|
|
Čarodějnické procesy - iluze českých dějin?
Kobrlová, Zuzana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce zaměřuje se na problematiku pronásledování čarodějnic a kouzelnic v českých zemích, přesněji však na území Čech a Moravy, včetně nezbytného kontextu evropského. Je zde zmapován vznik a vývoj konstruktu čarodějnické sekty či právní opora pronásledování za služebníky ďábla označených osob. Chronologické vymezení práce lze poté stanovit mezi lety 1400 - 1800, přičemž však období středověké zahrnuje pouze stručný přesah, který se jeví nezbytným z hlediska postižení vývoje konstruktu diabolického čarodějnictví. Jádrem této diplomové práce stává se jednoznačně raný novověk, tedy období mezi lety 1500 - 1800. Akcentovány jsou závěry zahraniční historiografie a interdisciplinární přístupy k danému tématu. Práce snaží se taktéž, vedle rozboru teoretických koncepcí vztahujících se ke stanovené problematice, ptát se po možnosti aplikace těchto koncepcí na území Čech a Moravy. Konkrétní případy soudních řízení vychází ponejvíce z knih smolných. Na základě výslechových protokolů snaží se diplomová práce o postižení míry znalosti prvků sdruženého zločinu čarodějnictví v domácím prostředí, včetně poukazu na jejich omezenou recepci. Nemenší pozornost je věnována otázkám spjatým s právními knihami a zákoníky domácí provenience, jejichž znění až do hrdelního řádu císaře Josefa I. ve své...
|
|
|
Homosexualita v praxi a diskurzu trestního práva, medicíny a občanské společnosti od vydání trestního zákona z roku 1852 do přijetí trestního zákona z roku 1961
Seidl, Jan ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Sokolová, Věra (oponent) ; Nečasová, Denisa (oponent)
Dizertační práce se zabývá proměnami pojetí homosexuality a homosexuální subkultury jako něčeho odlišného, jak se vyvíjelo od druhé třetiny 19. století do druhé poloviny 20. století mezi zástupci českého trestního práva a české medicíny, jakož i proměnami sebepojetí české homosexuální subkultury samotné v tomto časovém intervalu. Práce zejména sleduje postoje a snahy aktérů, jejichž cílem bylo přispět ke společenské emancipaci této subkultury, anebo - v době zvýšené perzekuce homosexuality za nacistické okupace - faktickou nemožnost takové snahy vyvíjet. Práce je rozdělena do pěti oddílů - v prvním je představeno právní prostředí, které podmínilo toto emancipační úsilí v době platnosti trestního zákona z roku 1852 (tedy do roku 1950); další čtyři oddíly pak zkoumají toto úsilí samotné zvlášť pro jednotlivá období. Druhý oddíl se tak zabývá rozšířením povědomí o moderní homosexuální identitě v českých zemích v době před první světovou válkou, třetí úsilím reformně orientovaných lékařů, právníků a samotných homosexuálů o zrušení všeobecné trestnosti homosexuálního jednání v podmínkách demokratické první republiky, čtvrtý změněným strukturálním půdorysem a zvýšenou mírou perzekuce homosexuálního jednání za nacistické okupace českých zemích a pátý zrušením trestnosti homosexuality za komunistického...
|
|
|
Oděv jako výraz moci a hierarchií od konce 14. do konce 15. století. Komparace vývoje v českých zemích a Burgundsku
Hojková, Anna ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Svátek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Oděv jako výraz moci a hierarchií od konce 14. do konce 15. století. Komparace vývoje v českých zemích a Burgundsku" popisuje vývoj způsobu odívání v obou zemích. Vychází především z ikonografických pramenů, doplněných informacemi z písemných pramenů a literatury. Na základě tohoto popisu srovnává potom způsoby a přístup k reprezentaci pomocí oděvu u vyšších vrstev světské společnosti daných oblastí. Počáteční společný základ vycházející z kultury francouzského dvora 14. století rozvíjí burgundská společnost v původním směru, s důrazem na tvarování siluety. Oproti tomu dochází v Čechách k odklonu od této linie a přeorientování na německou oblast. Impulzy zaalpské módy přijímá až v poslední čtvrtině 15. století. Před siluetou je upřednostňován jako primární reprezentační prvek materiál oděvu. Práce nastiňuje také tendence dalšího vývoje a upozorňuje na některé sporné body problematiky.
|
|
|
Obraz české církve v období vlády Karla IV.
Prokopová, Marie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce "Obraz české církve v období vlády Karla IV." pojednává o stavu české církve na sklonku středověku za vlády Karla IV. Cílem práce je nastínit obraz církve před nástupem Karla IV. na český trůn a především zachytit její stav během jeho panování. První část práce se zabývá nastíněním situace v církvi před počátkem vlády Karla IV. v Čechách. Rovněž zahrnuje život posledního pražského biskupa, Jana IV. z Dražic, ale i snahu a pokusy o vznik pražského arcibiskupství v Čechách. Zvláštní kapitola je vyhrazena biografii Karla IV. a jeho počiny především v roli českého, ale i římského krále a císaře. Třetí kapitola je věnována hlavnímu tématu práce, a tím je stav české církve v Čechách, vznik pražského arcibiskupství a dalších církevních institucí v Českém království. Část kapitoly je věnována i prvnímu pražskému arcibiskupovi, Arnoštu z Pardubic a jeho vztahu a spolupráci s Karlem IV. Poslední část práce se věnuje duchovnímu odkazu, který po své smrti Karel IV. zanechal, a který existuje dodnes.
|
|
|
Transmission of cultural and artistic influence in the fourteenth century with an emphasis on cultural relations between Czech lands and England
Břízová, Daniela ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent)
Tato práce se věnuje otázce politických a kulturních vztahů Českých zemí s Anglií v druhé polovině 14. století. Pozornost je ovšem věnována také mezinárodním vztahům, které vedly ke kulturní a umělecké výměně v západní Evropě ve sledovaném období. Na pozadí historických událostí analyzuje jednotlivé dochované pramenné zprávy a umělecké artefakty, kterými lze tento kontakt dokladovat. Podrobný rozbor dochovaných děl v anglické oblasti druhé poloviny 14. století vzniklých za vlády anglického krále Richarda II. je následován srovnáním se soudobou produkcí v českých zemích. Jejím cílem je nalézt styčné body v umělecké produkci obou oblastí a pokusit se nastínit způsob, jakým docházelo k přenosu uměleckých myšlenek. V té souvislosti je mimořádná pozornost věnována sňatku královské dcery Anny České s anglickým králem Richardem II Plantagenetem v roce 1382.
|
|
|
Archeologie tvrze v českých zemích. K počátkům středověkých opevněných sídel
Laval, Filip ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent) ; Unger, Josef (oponent)
Archeologie tvrze v českých zemích K počátkům středověkých opevněných sídel Práce se věnuje tvrzím ve středověku českých zemí s ohledem na potřebu formulace nových otázek. Okrajově se dotýká terminologie, historického pojmosloví a jeho významové náplně. Pro poznávání funkcí tvrzí si všímá jejich zasazení ve struktuře souvisejícího osídlení. Za podstatné považuje výpověď vybraných písemných pramenů, jejichž kontext naznačuje právně historické souvislosti daných sídel. Samostatná kapitola je věnována rozboru několika příkladů archeologických výzkumů z českých zemí i z Evropy, které odkryly situace zařaditelné k tvrzím, popř. hradům, jimž předcházely méně výrazně nebo vůbec neopevněné objekty, a to při dodržení úzké prostorové kontinuity. To otevírá cestu ke zhodnocení otázky počátků daného druhu sídel. K tomuto problémovému okruhu práce přistupuje ve srovnávací analýze, která směřuje k určitému přehodnocení významu románského kostela se západní věží jako objektu, který je svým způsobem redukcí hradního modelu známého ze soudobého (12. stol.) západoevropského prostředí a který je založen na vztahu profánního a sakrálního objektu - věže a kostela/kaple. Do takto kulturně přiraveného prostředí nastupuje ve 13. stol. typ stavby, kterou označujeme jako tvrz. 1
|
|
|
Chrudimský kraj v polovině 17. století - demografická a sociální struktura
Kačerová, Eva ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Závodský, Prokop (oponent)
Cílem předkládané práce je podat ucelený obraz o demografické struktuře obyvatelstva Chrudimského kraje po skončení třicetileté války tak jak jsou zachyceny v Soupisu poddaných podle víry z roku 1651. U jednotlivých zapsaných osob bylo uvedeno jméno, povolání či vztah k hlavě domácnosti, věk a náboženské vyznání. Na území Chrudimského kraje Soupis zachytil 46 626 osob. Na většině panství byly systematicky zaznamenávány pouze osoby starší 11 či 12 let. Údaje o věku byly zaokrouhlovány. Jedním z hlavních cílů je odhadnout početnost chybějící dětské složky populace. Základním předpokladem odhadu počtu dětí mladších 12 let byla úvaha, že stejně staré ženy (muži) v různých oblastech mají v průměru stejný nebo alespoň podobný počet dětí v jednotlivých věkových skupinách. Matematické modely odstraňující zaokrouhlování údajů o věku spočívají ve formalizaci úvah, kterak asi lidé mohli tehdy svůj věk zaokrouhlovat. Jednou z možností je předpoklad, že čím blíže bylo jejich skutečné stáří k nějakému oblíbenému věku (násobky 10, 5, sudá čísla), tím spíše svůj věk zaokrouhlovali na tyto oblíbené hodnoty. Další možnost představuje předpoklad rovnoměrné tendence k zaokrouhlování v rámci vymezeného intervalu. Poslední možností je nalezení deformačních konstant, které by převedly známou nezaokrouhlovanou věkovou...
|
|
|
Nacistická okupace českého pohraničí a českých zemí a její důsledky pro církevní správu
Pakandl, Josef ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Resumé Diplomová práce se zabývá důsledky nacistické okupace pro církevní správu. Jejím cílem je co nejkomplexněji popsat důsledky nacistické okupace českého pohraničí a Českých zemí pro církevní správu a dotknout se i některých souvisejících otázek. Téma jsem si vybral kvůli svému zájmu o historii. Také problematika církví a náboženských společností mi je blízká. Při psaní diplomové práce jsem studoval literaturu, internetová zdroje, navštívil jsem biskupství českobudějovické a Národní archiv. Práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola se zaobírá obsazením českého pohraničí německými vojsky a následnou správou tohoto území. Druhá kapitola se zabývá důsledky okupace pro římskokatolickou církevní správu, konkrétně v jednotlivých římskokatolických diecézích a komisariátech vratislavské arcidiecéze na českém území, pokusy o obsazení uvolněných míst diecézních biskupů ze strany Apoštolského stolce a důsledky pro strukturu řeholí. Třetí kapitola nastiňuje německou církevní politiku a její dopad na církevní život v zabraném pohraničí, zejména vztah věřících k národnostní otázce, německá opatření namířená proti církvím, persekuci duchovenstva, řeholníků a laiků. Čtvrtá kapitola se zabývá pravoslavnou církví během nacistické okupace. Je pojednáno o církevních jurisdikcích, které fakticky (tedy nejen...
|
|
|
German texts by some representatives of national revival in the Czech lands of the 19th century, because of aspects of historical linguistics
Švrčková, Helena ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
V 1. polovině 19. století sílily v Evropě emancipační snahy etnických skupin žijících pod nadvládou větších národů, které byly ovlivněna humanistickými myšlenkami Johanna Gottfrieda Herdera o jazyce jako nejpodstatnějším charakteristickém rysu národa a přirozeném právu na národnostní identitu. Díky tomuto pojetí ztotožnili Češi boj o zrovnoprávnění a prosazení češtiny s bojem o národ. Diplomová práce se zabývá textovou analýzou a srovnáním německy psaných rukopisů českých obrozenců Karla Aloise Vinařického, Františka Palackého a Pavla Josefa Šafaříka, které se týkají stavu školství v českých zemích a zavedení mateřského jazyka alespoň do nejnižších stupňů škol. Textová analýza (Brinker 2001) zohledňuje komunikační oblast, účel sepsání textu, okolnosti vzniku, roli emitenta a recipienta, záměr autora a textovou funkci. Všechny texty vykazují společné znaky s druhem textu "obrana jazyka". Zkoumání lexiky za pomoci dobových slovníků (Adelung, Grimmové, Jungmann), etymologického slovníku (Pfeifer) a Dudenu (2006) se zaměřilo na semantická pole národního obrození a školství. Analýza ukázala, že ve všech textech lze najít vliv rétoriky a argumentace národního obrození a snahu ovlivnit postavení češtiny ve společnosti, úřadech a školství habsburské monarchie.
|
|
|
Židé v myšlení společnosti českých zemí na prahu novověku
Lochovský, Jan ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Šedivá Koldinská, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vnímáním Židů v křesťanské společnosti českých zemí v 16. a 17. století na základě analýzy antisemitských stereotypů jako jsou obvinění z rituální vraždy, travičství, spolčování s Turky a lichvářství. Záměrem je charakterizovat raně novověký antisemitismus jako pevnou součást kultury tehdejší křesťanské společnosti a zároveň jej zasadit do širšího kontextu dějin náboženských, hospodářských a kulturních. K tomu je využito široké spektrum pramenů, od teologických traktátů přes dobovou historiografickou produkci až po štvavé letáky. Zároveň se autor snaží poukázat na kontinuitu tradice evropského antisemitismu - od středověku přes sledované období až do současnosti. Klíčová slova Antisemitismus, české země, reformace, stereotypy, Židé
|
host ::
RSS.