|
|
Vztah biochemických a fyziologických parametrů listu vybraných druhů trav k jejich kompetiční roli v reliktní krkonošské tundře.
Mamula, Petr Martin ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Krkonošská arkto-alpinská tundra je oblast, která je součástí Krkonošského národního parku, s unikátním ekosystémem a biodiverzitou. Tato oblast byla v historii velmi zásadně ovlivněná zásahem člověka, který zde hospodařil a zapříčinil se tak o vznik dnes vzácného ekosystému smilkových (Nardus stricta L.) luk. Na těchto smilkových loukách roste díky nízkému vzrůstu a řídkému olistění smilky mnoho dalších rostlinných druhů, které jsou mnohdy endemičtí a chránění. Smilka (N. stricta) je ovšem v posledních letech přerůstána jinými trávami, jako je například třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa J. F. Gmelin), která svým vyšším vzrůstem a těsným zápojem zakrývajícím povrch neumožňuje růst vzácným druhům jako smilka. Cílem této práce proto bylo u smilky (N. stricta) a dalších tří vybraných druhů trav - metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa (L.) P. Beauv.), bezkolenec modrý (Molinia caerulea (L.) Moench) a třtina chloupkatá (C. villosa), identifikovat na základě biochemických, strukturálních a fyziologických parametrů listoví parametr nebo kombinaci parametrů, které by mohly dávat konkurenčním travinám smilky kompetiční výhodu. Terénní výzkum a odběr vzorků listoví, pro následné laboratorní zpracování, probíhal v okolí Luční boudy v Krkonošské arkto-alpinské tundře v červnu, červenci a srpnu 2020 a...
|
|
| |
|
|
PROSTOROVÝ PATTERN STROMŮ V EKOTONU HORNÍ HRANICE LESA
Zákravská, Šárka ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Demková, Katarína (oponent)
Bakalářská práce se věnuje pohybu horní hranice lesa a zvláště její prostorové mozaice. Součástí práce je popis základních charakteristik a hypotéz vzniku horní hranice lesa, současný pohyb horní hranice lesa ve vybraných evropských pohořích a jeho možná vysvětlení. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit, zda má typ prostorové mozaiky vliv na posun horní hranice lesa do vyšších nadmořských výšek, konkrétně na území západních Krkonoš. K tomu byly použity ortorektifikované letecké snímky z let 1936 a 1964. Prostorová mozaika byla počítána pomocí analýzy Ripley K-funkce a metody nejbližšího souseda na 110 vymezených čtvercích (o velikosti strany 30 m) v expandující části ekotonu a na 110 čtvercích ve stagnující části ekotonu. Výsledky nenaznačují, že by nějaký typ prostorové mozaiky přispíval k posunu horní hranice lesa, neboť na většině ploch ve stagnující i expandující částí ekotonu se nacházela stejná prostorová mozaika.
|
|
|
Nároky na klíčení vzácných a hojných druhů rostlin Krkonoš
Paulů, Andrea ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Moravcová, Lenka (oponent)
Dlouhou dobu se studie klíčivosti zaměřovaly na hledání optimálních podmínek klíčivosti pro jednotlivé druhy. V posledních letech se začaly objevovat práce, které hledaly vztah mezi klíčivostí a některou z charakteristik druhů. Téměř všechny tyto studie používají pro klíčivost pouze jednu teplotu a existuje jen velmi málo prací na toto téma, ve kterých by byla semena vystavena různým teplotám. Objevují se i studie, které porovnávají klíčivost druhů hojných a vzácných, ale pouze na několika málo druzích. Chybí tedy práce, která by porovnávala klíčivost druhů hojných a vzácných u širšího spektra druhů. Cílem této studie bylo zjistit, jaké faktory jsou pro klíčivost určující a nalézt vztahy mezi klíčivostí a charakteristikami vzácných druhů (n=62). Dalším cílem práce bylo zjistit, jaké jsou rozdíly v klíčivosti dvojic (n=24) blízce příbuzných druhů hojných a vzácných. Pro testy klíčivosti jsem zvolila metodiku několika po sobě jdoucích teplot. Po celou dobu testování na semena působilo vždy pouze světlo nebo tma. Data jsem statistiky zpracovala lineární regresí. Z výsledků je patrné, že určujícími faktory pro klíčivost je doba kvetení druhů, hmotnost semen, způsob šíření semen, nároky druhů na vlhkost a živiny a také typ vegetace, ve kterém se druhy vyskytují. Výsledky porovnávací studie naznačují, že...
|
|
|
Možnosti využití DPZ při monitoringu luční vegetace a managementových zásahů v Krkonoších
Pomahačová, Michaela ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Hais, Martin (oponent)
Možnosti využití DPZ při monitoringu luční vegetace a managementových zásahů v Krkonoších Abstrakt Cílem diplomové práce bylo zhodnotit možnosti využití družicových dat WorldView-2 pro klasifikaci základních lučních společenstev na modelovém území v Krkonoších. Klasifikace byla založena jednak na legendě sestavené botanikem, jednak na legendě sestavené z biotopů Natura 2000. Z důvodu odstranění vlivu ostatních druhů povrchů na přesnost klasifikace, byla vytvořena maska lučních porostů. S využitím diskriminační analýzy byl zhodnocen význam spektrálních pásem WorldView-2, vybraných vegetačních indexů a komponent analýzy hlavních komponent (PCA) pro rozlišení tříd luční vegetace. Na základě výsledků diskriminační analýzy byly provedeny v softwaru ENVI verzi 4.7 klasifikace metodou neuronových sítí a metodou maximální věrohodnosti. Výsledky obou metod byly porovnány. Klíčová slova: dálkový průzkum Země, luční společenstva, klasifikace, Krkonoše, WorldView 2
|
|
|
Využití dat DPZ pro hodnocení aktuálního stavu a vývoje smrkových porostů v Krkonoších
Musilová, Romana ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Bc. Romana Musilová: Využití dat DPZ pro hodnocení aktuálního stavu a vývoje smrkových porostů v Krkonoších Využití dat DPZ pro hodnocení aktuálního stavu a vývoje smrkových porostů v Krkonoších Abstrakt Monitoring zdravotního stavu lesních ploch pomocí metod dálkového průzkumu Země je stále předmětem vývoje. Tato diplomová práce se zaměřuje na využití snímků SPOT, Landsat, QuickBird a WorldView-2 pro hodnocení kondice smrkových porostů v Krkonošském národním parku. Pro tyto účely byly zvoleny vegetační indexy dostupné v literatuře. Nejdříve byly družicové snímky předzpracovány, následně byly spočítány vege- tační indexy. Z obecně používaných se jednalo o Normalizovaný rozdílový vegetační index, index listové plochy a Simple Ratio. Dále byly vypočítány indexy Green Red Vegetation Index a Red Green Index založené na sledování barevných změn jehlic. Pro hodnocení vlhkostních poměrů sloužily indexy Foliar Moisture Index a wide-band Normalized Differential Infrared Index. Dílčí cíl představovalo porovnání výsledků těchto indexů a hodnocení jejich použitelnosti. Mapové výstupy indexů byly porovnány s mapami defoliace a mortality jehličnatých porostů od Ing. Milana Stoklasy. Klíčová slova: DPZ, smrkový porost, Krkonoše, vegetační indexy, SPOT, Landsat, QuickBird, WorldView-2
|
|
|
Komparativní analýza lavinové situace v Krkonoších v letech 2009-2013.
Němcová, Hana ; Jindra, Matouš (vedoucí práce) ; Vomáčko, Ladislav (oponent)
Název práce: Komparativní analýza lavinové situace v české časti Krkonoš v letech 2009 - 2013 Cíle práce: Cílem této bakalářské práce je analýza lavinové situace v období 2009 - 2013 a její srovnání s teoretickými předpoklady vzniku lavin na české straně Krkonoš. Metody: K vypracování této bakalářské práce byla použita metoda komparativní analýzy, která spojuje rozbor podkladových materiálů a jejich následné porovnání s dostupnými teoretickými předpoklady. Výsledky: Výsledkem práce je zjištění, že sesuvy lavin na české straně Krkonoš odpovídají teoretickým předpokladům pádu lavin. Klíčová slova: laviny, Krkonoše, komparativní analýza, lavinová situace, počasí
|
|
|
Dálkové šíření Rumex alpinus
Řičařová, Veronika ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Dálkové šíření Rumex alpinus bylo zkoumáno na území Krkonošského národního parku, kde je invaze tohoto druhu aktuálním problémem. Práce navazuje na diplomovou práci z roku 2007 (Červenková 20007), ve které byl vytvořen model invaze R. alpinus v Krkonoších. Měření dálkového šíření probíhalo na čtyřech lokalitách - na třech lokalitách bylo zkoumáno dálkové šíření vodou a na jedné lokalitě šíření větrem. Anemochorie na louce byla měřena pomocí lapacích pastí až do vzdálenosti 50 m. Semene se pomocí větru šířila do vzdálenosti 20 m. Hydrochorie byla měřena pomocí lapacích sítí v potocích až do vzdálenosti 100 m. Největší měřená vzdálenost šíření semen pomocí vody byla 100 m. Hydrochorie se tedy prokázala jako důležitý faktor působící při invazi R. alpinus. Velký vliv na šíření vodou i větrem měly i bouřky a přívaly vody. Z dat o šíření větrem byly sestaveny predikční exponenciální křivky, které vyjadřovaly šíření na větší než měřené vzdálenosti. Terénní disperzní křivky byly porovnávány s teoretickými křivkami použitými v modelu invaze z roku 2007. Ukázalo se, že teoretické křivky nadhodnocují šíření R. alpinus větrem. U simulací šíření R. alpinus s terénními disperzními křivkami bylo podceněno dálkové šíření. Důvodem byla velká velikost jednotlivých buněk sítě, ve které modelování probíhalo. Výsledky simulací...
|
|
|
Konektivita habitatů tetřívka obecného v Jizerských horách a Krkonoších
Pánek, Michal ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením habitatových nároků s následnou analýzou konektivity habitatů tetřívka obecného (Tetrao tetrix) v zájmovém území Jizerských hor a Krkonoš. Tento druh patří v České republice v posledních letech mezi ohrožené druhy živočichů. Poslední populace tetřívka zaznamenávají neustálé klesající trendy a proto se hodnocení habitatů a konektivity může uplatnit do budoucích opatření na záchranu tohoto druhu a následného rozšiřování populací. Úvodní část práce se zabývá rešerší dosavadních poznatků a výzkumů týkajících se hodnocení konektivity, rezistence krajiny a habitatových modelů. Součástí je také popis a rozdělení jednotlivých přístupů hodnocení konektivity, které jsou v současné době používány při těchto analýzách. Další část práce obsahuje důležité poznatky ohledně zkoumaného druhu, o aktuálním stavu populací v České republice a jaké jsou habitatové nároky tetřívka. Následně je podrobně popsána charakteristika zájmového území, kde je zahrnuta jak česká, tak polská část Jizerských hor a Krkonoš. Výzkumná část práce se nejdříve zabývá metodikou a postupem tvorby habitatových modelů, modelů konektivity a poté je pomocí výsledků vyhodnocena míra fragmentace struktur v krajině a konektivita vhodných habitatů. V závěrečné části jsou tyto výsledky podrobně porovnány a...
|
|
| |
host ::
RSS.