem 21. století je digitalizace, jsou v diplomové práci popsány projekty především z této oblasti. Jedná se např. o Evropskou digitální knihovnu, Europeanu a řadu dalších dílčích projektů. Předposlední kapitola je věnována projektům z oblasti digitalizace v České republice. Popsány jsou projekty Kramerius, Manuscriptorium, Národní digitální knihovna, Národní digitální archiv a další. Závěr práce tvoří zamyšlení nad budoucností dalšího vývoje v oblasti informační společnosti a jednotlivých aktivit Evropské unie.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.