|
|
Venkovská krajina jako estetický objekt
LHOTSKÁ, Karolina
Diplomová práce si klade za cíl definovat venkovskou krajinu jako specifický estetický objekt ve srovnání s odlišným typem krajiny - volnou přírodou. Výchozím materiálem je teoretická perspektiva jednoho z nejvýznamnějších environmentálních estetiků současnosti, Allena Carlsona. V práci je nejprve shrnut jeho postup, jakým dospíváme k hodnocení nejen zemědělských krajin, a následně je rozveden v navazujících nástinech historie estetického oceňování venkovských krajin a volné přírody. Práce se též pokouší rozšířit ne příliš široké pole zájmu o specifika estetického vnímání venkovských či zemědělských krajin u nás a přispět tak k funkčnímu krajinnému plánování s ohledem na jeho estetickou stránku.
|
|
|
Zemědělské osídlování - horská pastvinářská družstva v okrese Trutnov 1945-1949
Nováková, Tamara ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Holubec, Stanislav (oponent) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Historie horských pastvinářských družstev v letech 1945-1949 není zatím dostatečně zpracovaná a reflektovaná v celé šíři problematiky ani na celorepublikové úrovni, natož na úrovni každého pohraničního politického okresu, či jinak vymezeného regionu. Předkládaný text se zaměří na genezi vzniku horských pastvinářských družstev na celorepublikové úrovni v kontextu politicko- společenského dění v letech 1945-1949 včetně zásadního teoretického pozadí a zároveň konkrétně popíše realizaci šesti družstev na příkladu východních Krkonoš a Podkrkonoší, resp. politického okresu Trutnov. Formou sondy budou pro srovnání popsána i realizovaná HPD v okrese Prachatice. Komparace teoretických záměrů ministerstva zemědělství s konkrétní realizací v komplikované realitě různými způsoby znovuosídlovaných poválečných lokalit na území okresu Trutnov přináší nový pohled za prvé na dosavadní hodnocení úspěšnosti horských pastvinářských družstev, resp. na limity a možnosti jejich úspěšnosti a za druhé představuje roli horských potravinářských družstev jako klíčového hráče v proměně kulturní krajiny některých jimi dotčených lokalit. Zároveň studie popisuje exkluzivní možnost propagátorů pastvinářství zasáhnout do tradičního využívání půdy díky konfiskacím německého majetku a z toho vyplývající centrální řízení vysokými...
|
|
|
Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny. Případová studie katastrálního území Široký Důl
Kocmanová, Pavlína ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Diplomová práce Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny ABSTRAKT V diplomové práci jsem zkoumala změny ve struktuře kulturní krajiny ve vztahu se společenským vývojem mezi lety 1937-2010. Časový horizont výzkumu spadá především do druhé poloviny 20. století, tedy do období kolektivizace československého zemědělství, v jejímž důsledku došlo k ekologické devastaci krajiny a celkově k proměně rázu českého venkova. Analýza změn krajinné struktury má formu případové studie katastrálního území Široký Důl. Změny v krajině jsem interpretovala z historických leteckých snímků a dále analyzovala pomocí geografických informačních systémů. Výstupem jsou ukazatele (krajinné metriky), pomocí kterých jsem vyhodnocovala stav území v daném časovém řezu. Změny ve struktuře krajiny jsem konfrontovala se společenským vývojem, který je nastíněn v teoretické části práce a vychází z předem vyhotovené rešerše literatury. Výstupem práce je rámcový příběh konkrétní krajiny, která prodělala zásadní změnu ve struktuře pod vlivem kolektivizace zemědělství. Klíčová slova: struktura krajiny, kolektivizace, krajinné metriky, GIS, kulturní krajina, letecké snímky, Široký Důl
|
|
|
I za plotem je náš svět. Případová studie Okrašlovacího spolku v Jílovém u Prahy
Riegerová, Dina ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Binka, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na fenomén okrašlovacích spolků a zblízka pak pomocí případové studie zkoumá Okrašlovací spolek v Jílovém u Prahy. Předmětem zkoumání je charakter vztahu zaniklého a současného spolku. Na základě provedených polostrukturovaných rozhovorů jsem zjišťovala, jak dalece je pro členy tohoto sdružení důležitá lokální kulturní tradice a do jaké míry se jedná o formální vzor pro obnovení spolkové činnosti po r. 1989. Dále mě zajímalo, jak Spolek zpracovává aktuální podněty v oblasti životního prostředí a nakolik je využívá ve své praxi.
|
|
|
Environmentální prvky v rámci medializace kulturního dědictví ČR a její prezentace
Baranova, Alexandra ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Tato diplomová práce řeší reprezentaci přírodního prostředí při budování značky České republiky na domácím a světovém trhu. Cílem bylo zjistit, jak se na tom podílí obrazový a textový obsah informačních a propagačních materiálů agentury CzechTourism a jak reprezentace přírody charakterizuje Česko jako destinaci kulturního cestovního ruchu. Vyhodnocení probíhalo na základě kvalitativní analýzy. Textový obsah byl analyzován pomocí metody zakotvené teorie, vybrané fotografie byly podrobeny sémiotické analýze. Výsledek ukazuje, že Česká republika je prostřednictvím brožur CzechTourism prezentována jako země, která je harmonickým spojením přírodních pokladů a historických památek. Česká republika se zdá být turistickou destinací, po jejíž návštěvě dochází ke změně osobnosti: zlepší se nejen fyzický a emocionální stav člověka, ale také se zamyslí nad řadou otázek jako je vnímání duchovních hodnot, uvědomění si sebe sama jako českého občana (pro místní obyvatele), získání nových poznatků o historii českého státu (pro zahraničního turistu). Tato práce může sloužit jako podklad pro další výzkum, např. budování značky země prostřednictvím působení agentury CzechTourism na sociálních sítích. Zajímavé by bylo také zjistit, zda obsah informačních brožur ovlivňuje bezprostřední vnímání turisty určitých lokalit...
|
|
|
Změny krajinné struktury a rozptýlené zeleně krajiny Jistebnicka
Štěpán, Jan ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Krajina je po staletí intenzivně ovlivňována lidskou činností a dopady těchto zásahů rostou se stále většími nároky moderní společnosti. Procesy vedoucí k homogenizaci či naopak její fragmentaci jsou předmětem studia mnoha prací, které pomáhají pochopit fungování krajiny jako celku a jsou důležitou součástí příprav územního plánování na lokální úrovni. Tato práce se zabývá hodnocením změn krajinného pokryvu a krajinné (mikro)struktury se zaměřením na rozptýlenou zeleň a jejich zmapováním v katastrálním území obce Cunkov v Jistebnické vrchovině za posledních 180 let. Prostřednictvím historických podkladů ve třech sledovaných obdobích z let 1840, 1953 a 2019 lze pomocí GIS tyto změny analyzovat. Mikrostruktura krajiny má významnou roli v dynamice krajiny a její ekologické stabilitě.
|
|
| |
|
|
Kulturní krajina
Plachký, Tomáš ; Kotzmannová,, Alena (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Práce se zabývá aktuální kulturní krajinou a reflexí jednotlivých společenských témat v Evropě. Jedná se o instalaci skládající se z hlavních tří objektů, které řeší jednotlivé téma, pomocí materiálových experimentů. Jejich reakce posunuji tato témata dále k určitým asociacím.
|
|
|
Metodika péče o umělecky ztvárněnou kulturní krajinu
Novák, Zdeněk
Cílem metodiky je vytvořeni souborného návodu využitelného při komplexní péči o umělecky ztvárněnou kulturní krajinu za využití aktuálně platné národní legislativy a mezinárodních dokumentů. Metodika je strukturovaná do sedmi kapitol, z nichž některé jsou dále členěny do podkapitol. Na vstupní údaje navazuje obecný úvod vymezující řešenou problematiku. Jádro dokumentu představuje kapitola „Doporučené postupy“. Jednotlivé kapitoly pojednávají o identifikaci kompozice umělecky ztvárněné kulturní krajiny včetně stanovení aktuálních hodnot těchto krajin. Proces péče o toto kulturní dědictví je zasazen do kontextu územního plánování. Zmíněn je fyzický proces obnovy a údržby umělecky ztvárněné kulturní krajiny ve vazbě na již vydané metodické materiály. Následuje důvodová zprava k metodice, závěr a závěrečné kapitoly věnované literárním zdrojům.
Plný text:  PDF
|
|
|
Elasticity of the Settlement Structure and Expansion of Settlements into the Landscape: The Shares of the Built Area and the Plots for Building Development
Jenčková, Barbora
Sídelní struktura prochází permanentní proměnou. Dosavadní urbanizaci provází postupné rozpínání sídel do krajiny. V metropolitních oblastech se zvýšená poptávka po rozvojových plochách projevuje tlakem na vymezování dalších zastavitelných ploch na úkor volné krajiny. Míra stávající urbanizace v okolí metropole není často přímo závislá na přírodních podmínkách a morfologii území, rozhodující je spíše vzdálenost a vztah k metropolitnímu centru. Sídla jsou nucena se s proměnami vyrovnávat. Podstatnou vlastností sídelních struktur je proto adaptabilita. Elasticita sídelní struktury je proto představována jako hodnota, která umožňuje reagovat na změny. Na základě teoretických závěrů, ověřených na případových studiích, budou stanoveny vlastnosti a charakteristiky elastických sídelních struktur.
|
host ::
RSS.