|
|
Zobrazení historie v počítačových hrách: případová studie na hře "Valiant Hearts: The Great War"
Šindelář, Jakub ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Práce je případovou studií vyobrazení historie v počítačových hrách. Zkoumanou hru Valiant Hearts: The Great War vydala francouzská firma Ubisoft v roce 2014. Hra se odehrává během první světové války a byla vytvořena ve spolupráci s Mission Centenaire. Základními cíli práce jsou: 1) odpovědět na otázku, zda a případně jak obraz historie v této hře reflektuje vývoj a soudobá paradigmata ve francouzské historiografii první světové války, 2) identifikovat a následně interpretovat zvláštnosti a deformace ve vyobrazení historie, které se ve hře vyskytují. První, teoretická kapitola představuje problematiku první světové války ve francouzském prostředí, studium počítačových her a metodologii analýzy. Pro analýzu jsem vytvořil vlastní metodologii, v níž kombinuji přístupy několika dalších prací. Kapitolu 2 tvoří vlastní analýza a je členěna na analýzu příběhu (2.1) z pohledu postav a míst, rozbor inventáře předmětů a herní miniencyklopedie (2.2) a analýzu formy a stylu (2.3) - grafické a zvukové stránky společně s problematikou herní svobody. Pro přesnější referenci na jednotlivé části hry slouží odkazy na podkapitoly. Výsledky analýzy potvrzují, že hra reflektuje současnou historiografii. Hlavní závěry práce charakterizující způsob vyobrazení historie ve hře Valiant Hearts lze shrnout do čtyř bodů:...
|
|
| |
|
|
Balfourova deklarace a McMahonovy listy. Velká Británie a Blízký východ za první světové války.
Semera, David ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce Balfourova deklarace a McMahonovy listy. Velká Británie a Blízký východ za první světové války analyzuje sliby Spojeného království Arabům a Židům z období první světové války obsažené v McMahonových listech a Balfourově deklaraci a týkající se zejména území na Blízkém východě. Zaměřuje se na okolnosti vzniku těchto dokumentů, a to jak na soudobé podmínky, tak na cíle, kterých jimi mělo být dosaženo. Zabývá se také zněním těchto dokumentů a obsahem britských slibů, přičemž si klade otázku, zda je bylo možné realizovat současně, nebo se vzájemně vylučovaly. Úvodní kapitola představuje situaci Osmanské říše, arabského nacionalismu, sionismu a impéria Spojeného království do počátku první světové války. Druhá kapitola vykládá britské zájmy, jež ovlivnily formulaci zmíněných dokumentů. Třetí kapitola tematizuje vznik McMahonových listů a Balfourovy deklarace a zkoumá jejich obsah.
|
|
| |
|
|
Mobilizace rakousko-uherské armády za Velké války v českých zemích
Jordán, Roman ; Čížek, Martin (vedoucí práce) ; Velek, Luboš (oponent)
Za celé období Velké války mobilizovalo Rakousko-Uhersko v českých zemích více než jeden a půl milionu mužů. Ze služby v rakousko-uherské armádě se jich třetina nikdy nevrátila domů. Bok po boku bojovali a trpěli Češi a Němci - nejvýznamnější národy zastoupené v českých zemích té doby - na frontách Velké války. Přesto se poct a uznání na konci války dočkala jenom část z nich. Nově vytvořené Československo stavělo svoji existenci na novém, legitimním obrazu Velké války, jakožto boje za svobodu a nezávislost Čechů, reprezentované československými legionáři. Navíc zármutek z vykrvácení celé generace mužů byl zastřen radostí nad rozpadem Rakouska-Uherska a nově vzniklým československým státem. Osudy a utrpení naprosté většiny Čechů a Němců sloužících v rakousko-uherské armádě, tedy v armádě své vlasti, bylo upozaděno a často i zlehčováno v podobě vyobrazení těchto vojáků jakožto Švejků či dezertérů. Proto se tato práce výhradně zabývá a přibližuje prožitky vojáků z Čech v rakousko- uherské armádě, a to hned úvodem jejich válečného života, mobilizací. V úvodní teoretické části je představena rakousko-uherská armáda, včetně celého mobilizačního mechanizmu, a také nastíněn vývoj rakousko-uherské nejvyšší politiky směrem k podpoře války. Hlavní část práce odpovídá, jak mobilizace v Čechách proběhla, jaká...
|
|
| |
|
|
Zobrazení historie v počítačových hrách: případová studie na hře "Valiant Hearts: The Great War"
Šindelář, Jakub ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Práce je případovou studií vyobrazení historie v počítačových hrách. Zkoumanou hru Valiant Hearts: The Great War vydala francouzská firma Ubisoft v roce 2014. Hra se odehrává během první světové války a byla vytvořena ve spolupráci s Mission Centenaire. Základními cíli práce jsou: 1) odpovědět na otázku, zda a případně jak obraz historie v této hře reflektuje vývoj a soudobá paradigmata ve francouzské historiografii první světové války, 2) identifikovat a následně interpretovat zvláštnosti a deformace ve vyobrazení historie, které se ve hře vyskytují. První, teoretická kapitola představuje problematiku první světové války ve francouzském prostředí, studium počítačových her a metodologii analýzy. Pro analýzu jsem vytvořil vlastní metodologii, v níž kombinuji přístupy několika dalších prací. Kapitolu 2 tvoří vlastní analýza a je členěna na analýzu příběhu (2.1) z pohledu postav a míst, rozbor inventáře předmětů a herní miniencyklopedie (2.2) a analýzu formy a stylu (2.3) - grafické a zvukové stránky společně s problematikou herní svobody. Pro přesnější referenci na jednotlivé části hry slouží odkazy na podkapitoly. Výsledky analýzy potvrzují, že hra reflektuje současnou historiografii. Hlavní závěry práce charakterizující způsob vyobrazení historie ve hře Valiant Hearts lze shrnout do čtyř bodů:...
|
|
|
Československý zahraniční odboj v roce 1918 z perspektivy realistické teorie
Mojžíš, Michal ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem této bakalářská práce je objasnit úlohu, kterou sehrály jednotky československých legií při uznání Československého zahraničního odboje ze strany dohodových mocností. Pro formulaci hypotézy byly v této práci použity postuláty klasického realismu podle H. Morgenthaua, jež zdůrazňují klíčovou roli vojenské síly při posuzování relevance mezinárodně-politických aktérů. Proto bude v empirické části práce nejdříve vyložen vývoj vojenských jednotek, které vznikaly bezprostředně po vypuknutí války z iniciativy českých a slovenských krajanů v zahraničí. Politické vedení zahraniční akce se po sporech o cíle a prostředky odboje zformovalo až v roce 1916 do Československé národní rady. Dohodové mocnosti nicméně měly až do poloviny roku 1918 zájem na zachování Rakousko-Uherska, které považovaly za důležitého činitele systému rovnováhy moci ve střední Evropě. Zlom v jejich uvažování nastal až v souvislosti s ozbrojeným vystoupením čs. legií v Rusku proti bolševické vládě v květnu 1918. Jak ukázal můj výzkum, právě ovládnutí velké části Sibiře a Transsibiřské magistrály československým vojskem představovalo rozhodující faktor v bezprecedentním uznání Československé národní rady, jako vlády dosud neexistujícího československého státu.
|
|
|
Balfourova deklarace a McMahonovy listy. Velká Británie a Blízký východ za první světové války.
Semera, David ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce Balfourova deklarace a McMahonovy listy. Velká Británie a Blízký východ za první světové války analyzuje sliby Spojeného království Arabům a Židům z období první světové války obsažené v McMahonových listech a Balfourově deklaraci a týkající se zejména území na Blízkém východě. Zaměřuje se na okolnosti vzniku těchto dokumentů, a to jak na soudobé podmínky, tak na cíle, kterých jimi mělo být dosaženo. Zabývá se také zněním těchto dokumentů a obsahem britských slibů, přičemž si klade otázku, zda je bylo možné realizovat současně, nebo se vzájemně vylučovaly. Úvodní kapitola představuje situaci Osmanské říše, arabského nacionalismu, sionismu a impéria Spojeného království do počátku první světové války. Druhá kapitola vykládá britské zájmy, jež ovlivnily formulaci zmíněných dokumentů. Třetí kapitola tematizuje vznik McMahonových listů a Balfourovy deklarace a zkoumá jejich obsah.
|
host ::
RSS.