|
| |
|
|
Depozice GaN nanostruktur na Si(111) 7x7
Šťastný, Jakub ; Horák, Michal (oponent) ; Mach, Jindřich (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem růstu 2D GaN nanokrystalů na substrát Si(111) 7x7. V teoretické části této práce jsou popsány vlastnosti 3D a 2D GaN, hlavní metody přípravy GaN i 2D GaN a využití GaN v průmyslu. Experimentální část se zabývá podrobným popisem metody nízkoteplotní kapkové epitaxe za asistence iontů, která byla využita pro provedení série depozic 2D GaN pod různými úhly dopadu iontového svazku na substrát Si(111) 7x7. Depozice byla provedena v komplexním UHV systému v laboratořích ÚFI VUT v Brně. Vytvořené nanokrystaly 2D GaN byly analyzovány pomocí SEM a AFM.
|
|
|
Diverzita akvatických a aerofytních sinicových společenstev
SVOBODA, Martin
Tato diplomová práce se zabývá druhovým složením sinic z ekosystémů Islandu. Roku 2020 bylo odebráno 42 vzorků z různých islandských biotopů. Druhová diverzita byla stanovena převážně dle morfologických znaků. U některých druhů byly získány sekvence 16S rRNA genu. Morfologické znaky nalezených druhů sinic jsou popsány v práci. Kromě toho lze nalézt i fylogenetickou analýzu druhů, u kterých byla získána 16S rRNA sekvence. Celkově bylo nalezeno 30 druhů sinic rozdělených do čtyř řádů. Dominoval řád Oscillatoriales (33%), následovaný řády Synechococcales (27%), Nostocales (23%) a Chroococcales (17%). Nejdominantnější druh byl Leptolyngbya boryana, který byl nalezen v 17 vzorcích (40%). V diskuzi je následně porovnána biogeografická příslušnost nalezených druhů s dostupnou světovou literaturou.
|
|
| |
|
|
Geopolitický význam GIUK
Prášil, Matěj ; Riegl, Martin (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se věnuje geopolitickému, ale i geostrategickému významu oblasti GIUK Gap. Kromě přehledu v samotné analýze využívaných realistických teorií mezinárodních vztahů práce obsahuje i část věnovanou historickému vývoji geopolitického a geostrategického významu GIUK Gap, ale především analýzu současného geopolitického a geostrategického významu zmiňované specifické oblasti severního Atlantiku. Analýza současného geopolitického stavu je psána s důrazem na zvyšující se význam oblasti pro NATO a Ruskou federaci, jejichž zájmy se v posledních letech, a to nejen v tomto regionu, čím dál častěji střetávají. Cílem práce je prokázat kauzální vztah mezi obecně zhoršujícími se vztahy NATO a Ruskou federací po anexi Krymu v roce 2014 a narůstajícím významem GIUK Gap.
|
|
|
Geopolitický význam GIUK
Prášil, Matěj ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje geopolitickému, ale i geostrategickému významu oblasti GIUK Gap. Kromě přehledu v samotné analýze využívaných realistických teorií mezinárodních vztahů práce obsahuje i část věnovanou historickému vývoji geopolitického a geostrategického významu GIUK Gap, ale především analýzu současného geopolitického a geostrategického významu zmiňované specifické oblasti severního Atlantiku. Analýza současného geopolitického stavu je psána s důrazem na zvyšující se význam oblasti pro NATO a Ruskou federaci, jejichž zájmy se v posledních letech, a to nejen v tomto regionu, čím dál častěji střetávají. Cílem práce je prokázat kauzální vztah mezi obecně zhoršujícími se vztahy NATO a Ruskou federací po anexi Krymu v roce 2014 a narůstajícím významem GIUK Gap.
|
|
|
1962: Svět na pokraji katastrofy
Hejnová, Tereza ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce 1962: Svět na pokraji katastrofy pojednává o několika perných dnech na konci října 1962 - o Karibské krizi. Karibská krize se stala jednou z nejhorších krizí období studené války a během ní stál svět opravdu na pokraji vypuknutí jaderného konfliktu. Práce se zaměřuje na problematiku řešení této krize, a to z americké strany. Představitelé Spojených států amerických stály v této době před nelehkým rozhodnutím - jakým způsobem docílit toho, aby byly rakety z Kuby staženy a zároveň neohrozit mír? Měli před sebou mnoho možností. A právě o tyty možnosti se zajímám. Snažím se rozebrat postup jejich uvažování, jak zvažovali rizika, jaké byly možnosti a k jakému závěru došli. Proč si vybrali právě blokádu ostrova? Jaké byly další návrhy? Toto jsou otázky, kterými se zabývám a na které se snažím nalézt odpověď. Možností měli mnoho a zahrnovaly i přímý vojenský útok na ostrov. Blokáda ostrova ovšem představovala nejmenší riziko vzniku konfliktu se Sovětským svazem.
|
|
|
Současný stranický systém Islandu
Mergl, Tomáš ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Islandský stranický systém se vždy vyznačoval silnou stabilitou a umírněností, které byly jeho typickým rysem po celý jeho moderní vývoj. Od roku 1999 však probíhají v rámci islandského stranického systému určité změny a dnes již na něj nelze nahlížet jako na tradičně stabilní stranický systém s dlouhodobě dominantní Stranou nezávislosti, systém se štěpí a vznikají strany nové. Po volbách v roce 2013 se sice systém navrátil opět do podoby před ,,volebním zemětřesením" v roce 2009, ale zůstává otázkou, zda je toto znakem opětovné stabilizace islandského politického a stranického systému, nebo jen pouhou reakcí na vládu levice v letech 2009 - 2013. Cílem práce je odpovědět na otázky, zda islandský stranický systém prochází proměnou, a pokud ano, je tato proměna způsobená finanční a bankovní krizí z roku 2008, nebo jsou to proměny dlouhodobější? Byl volební šok z roku 2009 způsoben reakcí islandských voličů na finanční krizi, nebo byly výsledky voleb jen dalším potvrzením dlouhodobějšímu trendu islandského stranického systému, a to erozí jeho tradičního nastavení? Při analýze vývoje islandského stranického systému je využito kvantitativních metod pro analýzu dynamiky stranických systémů, konkrétně Pedersenova indexu volatility a indexu efektivního počtu stran autorů Laakso a Taagepery. Dále je využito...
|
|
|
Kauza Icesave a islandská přihláška do EU
Tůmová, Kateřina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje dopad kauzy Icesave na islandskou přihlášku do Evropské unie a řeší výzkumnou otázku, zda představuje kauza Icesave zásadní překážku vstupu Islandu do EU. Spor ohledně dluhu Icesave začal v roce 2008 kolapsem islandského bankovního sektoru během celosvětové ekonomické krize. Internetový projekt Icesave banky Landsbanki poskytoval spořicí účty ve Spojeném království a v Nizozemsku. Po kolapsu bankovního sektoru se největším problémem stalo uhrazení dluhu způsobeného Icesave, který měl Island zaplatit oběma státům na základě směrnice o systémech pojištění vkladů platné díky islandskému členství v Evropském hospodářském prostoru. První kapitolou je nástin vývoje islandské krize s krátkým exkurzem do islandského bankovnictví, kdy příčinou islandské finanční krize z roku 2008 nebyla pouze celosvětová ekonomická krize, ale i trvale neudržitelná velikost islandského bankovního sektoru. Další kapitola se zabývá kauzou Icesave a jejím mezinárodním rozměrem. Na tuto kapitolu navazuje část týkající se islandské přihlášky a přístupovému procesu, kdy ekonomické potíže vedly k politické krizi a následně i k podání přihlášky do EU (červenec 2009). Poslední kapitolou je rozbor možností, jak Icesave může reálně překazit vstup Islandu do EU a výhled na další možná rizika ohrožující...
|
|
|
Islandský rybolov jako národní zájem a jeho prosazování v zahraniční politice
Tůmová, Kateřina ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce analyzuje islandský rybolov jako národní zájem a jeho roli v zahraniční politice. Důležitost rybolovu potvrzuje fakt, že v první polovině dvacátého století tvořily mořské produkty přes 90 % islandského vývozu a islandská ekonomika byla plně závislá na jednom sektorovém odvětví. Postupná diverzifikace ekonomiky v sedmdesátých letech však způsobila pokles exportu rybích produktů až na jednu třetinu celkového vývozu. Práce předpokládá, že islandský rybolov má zásadní vliv na zahraniční politiku, i přestože jeho ekonomický význam klesá. Výzkum konkrétně probíhá na třech historických událostech, jakými jsou tresčí války z padesátých a sedmdesátých let, makrelová roztržka z roku 2010 a stažení islandské přihlášky do EU v roce 2015. Dalo by se očekávat, že vzhledem k islandskému členství v mezinárodních organizacích (NATO, ESVO) a ekonomickým vazbám se bude islandská vláda primárně snažit o mírové řešení mezinárodních konfliktů. Avšak v islandském případě lze pozorovat, že z důvodu tlaku domácího prostředí vláda nezareaguje tak, jak by se dalo očekávat. Dle neoklasického realismu by následně měla být ověřena hypotéza, že v případě ohrožení bezpečnostních zájmů Islandu upřednostní islandská vláda splnění mezinárodních požadavků, avšak jen pouze tehdy, jestliže současně neexistují mimořádně...
|
host ::
RSS.