|
| |
|
|
Pomník Františka Palackého v Praze
Vysloužilová, Veronika ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce je podat ucelený přehled vývoje pomníku Františka Palackého v Praze, který je dílem jednoho z nejvýznamnějších představitelů secesního sochařství Stanislava Suchardy a architekta Aloise Dryáka. Pozornost bude věnována veřejné soutěži, která celému záměru předcházela, důležitosti výběru místa pro pomník, procesu Suchardovy tvorby, roli architekta a konečně dobovým odezvám na celé dílo.
|
|
|
Dílo Mistra Jana Husa a jeho hodnocení v různých historických obdobích z pohledu učebnic a významných osobností
Pecková, Michaela ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Leontovyčová, Jana (oponent)
V úvodních kapitolách jsou popsány důvody hospodářské, sociální a politické krize, jejímž důsledkem byly nepokoje v Evropě počátkem 15. století a je zde ukázána činnost Husových předchůdců Konráda Walhausera, Jana Milíče z Kroměříže, Matěje z Janova, Vojtěcha Raňkůva z Ježova a Tomáše Štítného ze Štítného. Práce se také věnuje dílu Jana Viklefa, který ovlivnil myšlení učenců v celé Evropě včetně Čech, kde z jeho myšlenek a názorů čerpal Mistr Jan Hus. Jádrem práce je analýza života a díla Mistra Jana Husa, jeho významu pro vývoj českých dějin. Hus ovlivněn svými předchůdci se stal nejvýznamnějším kritikem církve a jeho vliv přesahuje rámec 15. století. Práce ukazuje vliv Husových myšlenek a činů na vzdělávání a elementární vzdělanost v 15. a 16. století. Hus ovlivnil vývoj českého jazyka a pravopisu. Ideje Jana Husa měly vliv na Jednotu bratrskou, která myšlenkově navazovala na husitství a duchovní odkaz Jana Husa zásluhou Jana Blahoslava a Jana Ámose Komenského. Práce se zabývá reflexi Mistra Jana Husa a jeho díla u význačných osobností jako byli František Martin Pelcl, Josef Dobrovský, Karel Havlíček Borovský, František Palacký, Alois Jirásek, Tomáš Garrique Masaryk, Josef Pekař. Práce analyzuje vybrané učebnice dějepisu druhé poloviny 19. století až první poloviny 20. století
|
|
|
Louis Leger - zprostředkovatel francouzsko-českých kulturních vztahů
Klapilová, Adéla ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
česky: Název diplomové práce: Louis Leger - zprostředkovatel francouzsko-českých kulturních vztahů. Klíčová slova: Louis Leger, slavistika, Collège de France, korespondence, politika, František Palacký, František Ladislav Rieger, Ernest Denis, Hanuš Jelínek, Karolína Světlá, Soběslav Pinkas, Jan Neruda. Abstrakt: Louis Leger, francouzský slavofil, slavista a propagátor české otázky ve Francii ve druhé polovině 19. století, vedl korespondenci nejen s osobnostmi francouzského národa, ale též s osobnostmi světa slovanského. Legerova korespondence s českou národní elitou je dokladem jeho zájmu o českou otázku. Korespondence, která je uložena v Literárním Archívu Památníku Národního Písemnictví, je psána česky i francouzsky. Cílem této práce je, na pozadí francouzsko-českých kulturních a politických vztahů tohoto období, zmapovat Legerem psanou i přijatou korespondenci a prezentovat její obsah čtenáři.
|
|
|
Louis Leger - zprostředkovatel francouzsko-českých kulturních vztahů
Klapilová, Adéla ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
česky: Název diplomové práce: Louis Leger - zprostředkovatel francouzsko-českých kulturních vztahů. Klíčová slova: Louis Leger, slavistika, Collège de France, korespondence, politika, František Palacký, František Ladislav Rieger, Ernest Denis, Hanuš Jelínek, Karolína Světlá, Soběslav Pinkas, Jan Neruda. Abstrakt: Louis Leger, francouzský slavofil, slavista a propagátor české otázky ve Francii ve druhé polovině 19. století, vedl korespondenci nejen s osobnostmi francouzského národa, ale též s osobnostmi světa slovanského. Legerova korespondence s českou národní elitou je dokladem jeho zájmu o českou otázku. Korespondence, která je uložena v Literárním Archívu Památníku Národního Písemnictví, je psána česky i francouzsky. Cílem této práce je, na pozadí francouzsko-českých kulturních a politických vztahů tohoto období, zmapovat Legerem psanou i přijatou korespondenci a prezentovat její obsah čtenáři.
|
|
|
Časopis Národního muzea, kulturně-historické periodikum a jeho přínos
Šímová, Alice ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Hlaváček, Ivan (oponent)
Předmětem práce je Časopis Národního muzea ve svých počátcích do 60. let 19. století. Na základě práce s historickýmí prameny je zmapován jeho přínos pro české literární a vědecké snahy té doby. Časopis Národního muzea byl po dlouhá desetiletí jediným takovým periodikem v českých zemích. Na jeho stránkách se tak dá sledovat ustálení českého jazyka a rozvoj jeho odborné terminologie. Dále jsou v bakalářské práci představeny instituce, které jsou s Časopisem spojeny, a to Národní muzeum a jeho pokladnice, Matice česká. Jednalo se o význané spojení, které utvářelo českou vědeckou a literární scénu od počátku 30. let 19. století. Národní muzeum vlastnilo ve svých sbírkách spoustu literárních památek, v Matici a v Časopisu tak začaly vycházet edice pramenů důležitých pro historické poznání. Prostor je věnován i redaktorům, kteří se podíleli na jeho vzniku a kteří významně ovlivnili jeho výslednou podobu. Podrobněji se zabývám jeho zakladatelem a prvním redaktorem.
|
|
|
Pomník Františka Palackého v Praze
Vysloužilová, Veronika ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce je podat ucelený přehled vývoje pomníku Františka Palackého v Praze, který je dílem jednoho z nejvýznamnějších představitelů secesního sochařství Stanislava Suchardy a architekta Aloise Dryáka. Pozornost bude věnována veřejné soutěži, která celému záměru předcházela, důležitosti výběru místa pro pomník, procesu Suchardovy tvorby, roli architekta a konečně dobovým odezvám na celé dílo.
|
|
|
Dílo Mistra Jana Husa a jeho hodnocení v různých historických obdobích z pohledu učebnic a významných osobností
Pecková, Michaela ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Leontovyčová, Jana (oponent)
V úvodních kapitolách jsou popsány důvody hospodářské, sociální a politické krize, jejímž důsledkem byly nepokoje v Evropě počátkem 15. století a je zde ukázána činnost Husových předchůdců Konráda Walhausera, Jana Milíče z Kroměříže, Matěje z Janova, Vojtěcha Raňkůva z Ježova a Tomáše Štítného ze Štítného. Práce se také věnuje dílu Jana Viklefa, který ovlivnil myšlení učenců v celé Evropě včetně Čech, kde z jeho myšlenek a názorů čerpal Mistr Jan Hus. Jádrem práce je analýza života a díla Mistra Jana Husa, jeho významu pro vývoj českých dějin. Hus ovlivněn svými předchůdci se stal nejvýznamnějším kritikem církve a jeho vliv přesahuje rámec 15. století. Práce ukazuje vliv Husových myšlenek a činů na vzdělávání a elementární vzdělanost v 15. a 16. století. Hus ovlivnil vývoj českého jazyka a pravopisu. Ideje Jana Husa měly vliv na Jednotu bratrskou, která myšlenkově navazovala na husitství a duchovní odkaz Jana Husa zásluhou Jana Blahoslava a Jana Ámose Komenského. Práce se zabývá reflexi Mistra Jana Husa a jeho díla u význačných osobností jako byli František Martin Pelcl, Josef Dobrovský, Karel Havlíček Borovský, František Palacký, Alois Jirásek, Tomáš Garrique Masaryk, Josef Pekař. Práce analyzuje vybrané učebnice dějepisu druhé poloviny 19. století až první poloviny 20. století
|
|
|
Havlíčkovo a Masarykovo zpytování Ruska z hlediska orientace české politiky
Smejkalová, Jana ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Martínek, Miloslav (oponent)
Vnímání Ruska v evropské společnosti procházelo od počátku 19. století výraznými a zajímavými posuny.Cílem této bakalářské práce je vystihnout specifické české tendence ve vymezování se vůči ruské velmoci, zmapovat posuny ve vztahu k Rusku a zpytování českých představitelů pozice Ruska z hlediska orientace české politiky. Cílem práce je definovat tento vztah z úhlu pohledu vrcholných představitelů české politiky, především Karla Havlíčka Borovského a Tomáše G. Masaryka. Prostor však bude věnován i dalším významným osobnostem, mezi něž patří František Palacký či Karel Kramář.
|
|
|
Manželky českých politiků v 19. století
BUREŠOVÁ, Jitka
Manželky českých politiků v 19. století Anotace Pro svoji práci jsme si vybrala deset žen, manželek českých politiků 19. století. V první kapitole jsem se zabývala motivem výběru životní partnerky, jejím sociálním, jazykovým a náboženským původem. Pokusila jsem se o analýzu předmanželské korespondence. Druhá část mé práce se věnovala uplatnění žen ve společenském životě a zaměřila se zejména na jejich zapojení do salonního života. Ve třetí kapitole jsem nastínila působení žen ve spolcích. Zajímala mě veškerá manželek politiků na veřejnosti, hlavně v oblasti filantropie. Pokusila jsem se zjistit, jestli muži své manželky v těchto činnostech podporovali. Poslední část se zaměřila na postavení ženy v rodině. Sledovala jsem podíl mužů na řízení domácnosti a výchově dětí. Snažila jsem se o rozbor korespondence mezi manželi a zejména jsem se snažila vysledovat, zda se muži svým partnerkám svěřovali s politickými záležitostmi a jak moc se ženy o tyto věci zajímaly.
|
host ::
RSS.