|
|
Znalecké dokazování v trestním řízení
Borčevský, Pavel ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
Tato práce je věnována problematice znaleckého zkoumání v trestním řízení. Autor si stanovil cíl provést analýzu právní úpravy tohoto specifického důkazního prostředku v trestním řádu, identifikovat její nedostatky a navrhnout možná legislativní řešení. Je si přitom plně vědom, že postavení znalce je spoluurčeno i zákonem o znalcích a tlumočnících, této organizační normě se však věnuje pouze okrajově, neboť hlavní ambicí bylo analyzovat možnosti využití znaleckého posudku v rámci trestního procesu. V předkládané práci autor popisuje historický vývoj tohoto důkazního prostředku, právně teoretické koncepce postavení znalce a především předkládá své úvahy z hlediska platné právní úpravy, kdy rozebírá znalecký důkaz od jeho počátečního stadia ve formě přibrání znalce, přes přípravu a podání posudku až po jeho hodnocení. Všímá si též některých aktuálních otázek, jako je konfrontace znalců či využití počítačových programů ve znalecké činnosti. Vzhledem k tomu, že je aktuálně připravovaná rekodifikace trestního práva procesního, považuje disertant toto téma za aktuální pro praxi. Vedlejší ambicí autora bylo vytvořit příručku, která by byla využitelná pro všechny, kdo se zajímají o "znalecké právo". Disertační práce vychází z právního stavu ke dni 1. 4. 2017.
|
|
|
Vybrané otázky dokazování ve sporném řízení
Kabát, Jakub ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Resumé Tématem této diplomové práce jsou Vybrané otázky dokazování v civilním řízení sporném. Dokazování jako takové zaujímá v rámci civilního procesu významnou pozici, neboť je předpokladem pro vydání správného a spravedlivého rozhodnutí soudu. Cílem této práce je pojednat o těch institutech procesního dokazování, které vedou subjekty sporného řízení k určité procesní aktivitě za účelem zjištění skutkových okolností a vydání rozhodnutí ve věci. Diplomová práce je rozdělena na šest kapitol, přičemž první kapitola obsahuje úvod a poslední, šestá kapitola, obsahuje závěr. Druhá kapitola obsahuje základní otázky civilního dokazování a je rozdělena do čtyř podkapitol. Jednotlivé podkapitoly se zabývají pojmem procesního dokazování, předmětem dokazování (který je vymezen jak pozitivně, tak negativně), instituty usnadňujícími dokazování (právní domněnky a fikce, prejudiciální otázka a úvaha soudu) a konečně samotným průběhem dokazování. Dokazování je rozděleno do několika fází, a to navrhování důkazů, obstarávání důkazů, provádění důkazů a jejich hodnocení. Třetí kapitola se zabývá civilním řízením sporným, vymezuje jej oproti řízení nespornému a obsahuje výčet a vysvětlení odvětvových zásad civilního procesu, které mají vliv na dokazování a které jsou spornému řízení vlastní. Čtvrtá kapitola pojednává o...
|
|
|
Důkazní břemeno v civilním procesu
Loutchan, Petr ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Název diplomové práce: Důkazní břemeno v civilním procesu Tato práce se zabývá problematikou důkazního břemene, snaží se ji zasadit do určitého rámce, který je nezbytný pro bližší porozumění danému tématu. V úvodní kapitole zmiňuji základní zásady aplikovatelné v případě všech procesních předpisů. Tyto zásady jsou významné z hlediska interpretace Evropské úmluvy, zároveň se používají i pro bližší integraci evropského práva. Následují principy vlastní pouze civilnímu procesu, které jsou charakteristické existencí protikladných dvojic a tím, že se vlastně nikdy neuplatňují ve své čisté podobě. Druhá kapitola je věnována dokazování. Zmiňuji definici dokazování, odlišení procesního dokazování od klasického logického, účel dokazování a jeho předmět. Následuje výběr skutečností, které se nemusí dokazovat, ať z důvodu existence domněnek či všeobecné známosti. Zvláštní pozornost je věnována institutům usnadňujícím dokazování. Rovněž definuje základní pojmy dokazování. Nesnaží se však být komplexním pojednáním o dokazování, to by snad ani vzhledem k rozsahu nebylo možné. Vybírá si proto opravdu jen vybrané kapitoly nezbytné pro pochopení tématu této práce. Třetí kapitola je úvodem do procesních povinností a procesních břemen. Zmiňuje rozlišení mezi oběma instituty a snaží se o komplexní popis těch, které...
|
|
|
Dokazování v civilním řízení (vybrané otázky)
Zezulka, Ondřej ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Záměrem této práce je popsat a zhodnotit aktuální úpravu dokazování, procesních povinností a břemen účastníků řízení v civilním řízení. Dílčí pozornost je kladena na problematiku důkazního břemene a jeho významu pro nalézací řízení sporné. Práce je dělena do tří částí. První část této práce je věnována teorii procesního dokazování. Tato část poskytuje obecný přehled zvolené problematiky a zároveň slouží jako úvod pro další oddíly. Popisuje zde pojem dokazování jako postup soudu vedoucí ke zjištění určitých skutkových okolností. Stručně se věnuje účelu, předmětu i jednotlivým zásadám, na nichž procesní dokazování spočívá. Druhá část této práce pojednává o procesních povinnostech. Uvedené oddíly v podstatě shrnují, jaké chování od účastníků řízení zákonodárce očekává a jaké jednání stranám autoritativně předepisuje pod hrozbou nejrůznějších sankcí. Třebaže tato část textu předchází materiálnímu jádru této práce a uvádí jej, je mu významově i obsahově zcela rovnocenná. Třetí část této práce vysvětluje institut procesních břemen. Klade důraz nejen na teoretickou průpravu a historický vývoj dané problematiky, ale i aktuální výskyt v právním řádu České republiky a promítnutí do aplikační praxe.
|
|
|
Postavení soudce při dokazování ve sporném řízení se zřetelem k praxi
Tajovská, Ludmila ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je poskytnout informace o postavení soudce při dokazování ve sporném řízení, se zvláštním zaměřením na provádění důkazů. V textu často používám konkrétní rozhodnutí Ústavního soudu ČR a Nejvyššího soudu ČR, a to pro názorné předvedení způsobu, jakým jsou právním řádem stanovené instituty aplikované v praxi. Pro výběr tohoto tématu jsem se rozhodla, protože mě velmi zajímá soudcovská profese a její praktické aspekty zejména v rámci procesního dokazování. Více důvodů pro mé bádání je konstatováno v úvodní části této práce. Celá práce sestává ze tří částí, přičemž každá z nich pojednává o různých stránkách dokazování či postavení soudce ve smyslu jeho práv, povinností, činnosti a také odpovědnosti. První část obecně charakterizuje důkazní řízení a vytváří základ pro následující část, která je zaměřena na dílčí fázi dokazování (tj. provádění důkazů). Tato část je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola popisuje sporné a nesporné řízení a rovněž podává vysvětlení základních rozdílů mezi těmito pojmy. Druhá kapitola pojednává o základních zásadách soudnictví a civilního procesu. Třetí kapitola se vztahuje k základním pojmům důkazního řízení, jako je pojem dokazování, předmět dokazování, důkazní prostředky či fáze dokazování. První část je zakončena kapitolou, která...
|
|
|
Dokazování negativních skutečností
Škop, Miroslav ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Žák Krzyžanková, Katarzyna (oponent)
Diplomová práce se zabývá dokazováním negativních skutečností, tedy dokazováním neexistence objektu, stavu nebo děje. Autor diplomové práce předkládá definici negativní skutečnosti a uvádí přehled negativních skutečností v rozhodovací činnosti českých orgánů veřejné moci. Autor současně analyzuje vybraná česká soudní rozhodnutí a ilustruje dokazování negativních skutečností na typických případech. Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola obsahuje definici pojmu negativní skutečnosti. Autor v této části poukazuje na potenciální problémy spojené s identifikací negativních skutečností, zejména na rozdíl mezi skutkovým poznatkem, negativním tvrzením a právním posouzením. Druhá kapitola pojednává o tom, zda se negativní skutečnosti mohou stát předmětem dokazování jako praktického způsobu zjišťování rozhodných skutečností. Současně obsahuje krátké pojednání o přístupu k dokazování negativních skutečností v zahraničí, konkrétně na Slovensku, ve Velké Británii a ve Spojených státech amerických. Třetí, čtvrtá a pátá kapitola obsahuje pojednání o dokazování negativních skutečností vždy v jednom typu řízení, konkrétně v občanském soudním řízení, ve správním řízení a správním soudnictví a konečně v trestním řízení. Autor v jednotlivých kapitolách shrnuje zásady dokazování pro jednotlivé...
|
|
|
Zvláštní způsoby dokazování v trestním řízení - konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus
Hanák, Milan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Zvláštní způsoby dokazování v trestním řízení - konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus Abstrakt Tato práce pojednává o zvláštních způsobech dokazování v trestním řízení, kterými jsou konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus, rekonstrukce a prověrka na místě, a které jsou upraveny v oddílu třetím hlavy páté trestního řádu. V úvodu práce je stručně popsán historický vývoj zvláštních způsobů dokazování a nalezneme zde i zamyšlení nad rozdíly kriminalistických metod a procesních úkonů. Úvodní část také popisuje zákonnou úpravu zvláštních způsobů dokazování v platném trestním řádu, a co této úpravě předcházelo. Práce se v jednotlivých částech věnuje všem zvláštním způsobům dokazování, pro bližší zkoumání si autor zvolil konfrontaci, rekognici a vyšetřovací pokus. Každá část obsahuje definici dané problematiky, zvláštnosti úkonu, jeho praktické použití a problémy s nimiž se praxe nejčastěji potýká. Části rekognice a vyšetřovací pokus byly navíc doplněny o kazuistiku z těchto oblastí. Část konfrontace mimo jiné uvádí zásady provádění konfrontace, pojednává o praktickém průběhu konfrontace, konfrontovaných subjektech a osobách přítomných konfrontaci, věnuje se také předchozímu výslechu konfrontovaných osob, dokumentaci konfrontace, aplikaci ustanovení trestního řádu o výpovědi obviněného a o svědcích,...
|
|
|
Zásada nemo tenetur se ipsum accusare
Konečná, Zuzana ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Zásada nemo tenetur se ipsum accusare Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá pojmem a vybranými aspekty principu nemo tenetur se ipsum acussare. Jde o jeden ze základních pilířů obhajoby v trestním řízení a úzce tak souvisí s právem na spravedlivý proces. Práce se zaměřuje na teoretická východiska zásady a pokouší se nastínit problematické otázky související s interpretací jejího obsahu při aplikaci v praxi, a to zejména s ohledem na přípustnou míru donucení. První kapitola diplomové práce se věnuje historickému vývoji zásady v oblasti kontinentálního i angloamerického právního systému. Druhá kapitola obsahuje přehled o tom, jakým způsobem je zásada zakotvena v mezinárodních i vnitrostátních právních pramenech. Třetí kapitola se zabývá vztahem mezi zásadou zákazu donucení k sebeobviňování a právem odepřít výpověď na základě judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu USA. Čtvrtá kapitola je věnována dokazování, a to zejména procesním důsledkům porušení předpisů při dokazování se zaměřením na zákonné a nezákonné způsoby donucení a jednotlivým vadám z nich plynoucím. Součástí kapitoly je také pojednání doktríně plodů z otráveného stromu, která se zabývá otázkou účinnosti důkazů v trestním řízení. Pátá kapitola pojednává o tom, jak se zásada nemo tenetur projevuje při identifikačních...
|
|
|
Dokazování elektronickými důkazními prostředky
Jirounková, Kristýna ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Dokazování elektronickými důkazními prostředky Abstrakt Autorka se diplomové práci zaměřuje na možnost "zneužití" dat jako elektronických důkazních prostředků. Popisuje zvláštnosti jednotlivých elektronických důkazních prostředků a upozorňuje na to, že současné technologie jsou natolik vyspělé, že jsou schopné sledovat a mapovat život jednotlivců. Na základě myšlenky, podle které lze díky každodenně ukládaným datům o digitální aktivitě osob ve spojení s GPS daty prokazovat fyzickou aktivitu osob, provádí autorka simulaci vyšetřování trestného činu vraždy. Bez ohledu na úpravu lidských práv a svobod se snaží daný trestný čin vyšetřit pouze pomocí elektronických důkazních prostředků. Následně takový postup posuzuje s ohledem na platnou právní úpravu. Závěrem se autorka věnuje problematice povinnosti mlčenlivosti advokáta v souvislosti s užíváním elektronických zařízení pro výkon své činnosti a poukazuje na zvláštnosti prohlídky prostor souvisejících s výkon advokacie. Kristýna Jirounková Diplomová práce Univerzita Karlova, Právnická fakulta
|
|
|
Meze procesní použitelnosti důkazů v trestním řízení
Zaoralová, Petra ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Záhora, Jozef (oponent) ; Říha, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou procesní použitelnosti důkazů v trestním řízení. Limitace použitelnosti důkazů v trestním procesu nejenže představuje klíčovou záruku justiční spravedlnosti, ale jedná se zejména živoucí téma, které neustále přináší aktuální problémy. Význam této problematiky v posledních letech rapidně vzrůstá zejména ohledem na stále přísnější požadavky na ochranu lidských práv a svobod, které jsou zdůrazňovány na mezinárodní úrovni a které právě jsou při použití nezákonných metod při vyhledání, zajištění a provádění důkazů v trestním řízení ohroženy. Jádrem práce je detailní analýza a zhodnocení současného právního stavu, a dále zejména poznatků plynoucích ze současné nauky a praxe věnující se otázce mezí použitelnosti důkazů v trestním řízení. V rámci této analýzy jsou v první části práce rozebrány všechny důležité a doktrinálně sporné otázky použitelnosti důkazů z pohledu nauky a judikatury. Tyto poznatky jsou obohaceny o reálné dopady do aplikační praxe. Pozornost je věnována také možnostem, která platná právní úprava nabízí za účelem reálného vyloučení nepoužitelného důkazu ze skutkového hodnocení věci. Opomenuty nejsou ani otázky související s problematikou použitelnosti důkazů odvozených od nezákonných důkazů a možnostem uplatnění tzv. doktríny "plodů z otráveného...
|
host ::
RSS.