|
|
Právní kontext a implikace: Analýza regulace blockchainu ve vybraných právních řádech
Bőhm, Erik ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lederer, Vít (oponent)
Právní kontext a implikace: Analýza regulace blockchainu ve vybraných právních řádech Abstrakt Technologie blockchain se stala transformační silou, která nabízí transparentnost, bezpečnost a efektivitu napříč odvětvími. Její rychlý růst však přináší regulační výzvy. Tato práce zkoumá regulaci blockchainu se zaměřením na rámec Evropské unie (EU) a komparativní analýzu s vybranými jurisdikcemi ve světě. Na začátku diplomová práce usiluje o objasnění základních pojmů blockchainu a jeho regulačních důsledků. Snaží se uvést do problematiky a rámcově vysvětlit nejdůležitější termíny netechnickým způsobem. Následně se práce zabývá legislativou EU, včetně soudobých i připravovaných sekundárních předpisů, jako je nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA), a zkoumá jejich cíle, výzvy a důsledky pro inovace a účastníky trhu. Dále práce provádí srovnávací analýzu regulace blockchainu v různých jurisdikcích, včetně Spojených států amerických, Kajmanských ostrovů a Singapuru. Srovnáním regulačních režimů identifikuje trendy, osvědčené postupy a konečně nepřeberné množství rozdílů. Nabízí vhled do regulačních preferencí a důsledků pro zúčastněné strany s důrazem na obchodní korporace a podnikatele obecně. Tento výzkum přispívá k pochopení odlišně nastavených pravidel týkajících se odvětví blockchainu a jejích širších...
|
|
|
Geopolitická orientace Moldavska - kontexty štěpné linie v moldavské společnosti
Janeček, Jakub ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Volný, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na geopolitickou orientaci Moldavska. Jejím cílem je zjistit, je-li země nakloněna spíše spolupráci s Evropskou unií či Ruskem. Moldavská společnost je v tomto ohledu dlouhodobě polarizována a události posledních let, zejména pak válka na Ukrajině, měly na její orientaci významný dopad. K dosažení cíle byla použita obsahová analýza, ze které vyšla čtyři hlavní témata štěpící moldavskou společnost v názoru na geopolitické směřování země: integrace Moldavska do Evropské unie, válka na Ukrajině, otázka identit, vnitropolitické štěpení a energetická politika. Výsledky následné analýzy ukazují, že Moldavsko zejména v posledních letech směřuje do Evropské unie. Názor na směřování však není jednomyslný ani v politické, ani ve společenské sféře a je v zájmu země udržovat dobré vztahy s oběma stranami. Klíčová slova: Moldavsko, orientace, Rusko, Evropská unie, štěpné linie
|
|
| |
|
|
Změny ve složení vozového parku společnosti ve vztahu k cílům EU "green deal"
Tobiášová, Eliška ; Jandová, Kristýna (oponent) ; Bača, Petr (vedoucí práce)
Účelem této diplomové práce je prozkoumat tzv. Green deal, tedy Zelenou dohodu pro Evropu, s ním i související směrnice a nařízení, která mají napomoci k dosažení cílů, které byly vytyčeny v této dohodě, a také provést analýzu vozových parků členských států Evropské unie a společnosti, s kterou byla navázána spolupráce v rámci této práce. V práci je popsán Green deal a jeho cíle. Zmíněny jsou i směrnice a plány Evropské unie s cílem snížení CO2, které jsou v současnosti schváleny nebo teprve vchází v platnost, zároveň jsou srovnány se směrnicemi a cíli, které mají v platnosti členské státy Evropské unie včetně České republiky. V dalších kapitolách je stručný popis automobilů dle typu pohonu, aby mohla následovat podrobná analýza vozových parků Německa, Švédska, Španělska, Slovenska, Francie, Polska, Slovenska a České republiky. Tato analýza je provedena pomocí grafů a oficiálních statistik dostupných z vládních institucí. Dále je provedena analýza vozového parku společnosti, kde jsou v tabulkách stručně shrnuty parametry vozů, které má společnost k dispozici. Výsledky analýzy vozového parku jsou též shrnuty do grafů na základě roku výroby vozu, emisí a typu paliva. Dále je provedena analýza hybridů a elektromobilů, které má společnost aktuálně ve svém vozovém parku. Tato analýza pracuje s daty poskytnutými společností a zkoumá cenu jízdy těchto vozidel, spotřebu a poměr využití baterie. Na závěr je podán návrh náhrady současných vozidel s cílem úspory emisí.
|
|
|
Daňové zatížení silniční dopravy v ČR
ZOBALOVÁ, Kristýna
Diplomová práce poskytuje přehled o daňovém zatížení v oblasti silniční dopravy v České republice. Práce nejprve obecně mapuje téma daní v silniční dopravě, přičemž jsou identifikovány problémy spojené se zpoplatněním časových a výkonových poplatků. Následně je provedeno detailní porovnání poplatků a daňového zatížení autodopravců v České republice v porovnání s vybranými členskými státy Evropské unie. Tento srovnávací přístup zahrnuje analýzu časového zpoplatnění, daní z příjmů, silniční daně, spotřební daně, výkonového zpoplatnění a daně z přidané hodnoty. Byla provedena srovnávací analýza daňového zatížení pomocí shlukové analýzy. Cílem bylo vyhodnotit hodnoty jednotlivých daní a poplatků vybraných členských států Evropské unie. Závěry naznačují, že Česká republika má specifické charakteristiky daňového zatížení v silniční dopravě, jako vyšší silniční daň ve srovnání s průměrem Evropské unie. Naopak v oblasti daně z příjmů fyzických osob má nižší úroveň ve srovnání s průměrem Evropské unie, avšak u daně z příjmů právnických osob je situace opačná. Tato analýza nabízí komplexní pohled na daňovou politiku České republiky v porovnání s ostatními členskými státy Evropské unie. Z výsledků vyplývá, že daňové zatížení silniční dopravy v České republice se výrazně liší od průměru Evropské unie a ostatních sledovaných států. Zejména jsou patrné relativně vyšší úrovně silniční daně a daně z přidané hodnoty. Tyto specifické charakteristiky zdůrazňují potřebu důkladného zhodnocení českého daňového systému v oblasti silniční dopravy v kontextu budoucího vývoje. Představují jak výzvu, tak i příležitost pro budoucí úpravy a optimalizaci, které by měly směřovat k efektivnějšímu a spravedlivějšímu zdanění, a tím i k podpoře udržitelného rozvoje dopravy v zemi.
|
|
|
Plán na podporu oživení Evropy v reakci na covidovou krizi
Mikulka, Martin ; Kotáb, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá Plánem na podporu oživení Evropy v reakci na covidovou krizi, který je také někdy nazýván jako NextGeneration EU. Jde o jedno z opatření, které bylo přijato na úrovni Evropské unie v reakci na koronavirovou krizi a její dopady za účelem podpory obnovy hospodářství členských států EU. Hlavním cílem diplomové práce je analyzovat, jaké jsou právně-ekonomické aspekty unijního nástroje přijatého pod názvem Plán na podporu oživení Evropy v reakci na covidovou krizi, nebo také NextGeneration EU, a jeho fungování. Diplomová práce se dělí na dvě velké sekce. První sestává z částí 1. až 3. a druhá z částí 4. a 5. V první deskriptivně-analytické sekci dochází nejprve k popisu makroekonomických zákonitostí krizí a možných reakčních kroků na ně, aby bylo vysvětleno, jakým způsobem je, hlavně ve fiskální oblasti, možné reagovat na krize, kterým čelí hospodářství, a to se vzetím v potaz specifik Evropské unie. Následně jsou popsány tradiční fiskálních nástroje EU, tedy zejména víceletý finanční rámec a rozpočet EU, a dochází k analýze, do jaké míry je možné těmito nástroji reagovat na krizové situace jako třeba právě na koronavirovou krizi. Dopady koronavirové krize jsou podrobeny taktéž stručnému zhodnocení. Druhou sekci tvoří části 4. a 5., ve kterých probíhá podrobná analýza Plánu na...
|
|
|
Společná obranná politika v kontextu práva EU
Syruček, Václav ; Říha, Michal (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
177 Společná obranná politika v kontextu práva EU Abstrakt: Tato diplomová práce se zabývá společnou obrannou politikou v kontextu práva EU. Společná obranná politika je zatím nevytyčená oblast společné obranné a bezpečnostní politiky EU. První část práce je věnována nutné teorii bezpečnostní politiky, teoretickému konceptu grand strategy, strategii odstrašování a stručným dějinám bezpečnostní integrace Evropy, až po vznik Evropské unie, a čím dál extenzivnější právní úpravě oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky. Zvláštní důraz je kladen na představení v České republice méně známých konceptů, jako je teorie grand strategy, teoretický přístup k formování strategie ends-ways-means, a výzkumu míru. Mír je v práci nazírán jako ideální stav, který ale sám o sobě potřebuje širší teoretický výzkum. Pochopení teorie míru je důležité pro chápání kroků, které Evropská unie musí podnikat směrem k potenciálním spojencům a systémovým protivníkům, aby zabezpečila svou suverenitu, demokracii a život, zdraví a majetek svých občanů a obyvatel. Pozitivní mír je budován pomocí soft power a mezinárodní kooperace. Negativní mír je udržován pomocí hard power a strategie odstrašování. Následující části práce jsou věnovány úpravě společné bezpečnostní a obranné politiky v primárním právu EU, zejména Smlouvě o Evropské...
|
|
|
Unijní právní nástroje na ochranu oznamovatelů
Kalová, Adéla ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Exner, Jan (oponent)
Unijní právní nástroje na ochranu oznamovatelů Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou ochrany oznamovatelů v rámci Evropské unie, se zvláštním důrazem na pohled Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. V kontextu dané problematiky provádí práce též analýzu přístupu Evropského soudu pro lidská práva, který se k ochraně oznamovatelů v minulosti prostřednictvím své judikatury mnohokrát vyjadřoval. Ten na danou problematiku pohlíží z pohledu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, pro hledání odpovědí na otázky efektivního poskytování právní ochrany oznamovatelů jsou však jeho rozhodnutí relevantním zdrojem informací. V dalším diplomová práce analyzuje provedenou transpozici směrnice do českého právního řádu zákonem č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů. K vyvození závěrů o souladnosti transponované právní úpravy České republiky s unijní úpravou byla provedena komparativní analýza s rakouským, německým a slovenským právním řádem. Provedená analýza odhaluje dílčí rozdíly v přístupu k transpozici a implementaci mezi těmito členskými státy Evropské unie. Cílem práce je pak přinést objektivní pohled na efektivitu právních nástrojů zvolených k zajištění ochrany oznamovatelů v kontextu právních řádů...
|
|
|
Evropeizace českých, polských a slovenských medií v kontextu tří krizí
Rosenfeldová, Jana ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Gregor, Miloš (oponent) ; Havlík, Vlastimil (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na zjištění úrovně a podoby evropeizace českých, polských a slovenských médií v intenzivních fázích tří krizí - migrační krize, pandemie koronaviru a války na Ukrajině. Teoretickým východiskem práce jsou přitom teorie veřejné sféry, jejíž funkční varianta je v kontextu "evropského komunikačního prostoru" považována za prostředek, resp. nutnou podmínku k odstranění nejrůznějších deficitů Evropské unie, zejména deficitu demokratického. Z různých přístupů ke konceptualizaci tzv. evropské veřejné sféry je pro výzkum v této práci volen přístup evropeizační, jehož perspektivou je evropská veřejná sféra chápána jako síť národních veřejných sfér, které se stále více "evropeizují", a jenž se při empirických snahách o detekci evropské veřejné sféry opírá o jednotlivá národní média. Paralelní kvantitativní a kvalitativní obsahová analýza příspěvků publikovaných na sociální síti Facebook šesti českými, polskými a slovenskými mainstreamovými médii v počátečních fázích jednotlivých krizí zjišťuje různé úrovně evropeizace napříč krizemi, které reflektují odlišnou úroveň kompetencí, jimiž EU v jednotlivých krizích disponovala. Zároveň ukazuje, že unijním tématům a aktérům se podařilo prosadit i v rámci facebookových agend jednotlivých zpravodajských médií, tedy v prostředí, které se...
|
|
| |
host ::
RSS.