|
|
Krize moderního člověka v díle Egona Hostovského
Rut, Ivan ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje srovnávání próz Egona Hostovského se zřetelem na téma krize moderního člověka. Navazuje na diskurs o jeho díle a diskutuje jeho různá hlediska zejména pak prisma psychologické, existenciální a minoritně také souvislosti s realistickým a expresionistickým narativním půdorysem. Dále exponuje vývoj Hostovského poetiky a recepci jeho pozdní tvorby zejména románu Dobročinný večírek. Práce se opírá především o poznatky a pojmy představených v z publikacích Vladimíra Papouška, Lubomíra Doležela a Františka Kautmana. Výsledky komparativní analýzy poukazují na vnitřní spojitost narativního zobrazování viny a úzkosti zejména v románu Dům bez pána a povídkovém souboru Listy z vyhnanství, umožňující představu nové autenticity lidského subjektu, pro níž je příznačná modernistická nejistota a vykořeněnost. Ty také zcela podmiňují i axiologické hledání v Hostovského díle. Výjimku představují Hostovského politicky orientované romány Sedmkrát v hlavní úloze a Půlnoční pacient, v nichž se objevuje množství konzervativních konstrukcí a dekadentních úvah. Motivicky se ústřední vývoj poetiky projevuje také v zobrazování roztříštěné identity jedince, které začíná v románu Ztracený stín s představou možné opětovné integrace a končí románem Všeobecné spiknutí smířením se s existenciálním statusem...
|
|
| |
|
|
Obrazy Prahy v dílech poúnorových exulantů
Kaprálová, Klára ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
ČESKÝ ABSTRAKT V diplomové práci mapuji obrazy Prahy v dílech tří spisovatelů, kteří emigrovali po roce 1948: Egon Hostovský, Zdeněk Němeček a Jiří Kovtun. Obrazy Prahy, v práci (re)konstruované jsou poměrně rozmanité, třebaže odkazují k témuž místu a k relativně úzkému časovému horizontu. V románu Egona Hostovského Nezvěstný dominují motivy, jakými jsou šeď, neostré kontury, divadelnost, panoptikum a svébytně pojatá metaforičnost únorové (tudíž také předjarně pošmourné) Prahy, u Zdeňka Němečka se jako stěžejní ukazuje intimní vztah vypravěče k hlavní postavě, úsporná dialogičnost, pohled shora, pochmurné ladění a pocit odcizení; v Kovtunově Pražské ekloze vládne ironie (ta je patrně také produktem výrazného časového odstupu od pojednávaných událostí), naturalistické prvky a válečná atmosféra. Navzdory rozdílným životním příběhům jmenovaných spisovatelů a jejich odlišné poetice je pojí nejen citelný vztah k Praze, nýbrž se jejich emigrantský osud protne v zajišťování provozu Rádia Svobodná Evropa, do jehož programu Slovo a svět přispívali svými postřehy a názory. Hlavní teoretické východisko diplomové práce představuje poetologie města v podání Daniely Hodrové (Citlivé město). Při interpretaci se neomezuji pouze na zmiňovaná literární díla (práce nebude tudíž výhradně poetologická), nýbrž zohledňuji také...
|
|
|
Literární konstrukce paměti a vzpomínání v díle Egona Hostovského
Zetová, Marie ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce se snaží o srovnávací interpretaci vybraných děl Egona Hostovského s důrazem na poetiku spojenou s tématy paměti a vzpomínání. Pozornost je soustředěna zejména na to, jakou roli paměť protagonistů sehrává při konstituci vyprávějícího subjektu a ostatních postav díla, na vztah mezi vzpomínkou a fikcí, resp. pamětí a imaginací, a na původ a funkci sentimentálních či nostalgických motivů, jež se v této souvislosti objevují. Jádro práce tvoří zejména četba Hostovského děl napsaných v období 30. a 40. let. Klíčová slova: Egon Hostovský, paměť, vzpomínání, narativní identita, fikce, nostalgie
|
|
| |
|
|
Co zbylo z Půlnočního pacienta… Aneb Les Espions Henriho-Georgese Clouzota
Svobodová, Barbora
Příspěvěk se věnuje románu Půlnoční pacient od českého spisovatele Egona Hostovského a filmu Les Espions francouzského režiséra Henriho-Georgese Clouzota, jemuž kniha posloužila jako inspirační zdroj. Text stručně představuje genezi filmu, věnuje se vzájemné kompraci románu a filmového díla a soustředí se na recepci filmu a jeho kritické přijetí především ve francouzském prostředí.
|
|
|
Obrazy Prahy v dílech poúnorových exulantů
Kaprálová, Klára ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
ČESKÝ ABSTRAKT V diplomové práci mapuji obrazy Prahy v dílech tří spisovatelů, kteří emigrovali po roce 1948: Egon Hostovský, Zdeněk Němeček a Jiří Kovtun. Obrazy Prahy, v práci (re)konstruované jsou poměrně rozmanité, třebaže odkazují k témuž místu a k relativně úzkému časovému horizontu. V románu Egona Hostovského Nezvěstný dominují motivy, jakými jsou šeď, neostré kontury, divadelnost, panoptikum a svébytně pojatá metaforičnost únorové (tudíž také předjarně pošmourné) Prahy, u Zdeňka Němečka se jako stěžejní ukazuje intimní vztah vypravěče k hlavní postavě, úsporná dialogičnost, pohled shora, pochmurné ladění a pocit odcizení; v Kovtunově Pražské ekloze vládne ironie (ta je patrně také produktem výrazného časového odstupu od pojednávaných událostí), naturalistické prvky a válečná atmosféra. Navzdory rozdílným životním příběhům jmenovaných spisovatelů a jejich odlišné poetice je pojí nejen citelný vztah k Praze, nýbrž se jejich emigrantský osud protne v zajišťování provozu Rádia Svobodná Evropa, do jehož programu Slovo a svět přispívali svými postřehy a názory. Hlavní teoretické východisko diplomové práce představuje poetologie města v podání Daniely Hodrové (Citlivé město). Při interpretaci se neomezuji pouze na zmiňovaná literární díla (práce nebude tudíž výhradně poetologická), nýbrž zohledňuji také...
|
|
|
Kritický ohlas na poválečná díla Egona Hostovského
Zbořil, Jakub ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Kritický ohlas na poválečná díla Egona Hostovského se snaží zmapovat ohlas tří poválečných děl (Cizinec hledá byt, Osamělí buřiči, Nezvěstný) spisovatele Egona Hostovského v domácím, exilovém a zahraničním prostředí. Samotnému popisu kritického ohlasu jednotlivých děl předchází kapitola, která se snaží zachytit Hostovského tvorbu předválečnou a tvorbu válečnou, které mají na jeho pozdější dílo výrazný vliv. Výsledku práce bylo dosaženo kvalitativní analýzou dobových kritik, stejně tak díky publikovaným vzpomínkám samotného autora v autobiografii Literární dobrodružství českého spisovatele v cizině a díky dílům literárního kritika Václava Papouška. Z důvodu Hostovského exilového pobytu a s tím spojenou cenzurou jeho děl v Československu je období zpracovaných recenzí široké - od roku 1947 až po současnost.
|
|
| |
|
|
Reprezentace světa očima dítěte
TALÍŘOVÁ, Elmira
Tato bakalářská práce se věnuje zkoumání vypravěčských strategií při reprezentaci světa očima dítěte v dílech českých (popřípadě světových) autorů 1. poloviny 20. století. Je zaměřena zejména na román Černá tlupa Egona Hostovského, román Janka Olgy Barényi a Bylo nás pět Karla Poláčka. Práce je pojata nejen teoreticky z hlediska vypravěčských strategií, ale i z pohledu dobového historického a kulturního kontextu, v němž dílo vzniklo.
|
host ::
RSS.