|
|
Čína v globální a regionální politice v 21.století - geopolitický střet s Japonskem, Indií, USA, Ruskem a Evropou
Petrtýl, Martin ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent) ; Andělová, Petra (oponent)
VÝTAH ČÍNA V GLOBÁLNÍ A REGIONÁLNÍ POLITICE V 21. STOLETÍ - GEOPOLITICKÝ STŘET S JAPONSKEM, INDIÍ, USA, RUSKEM A EVROPOU Mgr. Martin Petrtýl Školitel: Doc. PhDr. Bořivoj Hnízdo, PhD. Institut politologických studií FSV UK Tato disertační práce pojednává o aktuální a budoucí roli Čínské lidové republiky v 21. století. K myšlence zpracovat podrobnou analytickou studii této země ve vztahu k jejímu okolí i k jejímu vnitřnímu prostředí jsem se systematicky, byť s mnohými přerušeními, vracel po několik let. Rozmýšlel jsem především způsob, jak skutečně vědecky, tj. věrohodně, v maximální možné míře ověřitelně, vypracovat plnohodnotnou práci, která by obstála před kolegy z vědecké obce i přede mnou samým. Logicky bylo a je mou snahou umožnit minimální možnost případné kritiky této práce za její formální, obsahové či jiné nedostatky. Nejdříve jsem se rozhodl poměrně detailně zanalyzovat aktuálně známé teoretické přístupy a metody studia a to nejen v rámci politických věd, zejména pak ty používané politickými geografy, avšak i v rámci ostatních příbuzných oborů, především z oboru studia mezinárodních vztahů, sociologie, obecné politologie či bezpečnostních studií. Nechtěl jsem totiž studium problematiky potenciálu budoucího vývoje Číny krátkozrace omezit pouze na použití teoretických přístupů a metod známých v...
|
|
|
Geopolitika globálních a regionálních aktérů v Jihočínském moři
Lochman, Josef ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
GEOPOLITIKA GLOBÁLNÍCH A REGIONÁLNÍCH AKTÉRŮ V JIHOČÍNSKÉM MOŘI Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá územním sporem v Jihočínském moři a jeho geopolitickými podmíněnostmi. Cílem práce je zodpovězení následujících výzkumných otázek metodou systematické rešerše: Která sporná území, která jsou primárním zdrojem napětí? Které faktory mohou v budoucnu vyvolat konflikt? Jaké jsou důvody stupňované čínské aktivity v oblasti? Metoda systematické rešerše odborné literatury je použita ke shromáždění evidence a zodpovězení výzkumných otázek. Teoretický rámec práce tvoří spor mezi klasickou a kritickou geopolitikou. Zatímco státem vedená hegemonická politika je obvykle založená na dřívějším přístupu, kritická geopolitika je zejména prospěšná pro kritický pohled výzkumníka. Analýzou literatury se ukázalo, že nejvíce nárokovanými útvary v Jihočínském moři jsou Spratlyho a Paracelovy ostrovy, na které si nárokuje suverenitu nejvíce států. V rámci jejich přilehlých vod jsou velké zásoby energetických surovin potřebných k ekonomickému růstu Číny i ostatních států v oblasti. Čína roku 2010, posílená svým ekonomickým a vojenským růstem, prohlásila moře svým národním zájmem. Neústupnost a větší asertivita Číny a zvyšující se počet vojenských sil cizích států na moři zvýšily možnost, že konflikt může vyvstat pouhou špatnou...
|
|
|
Rozdíly v řešení sporů o námořní teritoria v oblastech s energetickými surovinami
Bančanský, Andrej ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Energetická bezpečnost je významným fenoménem současného světa. Řada nalezišť ropy a zemního plynu se nachází na mořském dně. Přesun těžby do hlubších a od břehu vzdálenějších míst může znovu vyvolávat otázky vlastnictví těchto ložisek. Existují světové regiony, kde tyto spory o vedení hranic námořních teritorií eskalují do podoby řady střetů a incidentů. A jsou jiné oblasti, kde se státy dohodnou a na těžbě kooperují. Cílem této práce je pokusit se určit, které faktory vedou k tomu, že konkrétně v Jihočínském moři vedou neshody o hranice námořních teritorií k eskalaci sporů, ve srovnání s regiony Severního moře a Karibského moře, kde jsou spory řešeny či utlumeny. Tyto faktory jsou představovány šesti proměnnými, které vycházejí ze tří teorií: z realismu, idealismu a konstruktivistické teorie mezinárodních vztahů. První část práce popisuje historický vývoj současného mezinárodního námořního práva týkajícího se teritoriálního rozdělení světových moří. Dále následuje popis tří případových oblastí. V druhé části jsou rozebrány teoretické základy zkoumaných faktorů. V následujícím oddíle jsou tyto faktory/proměnné analyzovány v konkrétních případech a jsou jim přiřazeny hodnoty. Na závěr je z výsledných hodnot proměnných určeno pomocí Millových metod, který faktor může s největší pravděpodobností...
|
|
|
Serpent in the Water: Debating the Chinese Maritime Strategy
Slominski, Michael ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Současné téma mezinárodních debat mezi západními geopolitickými vzdělanci se týká toho, zda nedávné demonstrace Čínské námořní síly reprezentují adopci navenek agresivní námořní strategie, která by vyžadovala reaktivní změnu přístupu západních zemí k jednání s jihovýchodními asijskými obchodními zájmy. Tato práce analyzuje nedávný vývoj v čínské námořní strategii za účelem určení, zda je tato strategie skutečně ofenzivní nebo defenzivní. Čerpající z realistické interpretace mezinárodních vztahů, geostrategického vyhodnocení Čínského státu a podrobného porozumění principům námořních strategií, tato práce poukazuje na základní problém v rozlišování mezi ofenzivními a defenzivními námořními strategiemi, vzhledem k tomu že si námořní státy přirozeně vyvíjejí síly promítající jejich moc za účelem obrany jejich námořních dopravních cest a námořního obchodu. Ve snaze rozpoznat strategický záměr podkládající soudobou námořní aktivitu Číny, tato práce vytváří nezávislou vizi optimální čínské defenzivní námořní strategie založenou na současných hrozbách prostředí vůči státu a porovnává tyto výsledky proti nedávným investicím do čínské námořní síly. Zkoumáním shody těchto dvou stavů tato práce nabízí kontextuální porozumění o současném vývoji čínských námořních schopností a diskutuje nad souvisejícími...
|
|
|
Konflikt v Jihočínském moři o Spratlyho a Paracelské ostrovy
Machová, Zuzana ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Konflikt v Jihočínském moři o Spratlyho a Paracelské ostrovy" se věnuje konfliktu mezi šesti státy. Jedná se o Brunej, Čínu, Filipíny, Malajsii, Taiwan a Vietnam. Základním cílem této práce je představit jednotlivé aktéry konfliktu, podstatu jejich nároků na Spratlyho a Paracelské ostrovy a vývoj vztahů mezi státy v průběhu času. Pozornost je věnována i aktérům, jež si nenárokují Spratlyho či Paracelské ostrovy, nicméně do konfliktu zasahují. Konkrétně se jedná o USA, Japonsko a organizaci ASEAN. Pro lepší pochopení konfliktu v Jihočínském moři je v první části věnována pozornost významu Jihočínského moře a Spratlyho a Paracelských ostrovů. Rozebrány jsou teoretické a právní aspekty, které konflikt doprovázejí. Jedná se o teorii konfliktu a bezpečnosti, Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, Deklaraci o chování stran v Jihočínském moři a Deklaraci o Jihočínském moři. Samotný konflikt o Spratlyho a Paracelské ostrovy je rozebrán od skončení 2. světové války do současnosti, přičemž důraz je věnován situaci posledních let a příčinám napětí, které v oblasti panuje.
|
|
|
Strategické partnerství USA a Indie jako způsob vyvažování Číny
Hadrava, Lukáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Diplomová práce s názvem Strategické partnerství USA a Indie jako způsob vyvažování Číny zkoumá strategické sbližování USA a Indie mezi lety 2000 a 2011. V této době jsme mohli pozorovat transformaci americké zahraniční politiky směrem k Indii. Z pozic nepřátelství z období Studené války a nedůvěry v 90. letech minulého století se americká diplomacie vyvinula do situace, kdy se pokoušela posílit globální význam Indie. Zlepšování bilaterálních vztahů mezi zeměmi práce vysvětluje potřebou USA vyvažovat rostoucí moc Číny. Ústřední východiska analýzy se opírají o realistickou teorii vyvažování moci, která je rozšířena o třídimenzionální pojetí moci podle Josepha Nye. Práce tudíž rozlišuje mocenské ohrožení USA ze strany Číny ve třech různých oblastech. Ve vojenské oblasti to je rozšiřování čínské sféry vlivu do regionů Indického oceánu a Jihočínského moře, v oblasti ekonomiky to jsou hluboký americký obchodní deficit s Čínou a zadluženost americké vlády u Číny. V oblasti soft power je legitimita velmocenské pozice USA poškozována narůstající soft power Číny. V každém z těchto témat jsou sledovány snahy USA o navázání užšího partnerství s Indií za účelem snížení čínského ohrožení. Práce tudíž konstatuje, že motivaci Spojených států k budování strategického partnerství s Indií můžeme vysvětlit pomocí...
|
|
|
The territorial disputes in the region of South China Sea - case study of selected countries in the region
Valeček, Nikola
Diplomová práce se zabývá nároky na sporné ostrovy v Jihočínském moři a sleduje obchod v něm za pomoci statistických metod. Teoretická část práce je zaměřena na teorii regionálních bezpečnostních komplexů a legalistické teorie, jako například mezinárodní veřejné právo. V praktické části jsou analyzovány události, které se udály v Jihočínském moři a mají souvislost se vzájemnou obchodní výměnou států a regionů. Byly vybrány nejdůležitější obchodovatelné komodity, a na základě teorií distribuční sítě a nákladové propustnosti přístavů, indexu lodní spojitosti a v neposlední řadě na vývozních skupinách a dovozních skupinách zboží a jejich dopad na obchodní bilanci, byly analyzovány trendy vývoje.
|
|
|
Úloha společenství ASEAN v námořní bezpečnosti Jihočínského moře
Jurovská, Markéta ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Oblast Jihočínského moře a příslušných průlivů nabývá čím dál většího celosvětového významu zejména díky rušným komunikačním cestám pro mezinárodní obchod, nerostnému bohatství a rybolovu. Tyto pozitivní aspekty sem přitahují na jednu stranu zájem mnoha aktérů a na druhou stranu i velké množství bezpečnostních hrozeb - mezinárodní organizovaný zločin, teritoriální spory a zhoršování životního prostředí. Cílem práce je analyzovat dosavadní námořně bezpečnostní aktivity ASEAN a zhodnotit jeho úlohu v námořní bezpečnosti Jihočínského moře za pomocí metod případové studie, deskripce, vědeckého popisu a analýzy primárních pramenů a dokumentů a odborných posudků. Hlavním zjištěním této práce je, že ASEAN zastává velmi klíčovou roli v námořní bezpečnosti Jihočínského moře a svou iniciativou může určovat budoucí průběh regionální bezpečnostní spolupráce.
|
|
| |
|
|
Role Číny v Jihočínském a Východočínském moři
Nguyen, Cong Hung ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Čína jako pobřežní stát ji obklopuje z východu Tichý oceán, které se dále dělí do 4 jednotlivýcho moří, z nichž je pro Čínu z hlediska ekonomického nejdůležitější Východočínské a Jihočínské moře, jelikož se v těchto mořích vyskytuje ohromné přírodní bohatství jako jsou mořské plody a nerostné suroviny na kterých je Čína a mnoho dalších zemí v této oblasti závislé, protože s ekonomickým vývojem souvisí i její závislost na těchto surovinách. Tyto suroviny byly nalezeny v oblasti ostrovů Senkaku ve Východočínském moři a u Spratlyho ostrovů v Jihočínském moři. Ovšem vedle Číny se o tato sporná území přou i ostatní státy v tomto regionu. O ostrovy Senkaku se pře Čína s Japonskem a o Spratlyho ostrovy se vedle Číny nárokují Vietnam, Filipíny, Malajsie a Brunej. Tyto spory se táhnou již několik desítek let a tak došlo mezi aktéry i k několika přímým i nepřímým střetům. V blízké době nelze moc předpokládat, že by došlo k vyřešení těchto sporů vzhledem k tomu, že Čína a ostatní aktéři v posledních letech mohutně vojensky zbrojují a tak lze i předpokládat, že by mohlo dojít i k přímým střetům. Proto je nezbytné tuto oblast monitorovat, jelikož zde dochází ke střetům zájmů mezi mocnostmi jako je Čína a Japonsko, ovšem i USA projevují zájem o tuto oblast.
|
host ::
RSS.