|
|
Demokratický právní stát: ideál a realita
Hruška, Petr ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá především čtyřmi tématy - právním státem, demokracií, demokratickým právním státem a jeho reálnou podobou v České republice v době celosvětové pandemie onemocnění COVID-19. Vývoj právního státu, demokracie i demokratického právního státu stále pokračuje a je ovlivňován výzvami, které v průběhu času vyvstávají. Původní formální pojetí právního státu bylo zaměřeno především na dodržování zákonnosti, zatímco pojetí materiální již zohledňuje i určité hodnotové aspekty a základní lidská práva. Dnešní podoba demokracie se podstatně odlišuje od jejího původního starořeckého vymezení. Původně měla být aplikována na malé homogenní celky, ve kterých by se jednotlivci podíleli na hlasování o všech důležitých záležitostech. Postupem času však začala být uplatňována i na velké národní státy, což vyžadovalo zejména přijetí institutu zastupitelství. Demokratický právní stát je pojmem založeným na dynamickém vyvažování složek, mezi kterými může vznikat určité napětí. Jeho ideál naplňuje situace, kdy dochází k neustálému zlepšování jeho jednotlivých aspektů co nejvyváženějším možným způsobem. Všechny zmíněné instituty byly celosvětovou pandemií onemocnění COVID-19 dotčeny. V její první vlně často docházelo z důvodu nedostatečných a nejednoznačných informací k protiústavním zásahům do...
|
|
|
Podstatné náležitosti demokratického právního státu v Ústavě České republiky
Žáček, Filip ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Preuss, Ondřej (oponent)
Podstatné náležitosti demokratického právního státu v Ústavě České republiky Abstrakt Cílem této práce je co nejkomplexněji zmapovat zakotvení materie podstatných náležitostí demokratického právního státu v právním řádu České republiky, jehož primárním ohniskem je právě Ústava účinná od 1. ledna 1993. Stěžejním úkolem autora bylo vypořádat se se skutečností, že na rozdíl od ústavních norem jiných státu, v případě českého právního řádu nejsou právní instituty tvořící ve své celistvosti materiální jádro ústavy v jejím textu výslovně identifikovány. Vedle teoretického vymezení jednotlivých složek demokratického právního státu ve světle aktuálních poznatků právní vědy, přibližuje práce postupy směřující k identifikaci jednotlivých institutů zakotvených v materii ústavního práva, jež lze zahrnout do množiny nezměnitelných součástí ústavy. Za stěžejního nositele jádra podstatných náležitostí je vnímána státní idea, která individualizuje obecně platné náležitosti demokratického právního státu pro podmínky českého právního řádu. Její vývoj je zmapován od 16. století až po současnost s přihlédnutím k tomu, kdy byla, nebo naopak nebyla, zachována její kontinuita. Značný prostor je pak věnován ovlivnění materiálního jádra současného ústavního pořádku tradicí československé ústavnosti, především pak ústavní listinou z...
|
|
|
Náboženská svoboda v demokratickém právním státě
Řepa, Karel ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Molek, Pavel (oponent) ; Wintr, Jan (oponent)
Název disertační práce, abstrakt a 3 klíčová slova v českém jazyce Název: Náboženská svoboda v demokratickém právním státě Abstrakt: Disertační práce se věnuje tématu náboženské svobody v demokratickém právním státě, a to konkrétně z pohledu ústavní teorie, lidskoprávní teorie a dále pak reflektuje vybrané aktuální problémy ochrany náboženské svobody v kontextu západních společností. Představuje tak příspěvek do domácí diskuse v právním diskursu, který se na otázky náboženské svobody tradičně soustředí spíše okrajově. V oblasti ústavní teorie si klade otázku, jaká je obecná vazba mezi konceptem moderního státu a náboženstvím, resp. mezi konceptem demokratického právního státu a náboženstvím. Na uvedený problém hledá odpověď prostřednictvím systémové teorie, která pojímá stát i náboženství jako sociální systémy, jejichž základní diferenciace spočívá v odlišení sakrálního a profánního. Jejich mezní konflikt je pojímán jako spor o suverenitu, který je však v prostředí demokratického právního státu vyrovnáván především prostřednictvím institutu náboženské svobody. Na pozadí uvedeného práce mapuje rozvoj moderního konstitucionalismu a jeho vztah k náboženství, jakož i formuluje základní pozici náboženství v soustavě demokratického právního státu. Lidskoprávní část práce přibližuje problém náboženství ve smyslu...
|
|
|
Základní otázky koncepce civilního procesu
Střeleček, Tomáš ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Ficová, Svetlana (oponent) ; Lavický, Petr (oponent)
Základní otázky koncepce civilního procesu Abstrakt Práce se věnuje základním otázkám koncepce civilního procesu (nalézacího civilního soudního řízení sporného), a tak je vystavěn systém základních otázek koncepce civilního procesu, sloužící jako prizma pro hodnocení českého civilního procesu de lege lata i de lege ferenda. Tyto základní otázky jsou rozlišeny na základní otázky koncepce civilního procesu largo sensu a stricto sensu. Uplatňuje se deduktivní přístup, postup od obecnějšího (charakter soudobého demokratického právního státu a role civilního procesu v něm, pojem civilního procesu aj.) k jednotlivějšímu (charakter vztahu soudu a stran sporu, nástroje soudu aj.). Otázky postupně zužují prostor pro koncepce civilního procesu. Jsou rozlišeny tři obecné koncepce, a to koncepce liberální, sociální a kooperativní. Dále se rozlišují zvláštní koncepce, trendy, které nenahlížejí na vztah soudu a stran komplexně (koncepce založená na case managementu, koncepce založená na access to court, koncepce založená na elektronizaci a online courtu a koncepce založená na sbližování civilních procesů v Evropě a ve světě). Práce není ani historická, ani ahistorická, snaží se předkládat závěry pro tuto dobu a dávat podněty pro rekodifikaci civilního procesu v České republice. Cílem je zhodnotit koncepce civilního...
|
|
|
Neomezitelná podstata lidských práv jako atribut demokratického právního státu?
Kubitová, Alžběta ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Preuss, Ondřej (oponent)
Demokratický právní stát je kompozit dvou principů: demokratického a právně-státního. Demokratický princip vyžaduje vládu lidu, implicitně z něj proto plyne požadavek zaručení politických práv (zejména volebního práva, svobody projevu, svobody shromažďování a sdružování) která umožňují jednotlivci aktivní účast v politickém společenství. Formální právní stát, který je definován vázanosti státní moci právem, pak vyžaduje zejména právo na přístup k soudu a na spravedlivý proces, které zaručují skutečnou vymahatelnost práva. Materiální právní stát ale vyžaduje mnohem širší okruh práv: v pojetí české jurisprudence v zásadě všech práv obsažených v Listině. Neznamená to však, že by jakýmkoliv zásahem do výše uvedených práv přestával stát být demokratickým právním státem; v takovém pojetí by ostatně na světě neexistoval jediný demokratický právní stát. Požadavkem však je, aby zásahy do základních práv probíhaly na základě zákona, proporcionálně a nezasahovaly do jejich neomezitelné podstaty. Neomezitelná podstata základního práva je limitem pro test proporcionality; je to jádro práva, do kterého nelze zasáhnout i při sebesilnějším legitimním cíli. Otázkou však zůstává, jak lidská práva v ústavní rovině nejlépe chránit. Státy kontinentální Evropy se většinou vydaly cestou kodifikace lidských práv do...
|
|
|
Materiální ohnisko Ústavy
Bělocký, Jan ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Gronský, Ján (oponent)
Resumé Diplomová práce se ve svém souhrnu zabývá vztahem státu a práva v československém a v českém ústavním prostoru. Rozhodujícím podnětem pro její vypracování byla historicky první derogace ústavního zákona Ústavním soudem České republiky. Nosným důvodem průlomového nálezu byl rozpor napadeného ústavního předpisu s materiálním ohniskem Ústavy, které chrání její demokratickou konstrukci. Cílem diplomové práce je prozkoumat podstatu, obsah a ochranu nejdůležitějšího ústavního východiska České republiky, tj. imperativu nezměnitelnosti podstatných náležitostí demokratického právního státu. Prostředkem jsou mj. historické a revoluční přeměny principu právního státu. V první části diplomová práce věnuje pozornost klíčovým dějinným událostem, které znamenaly zvrat v koncepci právního státu. Z hlediska ústavních pramenů analyzuje vznik demokratického Československa, dobu nesvobody a obnovu právního pořádku po 2. světové válce, únorové události a Ústavu 9. května, socialistickou ústavu, pražské jaro, vznik československé federace a Prohlášení Charty 77, ústavní obnovu politického pluralismu v polistopadové společnosti. Druhá část v rámci charakteristiky materiální ohniska Ústavy nejprve vymezuje princip demokratického právního státu. Následně popisuje vznik a podstatu myšlenky materiálního ohniska. Tato část...
|
host ::
RSS.