|
|
Charakterizace lipidů v čerstvých sýrech
Vaňková, Veronika ; Křikala, Jakub (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením mastných kyselin ve vzorcích čerstvých sýrů bez/s přídavkem rostlinných extraktů (rýmovník, echinacea), vyrobených v laboratorních podmínkách na FCH VUT v Brně. Teoretická část je věnována obecné charakterizaci lipidů a mastných kyselin (MK). V další části práce je rozebíraná charakterizace, rozdělení a způsoby výroby sýrů se zaměřením hlavně na sýry čerstvé, kterými se tato práce zabývá. Závěr teoretické části je věnován plynové chromatografii, jako metodě stanovení mastných kyselin ve vzorcích sýrů. V experimentální části byl stanoven obsah mastných kyselin ve vzorcích čerstvých sýrů. Pro extrakci lipidů ze vzorků sýrů byla použita metoda dle ČSN EN ISO 1735, pro přípravu methylesterů mastných kyselin byla použita kyselá esterifikace s bortrifluoridem jako katalyzátorem. Vlastní stanovení methylesterů mastných kyselin bylo provedeno pomocí plynové chromatografie s plameno-ionizačním detektorem (GC-FID). Celkově bylo ve všech vzorcích identifikováno 14 mastných kyselin ve formě vázané a volné. Ve všech vzorcích převažovaly kyseliny myristrová, palmitová, stearová a olejová, což je v souladu se znalostmi o složení mléčného tuku. Ze získaných výsledků vyplývá, že i přes nepatrné rozdíly v obsahu jednotlivých MK, přídavek extraktů nemá výrazný vliv na složení MK v čerstvých sýrech.
|
|
|
Výroba sladkých vs. kyselých čerstvých sýrů
Veselá, Vendula ; Suská, Alžběta (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá výrobou a charakterizací čerstvých sýrů. Modelové vzorky čerstvého sýra byly vyrobeny na FCH VUT v Brně s použitím čistě kyselého (smetanová kultura – kyselina mléčná), kombinovaného (smetanová kultura + syřidlo) a kyselého v kombinaci s tepelným srážením (kyselina octová, 92 C). Ve vzorcích byl sledován obsah vázaných a volných mastných kyselin, těkavých (aromatických) látek a senzorická kvalita. Cílem bylo zhodnotit vliv druhu srážení na sledované parametry. Tuky ze vzorků byly extrahovány směsí rozpouštědel diethyletheru a petroletheru. Mastné kyseliny byly kysele esterifikovány katalýzou bortrifluoridem a identifikovány metodou GC-FID. V sýru se zrnem sráženým kombinovaným srážením byl nalezen vyšší obsah volných mastných kyselin ve srovnání s ostatními vzorky, vázané mastné kyseliny se obsahově příliš nelišily. Nejvyšší celkový obsah mastných kyselin měl sýr vyroben kyselým srážením. Pro identifikaci a semikvantifikaci těkavých (aromatických) látek byla použita metoda HS-SPME-GC-MS. Ve vzorcích bylo identifikováno 72 těkavých sloučenin; výrazně se lišilo procentuální zastoupení jednotlivých chemických skupin, nejvíce těkavých látek bylo identifikováno v sýru vyrobeném za použití syřidla, celkový nejvyšší obsah těkavých látek byl stanoven v sýru sráženým kysele. Senzorické hodnocení bylo provedeno pomocí stupnic a pořadového testu. Ve všech sledovaných ukazatelích (vzhled, barva, vůně a chuť) byl nejlépe hodnocen komerční vzorek. Sýr vyrobený kombinovaným srážením byl hodnocen spíše negativně kvůli kyselé chuti. Jako druhý nejlepší byl hodnocen sýr srážen pouze kysele. Z výsledků vyplývá, že srážení kysele je nejlepší pro chuť i obsah aromatických látek a mastných kyselin. Pokud však vezmeme v úvahu další faktory, jako je doba výroby, jeví se jako celkově lepší sýr vyráběný kombinovaným srážením.
|
|
|
Production and characterization of cheese with the addition of plant extract
Kučerka, Štefan ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
This master´s thesis deals with production and characterization of fresh cheese with addition of herb extracts, specifically extracts from Plectranthus amboinicus and Echinacea purpurea. The purpose of this thesis was to prepare samples with higher sensory quality and nutritional value. Produced cheeses were characterized in terms of volatile (aroma) substances, fatty acid content, total phenolic substances, antioxidant activity and sensory quality. Cheese sample with added extract from E. purpurea reached the highest value of total phenolic compounds (0,172 ± 0,019 mgGAEg-1 of cheese) and antioxidant activity (91,2 ± 2,2 gTEACg-1 of cheese). Cheese sample with added extract from P. amboinicus, compared to standard cheese sample (without added extract) also reached higher values of total phenolic compounds and antioxidant activity. 43 volatile (aroma) compounds were identified in both samples with added extracts (P. amboinicus, E. purpurea), in standard cheese sample it was 33. In sample with E. purpurea camphor was present in high amount (15,23 %) responsible for the camphor aroma, camphor was also identified in small amount in sample with P. amboinicus. Highest volatile matter content was identified in sample with P. amboinicus. Standard cheese sample was rated as the best from the sensory perspective. Addition of extracts had negative effect on color, taste, and aroma perception of cheese. Strongest herbal taste was identified in sample with E. purpurea, brownish color of this sample manifested in lower pleasantness of color. Obtained results show, that extract addition increases the nutritional value of cheese (higher content of aromatic substances and phenolic compounds, higher antioxidant activity), but lowers sensory quality and overall consumer acceptability.
|
|
|
Izolace DNA ze sýrů pro použití v polymerázové řetězové reakci
Mohelský, Tomáš ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
Práce byla zaměřena na izolaci DNA ze sýrů pro použití v polymerázové řetězové reakci. Nejprve byl optimalizován postup homogenizace různých typů sýrů z komerční sítě, lyze buněk a izolace DNA. DNA byla izolována magnetickými částicemi a fenolovou extrakcí. Bylo prokázáno, že po zředění vzorku se DNA amplifikuje v PCR s primery pro doménu Bacteria. Dále byl optimalizován postup izolace DNA z čerstvých sýrů a z čerstvých kontaminovaných sýrů (sýry s vadou) a z jejich láků. DNA ze všech vzorků byla amplifikována v PCR. Byla prokázána přítomnost DNA domény Bacteria a kvasinkové DNA. V poslední části práce byla optimalizována příprava směsí pro PCR a amplifikace bakteriální DNA v PCR s primery se svorkou (F357-GC a R518). Vzniklé produkty PCR byly analyzovány pomocí DGGE. Bylo ukázáno, že amplikony DNA izolované ze sýrů a láků se liší jak polohou na gelu tak počtem. Větší počet pásů různé intenzity byl detegován po amplifikaci DNA z kontaminovaných láků.
|
|
|
Mikrobiologie čerstvých a polotvrdých sýrů – změny v počtech významných skupin mikroorganismů v průběhu výroby a skladování.
Vítová, Jana
Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda se mění počty významných skupin mikroorganismů u čerstvých a polotvrdých sýrů v průběhu skladování. Změny počtu mikroorganismů byly zjišťovány mikrobiologickým rozborem, kdy se stanovovaly významné skupiny mikroorganismů. Detekoval se celkový počet mikroorganismů, psychrotrofní mikroorganismy, koliformní bakterie včetně Escherichia coli, bakterie mléčného kvašení a mikromycety, která zahrnují kvasinky a plísně. Mikroorganismy se zjišťovaly u čerstvých sýrů balených v krabičkách, balených ve vakuu skladovaných 14 dní a skladovaných 21 dní. Čerstvé sýry byly vyrobeny v mlékařském poloprovoze Agronomické fakulty Mendelovy univerzity a obsahovaly čtyři různé koncentrace smetanového zákysu. U polotvrdých sýrů byl mikrobiologický rozbor proveden při dodání sýrů do laboratoře a následně s časovým odstupem buď 14 dnů nebo 8 týdnů. Polotvrdé sýry pocházely z tržní sítě. U čerstvých sýrů balených byly zjištěny velmi nízké počty koliformních bakterií a plísní. Naopak kvůli delší době skladování došlo k významnému poklesu bakterií mléčného kvašení. Při delší době skladování došlo k vyšší detekci kvasinek a psychrotrofních mikroorganismů. U polotvrdých sýrů analyzovaných po 8 týdnech došlo k poklesu celkového počtu mikroorganismů a bakterií mléčného kvašení. U polotvrdých sýrů, analyzovaných po 14 dnech, byl zjištěn vyšší celkový počet mikroorganismů, vyšší počty psychrotrofních bakterií i plísní. U žádného polotvrdého sýra nebyly detekovány koliformní bakterie, včetně Escherichia coli. Z výsledků práce vyplynulo, že vakuové balení u čerstvých sýrů může prodloužit jejich trvanlivost. Při delší době skladování však dochází ke snížení bakterií mléčného kvašení.
|
|
|
Technologie výroby čerstvých sýrů v závislosti na použitých surovinách a podmínkách výroby
Koudelková, Jana
Tato diplomová práce se v teoretické části zabývá nejprve definicí čerstvých sýrů, je zde popsána i historie sýrů obecně. Následně dochází ke klasifikaci sýrů na základě několika faktorů a jsou zde popsáni základní zástupci čerstvých sýrů. Je popsáno, jaké suroviny jsou nutné pro výrobu čerstvých sýrů a jak proces jejich vzniku vypadá krok za krokem. V práci se nachází informace o základních senzorických vlastnostech čerstvých sýrů a možné vady, které se mohou u čerstvých sýrů vyskytovat. Poslední část teoretické práce je zaměřena na potencionální faktory ve výrobě čerstvých sýrů, které by mohly ovlivňovat kvalitu a chuť výsledného produktu, včetně možností kontroly jeho kvality. V experimentální části diplomové práce byly nejprve vybrány suroviny a postupy pro výrobu čerstvých sýrů a poté došlo k vlastní výrobě čerstvého sýru. Po výrobě byly stanoveny základní chemické a senzorické vlastnosti vyrobených produktů. Z výsledků bylo patrné, že vyrobené čerstvé sýry odpovídaly po chemické stránce obecným hodnotám a použité koření výrazně ovlivnilo parametry jako chuť a aroma sýru. Na ochucení bylo použito provensálské koření; paprika a pepř; medvědí česnek a kopr; italské bylinky, které byly v závěru vyhodnoceny jako nejlepší varianta pro ochucení sýrů. Získané výsledky byly zpracované do grafů a vyhodnocené statistiky.
|
|
|
Analýza vybraných ukazatelů kvality mléka a jejich vliv na výtěžnost a senzorické vlastnosti čerstvých sýrů
PLONER, Michaela
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vliv kvality mléka na prokysávání, výtěžnost a vybrané vlastnosti čerstvých sýrů vyráběných v laboratorních podmínkách. Pro ten-to účel bylo ve třech pokusech vyrobeno 51 vzorků čerstvých sýrů ze 17 bazénových vzorků kravského mléka pocházejících z šesti chovů. U vzorků mléka, resp. sýrů byly provedeny vybrané analýzy a získaná data byla statisticky vyhodnocena. Chemické složení, fyzikálně-chemické a senzorické vlastnosti, hmotnost a výtěžnost čerstvých sýrů byly vyhodnoceny v závislosti na: i) čase prokysávání, ii) provedeném pokusu, resp. kvalitě mléka. Průměrné hodnoty pH, hmotnosti a výtěžnosti čerstvých sýrů se v průběhu prokysávání podle očekávání statisticky významně odlišovaly. Z kvalitativních ukazatelů mléka měly na výtěžnost a kvalitativní ukazatele čerstvých sýrů nejvyšší vliv obsah bílkovin, laktózy a počet somatických buněk. Kvalita mléka ovlivnila rovněž hodnocení senzorických vlastností, zejména intenzitu barvy a konzis-tenci. K dosažení požadovaného pH čerstvých sýrů (<5,00) by byla optimální doba prokysávání 15 až 16 hodin.
|
|
|
Optimalizace výroby čerstvých sýrů a jejich charakterizace
Bittnerová, Eva ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací výroby čerstvých sýrů a jejich charakterizací z hlediska volných a vázaných mastných kyselin, těkavých (aromatických) látek a senzorické kvality. Teoretická část se zabývá charakterizací čerstvých sýrů, technologií jejich výroby a senzorickou kvalitou. Dále obsahuje možnosti stanovení těkavých látek a mastných kyselin v čerstvých sýrech. V experimentální části byly analyzovány vyrobené vzorky čerstvých sýrů v průběhu 14–ti denního skladování. Z čerstvých sýrů byl tuk vyextrahován směsí diethyletheru a petroletheru, mastné kyseliny byly převedeny na příslušné methylestery kyselou esterifikací s bortrifluoridem jako katalyzátorem a stanoveny plynovou chromatografií s plamenově ionizačním detektorem. Těkavě látky byly identifikovány na základě porovnání hmotnostních spekter s knihovnou spekter a retenčních indexů (dle Van den Dool a Kratze). Obsah identifikovaných látek byl vyjádřen semikvantitativně pomocí ploch příslušných píků. Bylo identifikováno celkem 20 mastných kyselin, převažovaly kyseliny palmitová, myristová, stearová, kaprinová, kapronová a laurová jakožto zástupci nasycených MK, kyselina olejová jakožto zástupce mononenasycených MK a z polynenasycených MK byla hojně zastoupené kyselina linolová. Z hlediska těkavých látek bylo identifikováno celkem 37 sloučenin ve vzorcích mražených a 42 sloučenin ve vzorcích čerstvých. Nejvíce byly zastoupeny alkoholy, kyseliny, aldehydy a ketony. Z výsledků senzorického hodnocení vyplývá, že hodnotitelům více chutnali skladované sýry, sýry si tedy udržují dobrou kvalitu min. po dobu 14 dní při uchovávání v chladničce.
|
|
|
Výroba sladkých vs. kyselých čerstvých sýrů
Veselá, Vendula ; Suská, Alžběta (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá výrobou a charakterizací čerstvých sýrů. Modelové vzorky čerstvého sýra byly vyrobeny na FCH VUT v Brně s použitím čistě kyselého (smetanová kultura – kyselina mléčná), kombinovaného (smetanová kultura + syřidlo) a kyselého v kombinaci s tepelným srážením (kyselina octová, 92 C). Ve vzorcích byl sledován obsah vázaných a volných mastných kyselin, těkavých (aromatických) látek a senzorická kvalita. Cílem bylo zhodnotit vliv druhu srážení na sledované parametry. Tuky ze vzorků byly extrahovány směsí rozpouštědel diethyletheru a petroletheru. Mastné kyseliny byly kysele esterifikovány katalýzou bortrifluoridem a identifikovány metodou GC-FID. V sýru se zrnem sráženým kombinovaným srážením byl nalezen vyšší obsah volných mastných kyselin ve srovnání s ostatními vzorky, vázané mastné kyseliny se obsahově příliš nelišily. Nejvyšší celkový obsah mastných kyselin měl sýr vyroben kyselým srážením. Pro identifikaci a semikvantifikaci těkavých (aromatických) látek byla použita metoda HS-SPME-GC-MS. Ve vzorcích bylo identifikováno 72 těkavých sloučenin; výrazně se lišilo procentuální zastoupení jednotlivých chemických skupin, nejvíce těkavých látek bylo identifikováno v sýru vyrobeném za použití syřidla, celkový nejvyšší obsah těkavých látek byl stanoven v sýru sráženým kysele. Senzorické hodnocení bylo provedeno pomocí stupnic a pořadového testu. Ve všech sledovaných ukazatelích (vzhled, barva, vůně a chuť) byl nejlépe hodnocen komerční vzorek. Sýr vyrobený kombinovaným srážením byl hodnocen spíše negativně kvůli kyselé chuti. Jako druhý nejlepší byl hodnocen sýr srážen pouze kysele. Z výsledků vyplývá, že srážení kysele je nejlepší pro chuť i obsah aromatických látek a mastných kyselin. Pokud však vezmeme v úvahu další faktory, jako je doba výroby, jeví se jako celkově lepší sýr vyráběný kombinovaným srážením.
|
|
|
Production and characterization of cheese with the addition of plant extract
Kučerka, Štefan ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
This master´s thesis deals with production and characterization of fresh cheese with addition of herb extracts, specifically extracts from Plectranthus amboinicus and Echinacea purpurea. The purpose of this thesis was to prepare samples with higher sensory quality and nutritional value. Produced cheeses were characterized in terms of volatile (aroma) substances, fatty acid content, total phenolic substances, antioxidant activity and sensory quality. Cheese sample with added extract from E. purpurea reached the highest value of total phenolic compounds (0,172 ± 0,019 mgGAEg-1 of cheese) and antioxidant activity (91,2 ± 2,2 gTEACg-1 of cheese). Cheese sample with added extract from P. amboinicus, compared to standard cheese sample (without added extract) also reached higher values of total phenolic compounds and antioxidant activity. 43 volatile (aroma) compounds were identified in both samples with added extracts (P. amboinicus, E. purpurea), in standard cheese sample it was 33. In sample with E. purpurea camphor was present in high amount (15,23 %) responsible for the camphor aroma, camphor was also identified in small amount in sample with P. amboinicus. Highest volatile matter content was identified in sample with P. amboinicus. Standard cheese sample was rated as the best from the sensory perspective. Addition of extracts had negative effect on color, taste, and aroma perception of cheese. Strongest herbal taste was identified in sample with E. purpurea, brownish color of this sample manifested in lower pleasantness of color. Obtained results show, that extract addition increases the nutritional value of cheese (higher content of aromatic substances and phenolic compounds, higher antioxidant activity), but lowers sensory quality and overall consumer acceptability.
|
host ::
RSS.