|
|
Hnutí za občanská práva v Severním Irsku a jeho zobrazení v místním dobovém tisku
Brčáková, Anna ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mediálním obrazem severoirského hnutí za občanská práva v místním dobovém tisku. Skrze metodu kvalitativní obsahové analýzy a s využitím konceptu rámování jsou v práci zkoumány články reagující na pět vybraných klíčových událostí hnutí v průběhu let 1968 až 1969. Konkrétně jsou jimi Caledonský protest, první pochod za občanská práva, pochod za práva v Derry/Londonderry, ohlášení reformního pětibodového plánu a pochod Lidové demokracie. Práce si klade za cíl odhalit rozdíly v mediálním pokrytí daných událostí v periodikách odlišného socio-politického zaměření. Tomu odpovídá výběr tří nejčtenějších severoirských deníků s odlišnou redakční ideologií - tradičně unionistický The News Letter (Belfast Newsletter), nacionalistické The Irish News a liberálně unionistický The Belfast Telegraph. V analýze je zohledňován počet, délka a umístění článků, které napovídá důležitost událostí pro periodika. Hlavní pozornost je však věnována stanovisku novin ke hnutí, a proto je využíván systém kategorií znázorňujících sympatie či antipatie k událostem. Dále jsou v práci definovány rámce používané periodiky k zobrazení událostí. Záměrem práce je tak poukázat na to, jak je skrze užití odlišných rámců a narativů formováno odlišné vnímání reality hnutí.
|
|
|
Bayard Rustin: Zapomenutá osobnost Hnutí za občanská práva?
Lochmanová, Sára ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá životem a rolí aktivisty Bayarda Rustina v Hnutí za občanská práva jako zapomenuté osobnosti dějin USA. Rustin se zúčastnil klíčových momentů občanskoprávního boje Afroameričanů a dokonce se podílel na organizaci slavného pochod na Washington z roku 1963. Celý svůj život byl pacifistou a prosazoval taktiku nenásilného odporu, kterou se proslavil také M. L. King. I přes Rustinovu důležitou roli v boji za rovná práva černochů byl vlivem intersekcionality na základě jeho sexuální orientace, komunistické minulosti a odporu vůči branné povinnosti, upozaďován. V důsledku toho se mu nedařilo prosadit jeho ekonomický narativ rovnosti, o který celý svůj život pevně usiloval. Práce se skrze biografickou metodu a analýzu textů snaží odpovědět na otázku role Bayarda Rustina v Hnutí za občanská práva a dále také na dvě podotázky týkající se vlivu intersekcionality a jeho zapomenuté osobnosti v dějinách USA. Text je rozčleněný do osmi kapitol. První tři kapitoly se soustředí na Rustinovu cestu k jeho názorovým východiskům, taktice nenásilného odporu a k samotnému hnutí. Následně je v dalších kapitolách analyzována Rustinova role během pochodu na Washington, rozchod s hnutím a jeho pohled na integraci černošské komunity. Poslední část práce pojednává o Rustinově sexuální orientaci...
|
|
|
African-American Women Leaders after 1950s
Rybková, Veronika ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
práce Tato bakalářská práce se snaží autenticky popsat situaci afroamerických aktivistek činných ve Spojených státech druhé poloviny dvacátého století. Aby bylo toto období řádně vystiženo, byly vybrány čtyři afroamerické aktivistky jako představitelky dvou různých generací. Ella Baker a Fannie Lou Hamer budou zastupovat starší generaci, neboť jejich kariéry vrcholily v šedesátých letech minulého století. Angela Davis a bell hooks pak reprezentují následující dekády, protože právě v té době jejich aktivismus dozrával. Srovnání těchto dvou generací odhalí mnohé styčné body v postoji, který zmíněné čtyři ženy zaujaly k boji proti bělošské nadvládě. Je podstatné si uvědomit, že onen postoj byl do značné míry ovlivněn zvláštním typem útisku, kterému byly ženy vystaveny jako členky okrajové skupiny, přesněji řečeno afroamerické komunity. Podrobný průzkum jejich dětství a dospívání prokáže, že si ženy už v tomto období uvědomovaly přítomnost rasismu v svých životech. Toto zkoumání rovněž odhalí podobné důvody, které je vedly k rozhodnutí stát se aktivními účastnicemi v boji komunity. Poté, co bude popsáno specifické aktivistické zaměření každé z nich, práce zdůrazní, že aktivistky musely čelit také sexistickému útisku, který je namířen výlučně proti ženám. V důsledku toho bychom útisk afroamerických žen...
|
|
|
"Better Red than Dead": American Indians' Struggle for Sovereignty Rights in the 1960s and 1970s
Staňková, Olga ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat radikální aktivismus Amerických Indiánů v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století., kdy začali původní obyvatelé Ameriky hlasitě usilovat o to, aby Americká federální vláda plnila veškeré své závazky vyplývající z historických smluv uzavíraných mezi ní a domorodými kmeny v Severní Americe. V mezinárodním kontextu studené války, probíhající dekolonizace a vietnamského konfliktu není překvapivé, že si nová generace indiánských aktivistů osvojila rétoriku nacionalismu, suverenity, sebeurčení a historických smluvních práv. Definující byla pro aktivisty také interakce s domácím hnutím za občanská práva, svobodu projevu, práva homosexuálů, proti válce ve Vietnamu a podobně. Zásadní rozdíly v samé podstatě práv, o jejichž dodržování Indiáni usilovali, je ale jasně vyčleňují ze širšího proudu tehdejších domácích hnutí za společenskou změnu, a neměla by být vnímána jako "pouze další" hnutí za občanská práva. Právě tyto obtížně vysvětlitelné rozdíly v postavení Amerických Indiánů v rámci právního a politického systém Spojených států dodnes vedou k přehlížení jejich radikálního aktivismu v moderní Americké společensko-politické historii, a nadále komplikují jejich vzájemné porozumění s dominantní společností.
|
|
| |
|
|
Role afroamerických žen v hnutí za občanská práva v první polovině 60. let 20. století v Mississippi: Fannie Lou Hamerová
Navrátilová, Barbora ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce "Role afroamerických žen v hnutí za občanská práva v první polovině 60. let 20. století v Mississippi: Fannie Lou Hamerová" se zabývá postavením afroamerických žen na počátku 60. let, kdy se myšlenky hnutí za občanská práva poprvé dostaly do prostředí afroamerické komunity žijící v izolovaném státě Mississippi. Studie využívá biografickou metodu jako sondu do této uzavřené společnosti, jejíž hlavním objektem je Fannie Lou Hamerová, jedna z místních aktivistek, která navzdory rasistickým útokům, genderové a třídní diskriminaci prokázala svou odvahu a vůdčí schopnosti a stala se mluvčí nejen Svobodné demokratické strany Mississippi, ale také samotného hnutí za občanská práva. Případová studie zkoumá na základě zkušeností Fannie Lou Hamerové, jakým způsobem se afroamerické ženy do hnutí za občanská práva zapojovaly a jaké překážky musely jako aktivistky dennodenně překonávat. První část práce se věnuje obecněji prvotním vlnám aktivismu ve státě Mississippi a taktikám, které místní lídři využívali k mobilizaci venkovských Afroameričanů. Kromě analýzy role žen na místní úrovni se práce věnuje také problematice rasové, genderové a třídní diskriminace. Druhá kapitola zkoumá, jaký vliv měly tyto překážky na konkrétní osobu Fannie Lou Hamerovou. Následně se kapitola zabývá rolí Fannie Lou...
|
|
|
"Better Red than Dead": American Indians' Struggle for Sovereignty Rights in the 1960s and 1970s
Staňková, Olga ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat radikální aktivismus Amerických Indiánů v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století., kdy začali původní obyvatelé Ameriky hlasitě usilovat o to, aby Americká federální vláda plnila veškeré své závazky vyplývající z historických smluv uzavíraných mezi ní a domorodými kmeny v Severní Americe. V mezinárodním kontextu studené války, probíhající dekolonizace a vietnamského konfliktu není překvapivé, že si nová generace indiánských aktivistů osvojila rétoriku nacionalismu, suverenity, sebeurčení a historických smluvních práv. Definující byla pro aktivisty také interakce s domácím hnutím za občanská práva, svobodu projevu, práva homosexuálů, proti válce ve Vietnamu a podobně. Zásadní rozdíly v samé podstatě práv, o jejichž dodržování Indiáni usilovali, je ale jasně vyčleňují ze širšího proudu tehdejších domácích hnutí za společenskou změnu, a neměla by být vnímána jako "pouze další" hnutí za občanská práva. Právě tyto obtížně vysvětlitelné rozdíly v postavení Amerických Indiánů v rámci právního a politického systém Spojených států dodnes vedou k přehlížení jejich radikálního aktivismu v moderní Americké společensko-politické historii, a nadále komplikují jejich vzájemné porozumění s dominantní společností.
|
|
|
African-American Women Leaders after 1950s
Rybková, Veronika ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
práce Tato bakalářská práce se snaží autenticky popsat situaci afroamerických aktivistek činných ve Spojených státech druhé poloviny dvacátého století. Aby bylo toto období řádně vystiženo, byly vybrány čtyři afroamerické aktivistky jako představitelky dvou různých generací. Ella Baker a Fannie Lou Hamer budou zastupovat starší generaci, neboť jejich kariéry vrcholily v šedesátých letech minulého století. Angela Davis a bell hooks pak reprezentují následující dekády, protože právě v té době jejich aktivismus dozrával. Srovnání těchto dvou generací odhalí mnohé styčné body v postoji, který zmíněné čtyři ženy zaujaly k boji proti bělošské nadvládě. Je podstatné si uvědomit, že onen postoj byl do značné míry ovlivněn zvláštním typem útisku, kterému byly ženy vystaveny jako členky okrajové skupiny, přesněji řečeno afroamerické komunity. Podrobný průzkum jejich dětství a dospívání prokáže, že si ženy už v tomto období uvědomovaly přítomnost rasismu v svých životech. Toto zkoumání rovněž odhalí podobné důvody, které je vedly k rozhodnutí stát se aktivními účastnicemi v boji komunity. Poté, co bude popsáno specifické aktivistické zaměření každé z nich, práce zdůrazní, že aktivistky musely čelit také sexistickému útisku, který je namířen výlučně proti ženám. V důsledku toho bychom útisk afroamerických žen...
|
|
|
The Portrayal of Racial and Ethnical Stereotypes in American Animated Cartoons
Vejvodová, Iva ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá pojetím rasových a etnických stereotypů v amerických animovaných filmech převážně první poloviny dvacátého století. Práce konkrétně pojednává o problematice zobrazení těchto stereotypů v historických souvislostech na pozadí přelomových událostí týkajících se rasového konfliktu a následných politických, právních a společensko- kulturních změn v americké společnosti. Ve své diplomové práci se soustředím na rozbor rasových a etnických stereotypů v produkci animovaných filmů z období dvacátých let do konce šedesátých let dvacátého století. Animované filmy z tohoto období jsou z mého hlediska jedním z ukazatelů společensko-kulturních jevů tehdejší americké společnosti, která procházela obdobím transformace týkající se rasových otázek jakožto nedílnou součástí americké historie. Vlivem animace, v tehdejší době nové součásti zábavního průmyslu a médií, docházelo k upevňování afroamerických stereotypů, které byly dříve zobrazovány v literárních dílech či komických divadelních představeních. Tematicky se tedy jedná o práci, která na pozadí historických, politických a kulturních změn v americké společnosti v období před druhou světovou válkou, během ní a následně v průběhu padesátých a šedesátých let, zkoumá zobrazení těchto literárních stereotypů v animované produkci....
|
host ::
RSS.