|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Neo-feudalism and Neo-traditionalism: the Intersection of Cultural Discourse and Economic Policies in Fidesz's Hungary
Baldinger, Mackenzie Christine ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Shaev, Brian (oponent)
This thesis examines the intersection of cultural discourse and economic policies of the Hungarian populist radical right party, Fidesz. It classifies the cultural discourse of the governing party as neo-traditionalist by examining how the party's leader, Viktor Orbán, rhetorically shapes his vision of the nation, espouses traditional values, and uses missionary politics to create a personalized moral code under the guise of cultural Christianity. It examines the government's economic policies of nationalization and re-privatization, crony capitalism, and national work program within a neo-feudalist classification. This research finds that the neo-feudalist economic policies of Fidesz serve as a reinforcement mechanism that legitimizes the cultural discourse espoused by Orbán. Furthermore, the neo-feudal economy is reshaping the social system into a highly centralized and hierarchical structure and having lasting macroeconomic effects, including demographic issues and increasing levels of wealth inequality. This emerging illiberal model of governance is not only reshaping Hungary's political, economic, and social systems, but also contributing to a larger movement away from the tenets of liberal democracy within CEE. Keywords Neo-traditionalism, Neo-feudalism, Delayed transformational fatigue,...
|
|
|
Komparace hnutí ANO 2011 a strany Fidesz z hlediska programu a organizační struktury
Winklerová, Barbora ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá komparací hnutí ANO 2011 a strany Fidesz s ohledem na jejich vznik, vývoj, organizační strukturu, program a ideologii, a roli lídra strany. Kromě představení různých organizačních typů stran a konceptu "genetického kódu" Angela Panebianca, se práce na zkoumané strany dívá i pohledem konceptu populismu definovaného na základě práce Case Mudda a C. R. Kaltwassera. Cílem práce bylo na základě dvou případových studií uvedených stran zjistit jejich podobné a odlišné rysy, a posoudit, jaký mohou mít nebo již mají vliv na demokratický systém v zemi své působnosti. Ač se jedná o organizačně odlišné strany, důležitým společným rysem obou stran je dominantní role jejich zakladatele nejen v samotném vzniku strany, ale také v jejich dalším vývoji směrem k centralizované struktuře a personalizaci. Dalším společným rysem je populismus, který se jeví jako důležitá proměnná ovlivňující efekt dané strany na demokratický systém. Charakter populismu se nicméně u obou stran liší. Důležitou roli v případné erozi demokratického systému hraje i konkrétní nastavení politického systému, včetně efektu volebního systému.
|
|
|
Srovnání ideového a programového vymezení stran Fidesz a PiS
Vait, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Předmětem této diplomové práce je výzkum a srovnání ideového a programového vymezení stran Fidesz a PiS, jejich vývoje v čase i současného působení v maďarské vládě od roku 2010, resp. v polské vládě od roku 2015. Stejně tak se tato práce zaměřuje na zkoumání a komparaci předpokladů, které umožnily oběma stranám získat vysokou podporu voličů ve zmíněných parlamentních volbách. Mezi hlavní teoretická východiska pro výzkum, kterým se práce věnuje v první kapitole, patří teorie populistických radikálně pravicových stran a její další aplikované aspekty. Na základě tohoto rámce diplomová práce v druhé kapitole odpovídá na výzkumnou otázku, do jaké míry transformační vývoj v Maďarsku a Polsku mezi lety 1989-2004 vytvořil předpoklady pro podporu populistické radikální pravice v obou zemích. Závěrem je, že kromě negativních aspektů politické a ekonomické transformace hrály zásadní roli ve vytváření klimatu pro radikálně pravicové postoje také historické narativy a předsudky vůči menšinám ze strany části společnosti. Ve třetí kapitole dále z výzkumu vyplývá, že strany během let prošly značným ideologickým vývojem, který do jisté míry spočívá také v reakci na vývoj ve stranickém systému obou zemí. Od roku 2006 však lze obě strany stále konzistentněji řadit mezi stranickou rodinu populistické radikální...
|
|
|
Muzejní reflexe maďarského povstání 1956
Bicanová, Jana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Irmanová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na formování maďarské národní identity a s ní spojenou možnost reinterpretace maďarského povstání 1956 v souvislosti s šedesátým výročím události, přičemž osvětluje nejzdůrazňovanější významy s událostí spojované a zároveň klade důraz na představení politiky paměti vládní strany Fidesz. Záměrem práce je prozkoumat jakým způsobem muzejní expozice historicky legitimizují politiku strany Fidesz. Využívá k tomu muzeologickou analýzu založenou na pěti kategoriích inspirovaných základními prvky dramatu podle Aristotela v kombinaci s rozborem odborné literatury zabývající se politickým kontextem výročí i historickou událostí maďarského povstání. Používanými zdroji jsou dvě muzejní výstavy uspořádané při příležitosti šedesátého výročí. Závěry práce jsou založeny na komparaci obou výstav, rétorice politických projevů a teoretického rámce, který poskytuje úvodní část textu.
|
|
|
Liberální demokracie v rétorice Viktora Orbána
Vait, Martin ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Předmětem této práce je analýza rétoriky maďarského premiéra Viktora Orbána vůči klíčovým elementům liberální demokracie definovaným Larrym Diamondem v časovém rozmezí od roku 2010. Práce navazuje na dosavadní studie v této oblasti, které se zabývají změnami maďarského systémového uspořádání a maďarskou politickou praxí uplynulých let. Reaguje také na veřejnou diskuzi o Maďarsku, kterou provází kritika maďarské vlády ze strany mezinárodních institucí či nevládních organizací. Východiskem pro zpracování práce jsou prohlášení Viktora Orbána o záměru odvrátit se od maďarského státního uspořádání postaveného na principech liberální demokracie. Práce si klade otázku, v jakých ohledech se Viktor Orbán na úrovni verbálních projevů vymezuje proti deseti Diamondovým elementům liberální demokracie, a to na třech rovinách. Zkoumá tak oblast Orbánova zamýšleného státního uspořádání, Orbánovu interpretaci liberální demokracie a zejména oblast všeobecných výroků, které se, ať už vědomě či nevědomě, vymezují proti Diamondovým elementům liberální demokracie. ...
|
|
|
Změna ústavy v Maďarsku: analýza okolností, průběhu a dopadu
Štveráková, Iveta ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Smetanková, Daša (oponent)
V Maďarsku od 1. ledna 2012 platí nová ústava, která se již od okamžiku schválení potýká s negativní kritikou nejen na domácí půdě, ale především ze zahraničí. Kritika se týká jak procesu vytvoření a schválení nové ústavy, který proběhl během roku 2011, tak i jejího obsahu. Ústavě je vytýkáno především narušování demokratických principů. Cílem práce proto bude analyzovat proces vytvoření a schválení této ústavy, její obsah a reakce domácích i mezinárodních aktérů. Na Maďarsko byla v dubnu 2012 kvůli některým sporným ustanovením v ústavě podána žaloba k Soudnímu dvoru EU. V práci se proto také zabývám příčinami tohoto závažného rozhodnutí a zároveň způsobem, jakým bylo s Maďarskem kvůli nesrovnalostem v ústavě jednáno.
|
host ::
RSS.