|
|
Ovlivňování pucolánové reakce křemičitého úletu ve vysokohodnotném cementovém kompozitu
Všetečka, Tomáš ; Šoukal, František (oponent) ; Novotný, Radoslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá ovlivněním hydratace cementu a pucolánové reakce vysokohodnotného cementového kompozitu obsahující jako pojivovou složku portlandský cement a křemičitý úlet. Pro sledování vlivu byly zvoleny koncentrace 0,5; 1,0; 2,0 a 4,0 hm. % vápenatých iontů ku pojivu. Zvolené sloučeniny byly oxid vápenatý (CaO), hydroxid vápenatý (Ca(OH)2), mravenčan vápenatý (CF), tetrahydrát dusičnanu vápenatého (CN) a chlorid vápenatý (CC). Z kalorimetrických měření vyplynulo, že optimální vodní součinitel ku pojivu byl 0,4. Z důvodu nižší zpracovatelnosti nebyly připraveny vysokohodnotné cementové kompozity, ale pouze pasty vysokohodnotného cementového kompozitu. Použitím izotermické kalorimetrie byl zhodnocen vliv přidávaných sloučenin na systém obsahující křemičitého úletu, kde měřitelnou reakci vykazovaly pouze vzorky obsahující CaO nebo Ca(OH)2. Následným použitím R3 testu byl zhodnocen vliv 4,0 % Ca2+ ve formách CF, CN a CC na systém obsahující křemičitý úlet a 1,0 % Ca2+ ve formě CaO nebo Ca(OH)2. Izotermická kalorimetrie byla použita i na vzorky past obsahující jako pojivový systém cement a křemičitý úlet, kde byly pozorován výrazný vliv na délku indukční periody, na hodnotu minima tepelného toku v indukční periodě a na hodnotu maxima tepelného toku v hlavním hydratačním píku, a to zejména u sloučenin CF, CN a CC. Pevnosti v tahu za ohybu a pevnost v tlaku vzorků past byly stanoveny po 1, 3, 7 a 28 dnech od počátku hydratace. Nejvyššího ovlivnění pevnosti v tahu za trojbodého ohybu bylo opět pozorováno u sloučenin CF, CN a CC, kdy vzorky dosáhly výrazně nižších hodnot než reference (nastalo pravděpodobně ovlivnění nedostatečným rozpuštěním sloučenin). U vzorků oxidu a hydroxidu vápenatého bylo pozorováno nižší ovlivnění pevností v tahu za ohybu. V případě pevností v tlaku došlo k výraznému navýšení u sloučenin CF, CN a CC při koncentracích 0,5 hm. % a 1,0 hm. % Ca2+. Ve výsledcích měření termické analýzy a difraktometrie byl pozorován trend úbytku portlanditu na úkor CSH gelu u vzorků obsahující 4,0 % Ca2+ ve sloučeninách CF, CN a CC. Přidanými sloučeninami tedy pravděpodobně došlo k ovlivnění kinetiky hydratace cementu natolik, že křemičitý úlet měl více času na pucolánovou reakci.
|
|
|
Vliv přísad na hydrataci vápenato-hlinitých fází
Skalík, Martin ; Másilko, Jiří (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem přísad na dobu hydratace a na tvorbu hydratačních produktů hlinitanového cementu a jeho fází. Ke zkoumání byly připraveny tři hlavní vápenato-hlinité fáze CA, CA2 a C12A7, pomocí vysokoteplotní slinovací metody, která byla optimalizována, tak aby byla co nejrychlejší. Použité přísady byly LiCl, NaCl, dekahydrát tetraboritanu sodného a kyselina citronová. Před samotnou hydratací byla provedena optimalizace dávky přísad Vicatovým testem na dvou komerčních hlinitanových cementech Secar 71 a Secar 80. Průběh hydratace s vhodnou dávkou přísad byl zkoumán izotermickou kalorimetrií. Hydratační produkty byly zkoumány rentgenovou difrakční analýzou, infračervenou spektroskopií s Fourierovou transformací a elektronovou mikroskopií.
|
|
|
Aplikace metamastku v anorganických materiálech
Bednárek, Jan ; Rovnaník, Pavel (oponent) ; Palou, Martin (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možností přípravy a charakterizací rentgeno-amorfní delaminované a dehydroxylované mastkové fáze – tzv. metamastku, který by mohl najít využití jako výchozí surovina pro přípravu hořečnato-křemičitých analogů geopolymerů. V průběhu práce byly sledovány změny struktury a morfologie mastkové suroviny. Pro účely práce byly využity dvě různé mastkové suroviny – chloritická a dolomitická. Celý proces přípravy metamastku a jeho reaktivity byl studován pomocí četných instrumentálních technik, jako jsou rentgenová difrakce, simultánní termogravimetrická a diferenční termická analýza, infračervená spektroskopie, skenovací elektronová mikroskopie nebo laserová analýza velikostí částic. Metamastek lze připravit mechanochemickou aktivací mastkové suroviny a následnou kalcinací produktu aktivace. Mechanochemická aktivace vede k rozbití původní krystalické struktury suroviny a k přetržení většiny vazeb, čímž vzniká prakticky amorfní a delaminovaný produkt. Většina hydroxylových skupin je převedena na molekuly vody, které zůstávají adsorbované nebo koordinované ve struktuře suroviny. Během kalcinace dojde k odstranění těchto molekul ze struktury produktu aktivace.
|
|
|
Ovlivňování hydratace vysokohodnotných cementových kompozitů pomocí zinečnatých iontů
Všetečka, Tomáš ; Hajzler, Jan (oponent) ; Novotný, Radoslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá ovlivněním hydratace vysokohodnotných cementových kompozitů, konkrétněji reaktivních práškových kompozitů, dodáním zinečnatých iontů ve sloučeninách oxidu zinečnatého a heptahydrátu síranu zinečnatého. Zinečnaté ionty byly přidávány dle hmotnostního obsahu k cementu v koncentracích 0,2; 0,5 a 1,0 hm. %. V práci byl sledován vývoj vlastností v závislosti na obsahu zinečnatých iontů a typu použité sloučeniny. Naměřené hodnoty byly porovnány s hodnotami referencí, které neobsahovaly zinečnaté ionty. Nejvyšších pevností v tlaku bylo dosaženo u vzorku obsahující 1,0 % Zn ve formě oxidu zinečnatého. Tento vzorek je však spojen s delší dobou tuhnutí způsobenou retardačním vlivem zinečnatých iontů na hydrataci. Retardační vliv byl sledován za použití izotermické kalorimetrie. U vzorků obsahující zinečnaté ionty bylo pozorováno negativní ovlivnění mosazné vrstvy ocelových vláken, které byly použity jako výztuž. Vlivem přidání zinečnatých iontů došlo k odzinkování a následnému odstranění mosazi z povrchu vláken. Proto měly tyto vzorky nižší pevnosti v tahu za ohybu. Bylo pozorováno pozitivní ovlivnění diferenciálního faktoru účinnosti balistické ochrany u vzorku obsahující 1 % Zn ve formě oxidu zinečnatého.
|
|
|
Vliv typu síranu vápenatého na hydrataci portlandského cementu
Šimčíková, Ivana ; Šiler, Pavel (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Moje bakalářská práce se zabývá studiem vlivem typů síranu vápenatého na hydrataci portlandského cementu. Hydratace je prováděna při 15 °C, 25 °C a 40 °C. V teoretického části najdeme popis hydratace portlandského cementu a vliv typu a množství sádrovců na dobu hydratace. Experimentální část obsahuje přípravu vzorků k měření a princip kalorimetrie včetně popisu kalorimetrické křivky. Data získaná z kalorimetrické křivky byla zpracována do ternárních diagramu pro názornost. Z diagramů vyplývá, že čím více je síran vápenatý rozpustný, tím kratší indukční periodu, časy dosažení minima tepelného toku a tepelného toku v maximu silikátového píku bude mít. Dále z diagramů vyplynulo, že s rostoucím množství vody v síranu roste i velikost uvolněného hydratačního tepla.
|
|
|
Reologie alkalicky aktivované strusky v raných stádiích její hydratace
Pazour, Miroslav ; Smilek, Jiří (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá sledováním viskoelastických parametrů past na bázi alkalicky aktivované vysokopecní strusky během hydratace. Ta byla sledována pomocí izotermického kalorimetru a pro další porovnání byl také stanoven počátek a konec tuhnutí měřených směsí Vicatovou jehlou. Tyto parametry byly měřeny v závislosti na dávce aktivátoru (vodní sklo) a organické přísady (hexylenglykol) a vzájemně porovnány. Bylo pozorováno, že u čerstvých směsí s nižšími dávkami aktivátoru převažoval jejich elastický modul nad ztrátovým, zatímco s rostoucí dávkou aktivátoru začínala převažovat viskózní složka a spíše klesal komplexní modul. Naopak s rostoucí dávkou hexylenglykolu tento modul výrazně narůstal. Vývoj modulů v čase koreloval s kalorimetrickými křivkami a časy tuhnutí. V době tuhnutí, ke které docházelo při tvorbě primárního C-A-S-H, narůstaly hodnoty viskoelastických modulů o několik řádů.
|
|
|
Vliv velikosti částic a způsobu přípravy na hydrataci vápenato-hlinitých fází
Ohaňka, Zdeněk ; Másilko, Jiří (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá hydratací čtyř vápenato-hlinitých fází, a to C3A, C12A7, CA a CA2. Studován byl především vliv velikosti částic a použité metody přípravy. Zkoumáno bylo také působení těchto faktorů na typ vznikajících hydratačních produktů. Vápenato-hlinité fáze byly připravovány dvěma způsoby – vysokoteplotní metodou a metodou amorfních komplexů kyseliny citronové. Obě metody byly podrobně popsány. Velikost částic byla stanovena laserovou difrakční analýzou. Ke studiu průběhu hydratace byla použita metoda izotermické kalorimetrie. Hydratační produkty byly analyzovány pomocí rentgenové difrakční analýzy a simultánní termogravimetrické a diferenční termické analýzy.
|
|
|
Ovlivňování hydratace vysokohodnotných cementových kompozitů pomocí zinečnatých iontů
Všetečka, Tomáš ; Hajzler, Jan (oponent) ; Novotný, Radoslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá ovlivněním hydratace vysokohodnotných cementových kompozitů, konkrétněji reaktivních práškových kompozitů, dodáním zinečnatých iontů ve sloučeninách oxidu zinečnatého a heptahydrátu síranu zinečnatého. Zinečnaté ionty byly přidávány dle hmotnostního obsahu k cementu v koncentracích 0,2; 0,5 a 1,0 hm. %. V práci byl sledován vývoj vlastností v závislosti na obsahu zinečnatých iontů a typu použité sloučeniny. Naměřené hodnoty byly porovnány s hodnotami referencí, které neobsahovaly zinečnaté ionty. Nejvyšších pevností v tlaku bylo dosaženo u vzorku obsahující 1,0 % Zn ve formě oxidu zinečnatého. Tento vzorek je však spojen s delší dobou tuhnutí způsobenou retardačním vlivem zinečnatých iontů na hydrataci. Retardační vliv byl sledován za použití izotermické kalorimetrie. U vzorků obsahující zinečnaté ionty bylo pozorováno negativní ovlivnění mosazné vrstvy ocelových vláken, které byly použity jako výztuž. Vlivem přidání zinečnatých iontů došlo k odzinkování a následnému odstranění mosazi z povrchu vláken. Proto měly tyto vzorky nižší pevnosti v tahu za ohybu. Bylo pozorováno pozitivní ovlivnění diferenciálního faktoru účinnosti balistické ochrany u vzorku obsahující 1 % Zn ve formě oxidu zinečnatého.
|
|
|
Vliv typu síranu vápenatého na hydrataci portlandského cementu
Šimčíková, Ivana ; Šiler, Pavel (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Moje bakalářská práce se zabývá studiem vlivem typů síranu vápenatého na hydrataci portlandského cementu. Hydratace je prováděna při 15 °C, 25 °C a 40 °C. V teoretického části najdeme popis hydratace portlandského cementu a vliv typu a množství sádrovců na dobu hydratace. Experimentální část obsahuje přípravu vzorků k měření a princip kalorimetrie včetně popisu kalorimetrické křivky. Data získaná z kalorimetrické křivky byla zpracována do ternárních diagramu pro názornost. Z diagramů vyplývá, že čím více je síran vápenatý rozpustný, tím kratší indukční periodu, časy dosažení minima tepelného toku a tepelného toku v maximu silikátového píku bude mít. Dále z diagramů vyplynulo, že s rostoucím množství vody v síranu roste i velikost uvolněného hydratačního tepla.
|
|
|
Aplikace metamastku v anorganických materiálech
Bednárek, Jan ; Rovnaník, Pavel (oponent) ; Palou, Martin (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možností přípravy a charakterizací rentgeno-amorfní delaminované a dehydroxylované mastkové fáze – tzv. metamastku, který by mohl najít využití jako výchozí surovina pro přípravu hořečnato-křemičitých analogů geopolymerů. V průběhu práce byly sledovány změny struktury a morfologie mastkové suroviny. Pro účely práce byly využity dvě různé mastkové suroviny – chloritická a dolomitická. Celý proces přípravy metamastku a jeho reaktivity byl studován pomocí četných instrumentálních technik, jako jsou rentgenová difrakce, simultánní termogravimetrická a diferenční termická analýza, infračervená spektroskopie, skenovací elektronová mikroskopie nebo laserová analýza velikostí částic. Metamastek lze připravit mechanochemickou aktivací mastkové suroviny a následnou kalcinací produktu aktivace. Mechanochemická aktivace vede k rozbití původní krystalické struktury suroviny a k přetržení většiny vazeb, čímž vzniká prakticky amorfní a delaminovaný produkt. Většina hydroxylových skupin je převedena na molekuly vody, které zůstávají adsorbované nebo koordinované ve struktuře suroviny. Během kalcinace dojde k odstranění těchto molekul ze struktury produktu aktivace.
|
host ::
RSS.