Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Šumavský vlk, zlo nebo spása? Pohled klíčových aktérů na návrat vlka na Šumavu
Baborová, Hana ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Novotná, Hedvika (oponent)
diplomová práce se zabývá výzkumem jednotlivých problematikou návratu vlka do Národního parku Názory byly získány pomocí a pomocí dotazníkového Jeho výsledky byly porovnány s výzkumem socioekonomický monitoring v národních parcích a Bavorský les v letech 2017 2019 , který se z také problematice vlka. Práce tak popisuje vývoj v Cílem práce je poskytnout vhled do místní problematiky, popsat postoje jednotlivých a definovat faktory, které mají na rozdílné názory vliv. Teoretická popisuje zkoumané území a tak jako její dopad na krajinu, biodiverzitu a Praktická se na konkrétní postoje zainteresovaných stran, z kterých vyvozuje hypotézy pro dotazníkové Pomocí kombinace kvalitativní i kvantitativní metody v vyhodnocuji cíle práce. slova Národní park vlk obecný, návrat pohled vnímaní
Vocal accommodation in howling of grey wolf (Canis lupus)
Schindlerová, Loretta ; Schneiderová, Irena (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Vokálním přizůsobením (vocal accommodation) se rozumí úpravy hlasových projevů komunikujících jedinců, například přiblížením základní frekvence (fundamental frequency) jejich vokalizace. Toto chování, posilující společenské svazky, bylo doposud zkoumáno zejména u člověka, nyní však začíná být předmětem studia také u zvířecí komunikace. Vlci jsou vysoce spoločenská zvířata, jejichž sólové, duetové i sborové vytí je bohaté na informační obsah, hlasová akomodace ale v tomto druhu nebyla studována. Tato práce využívá různé přístupy za účelem zjištění, zda mají komunikující jedinci vlka obecného (Canis lupus) během duetového vytí tendenci úpravou kontur vytí konvergovat k či divergovat od vokalizace druhého jedince. Za tímto účelem jsme posuzovali rozdíly v parametrech základní frekvence a v kontuře základní frekvence, za využití modelu lineárních smíšených efektů, a metrik Euklidovské vzdálenosti a dynamic time warping. Z několika provedených analýz jedna identifikovala signifikantní rozdíly mezi sólovým a duetovým vytím a další naznačila větší podobnost ve vytí v duetu mezi jedinci z jedné dvojice než z rozdílných dvojic. Naše výsledky ukazují, že za účelem potvrzení existence hlasové akomodace u vlků bude nutný další výzkum zdrojů variability a roli kontextu. Klíčová slova: vokální prizpůsobení,...
Phylogeography and adaptive evolution of the grey wolf
Veselovská, Lenka ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Fornůsková, Alena (oponent)
Vlk dravý je vysoko mobilný vrcholový predátor, kľúčový a dáždnikový druh v rámci ekosystémov po celom holarktickom areáli. Výskyt jeho populácií je ovplyvňovaný glaciálnou históriou, environmentálnymi podmienkami a ľudskou činnosťou. V súčasnej dobe sa vlci vracajú do človekom pozmenenej krajiny, kde boli vyhubení a prispôsobujú sa na život v nej. Ľudia sa veľkou časťou pričinili o jeho vyhynutie v mnohých oblastiach po svete, čo malo za následok pokles genetickej diverzity. Vďaka rôznym životným podmienkam vzniklo mnoho odlišných línií, ktoré sa dajú rozlíšiť na základe morfologických a hlavne genetických analýz. Klimatické podmienky môžu podmieniť vznik ekotypov, ktoré sa stanú dedičné a geneticky odlíšiteľné. Cieľom práce je poskytnúť ucelený prehľad o fylogeografii a adaptívnej evolúcii vlka dravého v kontexte kombinácie genetických, geografických a morfologických dát. Kľúčové slová: vlk dravý, Canis lupus, fylogeografia, ekotypy, adaptívna evolúcia
Hodnocení podmínek chovu zvířat v návštěvnických centrech NP Šumava
POPELÁKOVÁ, Zuzana
Při hodnocení chovu je nutné dbát na splnění několika podmínek, jako je fyzický a psychický stav zvířete, stáří a zdravotní stav daného jedince, vybavení výběhů a voliér, zajišťování vhodných klimatických podmínek v chovných ubikacích, způsob podávání krmení, napájení a jeho kvalita. Welfare neboli pohoda zvířat je v dnešní době stále více diskutovaným tématem. Podmínky welfare určuje tzv. "pravidlo pěti svobod" dle Webstra (1999), jehož dodržování stále není pravidlem. Z těchto důvodů se tato bakalářská práce zabývá podmínkami chovu a welfare zvířat v návštěvnických centrech na Borové Ladě, Srní a Kvildě. Cílem bylo vyhodnotit a následně vypracovat grafické návrhy a vizualizace voliér a výběhů tak, aby splňovaly stanovené požadavky welfare. Po celkovém vyhodnocení získaných informací a materiálů vyplývá, že návštěvnické centrum Srní je z hlediska welfare jako jediné naprosto vyhovující.
Evoluční aspekty domestikace psa a jeho hybridizace s vlkem
Ptáčníková, Aneta ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Černá Bolfíková, Barbora (oponent)
Pes domácí (Canis lupus familiaris) je jedním z nejrozšířenějších domestikovaných druhů živočichů na světě. Objasněním procesu domestikace psa se zabývá spousta vědeckých studií, nicméně jejich výsledky se mezi sebou mnohdy velmi liší. Vynesení konečného závěru o jeho původu komplikují těžce identifikovatelné archeologické nálezy a také dávné křížení s jeho předkem, vlkem obecným (Canis lupus). V průběhu domestikačního procesu došlo u psů k vytvoření nejrůznějších adaptací, kterými se přizpůsobili na život po boku člověka. Adaptace se týkají jak chování, tak i způsobu zpracování potravy. Aktuálním problémem je křížení psů a vlků ve volné přírodě. Tento jev by mohl ohrozit genetickou integritu u nyní rozšiřující se evropské vlčí populace.
Populační genetika vlka obecného (Canis lupus) v Eurasii
Báčová, Alžběta ; Černá Bolfíková, Barbora (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Vlk obecný (Canis lupus) je největší psovitou šelmou obývající severní polokouli Země. Kvůli nadměrnému pronásledování však byl na většině svého území na přelomu 19. a 20. století téměř vyhuben. Oblasti jeho výskytu se v té době rapidně zmenšily. Koncem 20. století, zejména díky lepší legislativní ochraně v mnoha státech Evropy, se jeho stavy začaly zvyšovat a vlk se tak začal pozvolna navracet do svého původního areálu, který je především v oblasti západní Evropy vysoce fragmentovaný. Sledováním genového toku mezi populacemi se snažíme odhadnout místa původu zakladatelů jednotlivých populací či sledovat trasy migrujících jedinců. V posledních patnácti letech se vlk začal vracet i do české krajiny. Pomocí mikrosatelitových markerů byla vyhodnocena přítomnost vlka na území České a Slovenské republiky v oblasti Beskyd. Při porovnání DNA zkoumaných vzorků s DNA karpatských vlků bylo zjištěno, že obě skupiny patří do jedné subpopulace v rámci Evropy. Při detailnějším rozdělení byla naznačena strukturovanost i v rámci subpopulace.
Ekologie rysa ostrovida (Lynx lynx) a vlka obecného (Canis lupus) v oblasti Západních Karpat a jejich význam v lesním ekosystému
Kutal, Miroslav
Početnost a populační hustota rysa ostrovida (Lynx lynx) byla sledována v CHKO Beskydy a v navazujícím území CHKO Kysuce na česko-slovenském pomezí. Pomocí fotomonitoringu, capture-mark-recapture metod a stopování byla početnost rysa v zimách 2011/2012 a 2012/2013 odhadnuta na 11 jedinců a průměrná populační hustota 0,7 jedinců na 100 km2. Během dvou zim byla zaznamenána vysoká obměna populace (54,5 %), což naznačuje vysokou míru pytláctví nebo dalších antropogenních vlivů na okraji Západních Karpat. Hlavní potravou rysa v zimě byl srnec obecný, který tvoří 81 % ze všech dohledaných ulovených zvířat (n=67), jelen se stal kořistí rysa jen v 16 % případů. Vlk obecný (Canis lupus) byl v oblasti Beskyd zjištěn spíše sporadicky. Nejbližší rozmnožující se smečky byly lokalizovány v slovenských Karpatech 10--50 km od českých hranic.
Zhodnocení chovu vlka (Canis lupus) v ČR
PRŮŠOVÁ, Zdenka
Cílem mé práce bylo vyhodnocení chovů vlka obecného Canis lupus v lidské péči na území ČR na základě ročenek Unie českých a slovenský zoologických zahrad (UCSZOO) a z údajů z jednotlivých zoo. Po zpracování údajů z ročenek z let 1973 2012, jsem navštěvovala a hodnotila jednotlivé chovy z hlediska velikosti výběhu, potravy a možnosti tvořit smečku. V České republice jsou nebo byly chovány poddruhy C. l. lupus, C. l. pambasileus, C. l. occidentalis, C. l. arctos, C. l. signatus a jedinci bez určení poddruhu. První chovaný vlk na území ČR byla samice C. l. lupus (jménem Lota) v Zoologické zahradě hl. m. Prahy a to již v roce 1931. V současné době chová vlky 9 zoo na území ČR (2 nejsou v UCSZOO) a 3 slovenské zahrady, které jsou součástí UCSZOO. Počet chovaných jedinců stoupá a k 1. 1. 2013, bylo chováno 102 jedinců (87 u rámci UCSZOO, 7 mimo a 8 v soukromých chovech). Počet vlků chovaných v hodnocených zoo v roce 2013 tvořil 12% vlků chovaných v lidské péči v Evropě a 7% vlků v lidské péči na světě. K tomuto datu nejvíce vlků chovala zoo Olomouc (48), která zároveň jako jediná chová 3 poddruhy vlka. V současné době je nejčastěji chovaných poddruhem C. l. arctos, který chovají z unijních zoo jen Olomouc a Brno a to až od roku 2006. V období 1984 2012 bylo zaznamenáno 93 porodů druhu Canis lupus v zoo v rámci UCSZOO se 74% úspěšností odchovů.
Výzkum ekologie a rozšíření‚ návrh managementu populací a záchranných programů zvláště chráněných druhů živočichů: Program péče pro velké šelmy: rysa ostrovida (Lynx lynx), medvěda hnědého (Ursus arctos) a vlka obecného (Canis lupus) v České republice
Hnutí DUHA, Brno ; Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm ; Správa NP Šumava, Kašperské Hory ; Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno ; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Marhoul, Pavel ; Nová, Petra ; Volf, Ondřej ; Kotecký, Vojtěch ; Bláha, Jaromír ; Bartošová, Dana ; Bufka, Luděk ; Koubek, Petr ; Červený, Jaroslav
Rys, medvěd a vlk patří k původním druhům naší savčí fauny a v historických dobách se vyskytovali na území celé ČR. Všechny tři druhy velkých šelem mohou způsobovat škody na hospodářském zvířectvu a na zvěři, čímž se dostávají do konfliktu s hospodářskými zájmy člověka. Tento problém částečně řeší od roku 2000 zákon č. 115/2000 Sb, o náhradách škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, není to však řešení dostatečné. Negativní postoj veřejnosti k velkým šelmám a s tím související vysoká míra ilegálního lovu jsou i nadále hlavními příčinami ohrožení existence těchto druhů na našem území. Stěžejním opatřením navrženého programu péče pro velké šelmy v ČR je proto rozsáhlá výchovná a osvětová kampaň, která by měla probíhat současně na třech rozdílných úrovních a jejímž cílem je právě změna veřejného mínění a snížení tlaku ilegálního lovu. Související opatření by měla řešit zefektivnění systému řešení škod způsobených velkými šelmami, zlepšení spolupráce ochrany přírody s Policií ČR při řešení případů ilegálního lovu a rozvoj přeshraniční spolupráce na monitoringu a ochraně velkých šelem se sousedními státy. Nezbytnou součástí programu je rovněž pravidelný monitoring stavu populací a výzkum některých aspektů jejich biologie a role v ekosystému. Program je navrhován na období deseti let.
Metodika k monitoringu velkých šelem
Hnutí DUHA, Olomouc ; Kutal, Miroslav
Byla vytvořena Metodika monitoringu založená na validaci dat podle zkušeností obdobného projektu SCALP probíhající v Alpských zemích a s přihlédnutím k lokálním specifikům ČR . Metodika byla konzultována s AOPK ČR a stane se součástí monitoringu druhů Canis lupus, Lynx lynx a Ursus arctos dle Směrnice o stanovištích 92/43/ECC. Dle vytvořené metodiky bylo validováno 86 záznamů o druhu Canis lupus, 184 záznamů o druhu Lynx lynx a 26 záznamů druhu Ursus arctos v CHKO Beskydy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.