|
|
Muzea jako místa paměti a ostalgie: Obraz socialismu a každodennosti v ČSSR a NDR
Dohnalová, Kristýna ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá obrazem socialismu a každodenního života v Československé socialistické republice a Německé demokratické republice v muzeích tematicky zaměřených na minulý režim. Cílem výzkumu, který byl založen na metodě obsahové analýzy dvou muzejních expozic (analyzováno bylo Muzeum komunismu v Praze a DDR Museum v Berlíně), bylo srovnat, jaký obraz socialismu a každodennosti za socialistické diktatury daná muzea vytvářejí a jaké zde najdeme rozdílnosti. Pozornost byla směřována na expozice věnující se každodennímu životu, které byly zkoumány mimo jiné i z hlediska odrazu ostalgie v rámci muzejní expozice. Výsledná komparace ukázala odlišný pohled na éru v NDR, resp. ČSSR v rámci muzejních výstav, a potvrdila hypotézu, že v německém případě se bude fenomén ostalgie projevovat výrazněji. Zatímco v berlínském muzeu je pozornost věnována především každodennosti obyvatel, jež je zde zachycena v pozitivním duchu a která v některých tematických modulech evokuje až ostalgické ozvěny, v pražském muzeu je minulý režim pojímán spíše jako doba represe, což dokládá i kritické vymezení se autorů expozice vůči všudypřítomné propagandě, jež je patrné v panelových textech. V obou muzejních výstavách se tak odráží přístup současné české a německé společnosti k tomuto období, jehož...
|
|
|
Srovnání postavení vysídleného německého obyvatelstva po druhé světové válce v Německé demokratické republice a Spolkové republice Německo
Rajnišová, Jana ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Práce "Srovnání postavení vysídleného německého obyvatelstva po druhé světové válce v Německé demokratické republice a Spolkové republice Německo" se zaměřuje na postavení německého obyvatelstva po nucené migraci z Československa. V první části se práce nejprve zabývá samotným procesem transferu, jeho dobovým teoretickým ukotvením a genezí plánů důležitých aktérů. Následující část se dotýká průběhu vysidlování a problematiky číselného vyjádření rozsahu událostí. Další kapitoly analyzují postavení vysídleného německého obyvatelstva na politické, ekonomické a sociální úrovni v jednotlivých okupačních zónách a obou německých republikách. Práce se zaměřuje na srovnání toho, jak Německo rozdělené na dva státy postupovalo a jak se tyto jednotlivé státy vyrovnaly s příchodem nového obyvatelstva. Klíčová slova Odsun, Německo, Německá demokratická republika, Spolková republika Německo, Střední Evropa, integrace, poválečná Evropa, nucená migrace
|
|
| |
|
| |
|
|
Ústavní vývoj vybraných států střední Evropy v letech 1945 - 1990
Sehnal, Ondřej ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Ústavní vývoj vybraných států střední Evropy v letech 1945 - 1990 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá ústavněprávním vývojem vybraných zemí střední Evropy, konkrétně vývojem v Německé demokratické republice, Spolkové republice Německo a v Polsku, a to od roku 1945 do roku 1990. Práce zachycuje významné změny na poli ústavního práva v uvedených státech a snaží se je zasadit do pozadí společenských událostí a nálad dané doby. Po úvodním nastínění společenské situace po konci druhé světové války se práce zabývá situací v poválečném Německu, rozdělení jeho okupačních zón včetně okolností, které rozdělení předcházeli, a dále pak vzniku politických stran v jednotlivých zónách. Třetí kapitola se věnuje vývoji ve Spolkové republice Německo. Rozebírá vznik základního zákona jakož i samotné republiky a podrobně popisuje ústavní rámec tvořený základním zákonem, přičemž neopomíjí ani okupační statut a generální smlouvu. Závěr této kapitoly patří změnám základního zákona do roku 1990. Vývojem v Německé demokratické republice se zabývá kapitola čtvrtá. Dopodrobna analyzuje ústavu z roku 1949, jakož i její změny a podobnost se základním zákonem. V další části práce zachycuje vývoj od přijetí nové ústavy v roce 1968, její postupné novelizaci, a nakonec vykresluje právní i společenské okolnosti znovusjednocení obou...
|
|
|
Odraz národních povstání v NDR, Polsku a Maďarsku v letech 1953-1956 v soudobém československém tisku se zaměřením na deníky Rudé Právo a Mladá fronta
Šafář, Ondřej ; Zamazal, Ondřej (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Ondřej Šafář Odraz národních povstání v NDR, Polsku a Maďarsku v letech 1953-1956 v soudobém československém tisku se zaměřením na deníky Rudé právo a Mladá fronta Diplomová práce Praha 2016 Anotace (abstrakt) Diplomová práce "Odraz národních povstání v NDR, Polsku a Maďarsku v letech 1953-1956 v soudobém československém tisku se zaměřením na deníky Rudé právo a Mladá fronta" se zaměřuje na způsob, jakým vybraná československá média reflektovala povstání, jež proběhla v 50. letech v okolních zemích pod sovětskou sférou vlivu. V práci je popsán politický vývoj v Československu od konce 2. světové války do roku 1956. Dále je zaznamenán vývoj, struktura a systému řízení médií v tomto období v Československu včetně historie sledovaných deníků Rudého Práva a Mladé fronty. Podrobně jsou zachyceny okolnosti vzniku i průběh všech tří povstání v NDR, Polsku a Maďarsku. Teoretická část diplomové práce přibližuje základní koncepty (především ideologii, propagandu, hegemonii a diskurz) pro praktickou část práce. Ta představuje kvalitativní výzkum deníků Rudé právo a Mladá fronta ve vybraných obdobích v letech 1953-1956. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak tato média informovala o výše zmíněných událostech. Výzkum...
|
|
|
Vyrovnávání se s komunistickým režimem ve SRN prostřednictvím tzv. Gauckova úřadu v letech 2000 - 2011 pod vedením Marianne Birthler
Veselá, Terezie ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Práce se zabývá představením Úřadu spolkového zmocněnce pro dokumenty bývalé Státní bezpečnosti NDR jako jedné z možností, jak se vyrovnat s komunistickou minulostí. Práce je zaměřena na období úřadu pod vedením Marianne Birthler, jež ho vedla v letech 2000 až 2011. Toto období není v české literatuře dosud zpracováno a nabízí pomyslné navázání na již vzniklé publikace týkající se především prvního období úřadu, tj. prvních deset let pod vedením Joachima Gaucka. Cílem práce je prostřednictvím přiblížení úřadu pod vedením Marianne Birthler zodpovědět otázky, zda došlo k posunům oproti předchozímu období úřadu pod vedením Joachimem Gauckem, a jak byla koncepce úřadu transformována v tomto následujícím období. Instituci se podařilo etablovat jako účinný nástroj pro vyrovnávání se s minulostí, což dokazují vysoké počty stále podávaných žádostí o nahlížení do spisu s informacemi, které byly nasbírány východoněmeckou tajnou službou Stasi. Úřad je zároveň symbolem a vzorem pro podobné instituce etablující se zpožděním v ostatních postkomunistických zemích.
|
|
|
Politický systém a socioekonomické proměny v NDR: 1958 - 1968
Rudý, Jakub ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se si klade za cíl pomoci historické (diachronní) komparace srovnat základní aspekty politického, hospodářského a sociálního vývoje Německé demokratické republiky (NDR) mezi lety 1958 - 1963 s přesahem do roku 1968. Mezníkem mezi srovnávanými obdobími je stavba Berlínské zdi v roce 1961. V této souvislosti se práce zaměřuje na otázku, do jaké míry byl vnitřní vývoj v NDR po roce 1961 (ne)kontinuální. Jinými slovy otázka zní, je-li možno proměnu politického režimu a socioekonomických reálií ve vývoji země po roce 1961 považovat za přirozené pokračování předešlého vývoje, které sice proměňuje prostředky a reformuluje cíle, ale zachovává svůj původní charakter a zaměření. Nebo je potřeba k ní přistupovat jako k odklonu od předešlého vývoje a budování kvalitativně odlišného režimu.
|
|
|
Srovnání postavení vysídleného německého obyvatelstva po druhé světové válce v Německé demokratické republice a Spolkové republice Německo
Rajnišová, Jana ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Práce "Srovnání postavení vysídleného německého obyvatelstva po druhé světové válce v Německé demokratické republice a Spolkové republice Německo" se zaměřuje na postavení německého obyvatelstva po nucené migraci z Československa. V první části se práce nejprve zabývá samotným procesem transferu, jeho dobovým teoretickým ukotvením a genezí plánů důležitých aktérů. Následující část se dotýká průběhu vysidlování a problematiky číselného vyjádření rozsahu událostí. Další kapitoly analyzují postavení vysídleného německého obyvatelstva na politické, ekonomické a sociální úrovni v jednotlivých okupačních zónách a obou německých republikách. Práce se zaměřuje na srovnání toho, jak Německo rozdělené na dva státy postupovalo a jak se tyto jednotlivé státy vyrovnaly s příchodem nového obyvatelstva. Klíčová slova Odsun, Německo, Německá demokratická republika, Spolková republika Německo, Střední Evropa, integrace, poválečná Evropa, nucená migrace
|
|
|
K ekonomickému a politickému vývoji Německé demokratické republiky v sedmdesátých letech 20. století
Szobi, Pavel ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Horčička, Václav (oponent)
K ekonomickému a politickému vývoji Německé demokratické republiky v sedmdesátých letech 20. století (Pavel Szobi) Abstrakt Práce se zabývá ekonomickým vývojem Německé demokratické republiky v sedmdesátých letech 20. století. Charakterizuje základní prvky reálného socialismu a realizaci hlavní strategie SED ve sledovaném období, tzv. Jednoty hospodářské a sociální politiky. Posuzuje její jednotlivé aspekty a vliv na politickou stabilitu režimu. Na základě zhodnocení energetické politiky, zahraničního zadlužení a s tím souvisejícího nedostatku devizových prostředků analyzuje dopad na národní hospodářství. Hlavní příčinu zásadní krize režimu autor neshledává v ekonomických neúspěších, nýbrž v diktatuře jako takové. Omezování lidských a občanských práv společně s porovnáváním životní úrovně se Spolkovou republikou Německo vedly ke zvýšení výdajů na sociální politiku a rozsáhlém subvencování tzv. konzumního socialismu. To umožnilo NDR dočasně politicky stabilizovat, zároveň však zvýrazňovalo základní nedostatky centrálního plánování a oslabovalo ekonomiku. Moderní konzumní společnost nevznikla a docházelo k nedostatkům v zásobování obyvatelstva, což práce dokumentuje na příkladě tzv. kávové krize. Autor dochází k závěru, že tyto příznaky předznamenávaly období stagnace v osmdesátých letech, v konečném důsledku...
|
host ::
RSS.