|
|
Nadměrná spotřeba jako antropologický problém
KUKLA LENCOVÁ, Jindra
Práce se zaměřuje na problematiku nadspotřeby ve vztahu k člověku a jeho důstojnosti. Cílem bakalářské práce je zmapovat a charakterizovat spotřební kulturu v jejích klíčových znacích a projevech a tematizovat problém nadspotřeby v souvislosti s hodnotou člověka a lidskou důstojností. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole jsou popsány základními pojmy souvisejícími se spotřební kulturou. Druhá kapitola pokračuje vybranými typickými projevy současné spotřební kultury. Třetí kapitola se zabývá faktorem nadměrné spotřeby ve vztahu k hodnotě člověka a lidské důstojnosti.
|
|
|
Diváci Herbáře, pořadu popularizujícího alternativní životní styl
Gajdová, Jana ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Jansa, Petra (oponent)
Tématem mé diplomové práce jsou diváci Herbáře, pořadu vysílaného Českou televizí od roku 2013 doposud, který popularizuje alternativní životní styl, vyznačující se uvědomělými spotřebitelskými taktikami. Těmito taktikami jsou např. určité formy lokálního potravinového aktivismu vycházející z myšlenek hnutí Slow food, aplikace některých DIY praktik, snaha o částečnou potravinovou soběstačnost či jedincova snaha o minimalizaci negativních dopadů svého počínání na stav životního prostředí. Pořad Herbář je lifestylový pořad, ve kterém se vyskytují prvky televizní kulinářské turistiky zaměřené na venkov a tradice. Jedná se o specifickou televizní formu eco-reality využívající emocionální ztotožnění diváka s moderátorem, ke kterému dochází díky zvolenému způsobu moderace pořadu, a dramatizace využívající obrazů idealizovaného venkova a prostého životního stylu. Čtenáře nejprve seznámím se souvisejícími tématy, abych tak svoji práci zasadila do jasného kontextu. Následně se pokusím zodpovědět, kdo jsou diváci Herbáře, jaké jsou možné divácké přístupy k pořadu a souvisejícím tématům a jak se tyto divácké postoje promítají v životním stylu jednotlivých diváků. Tyto otázky se pokusím zodpovědět pomocí simultánní triangulace kvalitativního a kvantitativního šetření. Konkrétně seznámím čtenáře s výsledky...
|
|
|
Kontím, fáráš, lovíme: Dumpster diving a symbolické hranice mezi čistým a nečistým
Kubatová, Marie ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Autorka se v textu zabývá fenoménem dumpster divingu, v češtině označovanému jako kontejnerové potápění. Se zaměřením na takové potápěče, kteří vyjímají a konzumují jídlo z kontejnerů za supermarkety dobrovolně, bez finančního donucení, soustředí se na jejich definici čistoty a práci se symbolickými hranicemi mezi čistým a nečistým. Opřena o kontextuální ukotvení fenoménu v sociálně-environmentálních a sociálně vědních souvislostech a vycházejíc zejména z teoretické koncepce čistoty a nebezpečí Mary Douglas, předkládá čtenáři kvalitativní analýzu zúčastněných pozorování a hloubkových rozhovorů s dobrovolnými potápěči. Na základě ukotvení kvalitativních poznatků v kvantitativně a reprezentativně zjištěných postojích české veřejnosti k projevům kontejnerového potápění, všímá si pestrého složení potápěčů z hlediska jejich motivů a ideologických přesvědčení i jejich reflexe a kategorizace normově nastavených hranic, jimiž jsou potraviny jimi konzumované obestřeny. Prostřednictvím identifikace síly a podnětnosti první zkušenosti s dumpster divingem a v souvislosti s představenou hodnotou, kterou informanti přisuzují jídlu, poukazuje autorka na jejich proměnu pojetí dosud akceptovaných hranic odvíjející se od provozování dumpster divingu. Zdůrazňuje však, že navzdory přesvědčení o řádnosti a čistotě...
|
|
|
Dobrovolná skromnost: Druhá generace
Kolářová, Marta ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Východisko. Dobrovolná skromnost je forma životního stylu, jejímž typickým rysem je výběrová náročnost ve všech oblastech života člověka. Samotná náročnost života v dobrovolné skromnosti spočívá v sebekontrole spotřebního chování při dennodenní konfrontaci s mediálním tlakem, který je orientovaný na vysokou míru spotřeby. Cílem práce bylo zjistit, zda lidé, kteří vyrůstali v dobrovolně skromné rodině a byli v tomto duchu vychováváni, se i nadále drží dobrovolné střídmosti nebo se naopak od tohoto způsobu života odvrátili a připojili se k majoritnímu životnímu stylu založenému především na vysoké míře spotřeby. Metody a výsledky. Do výzkumu bylo zařazeno 40 respondentů, kteří splňovali podmínku, že dobrovolná skromnost byla součástí jejich výchovy. Osloveni byli lidé z alternativně žijících skupin (hnutí preppers, ekovesnice, makrobiotici, minimalisté, fóra matek věnujících se výchově a péči o dítě a další skupiny disponující fóry o alternativním způsobu života v dobrovolné skromnosti). Šetření probíhalo prostřednictvím elektronického dotazníku. Třináct respondentů ze čtyřiceti (32,5 %) plně odpovídalo námi stanovenému profilu dobrovolné skromnosti. Relativní četnost odpovědí od všech čtyřiceti respondentů, které naplňovaly požadavky skromného chování, činila 74,3 %. Hypotéza H1 předpokládala, že vlivem...
|
|
| |
|
|
Kontím, fáráš, lovíme: Dumpster diving a symbolické hranice mezi čistým a nečistým
Kubatová, Marie ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Autorka se v textu zabývá fenoménem dumpster divingu, v češtině označovanému jako kontejnerové potápění. Se zaměřením na takové potápěče, kteří vyjímají a konzumují jídlo z kontejnerů za supermarkety dobrovolně, bez finančního donucení, soustředí se na jejich definici čistoty a práci se symbolickými hranicemi mezi čistým a nečistým. Opřena o kontextuální ukotvení fenoménu v sociálně-environmentálních a sociálně vědních souvislostech a vycházejíc zejména z teoretické koncepce čistoty a nebezpečí Mary Douglas, předkládá čtenáři kvalitativní analýzu zúčastněných pozorování a hloubkových rozhovorů s dobrovolnými potápěči. Na základě ukotvení kvalitativních poznatků v kvantitativně a reprezentativně zjištěných postojích české veřejnosti k projevům kontejnerového potápění, všímá si pestrého složení potápěčů z hlediska jejich motivů a ideologických přesvědčení i jejich reflexe a kategorizace normově nastavených hranic, jimiž jsou potraviny jimi konzumované obestřeny. Prostřednictvím identifikace síly a podnětnosti první zkušenosti s dumpster divingem a v souvislosti s představenou hodnotou, kterou informanti přisuzují jídlu, poukazuje autorka na jejich proměnu pojetí dosud akceptovaných hranic odvíjející se od provozování dumpster divingu. Zdůrazňuje však, že navzdory přesvědčení o řádnosti a čistotě...
|
|
|
Dobrovolná skromnost: Druhá generace
Kolářová, Marta ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Východisko. Dobrovolná skromnost je forma životního stylu, jejímž typickým rysem je výběrová náročnost ve všech oblastech života člověka. Samotná náročnost života v dobrovolné skromnosti spočívá v sebekontrole spotřebního chování při dennodenní konfrontaci s mediálním tlakem, který je orientovaný na vysokou míru spotřeby. Cílem práce bylo zjistit, zda lidé, kteří vyrůstali v dobrovolně skromné rodině a byli v tomto duchu vychováváni, se i nadále drží dobrovolné střídmosti nebo se naopak od tohoto způsobu života odvrátili a připojili se k majoritnímu životnímu stylu založenému především na vysoké míře spotřeby. Metody a výsledky. Do výzkumu bylo zařazeno 40 respondentů, kteří splňovali podmínku, že dobrovolná skromnost byla součástí jejich výchovy. Osloveni byli lidé z alternativně žijících skupin (hnutí preppers, ekovesnice, makrobiotici, minimalisté, fóra matek věnujících se výchově a péči o dítě a další skupiny disponující fóry o alternativním způsobu života v dobrovolné skromnosti). Šetření probíhalo prostřednictvím elektronického dotazníku. Třináct respondentů ze čtyřiceti (32,5 %) plně odpovídalo námi stanovenému profilu dobrovolné skromnosti. Relativní četnost odpovědí od všech čtyřiceti respondentů, které naplňovaly požadavky skromného chování, činila 74,3 %. Hypotéza H1 předpokládala, že vlivem...
|
|
|
Dobrovolná skromnost ve vztahu k veganství
KYSELOVÁ, Jitka
V bakalářské práci jsou představeny dva životní styly/filosofie, dobrovolná skromnost a veganství. Cílem výzkumné části práce bylo zjistit, zdali lidé, kteří se cítí být vegany a ztotožňují se s filosofií veganství, znají termín dobrovolná skromnost, a zdali je jejich životní styl v souladu s vybranými charakteristikami této koncepce. Z výzkumného šetření, které bylo zpracováno metodou kvantitativního výzkumu (forma dotazníkového šetření), se ukázalo, že termín dobrovolná skromnost zná jedna třetina veganů. Většina však má představu, jakými hodnotami a postoji je dobrovolná skromnost charakterizována. Většina veganů se také domnívá, že žije skromněji než lidé v jejich okolí. U dvou třetin veganů nacházíme v každodenním životě proenvironmentální jednání. Vegani se často angažují v dobrovolnických organizacích a jejich jednání bývá také často ovlivněno zohledňováním znevýhodněných vrstev obyvatel.
|
host ::
RSS.