|
|
Nestacionarita konstrukce národu v současné Evropě: Časoprostorová diferenciace v podpoře a vlivu faktorů regionálního nacionalismu v Katalánsku
Lepič, Martin ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Havlíček, Tomáš (oponent) ; Kopeček, Vincenc (oponent)
Regionální nacionalismus a s ním související separatistické tendence mají výrazný vliv na teritoriální (dez)integraci řady států světa, Evropu nevyjímaje. Tyto procesy přispěly k proměně (akademického) náhledu na státy, které byly tradičně vnímané jako uniformní, kohezní a kontinuální politické entity. Výzkum teritoriální a societální koheze a kontinuity v rámci regionálních nacionalistických hnutí byl však doposud spíše opomíjen, ačkoliv se tento aspekt zdá být klíčovým pro úspěšnou mobilizaci a dosažení cílů separatistických hnutí v heterogenních demokratických společnostech. Tato práce si klade za cíl zkoumat limity uniformity a kontinuity, tj. časoprostorovou diferenciaci v politických afiliacích k secesionistickému regionálnímu nacionalismu v Katalánsku, včetně objasnění možné časoprostorové nestacionarity vlivu faktorů, které tyto afiliace podmiňují. Katalánsko je příkladem regionu se silným kulturním a inkluzivně-asimilačním nacionalismem, který proliferuje v rámci etno-kulturně heterogenní a segregované společnosti. Region se v posledním desetiletí přehoupl z fáze každodenního "banálního" nacionalismu směrem k explicitní a dynamické nacionalistické mobilizaci, která byla podnícena deteriorací vztahů Katalánska se Španělskem (a dále ji prohloubila). Za účelem kontextualizace cílů práce do...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Politika Evropské unie k evropským autonomním regionům, které mají potenciál stát se nezávislé - Katalánsko a Skotsko
Havlín, Kryštof ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl analyzovat politiku Evropské unie k evropským autonomním regionům, které mají potenciál stát se nezávislé. A to zejména z pohledu členství v Evropské unii pro regiony, které mají tendenci separovat se od členského státu EU. V posledním desetiletí došlo na území Evropské unie k dvěma zásadním událostem týkající se separatismu. V roce 2014 vyhlásilo Skotsko centrální vládou schválené referendum o své nezávislosti na Velké Británii. Roku 2017 byla dokonce vyhlášena nezávislá republika Katalánsko, která se na základě nelegálně konaného referenda chtěla oddělit od Španělského království. Zajímavá je minimální angažovanost Evropské unie k vyhrocené situaci na území jejího členského státu, což mě přivedlo ke zpracování zmíněného tématu právě z perspektivy EU, jejíž představitelé považují tyto skutečnosti za vnitřní záležitosti daného státu. Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, jaký je přístup EU ke zmíněným regionům z hlediska potenciálního členství, a to v případě, že by se tyto regiony staly nezávislé. Zároveň by bakalářská práce měla objasnit, z jakého důvodu Evropská unie tyto postoje zastává a jaký je jejich právní rámec. V práci jsou také představeny hypotetické scénáře pro přistoupení potenciálně nezávislých regionů Katalánska a Skotska do Evropské unie....
|
|
|
Football club supporters and the self-determination processes: The political behavior of supporters of the major football clubs in Scotland and Catalonia
Margaryan, Meline ; López Hernández, Jaume (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
The popularity of sport, in particular football has transformed it into a strong means that is widely utilized by politics nowadays. Hence, the influence of football club's identities and values on the political vote of their supporters should never be neglected. The aim of the current paper is to study the influence of four major clubs in self-determination processes in Scotland and Catalonia in the times of the referenda for independence in 2014 and 2017. The study takes a qualitative approach to the matter and analyzes the way clubs' identities and values affect the political vote of their supporters. The paper takes an unobserved field of research, by merging the factors of football clubs' support and fan culture with its possible significance on the political arena, as well as on the fate of submerged nations' independence movements. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
International impact of Catalonia independence efforts
Zamlar, Patrick ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce Mezinárodní dopady katalánských snah o nezávislost si dává za cíl analyzovat, jaké jsou mezinárodní dopady způsobené katalánskými snahami oddělit se od Španělska. Postupuje k tomu ustanovením teoretického rámce Teorie konfliktů a internacionalizovaných konfliktů. V rámci tohoto rámce je zkoumán katalánský případ. Diplomová práce poskytuje široké a rozsáhlé pozadí o katalánské nezávislosti, aby bylo možno pochopit, jak se snahy o nezávislost v Katalánsku objevily a vyvíjely. Diplomová práce také vysvětluje prostředky, které katalánští představitelé používají, aby propagovali nezávislost mezinárodně. Jsou prezentovány stručné komparativní příklady dalších regionů v Evropě (s jednou významnou zmínkou mimo evropský kontinent), které hledí k nezávislosti, jelikož některé vlastnosti jsou pro ně společné. Dále diplomová práce obsahuje analytickou část, ve které jsou zkoumány mezinárodní dopady katalánského úsilí o nezávislost. Ty zahrnují např. dopady na Evropskou unii, ostatní separatistické regiony, a další. Je poskytnuto důležité vysvětlení ohledně možných ekonomických důsledků za použití kvantitativních dat. Práce ve své finální fázi aplikuje teorii konfliktů na případ Katalánska. Také používá veškeré předtím vysvětlené historické pozadí. Na závěr jsou zhodnoceny nejen dopady, ale také...
|
|
|
Test oboustranné trestnosti podle evropského zatýkacího rozkazu v kontextu stíhání katalánských politiků.
Khinová, Gabriela ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou testu oboustranné trestnosti dle evropského zatýkacího rozkazu. Cílem diplomové práce je analyzovat způsob uplatňování testu oboustranné trestnosti mezi členskými státy Evropské unie v rámci předávání osob, přičemž se diplomová práce soustředí na evropské zatýkací rozkazy vydané na katalánské politiky v souvislosti s konáním referenda o nezávislosti Katalánska na Španělském království a na ně navazující rozhodnutí belgického a německého soudu. Diplomová práce je rozčleněna do sedmi částí. První část blíže představuje test oboustranné trestnosti, včetně metod interpretace či problematických aspektů. V druhé části je uvedeno shrnutí dlouholeté geneze justiční spolupráce v trestních věcech na evropské úrovni vedoucí až k přijetí úpravy evropského zatýkacího rozkazu, což umožní hlubší pochopení přetrvávající vůle stále aplikovat test oboustranné trestnosti. Následující část rozebírá samotnou úpravu evropského zatýkacího rozkazu. Samozřejmostí je také představení judikatury Soudního dvora Evropské unie týkající se testu oboustranné trestnosti. Jelikož je diplomová práce zasazena do kontextu katalánské krize, čtvrtá část poukazuje na klíčové momenty, přijaté právní akty a jednání hlavních protagonistů celé kauzy, jež vedly nejen k vytvoření katalánské...
|
|
| |
|
|
Stranický systém Katalánska
Baranyaiová, Gabriela ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Parlament Katalánska byl obnoven v roce 1980 během přechodu k demokracii ve Španělsku. Od počátku v stranickém systému dominovala koalice Convergència i Unió, která byla tvořena dvěma stranami. V letech 1984 až 1995 CiU disponovala absolutní parlamentní většinou. Její dominance byla narušena volbami v roce 1999 a 2003 stranou Partit dels Socialistes de Catalunya. Do této doby existoval bipolární systém, kdy CiU vyhrávala při volbách do Parlamentu Katalánska a PSC-PSOE při volbách do Congreso de Diputados v této autonomní oblasti. CiU zvítězila ve všech katalánských parlamentních volbách do roku 2012. Po rozpadu CiU v roce 2015 jedna z jejích stran Convergència Democràtica de Catalunya spolupracuje s Esquerra Republicana de Catalunya především kvůli nezávislosti Katalánska. Po roce 2015 se navýšil počet relevantních stran v regionálním parlamentu. Cílem práce je odpovědět na otázky, jaký typ stranického systému dle Sartoriho teorie se vyskytoval/vyskytuje v Parlamentu Katalánska a pokud došlo ke změně, které události tuto změnu ovlivnily. Dále jsou zde komparovány výsledky do Parlamentu Katalánska a do Congreso de Diputados na území Katalánska. Tato komparace hledá odpověď na otázku, zda v obou těchto typech voleb vítězí stejné strany. V neposlední řadě je zodpovězena otázka, zda při volbách do regionálního...
|
host ::
RSS.