|
|
Proměny gymnaziální výuky dějepisu na Klatovsku v letech 1971-1995
POTUŽÁK, Jaromír
Poslední čtvrtina dvacátého století byla velmi dynamickým obdobím plným změn, a to nejen ve společnosti, ale i v oblasti vyučování. Stejně bouřlivým vývojem prošel i dějepis, a to nejen jako školní předmět. Cílem této práce je na příkladu dvou gymnázií v klatovském okresu (Sušice a Klatovy) zmapovat vývoj výuky na tomto typu středních škol v Československu s důrazem na vyučování dějepisu v letech 1971-1995. Na základě archivních materiálů, vzpomínek pamětníků a dobových odborných časopiseckých diskusí budou porovnány teoretické koncepce a míra jejich naplnění v každodenní praxi. Součástí výzkumu proto bude i analýza maturitních zkoušek z dějepisu s důrazem na jejich obsahovou proměnu v tomto období. Kromě archivního materiálu bude využito i metody oral history, která přinese porovnání teorie s praxí v tehdejší výuce, přičemž narátory se stanou nejenom studenti, ale rovněž vyučující. Součástí textu bude rovněž didaktická část, v níž se zaměřím na analýzu výukových metod a učebních pomůcek (především učebnic).
|
|
|
Y chromosomální charakteristika současné vesnické populace na Klatovsku
Doležalová, Veronika ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Stenzl, Vlastimil (oponent)
Využití genetických markerů v nerekombinující části Y chromosomu se ukázalo jako vhodný nástroj pro studium historie, diverzity a migrace populací. Vhodnými markery na Y chromosomu se ukázaly být především SNP a STR polymorfismy. V rámci této práce bylo sebráno 53 vzorků DNA od nepříbuzných mužů-starousedlíků z 9 vesnic z okolí Klatov. Vzorky byly analyzovány, a byly stanoveny hodnoty 17 STR markerů pomocí AmpFLSTR® Yfiler® Direct Kit. Celkem jsem zaznamenala výskyt 7 haploskupin. Dále byly výsledky vzorků z vesnic Klatovska analyzovány metodou AMOVA a porovnány s okolními populacemi ze Spolkové republiky Německo, Rakouska, Středních a Jižních Čech. Nebyly nalezeny žádné významné rozdíly v genetickém profilu této populace vůči okolním populacím.
|
|
|
Problematika výchovy a vzdělávání mimo vyučování v Klatovech
Seltenhoferová, Klára ; Valenta, Josef (vedoucí práce) ; Komárková, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou výchovy a vzdělávání mimo vyučování v Klatovech. Cílem práce je zjistit konkrétní činnost jednotlivých organizací pro výchovu a vzdělávání mimo vyučování v Klatovech a případně navrhnout zlepšení práce v těchto organizacích. Práce je členěna do dvou částí: Teoretická část vysvětluje historii a základní pojmy v oblasti pedagogiky volného času a předkládá návrhy trávení volného času u různých věkových skupin. Empirická část obsahuje přehled všech zařízení pro volnočasové aktivity v Klatovech a polostrukturované rozhovory se zástupci vybraných organizací pro výchovu a vzdělávání mimo vyučování. Zabývá se metodologií tohoto výzkumu.
|
|
|
Jezuitská kolej v Klatovech
Plánková, Dominika ; Kuchařová, Hedvika (vedoucí práce) ; Čepelák, Jiří Augustin (oponent)
Jezuitská kolej v Klatovech s přiléhajícím kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce a gymnáziem je významnou barokní památkou západních Čech a v minulosti tvořila důležité centrum vzdělanosti i pro německé příhraniční oblasti. Celý komplex je spojen s významnými jmény, ať už z řad literátů nebo architektů. Tato práce se zaměřuje na postupný vývoj komplexu, jeho uměleckou výzdobu, místy pohnutou historii a působení jezuitského řádu v Klatovech.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Význam hradebního okruhu v systému veřejných prostorů města
Korelusová, Sylva
Tato bakalářská práce Význam hradebního okruhu v systému veřejných prostorů města, se zabývá problematikou vývoje hradebních okruhů, zejména pak v z hlediska zahradně architektonické tvorby. Důležitým aspektem řešení této problematiky byla především velikost města, ve kterém se hradební okruh nachází, jeho současný stav a podoba (pro práci bylo nezbytné najít takové referenční příklady, které by měly odpovídající výpovědní hodnotu). V prvotní fázi bylo nezbytné shromáždit historické a architektonické údaje o vzhledu, vývoji, účelu a funkci hradebního okruhu v rámci středověkých měst. Dále pak také objasnit vývoj českých měst, kdy, jak a proč byla zakládána. Důležitou součástí bylo i nastudování vývoje města Klatov a vývoje jeho hradebního okruhu. Dalším krokem se stal popis referenčních příkladů měst s obdobným vývojem, a to jak na území České republiky, tak i v zahraničí, a to především ve státech, jejichž historický vývoj byl spjatý s vývojem v Českých zemích. Celkem bylo vybráno pět referenčních příkladů, které jsem při zpracování této práce navštívila. Jedná se o dvě české a tři zahraniční lokality. Na těchto lokalitách byla sledována zachovalost hradebních systémů, a především zahradně architektonická díla, která vznikla v těchto unikátních prostorách. Jednotlivé příklady byly popsány z hlediska současného stavu, materiálového pojednání, stavu vegetace, ideové koncepce a dalších hledisek. Významná část této práce se zabývá analýzami vybrané lokality, na jejichž základě vznikl takový návrh řešení, studie vybraného městského prostoru, tedy Vrchlického sadů v Klatovech, který se snaží co nejlépe zachytit potřeby a řešit problémy současného stavu modelového území. Správnost řešení je ověřena pomocí grafického znázornění situace v perspektivách, řezech a axonometrii. Výstupem práce je koncepce klatovského hradebního okruhu a zahradně architektonická studie Vrchlického sadů, která citlivě přistupuje k obnově městského parku vymezeného v prostorách bývalého parkánu hradeb. Pro potřeby studia problematiky jsem navštívila české i zahraniční referenční příklady. Z výsledku bádání vyplývá, že klatovský hradební okruh je svým pojetím unikátním místem v Plzeňském kraji, možná i na území České republiky, a ani v zahraničních městech přiměřeného měřítka nebyl nalezen takový příklad, který by se podobě klatovských sadů v prostoru parkánu podobal.
|
|
|
Spolek akademiků Úhlava
TURKOVÁ NOVÁKOVÁ, Šárka
Diplomová práce Spolek akademiků Úhlava představuje na základě bádání v dochovaném fondu "Úhlava 1883-1933". Spolek Úhlava svou činnost soustředil na celé okolí Klatov. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První kapitola nastiňuje dobový kontext a situaci ve městě Klatovy, ve které byl spolek založen. Druhá a třetí kapitola se věnuje spolčování v širším kontextu, spolčování na Klatovsku a knihovnictví na Klatovsku. Stěžejní kapitola o spolku samotném obsahuje historii spolku, organizaci spolku, členstvo a knihovny založené spolkem. Poslední kapitola se zabývá hospodařením spolku, které bylo podstatnou záležitostí pro fungování celého spolku. Diplomová práce je doplněna mapkou se založenými knihovnami spolku.
|
|
| |
host ::
RSS.