|
| |
|
| |
|
|
Vzdělávací počítačová hra, její tvorba a využití při výuce tematického celku Voda
NOVÁK, Zbyněk
Diplomová práce se zabývá tvorbou a využitím vzdělávací počítačové hry při výuce tematického celku Voda v rámci výuky anorganické chemie na druhém stupni základních škol. Cílem je žákům atraktivní formou zprostředkovat vybrané znalosti, popř. tyto znalosti procvičit, dále pomocí didaktického postupu rozvíjet mezipředmětové vztahy, aktivizovat žáky a posílit jejich klíčové kompetence. Herní příběh se odehrává v prostředí města Mariánské Lázně, s jehož zeměpisnými a historickými zajímavostmi je hráč průběžně seznamován. Vzhledem k dějové vazbě na konkrétní lokalitu je vzdělávací postup v souladu s principy místně zakotveného učení. Teoretická část je tvořena analýzou odborné literatury týkající se především tématu místně zakotveného učení a předmětů STEM. Získané poznatky představují teoretický rámec praktické části, kde je uveden popis vytvořené hry a ověření jejího užití v pedagogické praxi. Výzkum byl realizován dotazníkovou formou.
|
|
|
Vzdělávací počítačová hra, její tvorba a využití při výuce chemických reakcí
PLACHÝ, Ondřej
Bakalářská práce se zaměřuje na tvorbu a využití vzdělávací počítačové hry (tzv. click and point adventure) při výuce chemických reakcí na druhém stupni základních škol. Cílem tohoto projektu je žákům atraktivní formou zprostředkovat odpovídající znalosti, rozvíjet mezipředmětové vztahy, jejich vnitřní motivaci a klíčové kompetence. Ke hře byly zpracovány i pracovní listy, které hru vhodně doplňují. Děj hry je zasazen do známých znojemských lokalit, s jejichž zeměpisnými a historickými zajímavostmi je hráč v průběhu hry seznámen.
|
|
|
Kompetence vedoucího pracovníka vzdělávací organizace
Círal, Gabriela Sarah ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Liška, Roman (oponent)
Ve většině mateřských škol je ředitel/ředitelka a jejich zástupci (záleží na velikosti mateřské školy). Jsou i mateřské školy, které spadají pod základní školy nebo i střední školy v dané obci a funkci vedení vykonává ředitel/ředitelka základní školy nebo střední školy. V mateřské škole je potom zřízena pozice vedoucí učitelky, která není zástupcem ředitele/ředitelky, ale má na starost chod mateřské školy a zodpovídá se řediteli/ředitelce dané organizace. Tato práce se zabývá kompetencemi vedoucí učitelky, jakožto vedoucího pracovníka vzdělávací organizace. Cílem diplomové práce je zjistit kompetence a obsah pracovní náplně vedoucích učitelů/učitelek mateřských škol v Jihočeském kraji. V teoretické části se práce zabývá funkcí vedoucí učitelky, jaké jsou požadavky na výkon této pozice, jak se podílí na řízení organizace a jaký je přístup vedoucí učitelky ohledně vztahů na pracovišti. Čím se vedení mateřské školy zabývá, co si představit pod termínem výchovně vzdělávací proces. U všech lidí by měla být důležitá sebereflexe, u pedagogických pracovníků je obzvlášť důležitá a u vedoucí učitelky nezbytná. Dále jsou popsány klíčové kompetence, profesní kompetence vedoucí učitelky a manažerské kompetence. V empirické části je popsáno dotazníkové šetření, ve kterém se zjišťuje, jaké jsou profesní...
|
|
|
Klíčové kompetence sestry při mimotělní membránové oxygenaci
HOLKUPOVÁ, Klára
Cílem této diplomové práce je zmapovat specifika práce pro intenzivní péči při péči o kriticky nemocného pacienta na mimotělní membránové oxygenaci a zjistit, jaké znalosti a dovednosti musí mít sestra pro intenzivní péči pečující o kriticky nemocného pacienta napojeného na mimotělní membránovou oxygenaci. Ke splnění cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jaké jsou klíčové kompetence sestry se specializovanou způsobilostí v intenzivní péči při péči o kriticky nemocného pacienta na mimotělní membránové oxygenaci? Jaké činnosti vykonává sestra se specializovanou způsobilostí v intenzivní péči při péči o kriticky nemocného pacienta na mimotělní membránové oxygenaci? Jaké má sestra se specializovanou způsobilostí v intenzivní péči postavení v multidisciplinárním týmu během péče o kriticky nemocného pacienta na mimotělní membránové oxygenaci? Teoretická část práce se zaměřuje na samotný přístroj ECMO, jeho historii a součásti. Dále jsou popsány rizika a komplikace, které mohou nastat jako důsledek této metody. V neposlední řadě je popsáno potřebné vzdělání a kompetence sester, které mohou poskytovat péči kriticky nemocnému pacientovi na ECMO. Část práce je věnována i ošetřovatelskému managementu péče o takového pacienta. Pro dosažení cílů byla využita kvalitativní forma výzkumného šetření. Empirická část diplomové práce byla zpracována na podkladě polostrukturovaných rozhovorů s devíti informanty poskytujícími vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči pacientům na mimotělní membránové oxygenaci pracujících po celém Česku. K analýze dat byla použita metoda otevřeného kódování. Z rozboru dat jsme získali ucelený pohled na péči o pacienta na mimotělní membránové oxygenaci. Sestry pro intenzivní péči poskytují komplexní vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči a je nezbytné, aby měly dostatečné znalosti v dané problematice a uměly spolupracovat v týmu. Výstupem práce je manuál se základními informacemi pro sestry, které se s mimotělní membránovou oxygenací setkávají poprvé.
|
|
|
Vzdělávací počítačová hra, její tvorba a využití při výuce geochemie
BARTŮŠKOVÁ, Jenifer
Diplomová práce je zaměřena na tvorbu a využití vzdělávací počítačové hry při výuce geochemie na druhém stupni základních škol. Cílem této hry je žákům atraktivní formou zprostředkovat odpovídající znalosti, rozvíjet mezipředmětové vztahy, jejich vnitřní motivaci a klíčové kompetence. Děj hry je zasazen do známých šumavských lokalit, s jejichž zeměpisnými a historickými zajímavostmi je hráč v průběhu hry seznámen. Teoretická část je zpracována na základě analýzy odborné literatury. Tyto poznatky jsou teoretickým rámcem pro navazující praktickou část, ve které je výuková hra vytvořena a ověřena v praxi. Výzkumné šetření proběhlo online formou a jeho výsledky jsou v závěrečné části práce diskutovány. Na základě zpětné vazby žáků byly navrženy možné úpravy testovací verze hry.
|
|
|
Rozvíjení základních kompetencí absolventů středních odborných škol ekonomického směru po nástupu do praxe
KOFROŇOVÁ, Iva
Rozvíjení základních kompetencí absolventů středních odborných škol ekonomického směru po nástupu do praxe je do značné míry závislé na kompetencích, které jim poskytuje studium na stření škole a které si poté absolventi přinášejí s sebou do praxe. Jak se profesní a klíčové kompetence deklarované konkrétní střední školou shodují s tím, co si myslí studenti o tom, co by měli při nástupu do praxe znát a umět, tím se zabývá předkládaná bakalářská práce. V dnešní době je kladen velký důraz na přípravu studentů do praxe a jejich následné uplatnění. Je to důležitý parametr úspěšnosti středních škol a často základní informací pro rodiče při výběru střední školy. Proto jsem názory studentů porovnávala nejenom s kompetencemi v konkrétních školních vzdělávacích programech, ale i s informacemi od zkušených účetních a daňových poradců z praxe, kterým jsem pokládala stejné otázky. Základní metodou výzkumu byl vybrán kvalitativní výzkum, který nám umožnil získat data od respondentů a použít je pro porovnání. Velmi potěšujícím zjištěním bylo, že kompetence, a to jak profesní, tak klíčové, které absolventi uváděli nejčastěji, byly důležité i pro kolegy z praxe a jsou zmiňovány i ve školních vzdělávacích programech.
|
|
|
Očekávané výstupy žáků dechového oddělení ZUŠ z pohledu RVP a z pohledu rodičů
KUBÍNOVÁ, Eva
Práce se zabývá očekáváním rodičů žáků dechového oddělení základních uměleckých škol a očekávanými výstupy, které stanovuje Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Obě oblasti jsou komparovány s důrazem na to, v čem se liší. První část se věnuje teoretickému základu tématu a klíčovým pojmům, jako základní umělecká škola, Rámcový vzdělávací program, klíčové kompetence, očekávané výstupy a očekávání rodičů. Druhá část představuje výzkum rodiči očekávaných výsledků, který navíc zjišťuje, jaké nedostatky vnímají rodiče žáků ve výuce na ZUŠ. Výzkum se inspiruje v přístupu Jonathana Lilliedahla a Evy Georgii-Hemming a jejich odborném článku Parental expectations of the Swedish municipal school of arts. Analyzován je Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání s důrazem na části týkající se cílů, klíčových kompetencí a zejména očekávaných výstupů dechového oddělení. Závěrečná kapitola představuje odlišnosti mezi rodiči očekávanými výstupy a RVP ZUV.
|
|
| |
host ::
RSS.