|
|
Kulturní a literární činnost Josefa Škvoreckého v exilu
ŠTEKLOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá životem a prací českého spisovatele Josefa Škvoreckého. Zaměřuje se hlavně na jeho život v Kanadě, jeho vliv na anglofonní literární a kulturní svět a vliv tohoto světa na něj. Cílem práce je popsat jeho činnost v exilu (aktivity vydavatelství '68 Publishers, působení v oblasti překladatelství a další), dále popsat jeho úspěchy a také přijít s objektivním a uceleným popisem jeho života.
|
|
|
Čeští krajané v ruském Novorossijsku
Staniševská, Angelina ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Adamovičová, Ana (oponent)
Autor: Angelina Staniševská Název bakalářské práce: Čeští krajané v ruském Novorossijsku Škola: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta Rok vydání: 2014 Počet stran: 40 Tato bakalářská práce pojednává o českém vystěhovalectví do Ruska, konkrétně do města Novorossijsk, o kultuře českých krajanů, jejich zvycích a tradicích od 19. století po současnost. Jejím cílem je zjistit původ a počet českých krajanů. Dále se práce zabývá sociolingvistickým průzkumem mezi českými krajany v Novorossijsku (stavem českého jazyka dnešních krajanů).
|
|
|
Latinskoamerická imigrace ve Španělsku v posledních dvaceti letech
Řeháčková, Linda ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou latinskoamerické imigrace ve Španělsku především v období posledních dvaceti let (1990 - 2010). Práce je rozdělena na dvě základní části. První část je věnována obecnému přehledu a nejdůležitějším aspektům souvisejícím s emigrací Latinoameričanů do Španělska. Jednotlivé kapitoly se zaměřují na témata: diskuze a vývoj výzkumu imigrace ve Španělsku, kořeny latinskoamerické emigrace, Španělsko jako cílová destinace emigrantů, migrační politika Španělska, složení latinskoamerického obyvatelstva žijícího ve Španělsku, začlenění latinskoamerických imigrantů na španělský pracovní trh a latinskoamerické gangy ve Španělsku. Druhá část práce je věnována výzkumu zaměřenému na soužití Španělů a Latinoameričanů na Iberském poloostrově. Pomocí dotazníkového šetření byly zkoumány zejména důvody, které vedly obyvatele Latinské Ameriky k vystěhovalectví do Španělska, zkušenosti Latinoameričanů s přístupy Španělů k imigrantům, postoje Španělů k latinskoamerické imigraci a v neposlední řadě integrace latinskoamerických imigrantů do španělské společnosti. Ve své práci vycházím z dostupných materiálů týkajících se dané problematiky, tj. již existujících studií věnujících se imigraci současné doby, a statistických údajů, které jsou výsledkem činnosti španělských úřadů. Klíčová...
|
|
|
Život v uprchlických táborech v Bavorsku po druhé světové válce
Hypšová, Ilona ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Název práce: Život v uprchlických táborech v Bavorsku po druhé světové válce Autor práce: Ilona Hypšová Vedoucí práce: doc. PhDr. Jiří Hnilica, Ph.D. Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá životem v uprchlických táborech v Bavorsku po druhé světové válce. K tomu si pokládá několik otázek, mezi něž patří: "Jaká byla situace ve střední Evropě, především v Československu a Německu mezi léty 1945-1955?", "Z jakého důvodu lidé odcházeli či utíkali z Československa? Jaké byly jejich začátky v uprchlických táborech? A "Jaký zde byl život?". Problematika útěků a odchodů z Československa souvisí s poválečnou situací jak v ČSR, tak Německu v letech 1945-1955. Její studium ukazuje na složitost doby v obou zemích. Československo se pomalu ocitá pod nadvládou komunistické strany, Německo je v troskách, zpočátku rozdělené mezi čtyři vítězné velmoci: USA, Velkou Británii, Sovětských svaz a Francii. Bezprostředně po válce jsou z Československa vyhnáni a následně odsunuti sudetští Němci, kteří nacházejí útočiště ve zničeném Německu, především v Bavorsku. K prchajícím Němcům se jen o málo později přidávají českoslovenští uprchlíci, jež utíkají před nově nastoleným režimem. Jejich cesty směřovaly do Spojených států nebo Austrálie, ale první kroky uprchlíci trávili právě v německých táborech. Pro pochopení dané...
|
|
|
Zastávka
Jonas, Julija ; Vlachyňská,, Petra (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Projekt se zabývá fenoménem zastávky veřejné dopravy, který by měl sloužit jako metafora pro emigraci a čekajícího člověka. Zkoumání tohoto tématu pomáhá pochopit otázky vzájemného porozumění, které vyvstávají v procesu interkulturní interakce. Projekt je zaměřen na analýzu jednotlivých fází proměny osobnosti člověka během emigrace, především ve vztahu k procesu čekání a očekávání. Zároveň byla využita poetika zastavení a také jeho fyzického prožívání. Materie hraje v projektu důležitou roli. Mým záměrem bylo ztvárnit čekajícího člověka, se kterým by bylo možné zkrátit vzdálenost, nějakým způsobem se i ztotožnit. Samotný kokon s nepatrnou přítomností lidské postavy v sobě nese skrytou krásu, kterou do něj lidský život mimovolně vkládá. Finální instalace je umístěna ve veřejném prostoru, na autobusových zastávkách, kde přítomnost uměleckého objektu vytváří atmosféru na hranici inscenované a autentické reality. Ve výsledku je projekt o kráse klidu a zároveň napětí z očekávání.
|
|
|
Bosenská diaspora v očích Sarajevanů - emigrační percepce a stereotypy
Čajić, Sanina ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Diplomová práce pod názvem "Bosenská diaspora v očích Sarajevanů - emigrační percepce a stereotypy" přibližuje obraz bosenské diaspory a veřejné mínění o ní z perspektivy Sarajevanů. Jedná se o sociopsychologický kvalitativní výzkum na základě analýzy 18 polostrukturovaných rozhovorů s obyvateli Sarajeva. Za využití existujících teoretických konceptů je primárním cílem prozkoumat a vyjmenovat nejrozšířenější stereotypy o bosenské diaspoře, bez ohledu na to, zda se jedná o válečné uprchlíky nebo o ekonomické emigranty. Práce též představuje pokus o identifikaci hlavních důvodů jejich existence, udržení a hledá možné návrhy na jejich odstranění. Zda je odchod v očích Sarajevanů legitimní, zda diaspora žije lépe, jak ji ovlivnil život na "Západě" a nakolik jsou si Sarajevané vědomi potenciálu a přínosů, který představuje diaspora pro Bosnu a Hercegovinu jsou některými z otázek na které tato práce hledá odpověď. Politický a etnický rozměr diaspory nejsou předmětem výzkumu, jelikož kulturní stereotypy o bosenské diaspoře nerozlišují mezi různými etnicitami. Pro dotvoření celkového kontextu jsou zahrnuty i emigrační trendy Bosny a Hercegoviny a pojem bosenské diaspory je definován pomocí stanovených kritérií. Kriticky jsou identifikovány způsoby, jak ekonomické, politické a kulturní podmínky, zaznívající...
|
|
|
Adaptace černobylských Čechů v českém prostředí
Hlaváčová, Julie ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pergl, David (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá adaptací druhé generace černobylských Čechů, kteří na české území reemigrovali mezi lety 1991 - 1993 z území dnešní Ukrajiny. Primárním cílem je zjistit, jak vnímají proces vlastní adaptace, jak uvažují o vlastní národní identitě a v čem je specifická. Teoretická část popisuje historický kontext Čechů na Ukrajině a jejich reemigrace zpět do vlasti. Metodologická část vysvětluje použití polostrukturovaných rozhovorů jakožto výzkumné metody, představuji zde také zvolenou metodu kvalitativní analýzy a etické hledisko výzkumu. V empirické části následně představuji kódy a kategorie vytvořené během analýzy. Témata, která vyplývají z analýzy dat, jsou rozdělena do čtyř kategorií: vnímání života v České republice, osobnostní rysy, prvky každodenního života a sociální vazby. Prostřednictvím těchto kategorií prezentuji vnímání procesu adaptace, začlenění do společnosti i vlastní národní identity ze strany přesídlenců. V závěrečné části práce diskutuji získaná zjištění ve vztahu k výzkumným otázkám. Poznatky se snažím propojit s teoretickým modelem adaptačních strategií vytvořeným Johnem W. Berrym.
|
|
|
Dvě Jugoslávie: jedna ztracená, druhá vysněná. Válečný konflikt a rozpad Jugoslávské federace z perspektivy jugoslávské emigrantské komunity v České republice
Hamoudová, Barbora ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá reflexí válečného konfliktu a následného rozpadu Jugoslávie v první polovině 90. let 20. století z perspektivy zástupců různých etnických a náboženských skupin, pocházejících ze zemí této bývalé federace, kteří nalezli nový domov v České republice. Cílem práce je zachycení jejich vzpomínání a vnímání příčin a důsledků této dějinné události prostřednictvím orální historie, a to v souladu s post-pozitivistickým paradigmatem po kulturním obratu v 80. letech 20. století. Na základě analýzy a interpretace orálně historických rozhovorů se pokusím o interpretativní průnik do historické subjektivity těchto narátorů. Bude mě zajímat také otázka jejich postkonfliktní identity a jejich postoj k rozpadu Jugoslávie a k poválečnému transnacionalismu. Mými narátory jsou ex-Jugoslávci, kteří se narodili v 60. a 70. letech v bývalé Jugoslávii na území Bosny a Hercegoviny, v době občanské války (1992- 1995) byli již dospělí lidé a emigrovali během války či bezprostředně po ní. Klíčová slova: Jugoslávie, občanská válka, orální historie, emigrace, nacionalismus, náboženství, post- konfliktní identita, subjektivita, transnacionalismus, diaspora
|
|
|
Příběh českých imigrantů v USA od konce 19. století až do současnosti: Identita i každodennost v New Prague, Minnesota
ZAVADILOVÁ, Eva
Cílem této práce je popsat životní osudy, strasti i radosti českých venkovanů (a jejich potomků), kteří se v době mezi 2. polovinou 19. století a 1. světovou válkou rozhodli emigrovat do USA, kde zanechali odkaz přetrvávající až do dnešní doby. První část práce se věnuje obecné historii a poznatkům o vystěhovalectví Čechů do USA, jeho příčinám a průběhům. Díky shromážděným dopisům, letákům a archivním záznamům se pak pokouší rekonstruovat cesty emigrantů z Čech až do jejich nového domova za oceánem. Dále pak popisuje nejrůznější problémy, s nimiž se museli krajané vypořádat hned po vylodění ve Spojených státech, na cestě za volnými pozemky nebo při budování příbytků. Práce také zachycuje snahy o vytváření krajanských komunit a spolků společně s tradicemi, které si s sebou čeští přistěhovalci přinesli. Druhá část se zaměřuje na konkrétní město v Minnesotě, zmíní však i okolní osady a města, jejichž názvy svědčí o českém původu jejich zakladatelů. Práce se soustředí na historii města New Prague a jeho okolí, spolky a tradice, jež se vážou k českému kulturnímu dědictví a i dnes hrají důležitou roli při udržování čecho-americké identity místních obyvatel. Díky informacím od tamních obyvatel se práce snaží zachytit a následně analyzovat vnímání jejich českého původu, popř. i jejich snahy udržovat povědomí o české kultuře a jazyku. Závěrem se práce zaměří na konkrétní akce a festivaly v New Prague a okolí, jež slouží jako důkaz o stále přetrvávajícím povědomí o české kultuře mezi Američany.
|
|
|
Československá námořní plavba očima československých námořníků (1959 -1989)
Krátká, Lenka ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem práce je rozšířit dosud známé poznatky o historii podniku Československá námořní plavba, a to v období od jeho založení v roce 1959 do roku 1989. Těžištěm poznání jsou zde rozhovory s bývalými československými námořníky vedené metodou orální historie. Vedle toho se práce opírá jednak o archivní materiály ze sbírek Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek, jednak o dostupné literární zdroje. V textu je reflektována specifičnost tématu (provozování námořní plavby v zemi bez přímého přístupu k moři, navíc v podmínkách nedemokratického uspořádání státu) a je zde zpracována historie podniku samotného; největší měrou se však autorka soustředí na podmínky života námořníků. Kromě toho, že autorka prezentuje přímá svědectví, v nichž narátoři popisují, jak vypadal život a práce námořníků na československých námořních lodích, rozpracovává především tematické okruhy týkající se cestování, emigrace, působení komunistického režimu na námořních lodích a soukromého života námořníků. Autorka nenabízí jednoznačné závěry, její snahou je nahlížet danou problematiku z nejrůznějších úhlů pohledu. Námořníci nejsou zobrazováni jako výjimeční lidé, ale jako muži, pro které se práce na moři stala smyslem života, což zásadním způsobem ovlivnilo nejen je samotné, ale i životy jejich rodin.
|
host ::
RSS.