|
|
Přestupové hnutí v Mělníku roku 1921
Novák, Jiří ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá "přestupovým hnutím" v Mělníku v roce 1921. Řečený pojem odkazuje na kampaň, která se snažila přesvědčit obyvatelstvo, aby před sčítáním lidu konaném v únoru 1921 vystoupilo z římskokatolické církve, a aby tak vyjádřilo emancipaci našeho národa od církve. Vůdčí ideou přestupového hnutí bylo přesvědčení, že Řím vždy byl naším nepřítelem, že protestantismus je vlastní podsta- tou naší národní identity a že katolická církev byla spojencem Habsburků. Předkládaná práce se snaží prozkoumat roli vedoucích skupin přestupového hnutí (Církev československá, Českobratrská církev evangelická, Volná myšlenka) v Mělníku, roli místního tisku i reakci duchovní správy. Výzkumné jádro práce je za- loženo hlavně na pramenech, a to jak archivních, tak i vydaných. Bylo zjištěno, že přestupové hnutí bylo v Mělníku poměrně úspěšné. Nebyly za- znamenány žádné násilné střety. Místní tisk hrál významnou roli a přestupové hnutí podporoval. Klíčová slova: přestupové hnutí, Mělník, Církev československá, Českobratrská církev evangelická, Volná myšlenka, diskursivní analýza
|
|
|
Srovnání základních věroučných dokumentů CČSH a ČCE
Vejvoda, Michal ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Srovnání základních věroučných dokumentů CČSH a ČCE The Comparison of the basic doctrinal Documents CČSH and ČCE Michal Vejvoda Porovnání základních věroučných dokumentů v jejich širším kontextu vedlo ke zjištění vzácných shod ve věrouce církví. Byly přece jen nalezeny některé více či méně významní rozdíly. Zejména otázka pravidla víry, za kterou ČCE přijímá podle svých Zásad Slovo Boží, které čerpá zejména výkladem Písma Svatého při spolupůsobení Ducha svatého a pro CČSH jím naproti tomu je Duch Kristův. Při bližším posouzení se jedná o podobné pojetí tohoto pravidla. Dalším rozdílem je pojetí a přístup k církvi, CČSH hovoří o Boží církvi jako viditelné, zjevující se ve viditelném lidském společenství, ČCE o neviditelné Boží církvi, působící ve viditelném konkrétním společenství. Dalším tentokrát praktickým rozdílem je počet vysluhovaných svátostí, nicméně tento rozdíl je potlačen blízkostí jejich pojetí a přístupem k nim. V ČCSH je patrnější důraz na církev jako instituci, v Zásadách ČCE zase větší důraz na působení v podmínkách současného světa. Obě církve jsou si tedy svým učením velmi blízké a jejich svébytné teologické důrazy se více doplňují a vyvažují, než aby působily protichůdně.
|
|
|
Pastorační a bohoslužebná činnost církví v rámci romské komunity
Koucká, Dana ; Vik, Dalibor (vedoucí práce) ; Vogel, Jiří (oponent)
v českém jazyce Ve své bakalářské práci se zaměřuji na pastorační a bohoslužebné aktivity církví v romské komunitě. Na začátku hovořím o romské historii, dále o pastoraci a sociální práci a nakonec rozebírám duchovní činnosti v rámci romské komunity, organizované jak českou, tak i romskou populací. V části praktické se pak zaměřuji na rozhovory s duchovními, jež se v této komunitě pohybují. Mezi romskou menšinou se již sama delší dobu pohybuji při různých kulturních a náboženských událostech. Je pro mě důležité, že se mohu ve své práci podělit i osobní zkušenosti. Cíle práce jsou v rámci rozhovorů s duchovními následující: 1) Zjistit, jaké prospěšné aktivity pořádá církev pro romskou komunitu 2) Zjistit, jak funguje spolupráce s Romy na církevních aktivitách 3) Objasnit specifika romské spirituality
|
|
|
Právní řád Českobratrské církve evangelické - dějiny a současnost
Csukás, Adam ; Horák, Záboj (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent) ; Přibyl, Stanislav (oponent)
Právní řád Českobratrské církve evangelické - dějiny a současnost Cílem této práce je shromáždit dostupné prameny týkající se právního řádu Českobratrské církve evangelické od vzniku ČCE v roce 1918 do současnosti s přihlédnutím k právním dějinám evangelické církve v Předlitavsku od roku 1848 do konce první světové války, provést jejich kritickou analýzu a podat syntézu vývoje církevního zřízení a řádů Českobratrské církve evangelické, přičemž kritérii rozpracování jednotlivých dějových linií jsou především historická relevance a praktická použitelnost získaných poznatků při naplňování Strategického plánu ČCE z roku 2019. Práce se skládá z úvodu, tří částí a závěru. První část (1848-1922) ve čtyřech kapitolách traktuje právní dějiny evangelické církve v Předlitavsku od revolučních let 1848/1849 do zániku Rakouska-Uherska, vzniku Československa a ustavení Českobratrské církve evangelické. Zvláštní pozornost přitom věnuje okolnostem vzniku církevního zřízení z roku 1861, snahám českojazyčných českých a moravských evangelíků obojího vyznání (augsburského i helvetského) o jeho změnu, hnutí českých evangelíků v letech 1917/1918, které vyústilo ve vznik ČCE, a procesu vzniku církevního zřízení z roku 1922. Druhá část (1922-1954) v osmi kapitolách popisuje vývoj církevního zřízení za první republiky,...
|
|
|
Long Journey to Freedom: The Life of Evangelical Church of Czech Brethren in 1968-1989 in the Testimony of the Older Generation of its Ministers.
Pfann, Michael ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Kunter, Katharina (oponent) ; Fitschen, Klaus (oponent)
česky Cílem této práce je zodpovědět otázku, zda Českobratrská církev evangelická byla v letech 1968-1989 nějakým způsobem svobodná. Práce představuje, jakým způsobem byla v církvi zažívána svoboda i nesvoboda, v čem svoboda církve spočívala a jakým způsobem byla svoboda církve omezena. Tato otázka je pojednávána na základě orálně-historických rozhovorů, které autor vedl s tehdejšími faráři ČCE a na základě dalších výzkumu v církevních i státní archivech. V prvních čtyřech kapitolách autor líčí situaci ČCE, jak se vyvíjela v reakci na společensko-polický vývoj během Pražského jara, na vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 a během následného období normalizace a jak se ČCE k tomuto vývoji stavěla. V páté kapitole jsou představeny strategie, které si církev a její faráři vyvinuli v reakci na omezování svobody. Šestá kapitola je případovou studií, jež se zabývá reflexí jednoho faráře a jedné farářky jejich kontaktů s reprezentanty státních úřadů. Sedmá kapitola má za téma vnitřní život ČCE. V jejím první části jsou popsány formy církevního života a církevní práce. V druhé interpretativní části kapitoly je pojednána otázka po zdrojích svobody a o charakteru tehdejšího církevního společenství. Osmá kapitola se vrací k chronologickému líčení a popisuje vývoj v posledních letech...
|
|
| |
|
|
Svatební obřady v Českobratrské církvi evangelické
Báča, Luboš ; Landová, Tabita (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Diplomová práce s názvem Svatební obřady v Českobratrské církvi evangelické má za cíl reflektovat význam a vývoj svatebních obřadů v této církvi od jejího založení v roce 1918 do současnosti. Tato práce bude vycházet z oficiálně přijatých liturgických formulářů a materiálů Českobratrské církve evangelické, konkrétně z oficiálních agend, vydaných v letech 1939, 1953 a 1983 a dalších vydaných textů ČCE. Práce se také bude zabývat vývojem pohledu na smíšené sňatky, a to jak z pohledu Českobratrské církve evangelické, tak také z pohledu katolické církve. Klíčová slova Svatba, manželství, Českobratrská církev evangelická, smíšené manželství
|
|
|
Proměny diakonie v Českobratrské církvi evangelické v teologické reflexi
ŠIMR, Karel
Cílem práce je přispět k teoretickému ukotvení diakonie jako křesťansky orientované praxe pomáhání v moderní společnosti. Metodologicky autor pracuje s teorií sociálních systémů, vypracovanou Niklasem Luhmannem, která umožňuje diferencovaně popsat mnohorozměrnou skutečnost křesťanského pomáhajícího jednání v jeho dějinném vývoji i v současnosti. V prvním díle je téma ukotveno v perspektivě teologie ? a to biblicky, historicky a dogmaticky. Dále je v hlavních rysech představena teorie sociálních systémů. Důraz je položen na dvojí - primární (funkcionální) a sekundární (sociální) - diferenciaci ve společnosti a její důsledky pro pochopení diakonie. Ta je v tomto kontextu pozorována jako strukturální propojení systémů sociální pomoci a křesťanství a následně definována jako pomáhání v perspektivě evangelia, které je možné pozorovat v rovině mikro, mezo i makro, tedy v kontextu interakce, organizace i společnosti ? a zároveň je třeba pro křesťanské pomáhání v uvedených rovinách rozvinout odlišné teorie. V druhém díle je pak sociologický popis diferenciace diakonie nejprve konfrontován s teologicky orientovanými popisy diferenciace v kontextu křesťanství a v návaznosti zejména na Wichernovo dělení diakonie občanské, svobodné a církevní je věnována pozornost "trojnožce diakonie" v Českobratrské církvi evangelické v podobě Diakonie ČCE, křesťanské služby a diakonátu. Tento víceohniskový pohled na diakonii umožňuje reflektovat její různé navzájem nepřevoditelné vrstvy a hledat pro ně odpovídající teorie. V utváření křesťanského rozměru organizace je akcentováno pěstování odpovídající organizační kultury. Interakce souvisí se vzájemnou ?sousedskou? pomocí v rámci společenství. Specifická funkce diakonátu je spatřována v tvorbě mostů mezi církevní rovinou křesťanství a jeho spojením se systémem sociální pomoci, potažmo dalšími dílčími systémy společnosti ? a v tomto smyslu je vnímána jako znovu velmi aktuální. V závěrečné kapitole je na komunikaci založený přístup teorie sociálních systémů přiřazen k praktickoteologickému paradigmatu komunikace evangelia. Diakonie je v tomto kontextu chápána jako neodmyslitelná součást ?evangelijní komunikace?.
|
|
|
Pohledy katolické a protestantské etiky na problematiku umělého přerušení těhotenství
NOVÁ, Blanka
Práce se zabývá otázkou umělého přerušení těhotenství. Předkládá na vybraných zdrojích pohledy katolických a protestantských morálních teologů. Část práce je věnována otázce, kdy začíná lidský život, dále se věnuje čtyřem indikacím, při kterých je interrupce povolována a porovnává postoje katolických a protestantských etiků. Dále pracuje s přikázáním Nezabiješ! a předkládá biblické odkazy, které se interrupcí dotýkají. Část práce je věnována vyjádření Německé evangelické církve k německému zákonu o interrupcích. Na závěr jsou předloženy shody a rozdíly v názorech na interrupci dvou největších křesťanských církví.
|
|
|
Evangelíci na Jindřichohradecku od Tolerančního patentu po vznik ČCE
Peltanová, Anna ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Macek, Ondřej (oponent)
Má diplomová práce se zabývá historií evangelíků na Jindřichohradecku v době od vydání Tolerančního patentu po vznik Českobratrské církve evangelické. První kapitola se zabývá situací na Jindřichohradecku hned po vydání Tolerančního patentu. Následující kapitoly se zabývají vznikáním a vývojem jednotlivých sborů a kazatelských stanic. Cílem práce je seznámit čtenáře s vývojem evangelické zbožnosti na Jindřichohradecku mezi lety 1781-1918
|
host ::
RSS.