|
|
SME Access to Finance and Monetary Policy of the ECB
Brázdová, Martina ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Dědek, Oldřich (oponent)
Cílem této práce je poskytnout nový pohled na vlastnosti ovlivňující přístup k finančním prostředkům pro firmy a roli měnové politiky Evropské centrální banky (ECB). Popisujeme a analyzujeme nejenom tyto determinanty přístupu k financím, ale zaměřujeme se i na teorii finančního zprostředkování. Klíčová část práce analyzuje dotazníková data Evropské komise a ECB. Tato data pokrývají 16 zemí eurozóny a jsou z 11 dotazníkových vln v období od roku 2009 do roku 2014. Model sestavujeme pomocí tradičních proměnných, jako jsou vlastnosti představující velikost firmy a její věk. Dále používáme zcela novou proměnnou pro zachycení měnové politiky ECB - stínová sazba. Předpokládáme, že menší a mladší firmy se sníženou ziskovostí během posledních 6 měsíců a zvýšenou zadlužeností během téhož období mají větší pravděpodobnost vnímání problémů s přístupem k financím. Naše výsledky jsou intuitivně konzistentní s teoretickými předpoklady a také ukazují, že čím volnější je měnová politika ECB, tím nižší je souhrnný indikátor finanční mezery. Zajímavé je, že jsme nepotvrdili existenci kanálu přijímání rizika (risk-taking channel). Celkově využíváme rozšířená data o nejaktuálnější dostupné dotazníkové vlny a používáme upravenou metodologii pro náš odhad.
|
|
|
Determinants of FDI location across European Countries: role of economic and non-economic factors in decision-making by means of econometric analysis of panel data for 1995-2010
Brázdová, Martina ; Benáček, Vladimír (vedoucí práce) ; Bobková, Božena (oponent)
Tato práce nahlíží na faktory, které ovlivňují příliv přímých zahraničních investic (PZI). Zajímali jsme se o toky PZI směřovaných do evropských států a zkoumali jsme fenomén PZI jak po teoretické, tak praktické stránce. Touto prací rozšiřujeme literaturu, jež se zaobírá vztahem mezi přímými zahraničními investicemi a vlivem institucí. Naše hypotéza je, že země s vyspělým institucionálním zázemím přitahují více zahraničních investic, což je v souladu s očekáváním, že dobré instituce vytváří lepší podmínky k investování. Zejména co se týká nižších nákladů spojených s podnikáním a nižšího rizika. Hlavním cílem práce je doplnit předchozí studie, které se tématem zabývaly, ale nezahrnuly do dat období finanční krize. Klíčová část práce analyzuje panelová data pro 33 evropských zemí mezi lety 1995 až 2010. Sestavili jsme model determinantů PZI a následně ho odhadli metodami vhodnými pro panelová data. Empirická část odhalila, že přestože jsou některé institucionální proměnné signifikantní, zůstávají spíše doplňkovými faktory. Naopak tradiční ekonomické proměnné jsou jasně signifikantní. Naše závěry jsou intuitivně konzistentní s teoretickými předpoklady a ukazují, že růst trhu, nízké překážky v obchodování, dobrá infrastruktura a nízké náklady na mzdu jsou klíčovými faktory přílivu PZI. Dalšími...
|
|
| |
|
|
SME Access to Finance and Monetary Policy of the ECB
Brázdová, Martina ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Dědek, Oldřich (oponent)
Cílem této práce je poskytnout nový pohled na vlastnosti ovlivňující přístup k finančním prostředkům pro firmy a roli měnové politiky Evropské centrální banky (ECB). Popisujeme a analyzujeme nejenom tyto determinanty přístupu k financím, ale zaměřujeme se i na teorii finančního zprostředkování. Klíčová část práce analyzuje dotazníková data Evropské komise a ECB. Tato data pokrývají 16 zemí eurozóny a jsou z 11 dotazníkových vln v období od roku 2009 do roku 2014. Model sestavujeme pomocí tradičních proměnných, jako jsou vlastnosti představující velikost firmy a její věk. Dále používáme zcela novou proměnnou pro zachycení měnové politiky ECB - stínová sazba. Předpokládáme, že menší a mladší firmy se sníženou ziskovostí během posledních 6 měsíců a zvýšenou zadlužeností během téhož období mají větší pravděpodobnost vnímání problémů s přístupem k financím. Naše výsledky jsou intuitivně konzistentní s teoretickými předpoklady a také ukazují, že čím volnější je měnová politika ECB, tím nižší je souhrnný indikátor finanční mezery. Zajímavé je, že jsme nepotvrdili existenci kanálu přijímání rizika (risk-taking channel). Celkově využíváme rozšířená data o nejaktuálnější dostupné dotazníkové vlny a používáme upravenou metodologii pro náš odhad.
|
|
|
Determinants of FDI location across European Countries: role of economic and non-economic factors in decision-making by means of econometric analysis of panel data for 1995-2010
Brázdová, Martina ; Benáček, Vladimír (vedoucí práce) ; Bobková, Božena (oponent)
Tato práce nahlíží na faktory, které ovlivňují příliv přímých zahraničních investic (PZI). Zajímali jsme se o toky PZI směřovaných do evropských států a zkoumali jsme fenomén PZI jak po teoretické, tak praktické stránce. Touto prací rozšiřujeme literaturu, jež se zaobírá vztahem mezi přímými zahraničními investicemi a vlivem institucí. Naše hypotéza je, že země s vyspělým institucionálním zázemím přitahují více zahraničních investic, což je v souladu s očekáváním, že dobré instituce vytváří lepší podmínky k investování. Zejména co se týká nižších nákladů spojených s podnikáním a nižšího rizika. Hlavním cílem práce je doplnit předchozí studie, které se tématem zabývaly, ale nezahrnuly do dat období finanční krize. Klíčová část práce analyzuje panelová data pro 33 evropských zemí mezi lety 1995 až 2010. Sestavili jsme model determinantů PZI a následně ho odhadli metodami vhodnými pro panelová data. Empirická část odhalila, že přestože jsou některé institucionální proměnné signifikantní, zůstávají spíše doplňkovými faktory. Naopak tradiční ekonomické proměnné jsou jasně signifikantní. Naše závěry jsou intuitivně konzistentní s teoretickými předpoklady a ukazují, že růst trhu, nízké překážky v obchodování, dobrá infrastruktura a nízké náklady na mzdu jsou klíčovými faktory přílivu PZI. Dalšími...
|
host ::
RSS.