|
| |
|
|
PPI and CPI: What is the relationship?
Červený, David ; Polák, Petr (vedoucí práce) ; Havránek, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vztahem mezi indexem cen výrobců a indexem spotřebitelských cen v České republice a v eurozóně. Základní metodou použitou v této práci je Grangerův test kauzality. Grangerova kauzalita mezi cenovými indexy je testována v dvourozměrném modelu a také podmíněně na dalších proměnných popisujících vývoj reálného HDP, daného peněžního agregátu a mezd. Nejzřetelnější závěr, který lze z empirických výsledků vyvodit, naznačuje, že PPI je v České republice Grangerovou příčinou CPI a že v eurozóně neexistuje Grangerova kauzalita směřující od CPI k PPI. Tyto výsledky jsou v souladu s konvenční ekonomickou teorií, která předpokládá průchozí efekt ve výrobním řetězci směřující od cen výrobců ke spotřebitelským cenám.
|
|
|
Přijetí eura v ČR
KLÁSKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce seznamuje s problematikou teoretického přijetí eura v České republice, ke kterému se při vstupu do Evropské Unie v roce 2004 zavázala. Pevné datum přijetí prozatím stanovené není i přes to, že část podmínek vstupu ČR již v minulosti splňovala. Hlavním předpokladem přijetí eura je rozhodnutí vlády a splnění všech konvergenčních kritérií. Cílem práce je analyzovat postup přechodu ČR do eurozóny se všemi ekonomickými a právními aspekty. Práce popisuje historický vývoj Evropské měnové unie, její současnou podobu, scénáře přijetí eura a národní plán. Jsou zodpovězeny otázky na to, kdy a jak je nejvhodnější euro přijmout a jaké jsou hlavní přínosy a rizika. Na závěr je popsán a zhodnocen postup plnění konvergenčních kritérií a změn vyplývajících z přechodu na jednotnou měnu.
|
|
|
Default Risk of Greek Government During the Crisis of 2010
Veselý, Oldřich ; Dědek, Oldřich (vedoucí práce) ; Báťa, Karel (oponent)
Mnoho lidí si již položilo otázku, zda Řecko zbankrotuje: investoři, ekonomové, politici i veřejnost. Řecká dluhová krize také způsobila velký rozruch v EU, působící strach z jejího rozšíření do ostatních zemí Eurozóny se špatnou fiskální situací skrze trhy s dluhopisy. Nakonec byl pro Řecko připraven záchranný balíček, který je tvořen 110 miliardami EUR v podobě dluhové facility od Eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. V práci studujeme řeckou fiskální krizi. V historické kapitole se snažíme nalézt její skutečné příčiny a též ukazujeme metodologii, která může být použita k ohodnocení kreditního rizika řecké vlády pomocí informací z trhu s dluhopisy a pomocí informací z kontraktů swapů úvěrového selhání. V empirické části studujeme vývoj pravděpodobnosti bankrotu řecké vlády během dluhové krize pomocí parsimonního modelu založeného na informacích z trhu s dluhopisy.
|
|
|
ECB Monetary Policy: "One Size Doesn't Fit All" Problem and Its Impact on Credits Volume
Nedvěd, Petr ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Novák, Jiří (oponent)
V této práci analyzuji nevhodnost jednotné měnové politiky v eurozóně a její vliv na růst úvěrů pro dvanáct nejstarších členů eurozóny a časové období 1999Q1-2013Q3. Zmíněná nevhodnost je vyjádřena odchylkami skutečné úrokové míry od úrokových měr doporučovaných Taylorovým pravidlem. Získané výsledky jsou v souladu s většinou již existující literatury, neboť ukazují, že jednotná úroková míra ECB byla před nedávnou ekonomickou krizí nejméně vhodná pro takzvané země PIIGS. Vliv odchylek na růst úvěrů je zjištěn ekonometricky pomocí metody dynamických panelových dat. Zjištěné výsledky potvrzují moji hypotézu, že odchylky od Taylorova pravidla mají signifikantní pozitivní účinek na množství úvěrů, jinými slovy čím výše je doporučení Taylorova pravidla nad skutečnou úrokovou mírou, tím vyšší je růst úvěrů.
|
|
|
SME Access to Finance and Monetary Policy of the ECB
Brázdová, Martina ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Dědek, Oldřich (oponent)
Cílem této práce je poskytnout nový pohled na vlastnosti ovlivňující přístup k finančním prostředkům pro firmy a roli měnové politiky Evropské centrální banky (ECB). Popisujeme a analyzujeme nejenom tyto determinanty přístupu k financím, ale zaměřujeme se i na teorii finančního zprostředkování. Klíčová část práce analyzuje dotazníková data Evropské komise a ECB. Tato data pokrývají 16 zemí eurozóny a jsou z 11 dotazníkových vln v období od roku 2009 do roku 2014. Model sestavujeme pomocí tradičních proměnných, jako jsou vlastnosti představující velikost firmy a její věk. Dále používáme zcela novou proměnnou pro zachycení měnové politiky ECB - stínová sazba. Předpokládáme, že menší a mladší firmy se sníženou ziskovostí během posledních 6 měsíců a zvýšenou zadlužeností během téhož období mají větší pravděpodobnost vnímání problémů s přístupem k financím. Naše výsledky jsou intuitivně konzistentní s teoretickými předpoklady a také ukazují, že čím volnější je měnová politika ECB, tím nižší je souhrnný indikátor finanční mezery. Zajímavé je, že jsme nepotvrdili existenci kanálu přijímání rizika (risk-taking channel). Celkově využíváme rozšířená data o nejaktuálnější dostupné dotazníkové vlny a používáme upravenou metodologii pro náš odhad.
|
|
|
Time-scale analysis of sovereign bonds market co-movement in the EU
Šmolík, Filip ; Vácha, Lukáš (vedoucí práce) ; Krištoufek, Ladislav (oponent)
Práce analyzuje vzájemnou závislost mezi výnosy desetiletých vládních dluhopisů jedenácti zemí EU (Řecka, Španělska, Portugalska, Itálie, Francie, Německa, Nizozemska, Velké Británie, Belgie, Švédska a Dánska) rozdělených do tří skupin (Jádro Eurozóny, Periférie Eurozóny, země mimo Eurozónu). V centru pozornosti jsou změny vzájemné závislosti v období krize, zejména blízko dvou významných událostí - pádu Lehman Brothers a veřejného ohlášení zvýšení řeckého deficitu. Hlavní přínost práce tkví ve využití alternativní techniky - waveletové transformace. Tato metoda dovoluje zkoumat, jak se liší vzájemná závislost výnosů na jednotlivých škálách (frekvencích). Ke zkoumání je použita waveletová koherence a korelace. Práce přináší tři hlavní zjištění: (1) vzájemná závislost se signifikantně snížila v období krize, avšak jsou zde vidět rozdíly mezi Jádrem a Periférií, (2) vzájemnou závislost se signifikantně liší napříč škálami, ale heterogenita výsledků je v období krize menší,(3) u obou zmíněných událostí bylo detekováno signifikatní snížení waveletové korelace napříč nižšími škálami. Klasifikace JEL C32, C49, C58, H63 Klíčová slova Vzájemná Závislost, Waveletová Transfor- mace, Dluhová Krize, Výnosy z Vládních Dluhopisů, Eurozóna E-mail autora phillip.smolik@gmail.com E-mail vedoucího práce vachal@utia.cas.cz
|
|
|
Meta-analýza v ekonomii a její aplikace na měření efektu eura na obchod
Polák, Petr ; Havránek, Tomáš (vedoucí práce) ; Havránková, Zuzana (oponent)
Meta-analýza je velmi silný a efektivní statistický nástroj určený pro syntézu výsledků empirického výzkumu. Umožňuje na jejich základě formulovat závěry s vysokou výpovědní hodnotou a poskytuje systematičtější a objektivnější pohled na empirické práce než popisné recenze. Tato práce se zabývá popisem meta-analýzy nejprve po teoretické stránce, a tvoří tak první česky psanou metodologii moderní meta-analýzy pro ekonomii. Následuje aplikovaná meta-analýza vlivu eura na obchodní výměnu, za využití moderních metod používaných v ekonomii, důraz je věnován na publikační selektivitu a na využití víceúrovňového modelu náhodných efektů. Empirická část, založená na 2580 odhadech z 33 studií zkoumajících vztah eura a objemu obchodu, odhalila přítomnost publikační selektivity, potvrdila existenci hypotézy ekonomického výzkumného cyklu a odhadla, že skutečný Roseův efekt má, na základě dostupné literatury, zřejmě velikost mezi 2 až 6 procenty.
|
|
|
France and the reform of the eurozone - from Sarkozy to Hollande
Juhás, Tomáš ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Bibliografický záznam JUHÁS, Tomáš. France and the reform of the eurozone - from Sarkozy to Hollande. Praha, 2015. 68 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra západoevropských studií. Vedoucí diplomové práce Doc. JUDr. PhDr. Ivo Šlosarčík, LL.M., Ph.D. Abstrakt Diplomová práce si klade za cíl zmapovat a vysvětlit změnu přístupu prezidenta Françoise Hollanda k otázkám úsporných opatření v eurozóně. Na jaře roku 2012 budoucí francouzský prezident Hollande nastoupil na vlnu volání veřejnosti po změně a ve své kampani a volebním programu slíbil radikálně nový přístup k hospodářským a fiskálním politikám eurozóny. Nejexplicitnějším indikátorem této změny se měla stát renegociace fiskálního paktu, formálně Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii. Navzdory všeobecnému očekávání toho nový socialistický prezident změnil v přístupu k úsporným opatřením doma ve Francii i v eurozóně velmi málo. Za účelem vysvětlení tohoto neočekávaného výsledku aplikuje diplomová práce sociologicko-politický teoretický koncept Eurokratického pole, odvozený od sociologie Pierra Bourdieua a rozvinutý ve francouzském akademickém prostředí Didierem Georgakakisem a Jayem Rowellem. V tomto kontextu se prezident Hollande stal hráčem ve velmi...
|
|
|
Reflexe teorie optimální měnové oblasti v diskurzu politických stran ČSSD a ODS o vstupu ČR do eurozóny v letech 2010 - 2012
Müller, Lukáš ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
1 Abstrakt Tato studie se zabývá reflexí teorie optimální měnové oblasti (Optimal currency area - OCA) ve veřejné diskuzi dvou nejsilnějších českých politických stran, ČSSD a ODS, o vstupu ČR do eurozóny. Přestože eurozóna před začátkem zkoumaného období nesplňovala kritéria, daná OCA, vstupovaly obě politické strany do voleb do Poslanecké sněmovny parlamentu ČR v květnu 2010 s více či méně proevropským volebním programem navzdory klesajícímu trendu veřejné podpory přijetí eura v ČR. Jak ČSSD, tak ODS však ve své argumentaci pouze omezeně zohledňovaly nedostatky evropské měnové unie, vyplývající z neplnění kritérií OCA a svůj postoj vysvětlovaly pomocí jiných témat. Zatímco ČSSD svou proevropskou rétoriku udržela i po volbách, u ODS došlo k postupnému odklonu, který vyústil až v požadavek strany o referendu o zavedení eura v ČR. Sociální demokraté pak v předvolebním období drželi hlavní linii debaty o vstupu ČR do evropské měnové unie, po volbách však ze svých pozic ustoupili a drtivou většinou svých veřejných prohlášení pouze reagovali na výroky či skutky představitelů ODS.
|
host ::
RSS.