|
|
Budování příběhu v seriálu se zaměřením na minisérii Černobyl
Lišková, Michaela ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem Budování příběhu v seriálu se zaměřením na minisérii Černobyl se zabývá seriálem Černobyl z roku 2019, který vznikl v koprodukci televizních stanic HBO a Sky. Černobyl se stal velmi úspěšným dílem, přičemž obsadil první příčky nejrůznějších filmových databází v Česku i v zahraničí. Zároveň se seriál těšil i rozsáhlému mediálnímu pokrytí. Pětidílná minisérie popisuje dopady, které měla katastrofa v elektrárně v Černobylu roku 1986, především na obyčejné lidi. Cílem práce je primárně obsahová a dramaturgická analýza seriálu, rozbor jednotlivých postav a vývoj jejich charakterů, stejně tak jako analýza témat, které Černobyl protínají. Práce se také zaměřuje na budování příběhu seriálu z hlediska popsaných teoretických konceptů a na aspekty typické pro tvorbu seriálů a sérií. V neposlední řadě práce zpracovává i jednotlivé recenze daného seriálu, a to jak tuzemské, tak zahraniční.
|
|
|
Mnoho tváří Černobylu: temporalita, toxicita, komplexita v životech environmentálních migrantů
Podlesná, Valentina ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Michal, Šipoš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na téma environmentální migrace v důsledku nukleární havárie v Černobylu v roce 1986. Hlavními otázkami práce jsou: zda vůbec je havárie v Černobylu spojována na společenské úrovni s environmentální migrací do České republiky? Do jaké časové roviny je událost společensky rámována? V jakých sférách a jakým způsobem se projevuje havárie v současnosti v životech environmentálních migrantů? Diplomová práce má dvě výzkumné části. První částí je mediální analýza, která ukazuje, že černobylská havárie je většinově společenský vnímána jako záležitost minulosti a není spojována s environmentální migrací do České republiky. Druhá výzkumná část je založena na antropologickém výzkumu polostrukturovaných rozhovorů s respondenty. Výsledkem výzkumu je rozdělení radiační toxicity na pět dimenzí (politická, biologická, potenciální, reprodukční, migrační), ve kterých se nadále projevují následky černobylské havárie v životech environmentálních migrantů. Dimenze toxicity se odehrávají v různých časových rovinách, proto se práce zaměřuje i na téma temporality havárií moderní doby. Společenské vnímání černobylské havárie jako ukončené události, neznamená, že v lidských životech nepůsobí nadále. Cílem diplomové práce je i zveřejnění příběhů environmentálních migrantů, které nejsou běžně...
|
|
|
Nuclear Power Plants Security
Štěpán, Jakub ; Smutný, Milan (oponent) ; Ellederová, Eva (vedoucí práce)
The concept of nuclear power plant safety and security is a complex one. The safe operation of nuclear power plants is crucial for reliable and harmless power generation. An accident linked with this type of facility could have a negative impact on the health of the public, wildlife, and it could cause pollution of the environment. The aim of this bachelor’s thesis is to frame the concept of safety and security of nuclear power plants and discuss the means of preventing a nuclear catastrophe. The theoretical part of the thesis deals with defining the basic operational principles of nuclear power plants. Furthermore, the safety and security measures are discussed and illustrated. Moreover, the impact of the safe operation of nuclear power plants on the environment is examined. Lastly, the consequences of the failure of safety and security systems are described with historical examples. The practical part of the thesis realised by means of an online questionnaire survey is concerned with the level of awareness of nuclear power plant safety and their environmental impact among the general public.
|
|
|
Informovanost obyvatelstva Kraje Vysočina o havárii jaderné elektrárny Černobyl
ROYIK, Tetyana
Diplomová práce se zabývá informovaností obyvatelstva o jaderné havárii v Černobylu v Kraji Vysočina. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí obyvatelstva o této havárii a následně porovnat znalosti obyvatel ve věku 18-44 let a ve věku nad 45 let. V rámci práce byly stanoveny dvě hypotézy, H1: Více než 2/3 všech oslovených obyvatel v rámci Kraje Vysočina bude mít v dotazníkovém šetření týkajícím se znalostí o jaderné havárii v Černobylu více než 60 % odpovědí správných a H2: Obyvatelé starší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti o jaderné havárii v Černobylu než obyvatelé mladší 45 let. K dosažení vymezených cílů a k ověření hypotéz byl sestaven dotazník, proveden dotazníkový průzkum a následně pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky vyhodnoceny výsledky. Sestavený dotazník obsahoval 15 otázek. Výzkumný soubor tvořilo 100 obyvatel ve věku 18-44 let a 100 obyvatel ve věku nad 45 let. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že celková úspěšnost zodpovězených otázek byla 66 %. Obyvatelé ve věku 18-44 let odpověděli celkem v 61 % správně a obyvatelé ve věku nad 45 let v 71 % správně. Stanovených cílů diplomové práce bylo dosaženo a obě hypotézy byly potvrzeny. Přínosem diplomové práce je především získaný obraz o stavu informovanosti obyvatel o jaderné havárii Černobyl v Kraji Vysočina. Získané výsledky diplomové práce mohou být využity například orgány krizového řízení týkající se problematiky jaderné energetiky či ochrany před ionizujícím zářením, a to jak v souvislosti s přípravou na tyto situace, tak i se zaměřením na preventivní výchovnou činnost.
|
|
|
Vývoj názoru veřejnosti na jadernou energetiku v České republice po roce 1985
Želízko, Jaroslav ; Koudelková, Petra (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje názoru veřejnosti na jadernou energetiku v České republice. První část práce se zabývá teoretickými poznatky, které souvisejí s danou problematikou. Je zaměřena na pojmy public relations, jaderná elektrárna, komunikace s veřejností. Druhá část se dělí na tři dílčí celky. První část zjišťuje názor veřejnosti na jadernou energetiku u nás prostřednictvím dotazníkového šetření. Druhou část tvoří rozhovor s odborníky na public relations v energetickém sektoru. Závěrem jsou takto získaná data shrnuta, porovnána, diskutována a stanovena doporučení.
|
|
|
Cesium-137 v lesních plodech
VRBOVÁ, Anežka
K významným umělým radionuklidům patří Cs-137, které se vyskytuje v životním prostředí, pocházející z testů jaderných zbraní, které se prováděly v atmosféře v 50. a 60. letech minulého století a z havárií jaderných elektráren, jako byla například havárie 4. bloku v Černobylu a nehoda na Fukušimě. Bakalářská práce porovnává množství Cs-137 a K-40 v různých druzích lesních plodů jako jsou např. plody brusnice borůvky, ostružiníku maliníku a ostružiníku křovitého. K jejich sběru byly vybrány lokality na Šumavě, kde došlo k významnému radioaktivnímu spadu po havárii jaderné elektrárny Černobyl v roce 1986. Polovodičovou spektrometrií gama byla měřena hmotnostní aktivita Cs-137 a K-40. Měření vzorků probíhalo v suchém stavu (sušině) a hodnoty Cs-137, které byly naměřeny se pohybovaly od 1,143 Bq.kg-1 až k 500 Bq.kg-1. Při měření K-40 se hodnoty pohybovaly od 166 Bq.kg-1 do 1 280 Bq.kg-1. Rozdílné hodnoty v jednotlivých lokalitách jsou způsobené nerovnoměrnými dešťovými srážkami na našem území při průchodu radioaktivního mraku po havárii Černobylu. Jsou však patrné i rozdíly mezi druhy lesních plodů, které vykazují rozdílnou schopnost akumulace, která je zapříčiněna různými hloubkami kořenového systému a vlastnostmi půdy, ve které se rostliny naházejí. Hodnoty, které byly naměřeny, se porovnávaly se stanovenými limity a se zdroji záření, které nacházíme v našem prostředí. Naměřené hodnoty nejsou vysoké a vůči jiným zdrojům záření jde o zanedbatelný vliv, který nemá na naše zdraví velký dopad.
|
|
|
Obsah Cs-137 v lesní zvěři
HÁKOVÁ, Veronika
Na okolní svět působí ionizující záření od nepaměti. Nejdříve se jednalo pouze o přírodní zdroje, jako je kosmické a sluneční záření nebo záření zemské. S technickým rozvojem společnosti je spojen i objev umělých zdrojů ionizujícího záření. Lidé se zabývali jejich studiem nejdříve s ušlechtilými cíly. Nakonec se podařilo objevit i negativní stránku využití štěpení atomu, a sice ve formě jaderných zbraní. Umělými zdroji ionizujícího záření jsou především produkty vznikající při zkouškách jaderných zbraní, které probíhaly převážně v 50. a 60. letech 20. století a dále produkty vnikající při haváriích jaderných elektráren. Na území České republiky měla největší vliv, co se týče kontaminace životního prostředí radionuklidem cesia Cs-137 (dále jen Cs-137) havárie jaderné elektrárny v Černobylu. Cílem bakalářské práce bylo porovnání množství Cs-137 v mase některých druhů lesní zvěře, pomocí polovodičové spektrometrie gama. Pro potřeby bakalářské práce byla formulována výzkumná otázka: Liší se obsah cesia Cs-137 v závislosti na živočišném druhu? V úvodu bakalářské práce jsou popsány obecné poznatky o ionizujícím záření. Následuje stručný přehled veličin, které se ionizujícího záření týkají. Jelikož se je zkoumán obsah Cs-137 v mase lesní zvěře, je v další části práce popsán prvek cesium a jeho izotop Cs-137. Velmi často bývá obsah Cs-137 srovnáván s obsahem přírodního draslíku K-40 (dále jen K-40), který je jedním z nejrozšířenějších radionuklidů v životním prostředí. Proto je v práci také zmíněn. Další část bakalářské práce je věnována přehledu vývoje jaderných zbraní, který v podstatě začal v období mezi světovými válkami na počátku 20. století. Druhým nejvýznamnějším zdrojem Cs-137 na našem území byla havárie čtvrtého reaktoru jaderné elektrárny Černobyl 26. dubna 1986. Mimochodem právě letos uplynulo 30 let od jedné z největších jaderných katastrof vůbec. V následující části je uveden přehled druhů lesní zvěře, která byla předem vytipována a jejíž maso bylo použito jako vzorků pro měření hmotnostní aktivity Cs-137. Hmotnostní aktivita byla měřena polovodičovou spektrometrií gama na Regionálním centru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v Českých Budějovicích. Vzhledem k dostupnosti lovné zvěře byla zvolena lokalita Jindřichohradecka. Vzorky masa, které byly k dispozici pro účely měření, byly z následujících druhů lesní zvěře: prase divoké, daněk skvrnitý, srnec obecný, liška obecná a zajíc polní. Z každého, legálně uloveného kusu, byl odebrán vzorek o hmotnosti přibližně 500 g. Maso bylo poté očištěno, nakrájeno a vloženo do speciálních Marinelliho měřících nádob a zamraženo. Následně byla stanovena hmotnostní aktivita Cs-137 a pro porovnání také K-40. Hodnoty naměřené hmotnostní aktivity Cs-137 se pohybovaly v rozmezí od 1,9 Bq.kg-1 do 191 Bq.kg-1 a v obou případech se jednalo o vzorek masa z prasete divokého. Hodnoty hmotnostní aktivity K-40 byly v rozmezí od 47,4 Bq.kg-1 do 201 Bq.kg-1, kdy nejnižší hodnota byla zjištěna u vzorku masa z prasete divokého a nejvyšší hodnota u vzorku masa ze srnce obecného. Hodnoty hmotnostní aktivity Cs-137 a K-40 u vzorku z masa lišky obecné byly téměř totožné. Hodnota hmotnostní aktivity u žádného vzorku nepřesáhla hranici 600 Bq.kg-1, která je stanovena vyhláškou č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Z naměřených hodnot tedy vyplývá, že obsah Cs-137 se v jednotlivých druzích lesní zvěře liší. Ze statistických údajů bylo zjištěno, že spotřeba masa lesní zvěře je průměrně 0,7 kg na dospělou osobu za kalendářní rok. V případě naší rodiny se tento údaj pohybuje kolem 7,2 kg na osobu za kalendářní rok. Pro zajímavost byl vypočítán úvazek efektivní dávky pro spotřebu jak 0,7 kg tak odhadovaných 7,2 kg. Při spotřebě 0,7 kg masa z lesní zvěře za rok byl spočítán úvazek efektivní dávky 0,0017 mSv a při spotřebě 7,2 kg masa za rok 0,018 mSv. Bylo zjištěno, že hodnoty efektivních dávek nejsou v těchto případech významné, kontaminace Cs-137 v mase z dostupné lesní zvěře je mini
|
|
|
Lidové léčení v pamětech i žité přítomnosti přesídlených krajanů z oblasti bývalého Sovětského svazu
Beranská, Veronika ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Práce navazuje na vědeckou produkci na téma přesídlených Čechů z oblasti bývalého Sovětského svazu, které je kontinuálně zpracováváno na půdě Etnologického ústavu AV ČR, v.v.i., a seznamuje s posledním proběhlým grantovým projektem, ve kterém jsem se zaměřila na oblast zdraví a lidové léčby. Text se zabývá specifickou skupinou českých obyvatel převážně z Ukrajiny a Kazachstánu (částečně také Běloruska a Ruska), jejichž předkové se vydali ve druhé polovině 19. století za hledáním lepšího živobytí směrem na východ od hranic tehdejšího Rakouska-Uherska. Práce mapuje za využití vzpomínkových vyprávění a životních trajektorií zúčastněných aktérů pozadí příchodu do nových destinací, život ve 20. století, změnu politických a společenských podmínek a následnou reemigraci do České republiky. Až na výjimky, se všichni aktéři figurující v této práci stali součástí přesídlovacích procesů - v případě volyňských Čechů po 2. světové válce v roce 1947 v rámci řízené výměny obyvatel a v případě černobylských Čechů (a částečně i některých Čechů z Běloruska a Ruska) v 90. letech 20. století v rámci státem řízeného přesídlení po havárii Černobylské jaderné elektrárny. Češi z Kazachstánu následovali své krajany od Černobylu v rámci humanitárně zaměřené přesídlovací akce též v 90. letech 20. století s přesahem do...
|
|
|
Vliv jaderné havárie v Černobylu na životní prostředí
Dvořáková, Markéta ; Braniš, Martin (oponent) ; Přibil, Rudolf (vedoucí práce)
Moderní civilizace je závislá na produkci energie, ovšem jediné zdroje energie, které jsou schopny pokrýt naše potřeby, jsou energie získaná spalováním fosilních paliv a energie získaná jaderným štěpením. V souvislosti s využíváním jaderné energie mají lidé obavy jednak z rizika jaderné havárie, a dále z ukládání radioaktivních odpadů pod zemským povrchem. Moje práce se soustředí zejména na riziko havárie jaderné elektrárny, které je demonstrováno na příkladu havárie jaderné elektrárny v Černobylu. V Černobylu byly zastaralé typy jaderných reaktorů a personál, který elektrárnu obsluhoval, nebyl dostatečně připraven na prováděný experiment. Po výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu se do ovzduší uvolnilo velké množství radionuklidů, které zasáhly především nejbližší okolí elektrárny, kde byla vyhlášena třicetikilometrová zakázaná zóna. Moje práce se zabývá důsledky této jaderné katastrofy v Černobylu na životní prostředí, a to jak z hlediska zdravotních následků pro obyvatelstvo, tak i působení na živočichy a rostliny zejména v blízkém, ale i vzdáleném okolí elektrárny.
|
|
|
Znalosti obyvatelstva vybraného regionu o následcích havárie na jaderné elektrárně v Černobylu
PRAŽÁK, Marek
Černobylská jaderná havárie, ke které došlo 26. dubna 1986, je největší jadernou havárií v historii lidstva. Během pokusu na 4. reaktoru došlo k jeho výbuchu a během následného požáru uniklo do životního prostředí obrovské množství radionuklidů. Radioaktivním spadem byla zamořena značná část Evropy včetně tehdejší ČSSR (Československá socialistická republika). Vzdušné proudy kontaminované výbuchem zamířily následující dny po havárii nad Evropu. Ze zdravotního hlediska byly nejškodlivějšími radioaktivními látkami způsobující radioaktivní zamoření cesium 137Cs a jód 131I. Ze strany tehdejší vlády občané neobdrželi objektivní a pravdivé zprávy a havárie byla médii vykreslována jako bezvýznamný incident. Za cíle své práce jsem si stanovil: a) Vypracovat přehled okamžitých a zejména dlouhodobých následků havárie. b) Analyzovat znalosti obyvatelstva Jihočeského kraje o následcích černobylské havárie v závislosti na věku respondentů. Pro naplnění vymezených cílů jsem si stanovil následující hypotézy: H1) teoretické rozdělení znalostí obyvatelstva bude mít normální rozdělení, H2) osoby starší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti než osoby mladší. Dané téma jsem zpracoval pomocí shromažďování dostupné odborné literatury, internetových zdrojů a publikací vydaných dotčenými institucemi. V úvodní části popisuji výstavbu elektrárny, základní technické parametry použitého reaktoru a průběh a příčiny samotné havárie. Další kapitola je zaměřena na následky havárie v jednotlivých časových etapách okamžité, po 10 a po 20 letech. Věnuji se jak následkům na životech a zdravích lidí, tak následkům ekologickým, sociálně ekonomickým a psychologickým. Dále popisuji stav v tehdejší ČSSR a postupu tehdejší vlády při informování obyvatelstva. Poslední kapitola teoretické části je věnována současnému stavu černobylské oblasti a elektrárny. Při zpracování výzkumné části práce jsem provedl sběr dat mezi obyvateli Jihočeského kraje v rámci dotazníkového šetření, při kterém bylo osloveno celkem 280 respondentů, z toho 140 dotazníků bylo vyplněno respondenty mladšími 45 let a 140 dotazníků respondenty staršími 45 let. Dotazník obsahoval celkem 15 otázek týkajících se základních, nikoliv odborných, znalostí v dané problematice. Pro dotazníkové šetření jsem si Jihočeský kraj rozdělil dle okresů. Výběr jednotlivých měst v rámci dotazníkového šetření byl proveden prostřednictvím náhodného výběru a to losováním. Celkem bylo vyplněno 280 dotazníků, z toho 140 dotazníků bylo vyplněno respondenty mladšími 45 let a 140 dotazníků respondenty staršími 45 let. Z těchto vyplněných dotazníků jsem náhodným losováním vybral 100 dotazníků z každé věkové skupiny. Test stanovených hypotéz a statistické vyhodnocení je provedeno pomocí deskriptivní a matematické statistiky. Statistické hodnocení jsem provedl testováním normality použitím X2-testu dobré shody. Vzájemné porovnání znalostí mezi sledovanými skupinami jsem provedl testováním za pomoci dvou výběrového t-testu na základě odhadu empirických parametrů z každé skupiny. Statistickým šetřením jsem došel k závěru, že rozdělení teoretických znalostí obyvatelstva má normální rozdělení, čímž se potvrdila první hypotéza. Výsledky výzkumu taktéž jednoznačně prokázaly, že znalosti obyvatelstva u věkové skupiny nad 45 let statisticky významně převyšují znalosti obyvatel mladší věkové skupiny. V celkovém zhodnocení průměrný počet správných odpovědí u starší věkové skupiny dosáhl 71 %, zatímco mladší věková skupina odpověděla správně pouze ve 44 %, čímž výsledky dotazníkového šetření potvrdily i druhou zadanou hypotézu.
|
host ::
RSS.