Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium funkce AtAFB4
Zelinka, Radim
Přestože od počátku výzkumu podstaty regulace apikální dominance uplynulo více než sto let, není tento hospodářsky důležitý fenomén u rostlin plně objasněn. Jedním z genů, který se u modelové rostliny hrachu (Pisum sativum L.) na regulaci podílí je PsRms2, který byl nedávno naklonován a jedná se o ortolog auxinového F-box receptoru AtAFB4. Cílem bakalářské práce bylo připravit křížence mutantů Arabidopsis thaliana s vyřazeným genem AFB4 s transformovanými liniemi exprimujícími gen pro zeleně fluoreskující protein GFP fúzované s genovou rodinou membránových PIN přenašečů (PINx:PIXx::GFP, kde x=1,2,3,4, a 7). Všech pět vzniklých T1 generací z jednotlivých křížení, bylo předběžně testováno pomocí selekčního genu rezistenci vůči antibiotiku sulfadiazinu, obsaženého v genomu samčích rostlin a více než 50 % kříženců na tomto selekčním mediu rostlo bez známek poškození. Při další kultivací linie kříženců byl pozorován u všech linií výrazný fenotyp spojený s mutací samčí linie (afb4-1). Z uvedených skutečností je zřejmé, že se jedná o křížence nesoucí požadovanou genetickou informaci. Takto připravené rostliny budou v další práci využity pro studium vlivu afb4 mutace na změnu lokalizace auxinových přenašečů PIN a na další vlastnosti jako jsou změny v transportu auxinu, reakce na exogenní aplikace auxinu a strigolaktonu, atd.
Construction and use of GFP and DsRed expressing vectors and transformation in Borrelia afzelii
HONEDER, Sophie
The aim of this thesis was to create a GFP containing Borrelia shuttle vector and DsRed expressing strains of a European Borrelia species, Borrelia afzelii to further our understanding of the complex interactions of this European Lyme Disease pathogen with its hosts: ticks and mammals.
Vliv způsobu indukce RNA interference na umlčování reportérového genu pro GFP u Arabidopsis thaliana
Růžičková, Adéla ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Moravec, Tomáš (oponent)
2 Abstrakt RNA interference (RNAi) je jedním z důležitých mechanizmů, který se účastní řady biologických procesů, jako je kontrola exprese rostlinných genů, ovlivnění uspořádání chromatinu či zajištění ochrany proti invazivní DNA či RNA transposonů, virů či transgenů. RNAi je spouštěna dvouvláknovou RNA (dsRNA) která je u rostlin štěpena proteiny DICER-LIKE na malé RNA (sRNA). Velikost těchto sRNA se pohybuje v rozmezí 21 - 24 nukleotidů. Malé RNA působí v místě vzniku a často jsou i mobilním signálem, který se v rostlinách může šířit na krátkou vzdálenost skrz plasmodesmy či na dlouhou vzdálenost floémem. sRNA vytváří společně s proteinem ARGONAUTE RNA-indukovaný umlčující komplex. Společně rozpoznávají cílovou molekulu RNA a podílí se na výkonné fázi RNAi, která se může projevit umlčením genové exprese na úrovni posttranskripční (PTGS) či transkripčí (TGS). Účelem této práce bylo na modelovém organizmu Arabidopsis thaliana porovnat účinky umlčujících konstruktů, které odlišným způsobem řízeně spouštějí RNAi cílenou proti expresi reportérového genu pro GFP. Umlčující konstrukty, umístěné pod inducibilním promotorem aktivovaným přítomností 17-β-estradiolu (XVE systém), se vzájemně lišily ve způsobu tvorby dsRNA a v úrovni, na které umlčovaly (PTGS či TGS). Jednalo se o GFP v antisense orientaci (AS), GFP...
Dynamika a mechanismus umlčování reportérového genu pro GFP v závislosti na aktivitě RDR6 a způsobu indukce RNA interference v buněčné linii tabáku BY-2
Motylová, Šárka ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Kovařík, Aleš (oponent)
RNA interference (RNAi) je proces, který se u rostlin prostřednictvím malých RNA (sRNA = small RNA) významně podílí na regulaci genové exprese. Rozmanité dráhy RNAi lze rozdělit na dva základní mechanismy, a to posttranskripční a transkripční umlčování (PTGS a TGS). Vznik sRNA je vždy závislý na přítomnosti dvouvláknové molekuly RNA (dsRNA), která je štěpena některým z DCL proteinů za vzniku sRNA obvykle o délce 21 - 24 nt a jedno z vláken sRNA je následně rozpoznáno proteinem AGO. V případě PTGS interaguje komplex AGO- sRNA na základě komplementarity sekvence sRNA s cílovou RNA, kterou rozštěpí nebo zablokuje její translaci. U TGS reaguje AGO s rostlinně specifickou RNA Pol V a jejími transkripty, se kterými opět páruje vlákno sRNA nesené proteinem AGO. Tato interakce umožní sestavení komplexu proteinů, které indukují metylaci DNA a posléze i histonů, jež působí inhibičně na transkripci RNA Pol II. Způsobů, jakými může dsRNA vznikat, je celá řada. Velká část v buňce tvořených dsRNA je závislá na syntéze komplementárního vlákna do podoby dsRNA prostřednictvím RDR6 (RNA dependentní RNA polymeráza 6), která je zapojena i do procesu vzniku sekundárních sRNA. Význam RDR6 při PTGS byl zkoumán pomocí reportérového genu pro GFP, a to při samovolném umlčování a při umlčování vyvolaném třemi odlišnými...
Organizace a mobilita receptorů spřažených s G proteiny v plasmatické membráně
Merta, Ladislav ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou membránové organizace receptoru pro tyreoliberin (TRH-R) a δ- opioidního receptoru (DOR) ve vztahu k membránovým doménám, neboli membránovým raftům. Pro tyto účely jsou využity moderní techniky fluorescenční mikroskopie FLIM, FRAP a RICS. Jedná se o studii na živých buňkách odvozených od buněčné linie HEK293. K výzkumu membránových domén je využívána deplece cholesterolu z plasmatické membrány pomocí β-cyklodextrinu. Práce ukazuje, že naprostá většina TRH-R je v plasmatické membráně lokalizována mimo membránové rafty. Práce rovněž porovnává různé módy měření metodou FRAP a srovnává výsledky získané metodou FRAP s výsledky získanými metodou RICS, protože oba přístupy jsou do jisté míry analogické. Jedná se o jednu z prvních prací, která charakterizuje mobilitu receptorů spřažených s G proteiny v plasmatické membráně s použitím metody RICS. Ve druhé části práce byl vypracován postup pro transientní transfekci buněk HEK293 konstrukty DOR-ECFP a DOR-EYFP a současně byla ověřována funkčnost těchto fúzních bílkovin, tedy jejich schopnost aktivovat příslušný G protein. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Studium vlastností membránového napěťového senzoru ASAP1 exprimovaného v buněčné linii HEK 293
Jablonská, Dominika ; Čmiel, Vratislav (oponent) ; Svoboda, Ondřej (vedoucí práce)
Cílem práce bylo seznámit se s problematikou měření změny membránového napětí a monitorování šíření elektrické aktivity buněk. Za tímto účelem byly vyvinuty fluorescenční membránové napěťové senzory, které na změnu membránového napětí reagují změnou intenzity fluorescence. Praktická část práce je zaměřena na studium vlastností fluorescenční sondy ASAP1, která byla transfekována do buněčné linie HEK293, což jsou ledvinové buňky z lidského embrya. Membránové napětí buněk bylo měněno pomocí techniky patch-clamp.
Exprese genů pro konverzi nitrilů a amidů v Rhodococcus erythropolis
Kracík, Martin ; Pátek, Miroslav (vedoucí práce) ; Mikušová, Gabriela (oponent)
Kmen Rhodococcus erythropolis A4 je zdrojem enzymů nitrilhydratázy a amidázy katalyzujících konverze nitrilů a amidů. Tyto enzymy jsou používány při průmyslových biotransformacích a bioremediacích. Vzhledem k tomu, že genové manipulace vedoucí ke zvýšení produkce těchto enzymů bylo v kmeni A4 obtížné provést, byly v této práci identifikovány a analyzovány příslušné geny (ami a nha1+nha2) v příbuzném kmeni R. erythropolis CCM2595, v kterém lze manipulace s plazmidy i v chromozomu rutinně provádět. Geny ami a nha1+nha2 z kmene R. erythropolis CCM2595 byly izolovány a společně se sousedícími oblastmi (celkem 5,5 kb) sekvenovány. Byla zjištěna organizace těchto genů a předpokládaných regulačních genů v kmeni CCM2595 a zkoumán způsob regulace exprese těchto genů. Pro analýzu transkripce genů pro amidázu a nitrilhydratázu z obou kmenů R. erythropolis byl použit promoter-probe vektor pEPR1 replikující se v Escherichia coli a R. erythropolis, v němž byly zkonstruovány transkripční fúze promotorů Pami z kmene A4 i CCM2595 a reportérového genu gfp. Aktivita promotorů Pami byla měřena prostřednictvím fluorescence produktu genu gfp, zeleného fluoreskujícího proteinu. Měření fluorescence buněk nesoucích vektor pEPR1 s promotory genů ami z obou zkoumaných kmenů prokázalo, že jejich aktivita je převážně konstitutivní a...
Optimalizace kultivačního média HEK293 buněčné linie
Čuperková, Romana ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Šácha, Pavel (oponent)
HEK293 je lidská buněčná linie odvozená z embryonálních buněk ledvin a je často využívaným systémem pro výrobu rekombinantních proteinů. Tato práce se zabývala optimalizací složení bezsérového média pro HEK293S a HEK293T linie za účelem náhrady drahých komerčních médií. Indikátorem byl růst kultury a exprese reportérových proteinů SEAP a GFP. Podařilo se mi vytvořit nové médium, které mimo jiné obsahovalo insulin (1 mg/l), transferin (5 mg/l) a směs stopových prvků. Při kultivaci ve směsi komerčního média EX-CELL 293 s mým novým médiem se buňky linie 293S množily rychleji než v komerčních médiích (doba zdvojení 20,47 ± 2,68 hodin (srel = 13,1 %)). Zdá se, že je nové médium vhodné také pro transfekci HEK293 linií a poskytuje relativně vysokou expresi rekombinantních proteinů. Transfekční poměr DNA:PEI (w/w) pro toto médium je 1:2 až 1:3.
Využití GFP a jeho analogů pro studium receptorů spřažených s G proteiny
Merta, Ladislav ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Ostašov, Pavel (oponent)
Bakalářská práce poskytuje několik základních informací o receptorech spřažených s trimerními G proteiny (GPCR) a zeleném fluorescenčním proteinu (GFP). Hlavní důraz je kladen na využití GFP a jeho variant v metodách fluorescenční spektroskopie, které jsou v současné době aplikovány na výzkum struktury a funkce GPCR jakožto klíčových signalizačních molekul v živých buňkách.
Sexuální reprodukce u řádu Trypanosomatida
Kvapilová, Kateřina ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Čepička, Ivan (oponent)
3 Abstrakt Rody Leishmania a Trypanosoma jsou původci vážných lidských onemocnění: leishmaniózy a trypanosomózy. Dlouhá léta nebyly u těchto parazitů nalezeny přesvědčivé důkazy o genetické výměně, a proto byly rody Trypanosoma a Leishmania považovány za klonálně se rozmnožující, a to binárním štěpením jako většina prvoků. Výzkum ztěžovaly i skutečnosti, že pohlavní dimorfismus není patrný a chromosomy nekondenzují, tudíž nejsou viditelné. Nicméně klonální model začaly zpochybňovat pozorování přirozeně se vyskytujících hybridních druhů. Nejdříve byla existence sexu popsána u trypanosom a to prvním přímým důkazem hybridů T. brucei, získaných po společném přenosu rodičů mouchou tsetse. U leishmanii byl důkaz poskytnut na základě dvojitě rezistentních hybridů a sexuální výměna podstupovala stejný meiotický proces jako T. brucei. Byli pozorovaní přirozeně se vyskytující hybridi Nového i Starého světa jak u rodu Viannia, tak i u rodu Leishmania. Otázkou dalších výzkumů bylo, jaký je mechanismus genetické výměny, ale odpověď dodnes není jasná. Klíčová slova: genetická výměna, Trypanosoma, Leishmania, klonalita, meióza, GFP, přenašeč Abstract Genera Leishmania and Trypanosoma are agents of serious human diseases: leishmaniasis and trypanosomózy. For many years these parasites were considered clone-replicating by...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.