|
|
Role alelopatie v utváření rostlinných společenstev
Kučera, Pavel ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Alelopatie neboli schopnost rostlin snižovat fitness ostatních rostlin pomocí sekundárních metabolitů je známa již velmi dlouhou dobu. Jejímu výzkumu byla věnována velká pozornost vědecké komunity. Přesto zůstává kolem tohoto přírodního fenoménu mnoho nejasností. V minulosti byla při studiu alelopatie často opomíjena její role při formování rostlinných společenstev a její význam pro fungování ekosystému. Za posledních několika letech se situace poněkud zlepšila. Vzniklo několik nových prací shrnujících informace o ekologickém aspektu alelopatie. Stále však existuje řada otázek ohledně mechanismu fungování alelopatie, jejím rozšíření v rámci rostlinných skupin a míře jejího vlivu na ekosystém. Tato bakalářská práce se zaměřuje na shrnutí soudobých znalostí o působení alelopatie, především z ekologického hlediska a představení možného směřování budoucího výzkumu tohoto oboru. Je zde uveden stručný seznam nejběžnějších alelopatických látek, základní principy fungování alelopatie, dostupné informace o jejím rozšířením mezi rostlinnými taxony a její vliv na konkrétní rostliny, rostlinná společenstva, mutualistické mikroorganismy i na celý ekosystém. Klíčová slova: alelopatie, ekosystém, invazní rostliny, koevoluce, kompetice, rostlinná společenstva, sekundární metabolity
|
|
|
Studie ekosystémových dopadů invaze bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum)
Hladík, Marek ; Pergl, Jan (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Předkládaná práce se zabývá ekologickými dopady invaze bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) ve Slavkovském lese. Jako významný invazní druh s negativním impaktem na lidské zdraví byl předmětem mnoha studií. Navzdory tomu je stále málo známo o jeho vlivu na invadovaný ekosystém. Předmětem mého výzkumu bylo hledat možné změny na stanovištích s H. mantegazzianum. Práce byla rozdělena na tři části: 1) mikroklimatická měření teplot a vlhkostí a jejich porovnávání mezi invadovanou a kontrolní vegetací, 2) vysévání modelových rostlin do invadovaných porostů a kontrolních porostů a porovnávání míry jejich klíčení a přežívání semenáčků a 3) studie vlivu přítomnosti H. mategazzianum na produkci semen modelového druhu. Má práce ukázala, že invaze Heracleum mantegazzianum mění mikroklimatické podmínky stanoviště. Jaký to může mít impakt na druhy invadovaných společenstev je však potřeba dále studovat. Vliv přítomnosti H. mantegazzianum na klíčení a přežívání vysévaných rostlin byl neprůkazný. Stejně tak se neprokázal dopad na množství produkovaných semen modelovou rostlinou.
|
|
|
Faktory určující rozšíření druhů suchých trávníků
Průchová, Dana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Faktory určující rozšíření druhů suchých trávníků Přežívání a rekolonizace druhů rostlin ve fragmentované krajině jsou v současné době náplní velkého množství prací. Většina z nich se zabývá celkovou druhovou diverzitou nebo pouze jedním či několika málo druhy. Také existuje mnoho prací věnujících se abiotickým faktorům fragmentovaných stanovišť. Studie, které by umožnily zhodnotit chování většího množství jednotlivých druhů, jsou stále poměrně vzácné, zvláště v případě suchých trávníků. Porovnání vlastností druhů ve spojení se znalostmi způsobu využití půdy v minulosti a abiotických nároků druhů může být klíčem k pochopení současného rozšíření druhů a jejich regionální dynamiky ve fragmentované krajině. Cílem mé práce je určit druhové vlastnosti, které mají vliv na odpověď druhů na management v minulosti. Za tím účelem jsem od vlivu hospodaření v minulosti odečetla vliv abiotických faktorů stanoviště a vliv managementu jsem pak vztáhla na druhové složení ve fytocenologických snímcích. To jsem se pak pokusila vysvětlit vlastnostmi jednotlivých druhů. Vlastnosti druhů, na které jsem se soustředila, souvisely s šířením (hmotnost semen, prezence chmýru, terminal velocity, přilnavost semen, míra endozoochorie) a s perzistencí druhu (klíčení, nároky druhů na prostředí v podobě Ellenbergových čísel) nebo...
|
|
|
Sukcese na lokalitách suchých travníků po obnově pastvy
Fulínová, Martina ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Pastevní management je v současné době velmi populární a jeho využívání v ochraně přírody je stále častější. Stále však nejsou dostatečně objasněny všechny účinky pastvy na pasené lokality. Tato práce se zaměřila na vliv pastvy ovcí z hlediska zoochorie na obnovu druhově bohatých trávníků na stanovištích vykácených akátin a stanovištích vykácených souvislých keřových porostů trnek. Za účelem sledování změn druhového složení trávníků byly založeny trvalé plochy. Pro zjištění zdrojů semen nově se objevujících druhů v obnovovaných trávnících byly inventarizovány plochy v nejbližším okolí trvalých ploch, byla odebrána a klíčena semenná banka odebraná z krajů trvalých ploch a vzorky trusu a semen z vlny pasených ovcí. Sledování trvalých ploch ukázalo, že pod vlivem pastvy je potlačeno znovuzarůstání akáty a trnkami. Více degradovaná stanoviště procházejí většími změnami druhového složení než stanoviště, která se nacházejí v lepším stavu. Klíčící pokusy prokazují, že semenná banka odráží druhové složení nadzemní vegetace, odkud pochází, tudíž pro obnovu trávníků nemá zásadní vliv. Oproti tomu ovce mohou k obnově trávníků významně přispívat šířením semen endozoochorií i epizoochorií při přecházení mezi stanovišti více a méně druhově bohatými. Toto zjištění má zásadní význam pro organizaci pastevního managementu,...
|
|
|
Wildfire as an ecological factor in the forests of Central Europe
Adámek, Martin ; Hadincová, Věroslava (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent) ; Nagel, Thomas A (oponent)
V rámci lesů severní polokoule je požár považován za přirozenou součást dynamiky zejména v mediteránních ekosystémech a boreálních lesích a nově také v temperátních lesích Severní Ameriky. V případě temperátních oblastí střední Evropy byl však ekologický význam požárů pro lesní ekosystémy tradičně přehlížen i přes jejich relativně častý výskyt, zejména v některých oblastech a lesních typech. Příčinou tohoto přehlížení nejsou specifické přírodní podmínky střední Evropy, ale spíše tradiční přístup lesnické ekologie, který v úvahách o fungování lesních společenstev nebere v potaz vliv disturbancí a striktně vyčleňuje vliv člověka z přírodních procesů již od jeho prvopočátků. Tento přístup vedl k současnému nedostatku studií o vlivu požáru na vegetaci a zákonitostech výskytu požárů v krajině. Hlavním cílem této práce bylo objasnit ekologickou roli požárů pro středoevropské lesní ekosystémy se zaměřením na borové lesy, přičemž území České republiky bylo využito jako modelová oblast pro širší geografický region. Kapitola 1 se zabývá prostorovou analýzou výskytu lesních požárů v České republice. Zjistili jsme, že výskyt požárů v této kulturní krajině je řízen především faktory prostředí, zatímco frekvenci požárů ovlivňují zejména lidské faktory, které jsou nejčastějším zdrojem zážehu. Frekvence požárů...
|
|
|
Dálkové šíření Rumex alpinus
Řičařová, Veronika ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Dálkové šíření Rumex alpinus bylo zkoumáno na území Krkonošského národního parku, kde je invaze tohoto druhu aktuálním problémem. Práce navazuje na diplomovou práci z roku 2007 (Červenková 20007), ve které byl vytvořen model invaze R. alpinus v Krkonoších. Měření dálkového šíření probíhalo na čtyřech lokalitách - na třech lokalitách bylo zkoumáno dálkové šíření vodou a na jedné lokalitě šíření větrem. Anemochorie na louce byla měřena pomocí lapacích pastí až do vzdálenosti 50 m. Semene se pomocí větru šířila do vzdálenosti 20 m. Hydrochorie byla měřena pomocí lapacích sítí v potocích až do vzdálenosti 100 m. Největší měřená vzdálenost šíření semen pomocí vody byla 100 m. Hydrochorie se tedy prokázala jako důležitý faktor působící při invazi R. alpinus. Velký vliv na šíření vodou i větrem měly i bouřky a přívaly vody. Z dat o šíření větrem byly sestaveny predikční exponenciální křivky, které vyjadřovaly šíření na větší než měřené vzdálenosti. Terénní disperzní křivky byly porovnávány s teoretickými křivkami použitými v modelu invaze z roku 2007. Ukázalo se, že teoretické křivky nadhodnocují šíření R. alpinus větrem. U simulací šíření R. alpinus s terénními disperzními křivkami bylo podceněno dálkové šíření. Důvodem byla velká velikost jednotlivých buněk sítě, ve které modelování probíhalo. Výsledky simulací...
|
|
|
Význam hrabání opadu pro interakce mezi rostlinami a půdou
Husinecká, Tereza ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Rostlinný opad vytváří různě silnou vrstvu na povrchu půdy a je významným zdrojem živin, zejména uhlíku a dusíku, pro celý ekosystém. Dekompozice opadu tvoří hlavní zdroj organické půdní hmoty a je nezbytnou součástí globálního toku živin. Dále také poskytuje místo pro množství organismů, žijících na rozhraní půdy a ostatních sfér, či představuje fyzickou bariéru nepropouštějící světlo, které je klíčové pro přítomné společenstvo rostlin. Terestrické ekosystémy jsou ovlivňovány lidskou aktivitou a podléhají disturbancím, mezi které řadíme i odstraňování opadu. Odstraňování opadu bylo v minulosti po několik staletí nedílnou součástí lesního managementu, a významně tím ovlivnilo charakter vegetace a půdní prostředí. Cílem této práce je shrnout poznatky studií zabývající se dopady odstraňování opadu na interakci mezi rostlinou a půdou. První část práce je věnována opadu, půdnímu prostředí a jeho složkám, které souvisí s opadem, a druhá část této práce ukazuje, že odstraňování opadu má vliv na koloběh živin a acidifikaci, na rostlinnou diverzitu a na klíčení rostlin.
|
|
|
Přirozená regenerace smrku v horské smrčině a na plochách disturbovaných kůrovcem
Urbanová, Renáta ; Hadincová, Věroslava (vedoucí práce) ; Brůna, Josef (oponent)
Přirozená regenerace smrku Picea abies v nenarušené horské smrčině a na disturbovaných plochách vzniklých následkem větrných bouří a přemnožení podkorního druhu hmyzu, především lýkožrouta smrkového (Ips typographus), probíhá primárně prostřednictvím klíčení semen z přechodné půdní semenné banky. Stav půdní semenné banky se odvíjí od dostupného množství semen, které je mezi lety značně proměnlivé. Meziroční změny ve velikosti semenné produkce jsou způsobeny nepravidelným výskytem semenných let, které odráží změny počasí v souvislosti s probíhající změnou klimatu. Zvýšená průměrná teplota vzduchu a nerovnoměrné rozložení srážek v průběhu roku májí pozitivní účinek na fenologii smrku, následnou velikost úrody semen včetně jejich kvality a zvyšující frekvenci semenných let. Velké množství semen během semenných let indukuje zvětšení počtu predátorů semen, pro které jsou semena v horské smrčině zdrojem potravy nebo jim zajišťují životní prostředí pro jejich vývoj. Granivorní bezobratlí, malý obratlovci, ale i houbové patogeny svou aktivitou významně snižují podíl životaschopných semen potřebných pro regeneraci smrkových porostů. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky, které vysvětlují interakce a mechanismy spojené s půdní semennou bankou smrku Picea abies, a ukazuje, co předchází tomu, než...
|
|
| |
|
|
Změny v časování klíčení způsobené interakcemi se sousedními semeny vzhledem k vlastnostem druhů.
Kos, Pavel ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Čas vyklíčení semene je velice důležitý. Časování klíčení umožňuje semenu co nejlépe zvolit dobu vyklíčení tak, aby se vyhnulo jak nevhodným abiotickým podmínkám, tak také kompetičnímu souboji se sousedními druhy. Semeno totiž reaguje nejen na dospělé rostliny a semenáčky, ale také na ostatní semena, se kterými je schopné do jisté míry komunikovat. Pro lepší pochopení těchto mechanismů jsem provedl experimentální studii s dvaceti šesti druhy. Tyto druhy jsem vybral v závislosti na jejich výskytu v průběhu sukcesního vývoje na úhorech v Českém krasu. Semena jsem nechal klíčit po dvojicích, složených ze dvou různých druhů, a to ve všech možných kombinacích. Ukazuji, jak se mění doba vyklíčení v závislosti na přítomnosti sousedního semene, a následně jak tato změna souvisí s vlastnostmi, které jsou pro daný druh charakteristické. Mimo to jsem se také pokusil ovlivnit komunikaci mezi semeny přidáním aktivního uhlí. Aktivní uhlí by totiž mělo omezit tuto komunikaci díky své vysoké absorpční schopnosti. Doba do vyklíčení samostatných semen nebyla stejná ani přímo úměrná době do vyklíčení semen klíčících spolu se sousedními semeny. Při této korelaci se změna doby vyklíčení ukázala jako nelineární, semena, která samostatně klíčila pomalu, po přidání sousedních semen klíčila v průměru ještě pomaleji. Dále...
|
host ::
RSS.