|
|
Charakterizace lipidů v čerstvých sýrech
Vaňková, Veronika ; Křikala, Jakub (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením mastných kyselin ve vzorcích čerstvých sýrů bez/s přídavkem rostlinných extraktů (rýmovník, echinacea), vyrobených v laboratorních podmínkách na FCH VUT v Brně. Teoretická část je věnována obecné charakterizaci lipidů a mastných kyselin (MK). V další části práce je rozebíraná charakterizace, rozdělení a způsoby výroby sýrů se zaměřením hlavně na sýry čerstvé, kterými se tato práce zabývá. Závěr teoretické části je věnován plynové chromatografii, jako metodě stanovení mastných kyselin ve vzorcích sýrů. V experimentální části byl stanoven obsah mastných kyselin ve vzorcích čerstvých sýrů. Pro extrakci lipidů ze vzorků sýrů byla použita metoda dle ČSN EN ISO 1735, pro přípravu methylesterů mastných kyselin byla použita kyselá esterifikace s bortrifluoridem jako katalyzátorem. Vlastní stanovení methylesterů mastných kyselin bylo provedeno pomocí plynové chromatografie s plameno-ionizačním detektorem (GC-FID). Celkově bylo ve všech vzorcích identifikováno 14 mastných kyselin ve formě vázané a volné. Ve všech vzorcích převažovaly kyseliny myristrová, palmitová, stearová a olejová, což je v souladu se znalostmi o složení mléčného tuku. Ze získaných výsledků vyplývá, že i přes nepatrné rozdíly v obsahu jednotlivých MK, přídavek extraktů nemá výrazný vliv na složení MK v čerstvých sýrech.
|
|
|
Charakterizace lipidů v čerstvých sýrech
Vaňková, Veronika ; Křikala, Jakub (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením mastných kyselin ve vzorcích čerstvých sýrů bez/s přídavkem rostlinných extraktů (rýmovník, echinacea), vyrobených v laboratorních podmínkách na FCH VUT v Brně. Teoretická část je věnována obecné charakterizaci lipidů a mastných kyselin (MK). V další části práce je rozebíraná charakterizace, rozdělení a způsoby výroby sýrů se zaměřením hlavně na sýry čerstvé, kterými se tato práce zabývá. Závěr teoretické části je věnován plynové chromatografii, jako metodě stanovení mastných kyselin ve vzorcích sýrů. V experimentální části byl stanoven obsah mastných kyselin ve vzorcích čerstvých sýrů. Pro extrakci lipidů ze vzorků sýrů byla použita metoda dle ČSN EN ISO 1735, pro přípravu methylesterů mastných kyselin byla použita kyselá esterifikace s bortrifluoridem jako katalyzátorem. Vlastní stanovení methylesterů mastných kyselin bylo provedeno pomocí plynové chromatografie s plameno-ionizačním detektorem (GC-FID). Celkově bylo ve všech vzorcích identifikováno 14 mastných kyselin ve formě vázané a volné. Ve všech vzorcích převažovaly kyseliny myristrová, palmitová, stearová a olejová, což je v souladu se znalostmi o složení mléčného tuku. Ze získaných výsledků vyplývá, že i přes nepatrné rozdíly v obsahu jednotlivých MK, přídavek extraktů nemá výrazný vliv na složení MK v čerstvých sýrech.
|
|
|
Hodnocení vlivu marketingové komunikace
VAŇKOVÁ, Veronika
Cílem této diplomové práce na téma Hodnocení vlivu marketingové komunikace byl rozbor používaných nástrojů marketingové komunikace, které využívají mnou vybrané značky kvality potravin, a na straně druhé byly navrženy změny ovlivňující nákupní chování a vnímání značek cílovou skupinu. Pro zhodnocení vnímání marketingové komunikace z pohledu výrobců byl proveden kvalitativní výzkum, který čítá 51 oceněných výrobců značkou Regionální potravina a Chutná hezky. Jihočesky. Dále byly provedeny řízené rozhovory se zástupci značek kvality. Z pohledu spotřebitelů byl proveden kvantitativní výzkum s celkovým počtem 268 respondentů. Výsledky byly následující. První hypotéza, která tvrdí, že značka Regionální potravina je v Jihočeském kraji více známá z vybraných akcí na podporu prodeje než značka Chutná hezky. Jihočesky, byla potvrzena. Z výzkumu vyplynulo, že respondenti znají ze všech těchto akcí více značku RP než značku CHJ. Značka CHJ by mohla být mnohem více vidět na farmářských trzích či ve specializovaných obchodech. Prostředky pro to zvolené: roll-upy umístěné v bezprostřední blízkosti prezentujících se potravin, wobblery upozorňující spotřebitele na oceněné výrobky v regálech a samozřejmě samolepky přímo na výrobcích či na cenovkách. Hypotéza číslo dvě, která říká, že značka Chutná hezky. Jihočesky je známější z místních médií, než značka Regionální potravina byla vyvrácena. Značka CHJ je u respondentů známější pouze z místních rádií a venkovní reklamy. Co se týče formy prezentace, kterou by měla zvolit značka CHJ, aby byla mezi spotřebiteli více známá, je podle mého, v poměru cena/výkon reklama v místních rádiích. Tuto marketingovou komunikace by měl obstarávat administrátor značky, tedy RAK JK. Náklady prezentace formou radiových spotů se odvíjí od počtu odvysílaných spotů, času vysílání a na nasmlouvaných cenách (množstevní slevy, dary, apod.). Tato forma prezentace by měla být především kumulována do období, kdy probíhají nejrůznější ochutnávky, slavnosti a jiné akce, jako pozvánka na ně. Třetí hypotéza se stejně jako druhá, nepotvrdila. Povědomí o značce Regionální potravina a Chutná hezky. Jihočesky z farmářských obchodů a prodejen zdravé výživy není pro obě značky rovnocenné. Značka RP je z těchto obchodů téměř jednou tak známá mezi spotřebiteli než značka CHJ. Výsledky o povědomí značky RP a značky CHJ z farmářských obchodů a prodejen zdravé výživy, může být brána jako velice znepokojující. Obě značky jsou ve svém principu zřízeny na podporu malých a středních výrobců, většinou jde tedy o drobné zemědělce a malé prvovýrobce. Jejich výrobky jsou charakterizovány tím, že jsou čerstvé a bez zbytečných přídatných látek, vyznačují se tedy vysokou kvalitou. Přesně takové výrobky chodí spotřebitelé cíleně nakupovat do těchto specializovaných obchodů. Proto by měli být hlavně výrazně označeny. Jak již bylo uvedeno výše buď samolepkami, wobblery či například něčím výraznějším, jako jsou podlahové samolepky. V každé takovéto prodejně by měly být pro zákazníky k dispozici prospekty nebo katalogy oceněných výrobků. Takovéto propagační materiály, které si mohou zákazníci přinést domů a v klidu prolistovat, zvyšují povědomí o značce. Navíc pokud bude katalog řešen tak, že krom základních informací o výrobku zde bude například poutavý příběh či historie výrobce, spotřebitel si s daným výrobkem spojí příběh a umocní se tak jeho příští rozhodování o nákupu. Poslední, ale velice důležitý návrh je na zajištění proškoleného personálu v těchto prodejnách, který je schopen zákazníka seznámit s principem značky Regionální potravina i Chutná hezky. Jihočesky a doporučit to nejlepší od místních, oceněných výrobců. Závěrem lze říci, že obě značky jsou v očích respondentů díky marketingové komunikaci mezi spotřebiteli známé a v porovnání s ostatními značkami kvality si stojí dobře.
|
|
| |
|
|
Analýza vývoje krajiny vybraných obcí na Znojemsku
Vaňková, Veronika
Bakalářská práce ,,Analýza vývoje krajiny vybraných obcí na Znojemsku" se zabývá analýzou a přiblížením krajiny v západní častí Znojemska. Soustředí se na katastrální území obce Onšov a obce Lesná. Tyto dvě obce spolu sousedí a nacházejí se severozápadně od města Znojma. Analyzuje jejich přírodní podmínky, geologické poměry, historický vývoj i současný stav krajiny a využití území. Práce se soustředí na možné návrhy a zlepšení využití krajiny v těchto katastrech. Navrhuje opatření k úpravě zamokřených pozemků, kvůli dnes již nefunkčnímu odvodnění. V těchto zamokřených místech vychází návrhy z historického využívání pozemků. Práce se věnuje také výstavbě informačních tabulí na přiblížení historického vývoje a možným protierozním opatřením v krajině vybraných obcí. Do části obou katastrů zasahuje ochranné pásmo Národního parku Podyjí (dále jen NP Podyjí). V těchto pásmech začíná ustupovat výrazná antropogenní činnost a přechází se k ochraně krajiny v národních parcích.
|
|
|
Vnímání značky
VAŇKOVÁ, Veronika
Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat vnímání vybrané značky z pohledu zákazníků a z pohledu zřizovatele značky Regionální agrární komory Jihočeského kraje. K zjištění postoje názoru na vnímání značky zákazníkem jsem vypracovala a vyhodnotila dotazníkové šetření s využitím sémantického diferenciálu. První hypotéza, která tvrdí, že při výběru potravin hraje regionální značka důležitou roli aspoň u poloviny respondentů, byla vyvrácena. Zákazníci regionálnost značky zatím nevnímají jako nejdůležitější kritérium. Z výzkumu vyplynulo, že pro respondenty je důležitější nadprůměrná kvalita, ale zároveň i nižší cena a nejlépe hodnoceným kritériem byla známost značky, která je pro zákazníky velice důležitá. Hypotéza číslo 2, která říká, že vlastník značky Chutná hezky. Jihočesky má pozitivnější představu o jejím vnímání zákazníky, než je tomu v reálu, byla potvrzena. Zřizovatel značky Chutná hezky. Jihočesky sice má pozitivnější představu o vnímání značky, ale rozdíly mezi tímto vnímáním nejsou nijak markantní a to z důvodu svých vlastních výzkumů vnímání značky u svých zákazníků. Při navrhování změn byl kladen důraz na zvýšení povědomí o značce. K tomuto účelu bylo navrženo periodikum, které by vycházelo každé tři měsíce. Spotřebitelům by byli představováni nově ocenění výrobci se svými produkty a zároveň také již ocenění výrobci. Distribucí a financováním by byla hlavně zaměstnána Regionální agrární komora Jihočeského kraje, za podpory jihočeského kraje a možnou symbolickou částkou by přispívali i ocenění výrobci. Závěrem lze říci, že značka CHJ v očích zákazníka není úplně neznámá. Vytváří si určitý obraz, který zákazníci vnímají a který postupem času bude silnější a silnější. K tomu aby to opravdu tak bylo, mohou přispět návrhy a doporučení uvedená výše v této práci.
|
host ::
RSS.