|
|
Výtvarná výchova jako východisko v procesu tvorby třídního vzdělávacího programu pro děti předškolního věku
Němcová, Jana ; Kafková, Helena (vedoucí práce) ; Novotná, Magdalena (oponent)
Název Výtvarná výchova jako východisko v procesu tvorby třídního vzdělávacího programu pro děti předškolního věku Abstrakt Teoretická část vymezuje pojmy výtvarná výchova, pracovní činnosti a výtvarné techniky v mateřské škole. Nastiňuje historické i současné představy o proměnách výtvarného tvoření dětí předškolního věku. Další část práce se zabývá východisky, kompetencemi, přípravou a samotnou tvorbou třídního vzdělávacího programu pro děti předškolního věku v dnešní mateřské škole. Empirická část se zabývá výzkumnou sondou u kolegyň z oboru učitelství pro mateřské školy a jejich zkušenostmi s tvorbou třídního vzdělávacího programu se zaměřením na globálnost, motivaci, integrované bloky programu. Praktická část pak představuje třídní vzdělávací program, jehož obsahem je celoroční projekt, který vychází z výtvarných prostředků a činností. Vzdělávací nabídku propojuje a celým projektem se prolíná jedno motivační téma, které děti motivuje i v ostatních oblastech vzdělávání. V další části je doložena návrhy činností i vazbami na jiné předměty, které z dětské výtvarné práce vycházejí, nebo k němu výtvarnými pracemi směřuje. Celý projekt uzavírá divadelní vystoupení, které vzešlo od dětí samotných. Klíčová slova Výtvarné činnosti, předškolní věk, třídní vzdělávací program, předškolní vzdělávání, techniky...
|
|
|
Autoportrét - vivisekce představ sám o sobě
Härtelová, Magdalena Jadwiga ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá autoportrétem jako žánrem se zaměřením na duševní procesy týkající se pojetí vlastní individuality, odehrávající se během tvorby a manifestující se na výsledném díle. Obsahuje čtyři případové studie rozebírající autoportrétní tvorbu čtyř umělců napříč dějinami umění. V úvodní kapitole je položena základní hypotéza popisující dvě možné roviny - vrstvu reprezentační a druhou, obsahující odchylky od původně stanoveného, ve které se projevují osobnostně transgresivní procesy tvorby. Další kapitola je věnována shrnutí typů autoportrétu a historicko-uměleckému přehledu vývoje žánru. Ten se namísto konkrétních děl či umělců soustředí na faktory ovlivňující sebepojetí, postavení umělce a samotný žánr. Následující, třetí kapitola nastiňuje myšlenková východiska práce. Pojednává o možnostech a limitech objektivity, rozsahu individuality a také časovosti. Po ní následuje vlastní tělo práce, které je děleno podle tří aktérů autoportrétu, tedy na autora, objekt a diváka. Každá z kapitol je uzavřena podkapitolou týkající se času a díla: Minulosti jako nastavení, Představám budoucnosti a Přítomnosti díla. Podkapitoly pojednání o autorovi řeší elementy nastavení před tvorbou, jako jsou okolnosti vzniku, prostředky či motivace k tvorbě autoportrétu. Tyto aspekty definují reprezentační rovinu....
|
|
|
Vlastní literární tvorba s komentářem
Řídká, Milena ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Bakalářská práce Vlastní literární tvorba s komentářem se skládá ze tří hlavních částí. První částí je vlastní tvorba, kterou tvoří próza i poezie stejné pohádky nesoucí název Zvědavé koťátko. Jedná se o pohádku pro děti předškolního věku, která je nejprve napsaná v podobě prózy, což slouží jako předloha pro následné přebásnění. Druhá část je věnována vlastnímu komentáři, kde jsou rozebírány okolnosti, za kterých samotná tvorba vznikla. Autorka se zde věnuje např. genezi díla, charakteristice postav, záměru díla či konečné úpravě tvorby. Ve třetí části této práce jsou celkem tři posudky na dílo, které zahrnují posudek odborníka z literárního oboru, dále posudek autora, který zná dobře cílovou skupinu díla - učitelka mateřské školy a poslední posudek je laický. Nedílnou součástí bakalářské práce - resp. její třetí části - je reflexe těchto tří posudků.
|
|
| |
|
|
Tvořivost a její rozvoj
Nebřenská, Dagmar ; Šnýdrová, Ivana (vedoucí práce) ; Froněk, Jan (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je analyzovat tvořivost a možnosti jejího rozvoje. Práce tvořena devíti kapitolami, z nichž každá pojednává o rozdílném aspektu kreativity. Vstupní partie práce uvádí do problematiky, definuje pojem tvořivosti z rozdílných úhlů pohledu a problémy spojené s definováním kreativity. Následuje přehled pojetí tvořivosti v historickém vývoji. Další část textu je věnována kreativní osobnosti, přibližuje pojetí tvořivé osobnosti, Guilfordův přístup k tvořivosti, rysy kreativní osobnosti, vztah tvořivosti a inteligence, vztah motivace a tvořivosti a vybrané faktory funkce mozku z hlediska tvořivosti. Poté je pozornost věnována tvůrčímu procesu, fantazii, typům tvořivých produktů a kritériím na produkty kladená. Následující pasáž se zaměřuje na percepční, intelektové a výrazové, emoční a prostředím dané překážky tvořivosti a popisuje Guilfordův model kreativního řešení problémů. Poté jsou přiblíženy vybrané techniky rozvoje tvořivosti: brainstorming, brainwriting, synektika a laterální myšlení. Závěrečná kapitola shrnuje předcházející. Tvořivost je fenoménem, kterému je věnována stále větší pozornost, je univerzálně se uplatňující klíčovou kompetencí, jejíž rozvoj musí brát do úvahy schopnosti, motivaci a vlivy prostředí.
|
|
|
Kreativní myšlení a jeho podpora v manažerské praxi
Dvořák, Radek ; Franková, Emilie (vedoucí práce) ; Hubinková, Zuzana (oponent)
V předkládané práci se věnuji tvořivosti, kreativnímu myšlení a jeho podpoře v manažerské praxi. Kreativní myšlení a inovace jsou v dnešní době velmi žádané, proto je třeba porozumět tomu, jak se vážou na vedení organizace a jak má vedení podporovat v této problematice své zaměstnance. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jakým způsobem je ve zkoumané společnosti podporováno kreativní myšlení zaměstnanců a jaký je přístup k vytváření prostředí podporující kreativitu ze strany vedení. K naplnění cílů práce byl proveden výzkum zahrnující studium podnikových dokumentů, zúčastněné pozorování, rozhovor a dotazníkové šetření. Na základě zjištěných výsledků, pak bude možné identifikovat aktuální stav společnosti a poté formulovat návrhy a doporučení na změny. Tyto změny by měly mít vliv na zlepšení podpory kreativity u zaměstnanců a tím i zlepšení hospodářské efektivnosti.
|
|
|
Možnosti rozvoje tvořivosti u zaměstnanců vybrané organizace
Pochman, Martin ; Franková, Emilie (vedoucí práce) ; Lukeš, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tvořivostí a možnostmi jejího rozvoje. Tvořivost je každodenní součástí lidského života. Prosperita každého podniku závisí na jeho inovační schopnosti. Hlavním zdrojem inovací jsou její zaměstnanci, a to zejména ti, kteří nejvíce zvyšují tvůrčí potenciál firmy. Dílčím cílem této práce je teoreticky popsat problematiku tvořivosti a jejího významu pro hospodářskou organizaci. Na teoretické poznatky z oblasti kreativity navazuje jejich praktická aplikace v konkrétní organizaci. Hlavním cílem práce je analýza kreativního prostředí ve vybrané společnosti. Tato společnost je lídrem na trhu mléčných výrobků v ČR. Metodou rozhovoru a dotazníku byly získány potřebné informace k určení silných a slabých stránek společnosti v oblasti kreativity. Na základě těchto informací jsou navrhnuta osobní doporučení této firmě.
|
|
| |
|
|
Rozvoj tvořivosti u zaměstnanců
Šimůnková, Vendula ; Franková, Emilie (vedoucí práce) ; Lukeš, Martin (oponent)
Tématem této práce je tvořivost = kreativita a její funkce v rámci společnosti CIE Automotive. Tvořivost je nedílnou součástí osobního, ale i pracovního života každého jedince. Ovlivňuje schopnost podniku reagovat na změny a může také zásadně ovlivnit existenci a prosperitu celé společnosti. Společnost CIE Automotive je významným hráčem v oblasti automobilového průmyslu. Dlouhodobě se však potýká s nedostatečnou podporou a následným rozvojem tvořivosti svých zaměstnanců. Hlavním cílem této práce je prozkoumat vztah zaměstnanců společnosti CIE Automotive Valašské Meziříčí ke kreativitě a na základě zjištěných výsledků pak podat návrh na nový program pro její rozvoj v dané firmě. V rámci teoretické části se práce věnuje vymezení základních pojmů, souvisejících s tvořivostí a postavením tvořivosti v rámci organizace. Pro zjištění nezbytných informací důležitých pro realizaci praktické části jsou využity dvě metody -- metoda rozhovoru a dotazníku. Na základě informací zjištěných pomocí zmiňovaných metod jsou navrhnuta doporučení společnosti CIE Automotive a vytvořen nový program na podporu rozvoje kreativity. V praktické části je důraz kladen na identifikaci slabých stránek vyplývajících z rozhovoru s HR manažerkou společnosti CIE a z dotazníkového šetření. Za slabé stránky je považováno nedostatečně otevřené kreativní prostředí, chybí podpora týmové spolupráce, ve společnosti je nedostatečně efektivní komunikace a není zřetelně nastaven program motivace k tvořivosti. Na základě vymezení slabých stránek jsou pak navržena doporučení jak se zaměřit na zlepšení slabých stránek a je vytvořen nový program pro podporu kreativity ve společnosti CIE - REGIA IDEA.
|
host ::
RSS.