|
|
Faktory ovlivňující délku pobytu psa v útulku
PRŮŠOVÁ, Zdenka
Do Útulku pro nalezené psy v Táboře bylo přijato v sledovaných letech (20082015) 1643 psů, přičemž množství přijatých psů se pozvolně snižovalo. Psi vrácení původnímu majiteli strávili v útulku kratší dobu (medián 1 den), než psi opuštění, kteří našli nový domov (medián 18 dní). Do útulku bylo přijato více samců než samic. Z hlediska věku bylo přijato nejvíce psů do stáří 1 roku. Nejčastější zbarvení psů bylo černé. Srst většiny přijatých psů byla krátká a jemná. Nejvíce bylo přijatých kříženců, německých ovčáků, labradorských retrívrů, jezevčíků a jejich kříženců. Z povahových rysů převažovali psi hodní. V rámci opuštěných psů, kteří našli nového majitele, byl proveden statistický test, z kterého vyplývá, že na délku pobytu psa v útulku měl statisticky průkazný vliv jeho věk, povaha, výška, barva srsti, měsíc příjmu do útulku, zda byl "čistokrevný", typ a délka srsti. S rostoucím věkem i výškou psa se prokazatelně prodlužoval pobyt psů v útulku před tím, než byli adoptováni. Zajímavé je, že psi vizuálně čistokrevní (odpovídající standardu určitého plemene) hledali domov prokazatelně déle než kříženci. Psi s bílým zbarvením srsti, hledali domov rychleji oproti ostatním zbarvením, stejně jako psi s jemnou srstí oproti hrubé a krátkou oproti delší, dlouhé a kudrnaté srsti. Nejdelší dobu v útulku trávili psi s agresivní povahou, naopak nejrychleji byli adoptováni psi mazliví. Pokud byl pes do útulku přijat v únoru nebo dubnu, snižovala se délka jeho pobytu v útulku. Naopak psi přijatí v říjnu a listopadu, trávili v útulku prokazatelně déle času. V září docházelo k nárůstu přijatých psů a snižoval se jejich výdej. Nejvíce psů bylo do útulku průměrně přijato v lednu nejméně pak listopadu. Naopak výdej psů z útulku byl největší v červenci a nejnižší v opět listopadu. Při inzerci je třeba zaměřit se přednostně na psy, kteří hledají obvykle domov delší dobu. To jest samců, starších psů, psů s dlouhou, zrzavou či černou nebo hrubou srstí, agresivních a velkých psů.
|
|
|
Zhodnocení chovu vlka (Canis lupus) v ČR
PRŮŠOVÁ, Zdenka
Cílem mé práce bylo vyhodnocení chovů vlka obecného Canis lupus v lidské péči na území ČR na základě ročenek Unie českých a slovenský zoologických zahrad (UCSZOO) a z údajů z jednotlivých zoo. Po zpracování údajů z ročenek z let 1973 2012, jsem navštěvovala a hodnotila jednotlivé chovy z hlediska velikosti výběhu, potravy a možnosti tvořit smečku. V České republice jsou nebo byly chovány poddruhy C. l. lupus, C. l. pambasileus, C. l. occidentalis, C. l. arctos, C. l. signatus a jedinci bez určení poddruhu. První chovaný vlk na území ČR byla samice C. l. lupus (jménem Lota) v Zoologické zahradě hl. m. Prahy a to již v roce 1931. V současné době chová vlky 9 zoo na území ČR (2 nejsou v UCSZOO) a 3 slovenské zahrady, které jsou součástí UCSZOO. Počet chovaných jedinců stoupá a k 1. 1. 2013, bylo chováno 102 jedinců (87 u rámci UCSZOO, 7 mimo a 8 v soukromých chovech). Počet vlků chovaných v hodnocených zoo v roce 2013 tvořil 12% vlků chovaných v lidské péči v Evropě a 7% vlků v lidské péči na světě. K tomuto datu nejvíce vlků chovala zoo Olomouc (48), která zároveň jako jediná chová 3 poddruhy vlka. V současné době je nejčastěji chovaných poddruhem C. l. arctos, který chovají z unijních zoo jen Olomouc a Brno a to až od roku 2006. V období 1984 2012 bylo zaznamenáno 93 porodů druhu Canis lupus v zoo v rámci UCSZOO se 74% úspěšností odchovů.
|
host ::
RSS.