|
|
Revitalizace brownfields
Sokola, Jiří ; Výskala, Miloslav (oponent) ; Aigel, Petr (vedoucí práce)
Téma mojí bakalářské práce je zaměřené na problematiku "brownfields" (dále je BF) a jeho revitalizace. Práce je rozdělena na 2 části. První, teoretická část se zabývá vymezením pojmu BF, definicí a možnostmi dělení, jakožto i revitalizací a jejími nástroji. V druhé, praktické části se nejdříve zmiňuje o stavu BF v České republice, konkrétněji pak v jihomoravském kraji a dále pak na konkrétních příkladech JZD Bohaté Málkovice a UP Bučovice navrhuje možné nové využití těchto areálu a stanovuje náklady na jejich revitalizaci za použití rozpočtových ukazatelů.
|
|
|
Obec Pátek ve 20. století
Kolbaba, Lukáš ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obcí Pátek v proměnách času. Důraz je kladen na 19. a především 20. století. Důležité jsou události, které měly zásadní vliv na život občanů. Na začátku je popsáno i několik událostí ze staršího období, jedná se o ty, které výrazně měnily ráz vesnice. V jednotlivých stoletích jsou pak vybrány a samostatně popsány některé důležité body v obci, jedná se především o budovy (mlýny, škola) nebo hospodářské odvětví (rybníkářství), které v danou dobu hrály důležitou roli, ať kulturní nebo pracovní, na život vesničanů. Těžištěm práce jsou především záznamy v pamětních knihách a kronikách, v menší míře i zápisy ze zasedání Národního výboru. Pro doplnění a zpřesnění některých informací byly využity i vzpomínky několika pamětníků.
|
|
| |
|
|
Vznik jednotných zemědělských družstev a jejich právní zakotvení
Wágner, Adam ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Vznik jednotných zemědělských družstev a jejich právní zakotvení Abstrakt: Cílem této diplomové práce bylo podrobně zmapovat proces vzniku jednotných zemědělských družstev. Dále jsem se snažil charakterizovat základní znaky, které hrály roli v procesu vytváření jednotných zemědělských družstev. Ve své práci postupuji chronologicky od vydání Košického vládního programu až do prohlášení vlády ze dne 15. září 1953. První část mé práce je věnována poválečnému období. V úvodu první části se snažím nastínit situaci, která panovala v tehdejší ČSR a akcentuji jakékoliv zmínky o družstevnictví. Dále se pak věnuji tzv. šesti zemědělským zákonům a Hradeckému programu. Druhá část mé práce se věnuje událostem od Vítězného února až do přijetí zákona o jednotných zemědělských družstvech. V úvodu této části zmiňuji první poúnorové programové prohlášení vlády a zemědělské zákony přijaté 21. března 1948. Dále představuji první poúnorovou koncepci družstva. Velký prostor je poté věnován rezoluci Informačního byra 28. června 1948 a následnému vytváření podmínek pro zákon o jednotných zemědělských družstvech. Třetí část mé práce je primárně věnována samotnému zákonu o jednotných zemědělských družstvech, nařízení ministra zemědělství, kterým se provádí zákon o jednotných zemědělských družstvech a základním zásadám, na kterých...
|
|
| |
|
|
Vznik a vývoj JZD na území obcí Hošťálkovice a Lhotka (vývoj v letech 1945-1992)
BOROWIECKA, Eliška
Tématem předkládané diplomové práce je vznik a vývoj JZD Lhotka a JZD Hošťálkovice v letech 1945-1992. Obě družstva se nacházela v blízkosti průmyslového města Ostravy, což jistě ovlivňovalo jejich existenci. V rámci úvodní kapitoly autorka popisuje také historii Lhotky a Hošťálkovic do roku 1945. Každá kapitola obsahuje teoretickou část, jež v krátkosti přibližuje vybrané významné události, které měly vliv na vývoj JZD. Na rozdíl od jiných kvalifikačních prací, které se zabývají tématem jednotných zemědělských družstev, se tato diplomová práce nevěnuje boji proti kulakům. Naopak se snaží pohlížet na celou problematiku z ekonomického pohledu. Autorka k podchycení vývoje obou družstev využívala nejen archivní materiál a literaturu, ale také výpovědi pamětníků.
|
|
|
Doba tzv. socialistické kolektivizace vesnice z pohledu pamětníků obce Velká Losenice
FIŠAROVÁ, Alena
Cílem bakalářské práce je přiblížit počátek a průběh komunistického režimu v obci Velká Losenice prostřednictvím svědectví pěti pamětníků. Jedním z hlavních přínosů práce jsou výpovědi narátorů, které obsahují konkrétní informace o situaci tehdejší doby. Svědectví jsou poskytnuta nejen od potomků selských rodin, ale také od dřívějších bezzemků, drobných zemědělců a členů KSČ. Jejich výpovědi slouží jako hodnotný materiál k vypracování celkového obrazu vesnice. Dalším stěžejním bodem se stal trestní spis stíhaného vesnického boháče a vliv jeho uvěznění na ostatní zemědělce. Výsledek zkoumání sleduje úspěchy či neúspěchy založení kolektivního socialistického podnikání, dotváří komplexní podobu venkovské společnosti a vztahů mezi občany. Sledováno je poválečné období let 1945/1948, založení jednotného zemědělského družstva a následná éra jeho vývoje, který je rámcově monitorován až do roku 1989.
|
|
|
Podještědská obec Hradčany v příběhu soudobých dějin
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce navazuje na autorovu bakalářskou práci Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948 a v intencích regionální historie a mikrohistorie se zaměří na probádání obce Hradčany u Českého Dubu s akcentem na soudobé dějiny. Komplexně se budeme zabývat kulturně-historickými a politicko-historickými problémy a fenomény druhé poloviny 20. století, počínaje únorem 1948, pokračujíce kolektivizací a zánikem selského stavu ale i zánikem samotné obce Hradčany v rámci zřizování střediskových obcí v roce 1976. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje smyšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Autor zásadním způsobem rozšiřuje pramennou a vůbec zdrojovou základnu i téma. Na rozdíl od bakalářské práce je sledována celá obec včetně všech svých osad. Komparací s prameny k okolním obcím by měl vzniknout syntetický pramen jako obecný obraz podještědské obce v daném období. Další bádání jsou vedena vedle archivních studií i metodou orální historie a hodnocením četných obrazových materiálů. Práce je v zásadě syntézou, suplující v patřičné odborné rovině ztracenou obecní kroniku.
|
|
|
Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato práce se zaměřuje na probádání osady Hradčany u Českého Dubu v historickém období 1914-1948. Zmapujeme zlomové životní události tzv. ztracené poválečné generace v jedinečnosti podještědské vesnice na samé etnické hranici Sudet. Pokusíme se podívat na jednotlivé společensko- politické fenomény vybraného časového úseku, počínaje nadšeným nekritickým budování státu po obou světových válkách, pokračujíce emancipací i konečným zánikem selského stavu. V komplexnosti se pak pokusíme vykreslit obraz vesnice v letech 1938-1946. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje myšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Celá práce vychází především z bádání orálně-historickou methodou, rozhovorů s nejstaršími osadníky, sběru a hodnocení obrazových fotografických pramenů a písemností. Těmi jsou myšleny primárně paměti generace rodičů dnešních pamětníků. Dalšími, leč velmi spoře a útržkovitě dochovanými prameny, jsou administrativní dokumenty katastrální obce a osady Hradčany. Jsouce fascinováni specifiky historického podještědského světa, jehož relikty jsou stále k nalezení a zachycení, cílíme naši práci především ke shrnutí stávajících objevených pramenů do celistvého rámce a podání výpovědi o příbězích celé osady i jednotlivých jejích obyvatel v daném období.
|
|
|
Obec Pátek ve 20. století
Kolbaba, Lukáš ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obcí Pátek v proměnách času. Důraz je kladen na 19. a především 20. století. Důležité jsou události, které měly zásadní vliv na život občanů. Na začátku je popsáno i několik událostí ze staršího období, jedná se o ty, které výrazně měnily ráz vesnice. V jednotlivých stoletích jsou pak vybrány a samostatně popsány některé důležité body v obci, jedná se především o budovy (mlýny, škola) nebo hospodářské odvětví (rybníkářství), které v danou dobu hrály důležitou roli, ať kulturní nebo pracovní, na život vesničanů. Těžištěm práce jsou především záznamy v pamětních knihách a kronikách, v menší míře i zápisy ze zasedání Národního výboru. Pro doplnění a zpřesnění některých informací byly využity i vzpomínky několika pamětníků.
|
host ::
RSS.