|
|
Žurnalistická reflexe vybraných děl Jiřího Hubače
Václavíková, Jana ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová práce Žurnalistická reflexe vybraných děl Jiřího Hubače se věnuje pohledu, který na díla Jiřího Hubače měla dobová média. Jiří Hubač byl významným českým scenáristou, dramatikem a dramaturgem, který za dobu svého působení v Československé a České televizi napsal značné množství scénářů k původním televizním filmům a seriálům, věnoval se i divadelní tvorbě a napsal scénáře k úspěšným kinofilmům. Mezi jeho nejznámější filmy patří Ikarův pád, Babí léto, Fany, Nezralé maliny a za seriálylze jmenovat například úspěšný seriál z nemocničního prostředí Sanitka. V této diplomové práce budu věnovat pozornost filmům ze 70. let a dobovým periodikům hodnotícím filmy po jejichtelevizní premiéře. Mezi vybranými filmy je Dlouhý podzimní den, Pozdní léto, Lístek do památníku a Ikarův pád. Analyzované recenze či kritiky pochází jak z deníků, jakými je například Rudé právo, Mladá fronta, Zemědělské noviny či Práce, tak ze zdrojů s nižší periodicitou (Tvorba, Československá televize). Časové určení (70. léta) bylo vybráno s ohledem k více faktorům - problémy Jiřího Hubače v ČST, významná ocenění získaná za scénáře k uvedeným filmům. Určení výběru jednotlivých periodik bylo dáno jejichdostupností, roli hrálo i celkové zaměření periodika.
|
|
|
Původní česká dramatika se současnou tematikou v 70. letech 20. století
Šiller, Jiří ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent) ; Brožová, Věra (oponent)
Práce s názvem Původní česká dramatika se současnou tematikou v 70. letech 20. století se dívá na sedmdesátá léta jako první normalizační desetiletí. To bylo pro oficiální proud české literatury obdobím svazujícím; autoři nemohli svobodně tvořit, režim striktně vytyčil mantinely, v nichž se ve své tvorbě mohli pohybovat. Původní dramatická tvorba 70. let tak plasticky vypovídá o tom, jak se kultura chová v nesvobodné době, jaké byly cesty ke smysluplnému fungování. Je zřejmé, že literatura zabývající se současností, měla situaci oproti autorům uchylujícím se k tzv. únikovým tématům značně ztíženou. Navíc pro divadlo byly podmínky ještě přísnější, a to ve vztahu ke schvalovacím procesům, jimiž nová hra procházela, a pokud byli lidé pohromadě, mohlo se improvizovat a reakce publika byla jen těžko předvídatelná. V tomto desetiletí již autoři víceméně jen předstírali, že idejím socialismu věří, do svých textů nicméně vkládali myšlenky utvrzující čtenáře o správnosti socialistického vývoje. Jen tak jejich dílo mohlo být oficiálně vydáno, v případě dramatu jevištně realizováno. A to je zásadní změna oproti 50. letům 20. století, zejm. od jejich první poloviny, kdy víra ve správnost nastoleného socialistického vývoje byla skutečná, ovšem časem pozvolna dostávala trhliny a ovlivňovala profesní i osobní životy i...
|
|
|
Recepce klasických tradic v tvorbě Československé/České televize Praha
Chalupová, Helena ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na původní televizní dramatickou tvorbu domácích autorů, která vznikala ve výrobě Československé /České televize Praha a jejíž náměty vycházejí z dějin antického Řecka a Říma. Cílem je zmapovat tuto tvorbu - zjistit, kolik inscenací s antickými náměty Československá/Česká televize Praha vyrobila, jaká jsou jejich témata a kteří tvůrci se podíleli na jejich vzniku, přičemž každé inscenaci se věnuje jednotlivá kapitola. Každá kapitola obsahuje porovnání děje inscenace s historickými fakty (tj. přístup autorů scénářů či námětů inscenací k antickým reáliím a postup při jejich recepci v rámci televizní dramatické tvorby), dále pak okolnosti vzniku inscenace, pokud jsou z dostupných materiálů známy, a její přijetí dobovou kritikou. Práce je rovněž doplněna o kapitolu, upřesňující základy televizní estetiky. Klíčová slova Antika, antický, Řecko, Řím, televize, dramatická tvorba, Oldřich Daněk, Ferdinand Peroutka, Jiří Šotola, Jiří Hubač, recepce, starověk, starověký.
|
host ::
RSS.