|
|
Ovlivnění náročného chování žáků implementací systému PBIS na ZŠ
Norková, Šárka ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Diplomová práce s názvem Ovlivnění náročného chování žáků implementací systému PBIS na ZŠ si klade za cíl v rámci teoretického shrnutí čtenáři přiblížit souvislost mezi podporou wellbeingu a jeho vlivu na výskyt náročného chování žáka a současně blíže představit čtenáři systém pozitivní podpory chování Positive Behaviour Intervention and Support (PBIS, v České republice známého jako Pozitivní podpora chování), který dle mnoha výzkumů náročné chování ovlivňuje. Výzkum diplomové práce, který si klade za cíl zjistit názor aktérů vzdělávání na zavedení systému PBIS, probíhal ve spolupráci se třemi základními školami v České republice, které v rámci výuky využívají prvků systému Pozitivní podpory chování od roku 2020. Data pro výzkum byla získána za pomoci dvě stě osmdesáti osmi dotazníků od žáků druhého stupně základních škol a tří rozhovorů se zástupci školních PBIS týmů. Sběr dat proběhl online, dotazníkové šetření v únoru 2023, rozhovory se uskutečnily v dubnu 2023. Výzkum diplomové práce ukázal, že vliv celoškolního systému Positive Behaviour Intervention and Support na výskyt náročné chování učitelé vnímají, a to především ve schopnosti systému vytvořit pro žáky bezpečné prostředí a zajistit pozitivní podporu chování, která vede k minimalizaci chování náročného. Názor aktérů vzdělávání na zavedení...
|
|
|
Aspekty nového náročného chování u žáků druhého stupně ZŠ v Říčanech v době pandemie covid-19
McFadyen, Markéta ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá aspekty nového náročného chování u žáků druhého stupně na základní škole v Říčanech v době pandemie covid-19. První část práce zahrnuje základní teoretická východiska a pojmy. Jsou zde vymezeny nejběžnější podoby náročného chování, které lze na základních školách identifikovat. Dále jsou zde popsány nejčastější faktory ovlivňující vznik náročného chování. Teoretická část se také zabývá problematikou psychické zátěže a vlivu distanční výuky na žáky v době pandemie covid-19. V neposlední řadě je tato část práce věnována i důležitosti podpory wellbeingu ve školním prostředí a vysvětluje proč je důležité se jim zabývat. Praktická část obsahuje cíle výzkumného šetření. Pro dosažení hlavního výzkumného cíle je zvolena metoda smíšeného výzkumu. Z hlavního výzkumného cíle jsou vytyčeny dílčí cíle, ze kterých vyplývají výzkumné otázky. V úvodu praktické části je představena metodologie výzkumu, výzkumné vzorky, místo šetření a následuje také průběh samotných výzkumných šetření, včetně analýzy dat a interpretací výsledků. Kvalitativní výzkum je proveden metodou polostrukturovaného rozhovoru se školním metodikem prevence a kvantitativní výzkum je uskutečněn formou dvou dotazníkových šetření zadaných vybraným třídám druhého stupně a všem pedagogům druhého stupně zkoumané základní...
|
|
|
Nedostupnost sociálních služeb pro osoby s poruchou autistického spektra a přidruženým problémovým chováním (PAS)
Křečková, Markéta ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Furmaníková, Lada (oponent)
3 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou nedostupných služeb pro osoby s poruchou autistického spektra a přidruženým problémovým chováním (dále jen PAS+P). Důraz je kladen na sociální péči a služby z hlediska nastavení sociálního systému v ČR. Teoretická část práce si klade za cíl přinést ucelený pohled na současné prostředí dostupnosti služeb pro osoby s PAS+P, zejména pak vymezení základních pojmů, představení jednotlivých aktérů v celém systému a popis současné situace u nás i ve světě. Jádrem empirické části je popis možných příčin nedostupnosti služeb pro osoby s PAS+P. Analýza dat z rozhovorů je založena na metodách zakotvené teorie. Zdrojem dat jsou polostrukturované rozhovory zejména se zástupci krajů a poskytovateli sociálních služeb. Závěry práce, jimiž jsou zejména extrémní nákladovost, dlouhodobý nedostatek personálu, slabá legislativní opora a roztříštěné plánování sítě služeb na úrovni krajů, představují příčiny nedostupnosti služeb. Tyto je třeba řešit ve spolupráci všech významných aktérů, výhradně na systémuvé úrovni, což je také hlavním doporučením této práce. Klíčová slova: autismus, PAS, problémové chování, sociální služby, systém
|
|
|
Náročné chování dětí v mateřské škole
Abrmanová, Iveta ; Kubíčková, Anna (vedoucí práce) ; Štrinclová, Marta (oponent)
Tato práce se zaměřuje na děti v mateřské škole, u nichž se projevuje náročné chování. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, a to z teoretické a praktické části. V teoretické části je vymezen rozdíl mezi problémovým chováním a poruchou chování, a taktéž jsou zde popsány různé příčiny vzniku náročného chování. Další část je věnována rodině jako vlivnému prostředí, jež může jedince v předškolním věku stimulovat jak pozitivně, tak i negativně. Následně je uvedena kapitola, která se zaměřuje na mateřskou školu jako instituci, ve které se setkáváme s náročným chováním dětí. Také se zde uvádí závažnost spolupráce pedagogů s rodiči, diferenciace projevů náročného chování a taktéž rozličné přístupy doporučované odborníky, jakými lze dosáhnout žádoucího chování u těchto dětí. Teoretické poznatky, jež jsem získala studiem mnoha publikací, doplňuji taktéž praktickými poznatky, které jsem získala skrze rozhovory a dotazníky s deseti pedagogy ze tří mateřských škol. Cílem bakalářské práce bylo prozkoumat problematiku náročného chování dětí v mateřských školách a zjistit, které z přístupů pedagogů jsou vhodné.
|
|
|
Nedostupnost sociálních služeb pro osoby s poruchou autistického spektra a přidruženým problémovým chováním (PAS)
Křečková, Markéta ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Furmaníková, Lada (oponent)
3 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou nedostupných služeb pro osoby s poruchou autistického spektra a přidruženým problémovým chováním (dále jen PAS+P). Důraz je kladen na sociální péči a služby z hlediska nastavení sociálního systému v ČR. Teoretická část práce si klade za cíl přinést ucelený pohled na současné prostředí dostupnosti služeb pro osoby s PAS+P, zejména pak vymezení základních pojmů, představení jednotlivých aktérů v celém systému a popis současné situace u nás i ve světě. Jádrem empirické části je popis možných příčin nedostupnosti služeb pro osoby s PAS+P. Analýza dat z rozhovorů je založena na metodách zakotvené teorie. Zdrojem dat jsou polostrukturované rozhovory zejména se zástupci krajů a poskytovateli sociálních služeb. Závěry práce, jimiž jsou zejména extrémní nákladovost, dlouhodobý nedostatek personálu, slabá legislativní opora a roztříštěné plánování sítě služeb na úrovni krajů, představují příčiny nedostupnosti služeb. Tyto je třeba řešit ve spolupráci všech významných aktérů, výhradně na systémuvé úrovni, což je také hlavním doporučením této práce. Klíčová slova: autismus, PAS, problémové chování, sociální služby, systém
|
host ::
RSS.