|
|
Zobrazení novinářů ve vybraných románech fantastické literatury
Kobzová, Nikola ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je analýza vybraných románů fantastické literatury a jejich následná interpretace. Cílem je prozkoumat, jak jsou novináři v těchto dílech zobrazeni a jak je jejich práce hodnocena. V úvodní části se věnuji fantastice jako žánru, zabývám se i jejími odnožemi fantasy a science fiction a subžánry současné a portálové fantasy, dystopie a humorné science fiction. Druhá kapitola se zaměřuje na metodu této práce a popisuje tak kvalitativní výzkum a obsahovou analýzu textu, kterou jsem použila k analýze vybraných románů. Obsahuje i poznatky o literární postavě. Hlavní část práce se pak věnuje konkrétním sériím, kterými jsou Harry Potter (česky 2000- 2008) od J.K. Rowlingové, Hunger Games (česky 2010-2011) Suzanne Collinsové a Stopařův průvodce Galaxií (česky 1990-1995), jehož autorem je Douglas Adams. Témata žurnalistiky a médií jsou v těchto dílech prominentní a každá z těchto sérií se zabývá odlišným typem médií, díky čemuž je možné srovnávat rozdíly ve zobrazení tisku, rozhlasu, televize nebo internetu. Popisuji jejich ústřední motivy a základní dějové linie. Následuje interpretace textů, kdy se zaměřuji na konkrétní zobrazení novinářů v každé ze sérii. U každé z nich se soustředím na analýzu minimálně jednoho převažujícího média, které se v dílech objevuje, ale také na...
|
|
|
Smrt autora v kontextu sociálních sítí
Procházková, Pavlína ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá tím, jak působení autorů na sociálních sítích ovlivňuje, jak fanoušci vnímají jejich dílo. Základním cílem výzkumu bylo zjistit, zda a především jak přítomnost autora na sociálních sítích mění vztah čtenářů s uzavřeným dílem, jak jej definoval Roland Barthes ve své eseji Smrt autora. Teoretická část práce se opírá o historické koncepce autorství a jejich diferenciace, s důrazem na postmoderní teoretiky jako právě Roland Barthes či Michel Foucault. Teorie následně rozebírá digitální revoluci, technologický determinismus a vzestup vlivu sociálních sítí, včetně jeho vlivu na knižní marketing a koncept celebritizace autorství. V poslední části teorie shrnuje výzkumy, které analyzují fanouškovské komunity a jejich vztah se současnými autory a jejich působením na sociálních sítích, s důrazem na Harry Potter fanouškovskou komunitu a osobu J.K. Rowlingové. Výzkumná část práce analyzuje hloubkové, polostrukturované rozhovory s fanoušky ságy Harry Potter. V úvodní části se rozhovory týkají raného vztahu fanoušků s dílem, jejich osobní historie s dílem, následně se výzkum soustředí především na to, jak fanoušci vnímají působení Rowlingové na sociálních sítích a jak toto působení zasahuje do jejich vnímání jejího díla. Hlavním zjištěním je, že co se týče působení Rowlingové na sociálních...
|
|
|
Harry Potter: A Social critique
Nováková, Petra ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Harry Potter: Sociální Kritika Cílem této práce je předložit analýzu řady fantasy románů Harry Potter od autorky J.K. Rowlingové jako díla sociální kritiky. Výrazný rozdíl mezi dvěma diametrálně odlišnými fiktivními světy, kouzelnickým světem, v němž je řídícím principem magie, a jeho mudlovským protějšekem (termín označující ne-kouzelnický status) definovaný především nepřítomností magie, umožňuje Rowlingové ukázat a prozkoumat rozličné sociální otázky: rasové předsudky, sociální stratifikace, korupce, sociální zabezpečení dítěte, morální otázky, zneužívání moci, občanské konflikty, národní podjatost, otroctví, terorismus a genderová problematika. Tyto dvě souběžně existující kultury, jsou v jejích románech reflektovány v jazyce, tradicích a hodnotách. Komplexnost jejího díla dovoluje Rowlingové se postupně přesunout od jednodušších ke složitějším sociálním problémům. Zpočátku se autorka soustředí na záležitosti týkající se hlavního hrdiny příběhu, Harryho Pottera, a později se zabývá kouzelnickým a mudlovským světem jako celkem. Jinými slovy, to, co začíná jako dětský příběh, se záhy změní v kritiku sociálních nespravedlností, a s tím, jak postavy dospívají, v tzv. bildungsroman (vývojový román), díky čemuž lze rozvíjet, kromě základního motivu souboje dobra a zla, i další náměty. Pozornost bude věnována...
|
host ::
RSS.