Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium funkce AtAFB4
Zelinka, Radim
Přestože od počátku výzkumu podstaty regulace apikální dominance uplynulo více než sto let, není tento hospodářsky důležitý fenomén u rostlin plně objasněn. Jedním z genů, který se u modelové rostliny hrachu (Pisum sativum L.) na regulaci podílí je PsRms2, který byl nedávno naklonován a jedná se o ortolog auxinového F-box receptoru AtAFB4. Cílem bakalářské práce bylo připravit křížence mutantů Arabidopsis thaliana s vyřazeným genem AFB4 s transformovanými liniemi exprimujícími gen pro zeleně fluoreskující protein GFP fúzované s genovou rodinou membránových PIN přenašečů (PINx:PIXx::GFP, kde x=1,2,3,4, a 7). Všech pět vzniklých T1 generací z jednotlivých křížení, bylo předběžně testováno pomocí selekčního genu rezistenci vůči antibiotiku sulfadiazinu, obsaženého v genomu samčích rostlin a více než 50 % kříženců na tomto selekčním mediu rostlo bez známek poškození. Při další kultivací linie kříženců byl pozorován u všech linií výrazný fenotyp spojený s mutací samčí linie (afb4-1). Z uvedených skutečností je zřejmé, že se jedná o křížence nesoucí požadovanou genetickou informaci. Takto připravené rostliny budou v další práci využity pro studium vlivu afb4 mutace na změnu lokalizace auxinových přenašečů PIN a na další vlastnosti jako jsou změny v transportu auxinu, reakce na exogenní aplikace auxinu a strigolaktonu, atd.
Vliv ZnO nanočástic na obsah fenolických látek v Solanum lycopersicum
Zelinka, Radim
Nanočástice oxidu zinečnatého jsou velice variabilní materiály, schopné u rostlin vyvolat pozitivní i negativní odpovědi na jejich působení. Negativní účinky jsou často spojeny s jejich nadměrnou koncentraci, která může u rostlin vyvolat oxidační stres. Vhodné dávky naopak vedou k pozitivním projevům růstu a zlepšení studovaných vlastností. Nanočástice ZnO poskytují rostlinám lépe přijatelnou formu zinku, která je dobře dostupná a snadněji využitelná. Nicméně, informací o jejich možném toxickém účinku v kombinaci s jiným stresovým faktorem je nedostatek. Cílem této práce bylo porovnat a vyhodnotit účinky zinku v podobě nanočástic (ZnO NPs) s účinky zinku vázaného v chelátové vazbě (Zn-EDTA), v kombinaci se stresovým faktorem v podobě UV-C záření u rostlin Solanum lycoperscicum L. Výsledky tohoto pilotního experimentu ukazují, že nanočástice ZnO i Zn-EDTA o koncentraci 10,95 mg Zn2+/l v kombinaci s UV-C zářením vykazují negativní vliv na vitalitu a indukují u ošetřených rostlin oxidační stres. Rozhodující vliv na toxický účinek vycházel z použité koncentrace a také formy aplikovaného zinku. Rozdíly se projevily v hladinách exprese genů ovlivněných oxidačním stresem. Výsledky získané z expresních analýz genů, umožnily sledovat jednotlivé transkripty, sloužící pro odpověď na oxidační stres a také poskytly informace o možném synergickém účinku UV-C záření a zinku v obou studovaných formách (Zn-EDTA a ZnO NPs).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.