|
|
Měnová politika v meziválečném Československu
Vít, Martin ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Práce mapuje vývoj monetární politiky meziválečného Československa v kontextu vývoje domácího hospodářství. Klade důraz na zahraniční souvislosti. Nejdůležitějšími prameny jsou materiály z archivu ČNB a dále články zahraničních autorů. Cílem práce je zhodnocení naší měnové politiky z několika hledisek, jako její přiměřenosti tehdejší hospodářské situaci, dopadů rozhodnutí měnových autorit na jednotlivé národohospodářské subjekty a konečně i určení osob, které měly na monetární politiku nejvýznamnější vliv.
|
|
|
Veřejná správa Československa 1918 až 1989
VLAŽNÁ, Denisa
Bakalářská práce se zabývá historií veřejné správy na území Československa mezi lety 1918 a 1989. Jejím cílem je deskripce jednotlivých období ve vývoji veřejné správy a jejich vzájemná komparace. V návaznosti na historické okolnosti je práce rozdělena na následující části: první Československá republika, druhá Československá republika, Protektorát Čechy a Morava, poválečná léta (1945-1948) a období komunismu rozdělené podle platností jednotlivých československých ústav (1948-1960, 1960-1968 a 1968-1989). Každá kapitola je dále členěna na menší dílčí podkapitoly, které např. rozdělují období na menší časové celky, zabývají se veřejnou správou v jednotlivých částech republiky nebo konkrétní oblastí správy. Práce je doplněna o mapy, které dokládají členění území Československa v jednotlivých obdobích.
|
|
|
Utváření politického systému v Písku v letech 1945 - 1948
BÍLEK, Jiří
Předložená práce se zaměřuje na období let 1945 {--} 1948, období od konce druhé světové války po počátek komunistického režimu. Sleduje dění v Československé republice od jejího osvobození americkými a sovětskými vojsky, potrestání kolaborantů a odsunu německého obyvatelstva, vzniku Národní fronty a národních výborů jako nových správních a mocenských jednotek, přes volby do Ústavodárného národního shromáždění v květnu 1946, přes postupný rozpad Národní fronty, až po únorový komunistický převrat v roce 1948 a následné květnové volby, a to vše především v obraze dění v regionálním měřítku u vybraného jihočeského města {--} Písek. Autor začíná události sledovat v květnu 1945, tedy v dlouho očekávaných dnech osvobození od nacismu. Zabývá se obnovou samosprávných orgánů ve formě Místního a Okresního národního výboru a obnovou činnosti politických stran, která vyvrcholila v předvolební kampani 1946, a která odráží se v jejich volebních výsledních. Pozornost také věnuje rozporům mezi stranami a jejími členy, které vrcholí únorovými událostmi 1948 a příchodem nového společensko{--}politického uspořádání. Stranou pozornosti nezůstává ani těžká poválečná situace českého obyvatelstva, zásobovací potíže a obnova zničeného města.
|
|
|
České pivovarnictví v období Velké hospodářské krize
Sochor, Aleš ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza vlivu Velké hospodářská krize v letech 1929-1936 na vývoj v tradičních českých průmyslových odvětvích na příkladě pivovarnictví. Úvodem nastíním vývoj hospodářství v Československu po první světové válce. Zaměřím se především na obecnou charakteristiku pivovarnického průmyslu, jaké postavení zaujímal v československém hospodářství a jeho vývojové trendy do r. 1929. Následně se pak budu zabývat pronikáním Velké hospodářské krize do analyzovaného odvětví. Pokusím se analyzovat hospodářské a sociální dopady krize, které české pivovarnictví ovlivnily. Budu se zabývat především otázkami, jak se krize podepsala na výrobě, spotřebě a cenách pivovarských produktů, dále pak struktury odvětví. Práce by měla odpovědět na otázku, jaká byla strategie pivovarů v období hospodářské krize a jaký vliv na ně měly státní zásahy a protikrizová opatření.
|
|
|
Průmysl v první československé pětiletce
Studená, Zuzana ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je průmysl v době první československé pětiletky, tedy 50. léta 20. století. Průmyslová situace je v první československé pětiletce spojena s poválečnou přeměnou Československa, proto se v přední části práce budu věnovat právě historickým okolnostem. Dalšími výraznými body v tomto období byly procesy znárodnění a politika KSČ, těmito kapitolami bych chtěla uvést první pětiletku a význam průmyslu. Dále se proto plánuji detailněji zaměřit na průmysl, hlavní průmyslová odvětví v první československé pětiletce s orientací zejména na těžký průmysl. V závěru práce by měla být použita dotazníková metoda, jelikož bych chtěla zjistit, jaký mají mí kolegové z Vysoké školy ekonomické o tomto období přehled. Informace budou čerpány z dostupných jak vydaných tak nevydaných zdrojů.
|
|
|
Velká hosp. krize v Československu - hospodářský vývoj
Kohout, Michal ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Světová ekonomika se musela ve 30. letech minulého století vypořádat s výzvou, kterou svět dosud nezažil. Tou byla Velká hospodářská krize, která byla naplno odstartována krachem na newyorské burze v roce 1929 a měla zásadní vliv na fungování ekonomik téměř všech států světa, Československo nevyjímaje. Tato bakalářská práce se bude věnovat hospodářským dopadům recese na nejvyspělejší státy tehdejšího světa. Poté se bude zabývat průběhem a dopady Velké krize na národní hospodářství Československa. Hlavním cílem této práce je zjistit průběh krize, její hloubku, vliv na jednotlivé sektory a v neposlední řadě důvody vzniku největší hospodářské krize v moderních dějinách.
|
|
|
Velká hospodářská krize v Československu - sociální a politické souvislosti
Koštel, Jakub ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Sociální politika v průběhu svého vývoje narazila na řadu překážek, se kterými se musela vypořádat. Pravděpodobně zatím tou největší překážkou byla Velká hospodářská krize, která uvrhla v nezaměstnanost miliony lidí po celém světě. Ústředním tématem bakalářské práce je právě boj sociálně politických opatření prováděných československou vládou proti masové nezaměstnanosti ve 30. letech. Hlavním cílem práce je pak zhodnotit, jak se političtí představitelé země vypořádali s touto obtížnou zkouškou a zda-li se jim povedlo zajistit dostatečnou životní úroveň nezaměstnaných v průběhu Velké hospodářské krize. Nedílnou součástí práce je také popis vývoje sociální politiky ve 20. letech, který je stěžejní pro pochopení následujícího vývoje.
|
|
|
Reforma československého hospodářství konce 60. let 20. století
Jeřábek, Martin ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Tématem této práce jsou hospodářské reformy v Československu a NDR v 60. letech 20. století. V první části se zaměřuji na vývoj hospodářství v Československu. Po závažných problémech s plánováním přišla potřeba provést zásadní reformy systému. Vyloženy jsou zde základní reformní kroky a zároveň postoje politického vedení k jejich zavádění. Pozornost věnuji také konečné fázi reformního procesu v roce 1968 a jejímu ukončení vojenskou intervencí v srpnu 1968. V následující části práce jsou vyloženy složité poměry v poválečném Východním Německu, kde v 50. letech došlo k podobnému vývoji v hospodářství jako v Československu. Snaha o vyrovnání se Západnímu Německu a nespokojenost obyvatelstva s režimem dohnala vedoucí představitele NDR k pokusu zreformovat systém vedení hospodářství. I přes dobré výsledky, které sebou nový systém přinášel, nedošlo k jeho udržení a dalšímu prohloubení. Cílem práce je zodpovědět důvody, proč reformy v obou zemích nakonec neuspěly.
|
|
|
Zbrojní výroba v Československu v době zbrojní konjunktury ve 30. letech 20. století
Pejsar, Adam ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Poloha a historie Československa hrála klíčovou roli v rozhodnutí soustředit se na zbrojní průmysl v meziválečném období. Vzhledem k nestabilitě v nově vzniklých státech po rozpadu Rakouska-Uherska a také v poražených státech v první světové válce, a s ohledem na tradici výroby těžkých zbraní, se ČSR začala věnovat zbrojnímu průmyslu v mnohem větším rozsahu. Ani velká hospodářská krize nezastavila zvyšující se zbrojení ve 30. letech 20. století. Zbrojní průmysl naopak pomohl k lepším výsledkům v zahraničním obchodě a celkově podpořil jinak stagnující československé hospodářství. V roce 1934 vstoupil zbrojní průmysl do období zbrojní konjunktury, která skončila až pomnichovskými událostmi. Během tohoto období začal čs. vývoz mírně narůstat, což bylo viditelně ovlivněno úspěšným exportem zbraní. Vysoká zahraniční poptávka byla zapříčiněna především kvalitou československých zbraní. Nicméně obrovské vládní výdaje do tohoto sektoru musely být hrazeny skrze stoupající veřejný dluh a rostoucí daňové sazby.
|
|
|
Příčiny uhelných krizí v Československu v šedesátých letech 20. století
Vejvoda, Radek ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Tato práce pojednává o stavu uhelného průmyslu v Československu v letech 1945-1970. Analyzuje jednotlivá období dvouletého a následujících pětiletých plánů. Zaměřuje se na komplexní problematiku uhelného průmyslu a všech s ním souvisejících oborů, především strojírenství a energetiky. Hodnotí dopady hospodářské a zahraniční politiky na toto průmyslové odvětví. Zaměřuje se na období 1960-1970 a analyzuje dvě klíčová období, ve kterých nastal kritický nedostatek uhlí.
|
host ::
RSS.